1 / 9

Organizace náhradní rodinné péče

tamar
Download Presentation

Organizace náhradní rodinné péče

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Náhradní rodinná péče Náhradní rodinná péče – průvodce pro odborníky, osvojitele a pěstounyZdeněk Matějček za kolektivPortál, s.r.o., Praha 1999Děti ty zasluhují pečlivé pozornosti, ony sami se bránit nedovedou. Hleďme z nich odchovati sobě zdravé, duševně i tělesně vyvinuté, vzdělané občany a nebude nám třeba starati se později o trestance a mrzáky. Vojtěch Franc, 1884

  2. 1. Náhradní výchovná péče = forma péče o děti, které nemohou být z nejrůznějších důvodů vychovávány ve vlastní rodině. Nejčastěji se jedná o péči ústavní, kde je dítě vychováváno až do své dospělosti. Organizace náhradní rodinné péče 2.Náhradní rodinná péče = forma péče, kdy je dítě vychováváno „náhradními“ rodiči. Pro středí výchovy se nejvíce podobá životu v přirozené rodině. Touto péči jsou u nás adopce (osvojení) a pěstounská péče.

  3. Ústavní péče Historie Nejrozšířenější zařízení v minulosti - kojenecké ústavy Děti zde byly z počátku umisťovány ze zdravotních důvodů, dále děti s nízkou porodní váhou nebo děti, které musely být izolováni od svých nemocných rodičů. Začátkem 6O. let se koncepce kojeneckých ústavů mění – přijímají se děti se sociálními problémy. V 8O. letech již převládají v ústavech děti postižené, které sem matky většinou odloží již po porodu. Současný stav V ČR je nyní: 13 kojeneckých ústavů (0 - 1 rok) 10 dětských domovů (0 - 3 rok) 16 ("batolecích") dětských domovů (1 do 3 let) S kapacitou okolo dohromady 2 136 míst. 120 dětských domovů (od 3 let) S kapacitou převyšující 4 000 míst Diagnostické a výchovné ústavy pro děti a mládež – nestálé, děti se zde často mění

  4. Adopce (osvojení) Historie adopce (osvojení) - odkládání a usmrcování dětí cizích i vlastních - život dospělého má mnohem větší cenu, než život dětský - zbavování dětí „přespočetných“, v období hladu, válek aj. - zahubení dětí ze msty, ze strachu o mocenské postavení, ze žárlivosti, ze studu či obavy z degradace vlastní identity před tváří dané společnosti aj. -děti ženského pohlaví byly často obětí drastické regulace porodu. První formu zákona nabylo osvojení nejspíše již ve starém Římě. V římském právu bylo psáno „adoptio naturam imitatur“ = vztah mezi osvojencem a osvojitelem a první právní podmínky osvojení, které platily ve všech právních řádech evropských zemí.

  5. První zmínky o útulku pro opuštěné děti jsou z Konstantinopole z r. 335. První nalezinec byl zřízen v Miláně v r. 787 a již dříve byly v kostele instalovány zvláštní nádoby, do kterých mohly matky odkládat své děti (podoba dnešních baby boxů) . Zákon o rodině z r. 1963 - rodina uvedena na první místo mezi výchovnými institucemi, otevřela se nová perspektiva adopci a pak i pěstounské péči a dalším formám náhradní péče o dítě. Historie podmínek osvojení - osvojiteli muselo být nejméně 50 let - nesměl mít vlastní děti - osvojitel musel být muž - věkový rozdíl mezi osvojitelem a dítětem musel být min. 18 let - k osvojení museli dát povolení pokrevní rodiče - pokud byli rodiče jiného názoru, rozhodoval výrok otce - osvojit dítě šlo nezrušitelně až po jednom roku dítěte - není možno osvojit dítě zletilé

  6. Adopce – současný stav - Při osvojení přijímají manželé či jednotlivci opuštěné dítě za vlastní a mají k němu stejná práva a povinnosti jako k dítěti vlastnímu. - Dítě získává příjmení rodičů. - Osvojit můžeme dítě nezletilé. - O osvojení rozhoduje soud a před jeho rozhodnutím musí uplynout nejméně tři měsíce, během kterých zájemce o dítě pečuje na vlastní náklady. - Osvojit dítě si může manželská dvojice, manžel(ka) rodiče dítěte nebo jedinec. - Zprostředkování osvojení zajišťují krajské úřady a ministerstvo práce a soc. věcí - Osvojit lze jen dítě, které je tzv. právně volné - souhlas rodičů - soud rozhodl o jejich  nezájmu - po dobu nejméně šesti měsíců soustavně rodiče neprojevovali opravdový zájem - po dobu nejméně dvou měsíců po narození dítěte neprojevili o dítě žádný zájem Zákon rozlišuje dva druhy adopce: Zrušitelná adopce - práva a povinnosti rodičů přecházejí na osvojitele, ale v rodném listě zůstávají uvedeni původní rodiče. Toto osvojení lze zrušit. Nezrušitelná adopce - adopce druhého stupně, osvojitelé jsou zapsáni v rodném listu. Toto osvojení se nedá zrušit.

  7. Pěstounská péče Historie pěstounské péče Instituce kojných - Z vyšších vrstev, kojné kojily a staraly se o počáteční výchovu (asi 2 až 6 roků) jejich dětí. Pak si dítě rodina brala zpět, pokud dítě přežilo, což nebylo časté. - Průběh doby, kdy se kojná stará o dítě začíná již osmý den po narození. - - Pěstounka/kojná musí být zdravá, trochu majetná a vzdělaná, což prokazuje vysvědčením. - Plat kojné byl sestupný s věkem dítěte. Výbava, kterou pěstounka dostávala pro dítě byla velice skromná - dvě košilky, dvě pleny a obvazek, zbytek musela kojná pořídit na vlastní náklady. - Peníze za svoji péči o dítě si mohla kojná vyzvednout až poté, co jí farář dané obce potvrdil listinu o tom, že je dítě stále naživu. • Pěstounská péče nalezenecká • navazovala na pobyt dítěte v nalezinci či v sirotčinci. • dítě bylo svěřováno do péče nejen ženě pěstounce, ale i manželům a to do určitého věku dítěte 2.Pěstounská péče řízená a kontrolovaná 3.Pěstounské péče v tzv. koloniích 4. Pěstounská péče na základě soukromé dohody mezi rodiči dítěte a pěstouny.

  8. Pěstounská péče – současný stav Pěstounská péče – současný stav- Dítě se svěřuje do péče jedince nebo manželské dvojice.- Pěstouni mají právo rozhodovat o běžných věcech dítěte. Je-li nutné rozhodnout o mimořádných záležitostech, žádají pěstouni souhlas rodičů, když jsou zbaveni rodičovských práv, rozhodnutí za ně vydá soud. 1.Individuální = péče probíhá v běžném rodinném prostředí. Pěstouni zde však nehrají roli rodičů, vnější znaky identity si děti přinášejí z vlastní rodiny. Styk s rodiči není omezován.2.Skupinová = péče probíhá ve spec. zařízeních pro výkon pěstounské péče nebo v SOS vesničkách, v čele s matkou-pěstounkou. Tento tip péče je na základě výchovy matkou, chybí zde otec. 3.Klasická = péče vykonávaná prarodiči nebo jinými příbuznými v domácím prostředí • Žadatelů o pěstounskou péči je v dnešní době stále nedostatek.V Čr převažuje pěstounská péče v početných rodinách tzn. že si pěstouni vezmou do pěstounské péče více než jednou dítě.

More Related