Umíme rozpoznat rozumově nadané žáky?

1. Simona Šedá Umíme rozpoznat rozumově nadané žáky?

2. Zahraniční výzkumy a zkušenosti škol v ČR ukazují, že systematická podpora vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami (včetně žáků nadaných) má pozitivní vliv na vztah žáků ke vzdělávání podporuje rozvoj kompetencí učitelů (individualizace výuky) příznivě ovlivňuje klima školy Bez podpory se pozitivní potenciál nadaných velmi snadno „překlopí“ do negativ, stávají se problematickými žáky! Proč nadané žáky vůbec hledat?

3. Dle Renzulliho (1986) mají nadaní lidé, poměrně dobře definovatelnou sadu tří vzájemně se prolínajících shluků schopností: nadprůměrná schopnost (aboveaverageability), zaujetí pro úkol (taskcommitment), tvořivost (creativity). Kdo je nadaný žák?

4. Nadprůměrná schopnost: vysoká úroveň abstraktního myšlení, verbálního a numerického uvažování, prostorových vztahů, paměti, rychlé a přesné získávání a zpracování informací Zaujetí pro úkol: fascinace a zapojení do určité oblasti, schopnost rozhodnout se, odolat, vytrvat, tvrdě pracovat, sebevědomí, silné ego, důvěra ve vlastní schopnosti Tvořivost: originalita myšlení, flexibilita, otevřenost zkušenostem, hloubavost, ochota riskovat, cit pro detaily Renzullihomodel tří kruhů

5. Nadprůměrné schopnosti: poměrně dobře objektivně měřitelné testy Zaujetí pro úkol, tvořivost: subjektivní kategorie, charakteristiky, které nejsou lehce měřitelné Role pedagoga V procesu nominace nadaného žáka

6. Rok 2010/2011 Základní vzdělávání : 789 486 žáků, z toho nadaných žáků z IVP 880 2,5 % = 19 737 Střední vzdělávání: 532 918 žáků, z toho nadaných s IVP 100 2,5 % = 13 323 V gymnáziích vzděláváno 26,1 % žáků Závěr: Podíl diagnostikovaných nadaných žáků je velmi malý, neodpovídá zahraničním statistikám, práce s nadanými žáky je v gymnáziích jen nepatrně lepší než na ZŠ, ale není systematická, vyhledávání talentů není zažité, školy s ním mají problémy. Zjištění ČŠI Statistiky

7. Dotazníkové šetření mezi učiteli středních a základních škol v roce 2009 (70 % pedagogů uvedlo, že se během své kariéry s nadaným žákem nesetkali) V roce 2010 vyšla příručka Výzkumného ústavu pedagogického v Praze Vyhledáváme rozumově nadané žáky http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2011/03/Vyhledavame-rozumove-nadane-zaky1.pdf Metodická pomoc pro učitele základních a středních škol

8. Didaktické testy Pozorování Dotazníky k posouzení projevů žáka   Inspirativní úlohy     Hodnocení školních výsledků žáka (klasifikace, portfolio, sebehodnocení) Soutěže pro rozumově nadané žáky Pedagogické nástroje pro vyhledávání rozumově nadaných žáků

9. realizován v září až listopadu 2011 určen pedagogům základních a středních škol kombinace prezenčního a distančního studia úzká vazba mezi studentem a tutorem Cíl kurzu: vyzkoušet si práci s jednotlivými nástroji pedagogické diagnostiky nadání v praxi, potvrdit či vyvrátit „intuitivní“ nominaci nadaného žáka ( zažít vyhledávání „ na vlastní kůži“) E-learningový kurz projektu metodika 2

10. „angažovanost“ učitelů (zájem učitelů o účast v e-kurzu, motivace ke studiu, minimální úbytek studentů) u konkrétních nástrojů problematická především práce s cíli! Vysoký počet potvrzených „intuitivních“ nominací nadaných žáků Co jsme zjistili…a co nás trochu překvapilo 

11. Petr... ač lajdák a spáč, mi při hodinách matematiky perlí. Pokud tedy právě nespí na lavici. Občas při matematice prvních 10-20 minut řešíme různé logické hříčky a on bývá prvním, kdo tyto úlohy vyřeší. A i přesto, že není typem, který by výsledky vykřikoval, bývá nadšený jakoukoli výzvou… Markétujsem považovala za nejlepší žákyni třídy. Jedná se o sebevědomou dívku, která se nebojí říci svůj názor, je kreativní, všestranná (kreslí, hraje basket, umí skvěle anglicky). Sleduji její životní cestu už pět let, stále je to stejná Markéta, ale její sebevědomost a otevřenost ve vyjadřování vlastních názorů jí přinesla spíše problémy ve studiu (vyloučení z prestižní školy, náročná puberta způsobila rodinné problémy). Osobně se domnívám, že Markétě chybí empatie. Ukázky nominací:

12. Filip: Jedná se o žáka, který převyšuje své spolužáky všeobecně, nejnápadnější projevy jsou ve vyučovacích předmětech matematika, fyzika, chemie. Filip se zdržuje ve společnosti maximálně dvou svých spolužáků, ale nejraději je sám. Pokud to jen jde, rád pracuje samostatně, nemá rád práci ve skupině. Pokud je vyvolán, odpoví, ale zbytečně nechce ostatním spolužákům ulehčovat práci tím, že by vše řešil za ně. Nad své spolužáky se nepovyšuje, je spíše uzavřený, málomluvný. Filip je rozumově velice vyspělý, na to, že je v 8. třídě, je schopen hodně věcí pochopit nebo naopak je velice rychle prakticky vyřešit. Svůj nesouhlas vyjadřuje velice neprůbojně a mnohdy působí, že se za své znalosti až stydí. Právě tyto výše uvedené vlastnosti mě vedou k názoru, že se jedná o žáka nadaného. Navíc se Filip velice dobře umisťuje na různých olympiádách, soutěžích a testech Scio(obvykle v první desítce v republice). Má dobré známky a jeho práce je vždy na velice vysoké úrovni.

13. Výzkumné ověřování dotazníku pro identifikaci nadaných žáků v květnu a červnu 2012 Cílem je zmapovat odlišnosti projevů již identifikovaných nadaných žáků (věk 5 – 19) ve školním prostředí a porovnat je s projevy ostatních žáků Hledáme školy ochotné zapojit se do výzkumného šetření. Kontakt: Simona Šedá, NÚV Praha, simona.seda@nuv.cz Prosba o spolupráci

14. Simona Šedá simona.seda@nuv.cz Děkuji za pozornost a přeji vám příjemný inspirativní den!