PRESKRIPCE PROGRAMU POHYBOVÉ AKTIVITY (obezita, DM, kardiovaskulární onemocnění)

1. PRESKRIPCE PROGRAMU POHYBOVÉ AKTIVITY (obezita, DM, kardiovaskulární onemocnění) Fyzioterapie 2009

2. Total U.S. Health Care Expenditures (Panel A) and Percentage of Insured Americans Who Were Covered by Employment-Based Health Insurance (Panel B), 1997–2007.

3. Vzestup o 130 % Neřešitelné!

4. 58 %

5. 2030 • Náklady na úrovni 30 % HDP • Možnosti sociální státní politiky (zejména důchodové zabezpečení a školství) se blíží nule • Stačí pro 58 % obyvatelstva • Co zbývajících 42 % (včetně skupin s největšími nároky – děti a staří)

6. Průměrná částka na diagnostiku a léčení jednoho pacienta Vzhledem k technologickému pokroku stále zvyšuje (i při perfektně organizovaném zdravotnictví) ? Nové a finančně náročnější diagnostické prostředky a léčebné postupy efektivnější než ty staré Zachraňují zdraví nebo i život daleko většímu počtu lidí P

7. Celkové náklady na zdravotní péči CN součin nákladů spojených s léčením jednoho pacienta P a počtu pacientů n CN = P . n

8. CN = P . n n = stejný nebo bude stoupat P = stoupá CN= vzestup POLITICKY A SOCIÁLNĚ NEŘEŠITELNÉ

9. CN = P . n Jediné řešení ! n bude klesat minimálně tak rychle, jak bude stoupat P Výsledky diagnostiky a léčení stále lepší Zlepšení perspektivy nemocných lidí

10. Může klesat počet pacientů, když množství lidí na zeměkouli se stále zvyšuje? Ano Absolutní a zejména relativní počet nemocných lidí může výrazně klesat Nezbytné, aby lidé svým životním stylem vzniku onemocnění preventivně bránili

11. ŽIVOTNÍ STYL Z BIOLOGICKÉHO HLEDISKA komplexní reakce člověka na široké působení prostředí projevuje se ve všech oblastech jeho existence Jestliže životní styl neodpovídá biologickým dispozicím člověka poškození jeho organismu

12. ŽIVOTNÍ STYL Biologické dispozice jsou podmíněny geneticky Mimo jiné vyjádřeny schopností dlouhodobě odolávat silnému psychickému a fyzickému stresu Míra odolnosti organismu je tedy určena poměrem mezi genetickou predispozicí a životním stylem +

13. Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimálně 50 tisíc let) se člověk z biologického hlediska prakticky nezměnil.

14. Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimálně 50 tisíc let) se člověk z biologického hlediska prakticky nezměnil. Struktura a funkce jeho řídících a výkonných systémů odpovídá potřebám lovcea …..

15. Od vzniku Homo sapiens sapiens (minimálně 50 tisíc let) se člověk z biologického hlediska prakticky nezměnil. Struktura a funkce jeho řídících a výkonných systémů odpovídá potřebám lovcea sběrače sběrače

16. Přirozená (habituální) PA měla střední intenzitu a trvala pravidelně několik hodin denně

17. Člověk je biologicky (morfologicky i funkčně) adaptován na uvedený způsob života, i když v současné době žije ve zcela jiných podmínkách ‑ v urbanizované a vysoce technologické společnosti.

18. HYPOKINEZE SEDAVÁ ZAMĚSTNÁNÍ

19. HYPOKINEZE

20. HYPOKINEZE

21. nadměrný energetický příjem

22. Příprava organismu na „boj nebo útěk“ PSYCHICKÝ STRES Vyplavení katecholaminů a kortizolu POPLACHOVÁ REAKCE

23. ? Příprava organismu na „boj nebo útěk“ se všemi důsledky Jestliže „nebojuje nebo neutíká“ (hypokineze) přetrvává  aktivace sympatiku a osy HHN  sekrece katecholaminů a kortizolu  sekrece ADH a prolaktinu

24. Disproporce mezi genetickypodmíněnými regulačními možnostmi lidského organismu a převažujícím životním stylem zdravotní poruchy onemocnění hromadná neinfekční onemocnění civilizační onemocnění

25. OPTIMALIZACE ŽIVOTNÍHO STYLU • Nedostatek pohybu • Optimalizace pohybového režimu HNI prevence i terapie HNI • ICHS a další onemocnění s atheroskletotickou etiologií • Hypertenze • Diabetes mellitus • Obezita • Některá nádorová onemocnění • atd.

26. buněčná membrána ATP IRS cAMP kinázy Protein- kináza B Transport glukózy do buňky Atypická protein- kináza C c

27. Svalová kontrakce ATP cAMP kináza Transport glukózy do buňky při svalové kontrakci Vezikul obsahující GLUT4 odpovídající na zátěž c

28. Svalová kontrakce Vezikul obsahující GLUT4 odpovídající na zátěž Vezikul obsahující GLUT4 odpovídající na inzulín c

29. buněčná membrána ATP IRS cAMP kinázy Protein- kináza B Transport glukózy do buňky Atypická protein- kináza C c

30. OPTIMÁLNÍ POHYBOVÁ AKTIVITA • Redukce zatížení insulinových receptorů • Lepší aktivace adenylátcyklázy • Lepší podmínky pro autofosforylaci IRS proteinů • Snadnější a efektivnější přenos informace k vesikulárním substancím GLUT4 • Menší nároky na tvorbu GLU4 • Uvolnění obsazených insulinových receptorů

31. Svalová kontrakce Vezikul obsahující GLUT4 odpovídající na zátěž Vezikul obsahující GLUT4 odpovídající na inzulín c

32. OPTIMÁLNÍ POHYBOVÁ AKTIVITA • Redukce zatížení insulinových receptorů • Lepší aktivace adenylátcyklázy • Lepší podmínky pro autofosforylaci IRS proteinů • Snadnější a efektivnější přenos informace k vesikulárním substancím GLUT4 • Menší nároky na tvorbu GLU4 • Uvolnění obsazených insulinových receptorů • Snížení nároků na tvorbu insulinu • Zvýšení účinnosti insulinové směsi (protrahované zrání insulinu sníží množství proinsulinu ve směsi) • Redukce hyperinsulinemie

33. OPTIMÁLNÍ POHYBOVÁ AKTIVITA Redukce hyperinsulinemie Zvýšení aktivity lipoproteinové lipasy Redukce hypertriglyceridemie Zvýšení produkce HDL2 Snížení produkce vysokodensitních malých částic VLDL a LDL Redukce zvýšené zpětné resorpce Na Redukce zvýšené hladiny arteriálního adrenalinu Snížená produkce like-insulin GF Mírná redukce hypertense Redukce zvýšené hladiny plazmatického fibrinogenu a koagulačního faktoru VIIC Zlepšení fibrinolytické kapacity (zvýšená aktivace plasminogenu) Úprava porušených hemostatických mechanismů

34. OPTIMÁLNÍ POHYBOVÁ AKTIVITA? Intenzita zatížení Zvýšení tělesné zdatnosti Zvýšení sensitivity periferních buněk na insulin Úprava dyslipoprteinemie 60 – 80 % VO2 max Optimální redukce tělesné hmotnosti 35 – 85 % VO2 max Redukce zvýšeného krevního tlaku

35. MET 3,5 ml/(kg.min) Množství energie vydané v klidu (ne za bazálních podmínek) vyjádřené ve VO2 (ml/(kg.min)) VO2 max ml/(kg.min) VO2/kg max (ml/min) ♂ 36,0 ± 7,1 ml/(kg.min) 10 METs ♀ 29,0 ± 5,4 ml/(kg.min) 8 METs METs Kolikrát může maximálně zvýšit svou klidovou energetickou spotřebu

36. . % MTR = % VO2 max(60 – 85 %) 85 % VO2 max (%) 60 % 60 % MTR (%) 85 %

37. . % MTR = % VO2 max . • MTR = SFmax – SFk • MTR (%) = (SFPA – SFk)/ (SFmax – SFk).100 % SFPA – SFk / SFmax – SFk SFk SFPA SFmax

38. Odhad optimálního zatížení cirkulace? ZC (%) = 60 + (VO2/kg max/3,5) ZC (%) = 60 + (36 / 3,5) = 60 + 10,3 = 70,3 SFc = (ZC . MTR)/100 + SFklid MTR = 220 – věk - SFklid = 220 – 50 – 60 = = 110/min SFc = (70,3 . 110)/100 + 60 = 77 + 60 = = 137/min

39. Odhad optimálního zatížení cirkulace? ZC (%) = 60 + (VO2/kg max/3,5) ZC (%) = 60 + (29 / 3,5) = 60 + 8,3 = 68,3 SFc = (ZC . MTR)/100 + SFklid MTR = 220 – věk - SFklid = 220 – 50 – 60 = = 110/min SFc = (68,3 . 110)/100 + 60 = 75 + 60 = = 135/min

40. Malý vliv aerobní kapacity Muž SFc = 137/min Žena SFc = 135/min Rozhodující vliv MTR a SFklid Odhad SFmax = 220 – věk chyba až 30/min!! (Podíl dědičnosti na velkém rozptylu hodnot SF max asi 50 %!)

41. Malý vliv aerobní kapacity Muž SFc = 137/min Žena SFc = 135/min Rozhodující vliv MTR a SFklid Odhad SFmax = 220 – věk chyba až 30/min!! (Podíl dědičnosti na velkém rozptylu hodnot SF max asi 50 %!) Neodhadovat, ale měřit SF max i SFklid!

42. Spektrální analýza variability srdeční frekvence Stejný kalendářní věk (21 let) Rozdílný funkční věk ANS (12 let vlevo, 59 let vpravo – rozdíl 47 let) SF max = 184/min SFklid = 52/min MTR = 132/min SF max = 203/min SFklid = 73/min MTR = 130/min

43. Doporučené pásmo optimální SF (těsně pod anaerobním prahem) a) U pacientů a osob s delším obdobím hypokineze: (SFc – 10) až SFc např. SFc 135/min, doporučené pásmo 125 – 135/min b) U osob s optimálním pohybovým režimem: SFc± 5/min např. SFc 135/min, doporučené pásmo 130 – 140/min SFc

44. INTERNET INTERNET Měřit SF max i SFklid NEPOUŽÍVAT OBECNÁ DOPORUČENÍ!

45. Měření srdeční frekvence Měření SF pomocí srdečních monitorů Měření SF palpací při pohybové aktivitě je nemožné Není možné nepřetržité zpětné řízení rychlosti pohybu podle okamžité intenzity zatížení Příliš vysoká SF – zpomalení rychlosti pohybu Příliš nízká SF – zrychlení rychlosti pohybu Tuto možnost poskytuje průběžné monitorování SF měněním rychlosti pohybu udržovat SF na optimální úrovni tím výrazně zvýšíme efektivitu cvičení

46. Měření srdeční frekvence Měření SF pomocí srdečních monitorů Podle SF na monitoru rychlost pohybu zvýšit nebo snížit Před cvičením nastavíme na monitoru optimální TFc (např. 130 – 140 tepů/min) Hodnoty mimo nastavené pásmo jsou provázeny „blikáním“ displeje monitoru a akustickými signály SF pod dolní hranici nastaveného pásma - pohyb mírně zrychlit SF nad horní hranici pásma – pohyb mírně zpomalit

47. Cyklické sportovní aktivity Zvukový a optický signál Doporučené pásmo SF Zvukový a optický signál Zpomalení! Zrychlení

48. Měření tepové frekvence Měření SF pomocí srdečních monitorů Součástí monitorů SF je obvykle pás (jednoduše upneme na hrudník) v pásu jsou • elektrody, snímající elektrický srdeční potenciál • vysílačka, pomocí které se registrovaný signál přenáší na monitor Monitor nejčastěji umístěn na předloktí jako náramkové hodinky

49. Měření tepové frekvence Měření SF pomocí srdečních monitorů Monitorování SF je v současné době jediný způsob, kterým můžeme optimalizovat intenzitu zatížení při cvičení Typů těchto přístrojů je na trhu mnoho pro každého člověka se hodí jiné funkce a možnosti využití

50. Odhad intenzity zatížení podle vnímaného úsilí Ohodnocení vnímaného úsilí RPE = rating of perceived exertion jednoduchá metoda posouzení intenzity zatížení při cvičení. Švédský fyziolog Gunnar Borg = Borgův systém RPE Pocit, kterým člověk hodnotí vlastní úsilí vynaložené při cvičení Borgův systém založený na otevřené škále od 6 bodů (úsilí vynaložené v klidu) do 20 bodů (extrémní úsilí)