1 / 50

Vyšetřovací metody v bakteriologii

Vyšetřovací metody v bakteriologii. Jana Juránková OKM FN Brno. Vyšetřovací metody v mikrobiologii. Přímý průkaz – průkaz přítomnosti bakterií nebo virů– bakteriologie, virologie Nepřímý průkaz – průkaz reakce makroorganizmu na přítomnost bakterií nebo virů - sérologie.

Download Presentation

Vyšetřovací metody v bakteriologii

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Vyšetřovací metody v bakteriologii Jana Juránková OKM FN Brno

  2. Vyšetřovací metody v mikrobiologii • Přímý průkaz – průkaz přítomnosti bakterií nebo virů– bakteriologie, virologie • Nepřímý průkaz – průkaz reakce makroorganizmu na přítomnost bakterií nebo virů - sérologie

  3. Vyšetřovací metody v bakteriologii • Mikroskopie • Kultivace • Průkaz antigenů • Průkaz metabolitů • Průkaz nukleových kyselin

  4. Mikroskopie • Preparát nativní • Preparát barvený • Monochromatické barvení • Barvení podle Grama • Barvení podle Giemsy • Barvení podle Ziehl – Nielsena • Barvení spor • Barvení pouzder • Fluorescenční barvení

  5. Nativní preparát • Suspenze materiálu nebo kultury ve fyziologickém roztoku • Pro pozorování živých mikroorganizmů, posouzení jejich pohyblivosti • 100 – 400násobné zvětšení

  6. Nativní preparát - využití • Bakteriologie – sledování typického pohybu bakterií (listerie) • Parazitologie – průkaz střevních parazitů ve stolici • Mykologie – sledování růstu a množení kvasinek

  7. Nativní preparát

  8. Barvení podle Grama • Hans Christian Joachim Gram, 1884 • Dělí bakterie do dvou základních skupin • Grampozitivní G +, modrofialové • Gramnegativní G -, růžovočervené

  9. Barvení podle Grama • Barvitelnost podle složení buněčné stěny • Fixace plamenem • Postup barvení: • Krystalová violeť – 20 s • Lugolův roztok – 20 s • Oplach vodou • Odbarvení acetonalkoholem – 10 s • Safranin – 1 min

  10. Barvení podle Grama • Mikroskopie při 1000násobném zvětšení • Pozorování pomocí imerzního oleje mezi preparátem a objektivem

  11. Barvení podle GramaGrampozitivní

  12. Barvení podle GramaGramnegativní

  13. Barvení podle GramaVýznam • Diagnostické barvení – základ klasifikace a taxonomie bakterií • Možnost okamžité a racionální antibiotické terapie

  14. Barvení podle Giemsy • Původně podle Giemsy – Romanovského • Slouží k diferenciaci buněčných struktur • Použití hlavně v parazitologii • Mikrobiální obraz poševní – průkaz Trichomonas vaginalis • Barvení obtížně barvitelných mikroorganizmů • Fixace metanolem

  15. Barvení podle Giemsy • Azur a eosin rozpuštěný ve směsi glycerinu a metanolu • Ředěn neutrální destilovanou vodou • Roztok není stabilní, používá se vždy čerstvý

  16. Barvení podle Giemsy

  17. Barvení podle Ziehl - Nielsena • Barvení acidorezistentních tyčinek • Špatně barvitelné • Vysoký obsah lipidů v buněčné stěně • Nejčastěji Mycobacterium sp.

  18. Barvení podle Ziehl - Nielsena • Fixace teplem • Barvení karbolfuchsinem • Zahřátí • Odbarvení kyselým alkoholem • Oplach • Dobarvení malachitovou zelení

  19. Barvení podle Ziehl - Nielsena

  20. Barvení pouzder • Pouzdra pevně lnou k buněčné stěně • Faktor virulence • Nepřijímají běžná barviva • Negativní barvení tuší • Na tmavém pozadí světlé dvorce pouzder • Význam pro posouzení virulence bakterií (pneumokoky)

  21. Negativní barvení

  22. Fluorescenční barvení Pomocí fluoreskujícího barviva • Imunofluorescence • Na hledaný antigen se naváže protilátka označená fluoreskujícím barvivem • Pozorování pomocí fluorescenčního mikroskopu

  23. Fluorescenční barvení

  24. Kultivační průkaz • Základní mikrobiologický postup • Cílem je získat mikroba z klinického materiálu v čisté kultuře • Identifikovat ho • Určit citlivost k antimikrobním přípravkům

  25. Kultivační půdy • Dělení podle konzistence • Tekuté – k pomnožení bakterií • Polotuhé – ke sledování pohybu bakterií • Tuhé, pevné

  26. Kultivační půdy • Dělení podle funkce • Základní – masopeptonový bujon, krevní agar • Diagnostické – obsahují látky, které se mění vlivem metabolizmu bakterií (např. štěpení laktózy) • Selektivní – k výběrovému růstu bakterií, obsahují látky, které potlačují některé bakterie • Selektivně diagnostické

  27. Kultivační půdy • Dělení podle funkce (pokračování) • Transportní - k transportu bez množení – umožňují přežití bakterií při transportu • Pomnožovací – tekuté, k pomnožení bakterií ve vzorku, mohou být i selektivní

  28. Podmínky kultivace • Dostatečná vlhkost prostředí • Optimální teplota - 37° C (4° C, 40° C) • Optimální pH půdy – 7,2 – 7,4 • Vhodná izotonie média – 0,5 – 1% NaCl • Dostatek vhodných živin • Vhodné plynné prostředí

  29. Dělení bakterií podle vztahu ke kyslíku • Striktně aerobní • Fakultativně anaerobní • Striktně ananerobní • Anaerobní aerotolerantní • Mikroaerofilní • Kapnofilní

  30. Anaerostat

  31. Nádoba pro anaerobní kultivaci

  32. Termostat se zvýšenou tenzí CO2

  33. Kultivační půdy • Masopeptonový bujon • Krevní agar • Čokoládový krevní agar • Levinthalův agar • Endova půda • Sabouraudův agar • Desoxycholát – citrátový agar • Chromagary

  34. Pomnožovací bujóny

  35. Krevní agar

  36. Krevní agar a Endova půda

  37. Endova půda

  38. Masopeptonový bujón

  39. Chromagar

  40. Identifikace bakterií • Podle morfologie • Podle růstových vlastností • Podle biochemických vlastností • Selektivní půdy • Komerční diagnostické soupravy • Podle antigenní struktury • Latexová aglutinace

  41. Biochemické určení bakterií

  42. Biochemické určení bakterií

  43. Stanovení citlivosti na antibiotika • Disková difúzní metoda • Difuze antibiotik z disků do půdy a zábrana růstu bakterií • Diluční testy • Stanovení koncentrace antibiotika, která je ještě na mikroba účinná

  44. Disková difúzní metoda

  45. Diluční metoda

  46. Průkaz antigenů z materiálu • Latexová aglutinace • Rychlá vyšetřovací metoda např. mozkomíšního moku

  47. Latexová aglutinace

  48. Průkaz metabolitů • Těžko kultivovatelné bakterie • Rychlý průkaz • Např.infekce Helicobacter pylorii – průkaz produkce ureázy

  49. Průkaz nukleových kyselin • Průkaz přítomnosti mikroorganizmu v klinickém vzorku • Druhové identifikace izolovaného mikrobiálního kmene

  50. Děkuji za pozornost

More Related