1 / 13

Meziplanetární sondy

Meziplanetární sondy. Úvodní poznámky. výzkum okolních planet dosednutím nebo průletem, především automatické sondy, program Apollo – průzkum měsíce s lidskou posádkou (není předmětem přednášky). Luna 16. Sovětský svaz, 1970, první robotická sonda v průzkumu Měsíce

tamar
Download Presentation

Meziplanetární sondy

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Meziplanetární sondy

  2. Úvodní poznámky • výzkum okolních planet dosednutím nebo průletem, • především automatické sondy, • program Apollo – průzkum měsíce s lidskou posádkou (není předmětem přednášky)

  3. Luna 16 • Sovětský svaz, 1970, • první robotická sonda v průzkumu Měsíce • 2 části: sestupná a vzestupná se schránkou na vzorek • úspěšné odebrání vzorku (35 cm hluboký vrt)

  4. Lunochod 1 a 2 • Sovětský svaz, 1970 a 1973 • první robotické průzkumné vozítko přepravené sondou Luna 17 v oblasti Moře dešťů (L1) popř. kráteru Le Monnier (L2), • RTG spektrometr, RTG teleskop, detektor kosmického záření, 4 kamery, • měření tvrdosti, hustoty a složení měsíční půdy, • napájení z baterií a dobíjení světelnými panely • v činnosti 11 měsíců (přibližně 11 Měsíčních dní)

  5. Mars 3 • Sovětský svaz, 1970, • součást programu Mars (1960-1973), • první úspěšné přistání na Marsu (předchozí sonda Mars 2 havarovala na povrchu), • před přistáním setrvala na orbitě – snímky povrchu, měření složení, teploty a tlaku atmosféry, velikosti magnetického pole planety, • po přistání výzkum složení půdy a organických stop, • součástí bylo vozítko Prop-M (nefunkční)

  6. Program Mariner • USA, 1962-1973, • průzkum Marsu, Venuše a Merkuru • program zahrnoval první oblety, planetární orbity a gravitační manévry (použití gravitace planet k sestavení trajektorie sondy) • M1 a M2 – oblet Venuše (1962), M3 (neúspěšný) a M4 – oblet Marsu (1964), • M5 – oblet Venuše (1965) komplexní průzkum atmosféry (spektrometrická měření), • M6 a M7 – oblet Marsu (1969), M8 (neúspěšný) a M9 – na orbitě Marsu výzkum atmosféry, • M10 – oblet Venuše a Merkuru (1973-1974) – využití gravitace Venuše, • M11 a M12 (v plánu) přešly v projekty Voyager 1 a 2

  7. Program Venera • Sovětský svaz, 1961-1984, • průzkum Venuše, • první úspěšný vstup do atmosféry planety (V4, 1967), první úspěšné přistání na jiné planětě (V7, 1970), první obrázky z povrchu planety (V9, 1975), a první radarové zmapování povrchu s vysokým rozlišením (V19, 1983), • mise v atmosféře Venuše trvaly od 23 minut (první sondy) až 2 hodiny (poslední sondy) vlivem náročných podmínek na povrchu planety.

  8. Vega 1 a 2 • Východní blok + Francie, 1984, • průzkum Halleyovy komety a Venuše, • koncepčně pocházely z Venery 9 a 10, • sestaveny ze dvou modulů – nosný modul s pohonem a přistávací modul, • vybaveny spektrometry, chromatografy (rozbor plynu), ... • nosný modul po odpojení byl směrován ke kometě (přiblížení 8890 a 8030 km) – měření tvaru, teploty, chemického složení komy

  9. superjemná struktura H2 – přechod mezi dvěma možnými spinovými stavy elektronu – odpovídající posuv spektra 21 cm (1420 Mhz) – jednotka měřítka Znázornění muže a ženy, napravo bitová reprezentace výšky (8), čili 8x21=168 cm, silueta sondy – možnost zjistit velikost lidí měřením sondy znázornění polohy Slunce vzhledem ke 14ti pulsarům, binární číslo udává frekvenci pulsaru v bitové reprezentaci s jednotkou 21 cm, délka udává relativní vzdálenost pulsaru od Slunce, vodorovná čára napravo je relativní vzdálenost Slunce od jádra Galaxie struktura Sluneční soustavy, s naznačenám prstence Saturnu jako vodítka při identifikaci, binární čísla u planet je vyjádření vzdálenosti ke slunci v jednotkach 1/10 orbity Merkuru Pioneer 10 a 11 • USA, 1972, • průzkum Jupiteru (P10, P11) a Saturnu (P11), • nyní mimo prostor Sluneční soustavy: P11 85 AU, směrem k jádru Galaxie, P10 100 AU (po 80 AU ztráta spojení), směrem od jádra Galaxie, rychlost 12 km/s • plaketa 229x152x1,27 mm (pozlacená hliníková destička),

  10. Voyager 1 a 2 • USA, 1977, • průzkum vnějších planet – Jupiter, Saturn, Kuiperův pás, Uran, Neptun (V2), • V1 a V2 nyní v heliopauze, 120 AU (V1) resp. 98 AU (V2), odmlčení v roce 2025, • V1 se blíží k Proxima Centauri (4,2 ly) za 73600 let • V2 se blíží k Siriu a poté se po diagonále přiblíží ke Slunci (1,32 pc) za 296000 let,

  11. Cassini-Huygens • ESA/NASA, 1997, • průzkum Jupiteru a Saturnu a jeho měsíců, • Cassini – vybavena IČ spektrometry, hmotnostní spektrografy pro sledování složení vyšších vrstev atmosféry průletem, magnetometry, vizuální systémy, radary pro mapování povrchu měsíců, • Huygens – přistání na Titanu (2005), atmosférická měření spektroskopy (radar, IČ), chromatograf pro analýzu složení plynů, rozbor aerosolů Pu RTG zdroj (3x)

  12. Mars Pathfinder • USA, 1996-1997, • průzkum Marsu, přistání s padákem + airbagy • sonda převážela vozítko Sojourner, • meteorologické měření, měření atmosféry, systémy pro geologický průzkum, RTG , a, p+ spektrometry pro analýzu půdy (APXS), magnetometry, vizuální systémy (stereokamery),

  13. Spirit a Opportunity • USA, 2003, • průzkum Marsu, přistání s padákem + airbagy, na opačných koncích planety, • vozítka obsahovala Mossbauerův spektrometr pro rozbor železných hornin, RTG , a spektrometry pro analýzu půdy (APXS), kamery, mikroskopy, IČ spektrometr Mini-TES pro dálkový rozbor hornin (proniká vrstvou prachu)

More Related