Jezdecká turistika x agroturistika

1. Jezdecká turistika x agroturistika

2. Agroturistika – nabídka pobytu na venkově + poučení + aktivita • Jezdecká turistika – využívá koně jako dopravní prostředek • Jezdecký sport (disciplíny FEI) • Pro malý okruh lidí. Předpoklady psychické, fyzické, materiální, časové (trénink). • Kvalita koně – ne provozní, ale sportovní (cena)

3. Jezdecká turistika • Kůň není rozhodující – téměř jakýkoliv, ten, co nemůže sportovat. • Jezdec – udržení kondice, ne trénink, i podprůměrný jezdec. • Kůň je málo závislý na kvalitě terénu (bláto, brody, oranice) • Zvětší se akční rádius • Lepší kontakt s přírodou – setkání se zvířaty • Romantika + výchova lidí (vztah ke zvířeti = vztah k člověku)

4. Cíle (aspekty) • 1) vzdělávací – poznání krajiny, vědomosti o přírodě, počasí, chování koní, péče o koně, historie, kultura • 2) výchovný – nutnost spolupráce s koněm i lidmi, omezení potřeb (skromnost), péče o koně (pracovitost), vztah ke zvířatům • 3) zdravotní • – čistý vzduch + pohyb = zdraví a odolnost • - rehabilitační a léčebný proces – páteř, deprese neurózy • - korekce chybného držení těla, zpevnění svalstva

5. Formy • 1) vyjížďky = ježdění v terénu, 1 – 4 hod., 7 – 30 km. Jistota v sedle, pravidla ježdění v terénu, relaxace koní (rovnováha, šlachy, chodivost). • 2) výlety = celý den, 30 – 70 km, je nutná pečlivá příprava, cesty, koní a lidí.

6. Formy • 3) putování na koni = spojení několika túr (náročné, pečlivě připravit) • A) hvězdicovité – se základny do okolí (kvalitní ustájení koní) • B) řetězovité – příprava cesty, ustájení, ubytování, krmení, doprovodné vozidlo x povoz x nákladní kůň x naložení koní pod jezdci • Improvizace je jen pro zkušené jezdce s výborně připravenými koňmi.

7. Výběr koně • Lze využít koně nevhodné pro sport • Plemeno nerozhoduje • Charakter – nelekavý, nekopavý, snášenlivý • Zdraví – otužilý, zdravé nohy a kopyta, dobře krmitelný • Ne hřebec – nutnost neustálé pozornosti • Dobře přiježděný včetně couvání, stání v klidu, ustupování na holeň • ! Klidný kůň je zárukou bezpečnosti !

8. Sedlání • Lépe sedlo kozlíkové než anglické • Stavbu sedla určuje: 1) kůň – tvar hřbetu, kohoutku – anglické sedlo lze docpat, kozlíkové nemá vycpávky – tvar kostry 2) jezdec – délka stehen, hmotnost, vkus, pohlaví 3) účel – ovlivní hmotnost, tvar a úpravu sedla ! Po dosednutí jezdce volný kohoutek a prostor nad páteří. Pozor na westernová sedla. Quarter má široký a krátký hřbet!

9. Sedlové doplňky • Třmeny – těžké, prostorné, funkční zámky nebo bezpečnostní třmeny či tapaderos. • Podbřišník – nejlépe provazový, dnes i neopren (údržba). • Sedlová podložka – složená pokrývka, dobře upravit. • Brašny – upevněné tak, aby neplácaly v klusu. Umělá hmota nesmí ležet na koni, plátno je nevhodné. • Bandalír – obsahuje přikrývku, plášť do deště, rezervní oblečení. Upevnit na sedlovou podložku.

10. Sedlové doplňky • Poprsník – jen pokud je to nutné. • Podocasník – hlavně v horském terénu. Vojenská sedla mají tendenci klouzat dopředu. • ! Čím více řemení, tím větší nebezpečí odření koně.!

11. Potřeby na táboření • Všechno potřebné s sebou. • Těžké věci dolů a měkké k sedlu. • Párové brašny mají mít stejnou hmotnost. • Jezdec nenese nic. • Dobré upevnění a vhodný obal – vertikální pohyb.

12. Nákladní sedla • Kozlíková konstrukce pro upevnění nákladu. • Musí mít poprsník a zadní zádržný řemen. • Sedlo dobře podložené. • Pečlivé rozdělení a upevnění nákladu – max. 120 kg. • Nákladní kůň má větší zatížení – jezdec v terénu vyvažuje a může i sesednout.

13. Uzdění • Hakamore – bosal a mékaté • Uzdečka nebo uzda + ohlávka s provazem na uvázání • Provazová ohlávka • ! Kůň musí být za každé situace ovladatelný – nejsme na široké prérii, ale v civilizaci. !

14. Oblečení na turistiku • Účelné, pohodlné, pevné, bezpečné a estetické • „Neexistuje špatné počasí, jen špatné oblečení.“ • Boty s podpatkem, klobouk, dlouhé chapsy, plášť do deště (ne igelit). • Vybírat barvy zapadající do přírody.

15. Zásady jízdy v terénu • Podle velikosti skupiny zástup, dvojstup, houf. • V čele zkušený jezdec, na konci rovněž. • Dodržovat hierarchii koní a vzdálenosti. • Tempo podle průměrného koně – jinak nutno dobíhat – únava. • Pokyny od vedoucího jezdce pravou rukou. • Neustále sledovat okolí a své spolujezdce. • Při nezvyklých situacích odvést pozornost koně (zaměstnat ho). • Pokud jezdec spadne nehonit koně. • Dodržovat pravidla provozu včetně osvětlení skupiny.

16. Vyjížďky • Převážně krokem a klusem, střídat po 10 – 15 minutách. • Nejezdit po polních a lesních kulturách. • Dlouhé tratě • Se zdravým koněm - bez bandáží • První a poslední km krokem • Jezdec dává pozor a rozhoduje o tempu • Překážky obcházet nebo přelézat • Neunavit koně - šetřit ho • V létě jezdit za chládku • Nejdříve se postarat o koně, pak o sebe

17. Desatero na závěr 1) Nasednutím na koně vážíte 600 kg a měříte 2,75 m 2) Neriskovat – nejste na závodech se sanitkou 3) Mít na paměti etologii koní – zabránit panice koně 4) Nežádejte od koně víc než může – zranění 5) Starejte se o koně – vrátí se to, postará se o vás, lze jít i pěšky

18. Desatero na závěr 6) Vždy ve střehu a v klidu (alkohol) 7) Kontrola výstroje před jízdou. Pozor na el. proud. 8) Vzdálenost mezi koňmi i při odpočinku. Není to dostih. 9) Zlepšovat odborné vzdělání i fyzickou připravenost jezdce. 10) Soběstačnost a ochota pomáhat. Etika sportovce.