1 / 15

Klostridiové infekce u skotu bez tržní produkce mléka (část 1)

Klostridiové infekce u skotu bez tržní produkce mléka (část 1). MVDr. Břetislav Pojar. Striktní anaerob s tvorbou spor ( tzv. endospory ) umožňující dlouhodobé přežití původce v prostředí a v organizmu Spory klostridií jsou obecně ve střevě, výkalech, vodě

umed
Download Presentation

Klostridiové infekce u skotu bez tržní produkce mléka (část 1)

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Klostridiové infekce u skotu bez tržní produkce mléka (část 1) MVDr. Břetislav Pojar

  2. Striktní anaerob s tvorbou spor ( tzv. endospory ) umožňující dlouhodobé přežití původce v prostředí a v organizmu • Spory klostridií jsou obecně ve střevě, výkalech, vodě • Spory přežívají měsíce a roky. To z nich dělá potenciální zabijáky • Tvorba spor umožňuje strategickou výhodu na přežití oproti nesporulujícím bakteriím • Buněčný cyklus : vegetativní mikroflóra – spora – vegetativní mikroflóra • Tzv. sporulace nebo-li sporulační cyklus probíhá např. v ráně nebo ve střevě • V tlustém střevě se vyskytují i nepatogenní klostridia– součást běžné střevní mikroflóry

  3. Patogenní druhy žijí v půdě a bahně • Obsah hlíny v senážích a silážích – popeloviny nad 10 • Odtud se mohou s příjmem potravy dostat do trávicího traktu • Spory i mimo něj do vnitřních orgánů – migrující spory • Žijí v prostředí bez přístupu kyslíku ( striktní anaerob), při styku s kyslíkem vytvářejí bakterie spory ( oxidace senáží při špatném ušlapání )

  4. Spory jsou ještě nebezpečnější než sám původce • Jsou-li v trusu plemenic a je- li kontaminováno bahno ( zimoviště, krmiště ), dochází zejména v předjarním období k osídlení organizmu telat jak původci, tak sporami. • Může dojít snadno i k projevu viscerálního botulizmu u dospělých zvířat ( náhlé úhyny jednotlivců i více zvířat najednou )

  5. Klostridie činí nebezpečnými zejména tvorba exotoxinů, jejichž účinek na organizmus často spočívá v akutním nebo subakutním onemocnění s letálním koncem bez předchozího pozorovatelného nástupu onemocnění • Klostridie se dělí podle druhu toxinů a jejich účinku na organizmus • Klostridie postihují telata, ale i dospělý skot ( viscerální botulizmus )

  6. Pochopení vývoje endogenní infekce • Spory, které jsou perorálně přijaty, jsou opětovně vylučovány trusem. Některé se však mohou rozšířit i mimo střevo, kde fungují jako spící spory • Poranění tkáně, kdy vede ke snížení tenze kyslíku, vede ke klíčení spory ( porucha při nasycení tkáně kyslíkem je i při orgánových zánětech )

  7. Důležitá je skupina řadící se enteropatogenní a enterotoxická klostridia • Produkují lokální i celkové toxiny • Predisponujícím mechanizmem je dietetická chyba v obecném slova smyslu vedoucí k přemnožení klostridií • Clostridium perfringens typ B, C

  8. Clostridium perfringens typu A a C (D) • Průjem bývá mírný • Slabost příp. tympanie • Někdy kolikové bolesti • U obou vysoká mortalita

  9. Příčiny vzniku přemnožení klostridií a následného onemocnění organizmu • Neplnohodnotné kolostrum, chyby obecně • Přirozený příjem u matky ( spory a původci na zabahněném vemeni • Dietetické chyby obecně ( siláže a senáže o příliš nízké nebo příliš vysoké sušině, hlína) • Poruchy motility GIT ( tj. predispozice jsou ostatní běžná onemocnění GIT ) • Omezený přístup k vodě • Přemíra používání antimikrobiálních preparátů • Týká se injekčních i perorálních • Opakované a naprosto neindikované střídání antibiotik

  10. Klostridiozy jsou typická onemocnění s vysokou predispozicí na náhlé změny počasí a stres • Období klidu ve stádě vedou chovatele k závěru, že onemocnění odeznělo • Následkem období klidu jsou preventivní opatření zanedbána

  11. Diagnostika • Záchyt původce mikrobiologickou kultivací • Nutná práce s čerstvým kadáverem • Při práci s odebraným biol. materiálem (trus) nutný okamžitý odvoz do laboratoře • Je možné použít výtěrové tampony v transportním médiu • Nutná je detekce typu toxinu ( i jiná onemocnění mají rychlá a letální průběh )

  12. Léčba? • Při vytvoření toxinu neefektivní a bezpředmětná • Teoreticky jsme schopni léčit původce ( je citlivý na penicilin a syntetické peniciliny ) • Situaci komplikuje složitost jeho vývoje • Spory čekají na spouštěcí mechanizmus vývoje jako spící spory • Vyklíčí dávno po ukončení léčby, je-li zvíře pod jakýmkoliv typem stresu ( přesun, hladovění, počasí )

  13. Efektivní je vakcinace • Vakcíny jsou toxoidové, protilátky tedy působí proti toxinu, ne proti původci • Autogenní vakcíny proti klostridiím s tvorbou toxinu nejsou indikovány • V současné době je nejpoužívanější toxoidovávakcinaCOVEXIN 10 od firmy Zoetis ( dříve Pfizer )

  14. Cíl vakcinace • Solidní imunita u březích plemenic • Solidní imunita stáda obecně (eliminace úhynů na viscerální botulizmus) • Bezprostřední ochranou telete po porodu je kolostrum vakcinované matky

  15. Vakcinační program • Telata možno vakcinovat od 2. týdne stáří • Primovakcinace- 2 dávky v odstupu 2 – 6 týdnů • Revakcinace v intervalu 6 až 12 měsíců • Nástup imunity je 2 týdny po primovakcinaci

More Related