1 / 28

Komín v běhu času

Komín v běhu času. Ing Jan Mareček. Pravěk.

trilby
Download Presentation

Komín v běhu času

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Komín v běhu času Ing Jan Mareček

  2. Pravěk • Doba kamenná vyznává pro lidská obydlí otevřená ohniště ale brzy se pravěký člověk naučil vypalovat první keramické nádoby v pecích, kde již docházelo k určitému řízení spalování dřeva, používání komínového tahu pro docílení odpovídající teploty pro vypálení keramiky a roztavení kovů .

  3. Keramická pec

  4. Starověk • Dovedl k dokonalosti vytápění pomocí otevřených krbů. Vitruvius uvádí, že na začátku vytápění se nechá oheň vzplanout a kouř je odveden v otvoru ve střeše a jak přestane kouřit klapka ve střeše se uzavře aby mohl oheň žhnout a tak vytvářet příjemné prostředí pro rozpravy shromážděné společnosti.

  5. Starověk rozvíjel i jiné formy vytápění • Římské lázně 1 • Římané si osvojili odkaz starších civilizací při vysoušení kamenných staveb, znali působení omamných kouřových clon při věštbách v Delfách a poznali dobrodiní teplých lázní. Pro tak schopný národ nebyl problém použít těchto znalostí při výstavbě dokonalých lázní ve svých kamenných palácích s bohatými mozaikovými podlahami.

  6. Dispozice Caracalových lázní

  7. Pohled na současný stav

  8. Dispozice Diokleciánových lázní

  9. Pohled na komplex Diokleciánových lázní

  10. Pompeje – dispozice Malých lázní

  11. Pohled na nádvoří lázní

  12. Interiér teplých lázní s bazénem

  13. Technické zázemí „kotelna“

  14. Římské lázně 2 • Římské lázně měly dvojitou podlahu, dvojité stěny a klenbu s prostorem pro přívod a odvod vlhkosti a teplého vzduchu . • Je důvodné podezření, že přes teplé dny využívali k ohřívání kamenných stěn teplého vzduchu nahřátého nad střechou ochozů a ve večerní čas udržovali teplotu vytápěním pod podlahou lázní.

  15. „Vytápěný“ prostor pod podlahou

  16. Obklad stěn s mezerou pro odvod teplého vzduchu

  17. Sběrný kanálek v tělese klenby

  18. Římské lázně 3. • Římské lázně měly studené, teplé a horké lázně, které byly propojeny a protékala v nich voda. Tak bychom mohli uvést, že se jednalo o první kondenzační topný systém. Spaliny z dřevěného paliva i v těchto dobách měly vysoký obsah vody, a nádoby na ohřívání vody z kovových plátů byly z jedné strany ochlazovány přitékající vodou a z druhé strany docházelo k jejich ohřívání teplými spalinami a vývojem skupenského tepla při přeměně páry ve vodu.

  19. Schema topného systému podle archeologů

  20. Simulace topného systému • Pokud bychom chtěli dnes využít všech možností předkládaného sytému Hypokaustus rozdělili bychom celou pochod na 4 faáze. • 1. FÁZE – VYSOUŠENÍ • 2. FÁZE – OHŘÍVÁNÍ VENKOVNÍM TEPLÝM VZDUCHEM • 3. FÁZE ZATÁPĚNÍ – „VYSUŠOVÁNÍ DŘEVA“ • 4. FÁZE VYTÁPĚNÍ – „ DŘEVĚNÝM PLYNEM“

  21. Příčný řez horkými lázněmi

  22. Vysoušení

  23. Ohřívání teplým vzduchem z exteriéru

  24. Zatápění

  25. Vytápění lázní plynem z dřeva

  26. Římské lázně 4 • Přes tak dokonalé systémy jsme nenašli naše známé komíny. Bylo to asi tím, že uvedené systémy byly především založeny na akumulační schopnosti kamenných stěn, které byly vyhřívány pomocí kanálků přivádějící teplý vzduch z osluněné jižní a západní strany a odvádějící vlhký vzduch na neosluněnou stranu. Přitápění dřevem pak bylo jen pomocným článkem pro večerní hodiny a chladné dny.

  27. Rodinné lázně z provincie

  28. Římské lázně 5 • Komínky jak je známe by byly v teplých dnech rozžhaveny jižním sluncem a jejich základní funkce, odvádění teplých spalin do chladnějších prostor,mohla být v podmínkách středomoří pochybná. Navíc by takové konstrukce nezapadaly do architektury paláců. • Takový odvod spalin na chladnou neosluněnou stranu budovy (ne jak se traduje pod střechu paláce) vítězí po celou dobu starověku a bohatě je využíván i v další historické době středověku. Princip odvádění spalin se zachovává v náznacích do dnešních dnů. Větší část italských okrasných komínků má tvar malé stříšky pod níž se přivádí spaliny.

More Related