BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCH

1. BRITSKÁ POLITIKA V EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍCH Podmínky britského vstupu a úsilí o jejich opětovné vyjednání, problém britské vratky z rozpočtu ES Hana Syrovátková

2. I. PRVNÍ ROZŠÍŘENÍ ES: vstup Velké Británie, Irska a Dánska • Smlouva 22.1. 1972→ přijaty 4 nové země • VB • Irsko • Dánsko • Norsko od 1.ledna 1973: 9 členů ←referendum

3. Jednání o rozšíření • 2 ETAPY : 1. pololetí 1970- samotná Šestka : od 30. června 1970- s kandidátskými zeměmi

4. Vyjednávání- země Šestky • Ujednání postupu a základní principy vyjednávání → jeden společný postoj • Společný postoj vyložen předsedou Rady, úloha komise spíše technická • Základní principy • Fungování institucí po rozšíření • Přidružení afrických VB zemí k ES • Vztahy s nekandidátskými zeměmi ESVO • Řešení ekonomických, finančních a měnových problémů

5. Situace ve Velké Británii • U moci labouristická strana (Harold Wilson) - ochota stát se členem ES, ale zpřísnění postoje • Bílá kniha s vyčíslením nákladů na vstup → záporný postoj obyvatel k začlení do ES • Volby vyhráli konzervativci (Edward Heath) - příznivec

6. Počátky vyjednávání:Lucemburk- 30. červen • Seznámení kandidátských zemí s postoji a metodami vyjednávání • Kandidátské země by měly akceptovat smlouvy se všemi politickými důsledky • Případné problémy řešením formou přechodných období, NE ZMĚNOU STÁVAJÍCÍCH PRAVIDEL

7. Vyjednávání- ústupky VB a výhrady k přechodnému období • Ústupky VB ve vzdání se zemědělských předpisů pro tekuté mléko, vepřové maso a vejce, úmysl vzdát se „deficiency payment“ • Žádala: přechodné období 7 let pro zemědělství, 3 roky pro průmysl → Francie proti →VB výhrady k 5ti letému přechodnému období → Francie se striktně drží návrhu Komise, Pětka pro osm let přechodného období

8. Počátky vyjednávání: postoj Velké Británie • Souhlas se smlouvami a plynoucími rozhodnutími • Výhrady: • body zemědělské politiky • oblast rozpočtové příspěvky • cukr z Antil • máslo z Nového Zélandu → vyjednávání s VB od 21.června 1971

9. Vyjednávání- příspěvky do rozpočtu, cukr z Antil a máslo z Nového Zélandu • Návrh VB na příspěvky do rozpočtu od 2,6 % v roce 1973 do 15 % v roce 1977 → celá Šestka považovala za nedostatečné • VB: nákup cukru za ceny o 50 % větší než je světová cena → Francie požaduje zrušení • Přednostní nákupy másla z Nového Zélandu (odbytištěm 85% vývozu)→požadavek na zrušení výjimek → pro VB nepřekonatelný politický problém

10. Schůzka Heath-Pompidou v Paříži • Francie: obavy z dočasných výjimek pro VB, ale NECHTĚLA A ANI NEMOHLA BÝT PŘEKÁŽKOU PRO PŘISTOUPENÍ VB • Schůzka v Paříži • Výsledek : „Úplná shoda na fungování a dalším rozvoji ES“ • Pojištění mezivládního charakteru ES • Šterlinková bilance- příslib jejího zmražení • Zemědělství- ústupky VB v příspěvcích do rozpočtu-ústupky Francie ohledně másla z NZ → dojednání na konferenci v Lucemburku 21. a 22. června. 1971

11. Podpis smlouvy- 22. ledna 1972 • Smlouva o vstupu Dánského království, Irska, Norského království, Spojené království Velké Británie do Evropského do EHS a Euratom • Dokument o podmínkách přijetí a přizpůsobení smluv, přílohy, protokoly, dopisy týkající se měnových otázek, rozhodnutí Rady ohledně jmenovaných čtyř zemí do Euratomu a několik deklarací

12. Institucionální změny • v Radě: VB 10 hlasů • v Komisi: VB 2 komisaře • v Evropském parlamentu: VB 36 křesel

13. Přechodné období • Od 1.1. 1973- 1.1. 1978 (5let) • Postupné snižování celních poplatků v 5 etapách o 20% • Přiblížení tarifů nových členů ve 4 etapách (výjimka pro VB a Irsko na určité komodity) • Ihned po přechodném období zavedou všichni noví členové všechna pravidla organizace trhu se zemědělskými výrobky- podle principu preference ES

14. Přechodné období • Zvláštní dohody pro země Commonwealthu a máslo a sýr z Nového Zélandu • „Dohoda Britského společenství o cukru“- do 31.12.1974, poté zvláštní smlouvy se zeměmi Commonwealthu • Výjimečná kvantitativní opatření v rámci britské strany

15. Commonwealth • Smlouva nabízí 3 možnosti • Přistoupení k dohodě z Yaundé • Vlastní sdružení • Jednoduchá obchodní dohoda • Dohoda z Lomé z 28.2.1975 o přidružení 46 států z Afriky, Karibiku a Tichomoří (AKT), později se počet zvýšil na více než 60 států

16. Měna a finance • VB: zvažování redukce šterlinkové bilance po vstupu do ES • Nejdůležitější dohoda- společný rozpočet • VB: postupné zvyšování od 8,64% (1973) po 18, 92 % (177)

17. Ratifikace- VB • Dle britských zvyklostí nemusí být podpis smlouvy ratifikován parlamentem, ale ten musí vydat dokument umožňující legislativní změny • Referendum proti ústavním tradicím VB (labouristy požadované, ale konzervativci odmítli) • Kritika vyjednaných podmínek Haroldem Wilsonem (labouristé) • Po dlouhých debatách odhlasováno ve 3. čtení

18. ES a ESVO • Nutné ujednání podmínek • Po jednání vzniká 6 různých dohod (s každou zemí ESVO zvlášť) • Charakteristický znak: OMEZENÍ NA PRŮMYSLOVÉ VÝROBKY • Platí zrušení celních poplatků mezi ESVO a kandidátskými zeměmi ES • nedochází k harmonizaci pravidel • „evoluční klauzule“ • Později podobná dohoda s Norskem

19. BRITSKÝ POŽADAVEK AN NOVÉ VYJEDNÁVÁNÍ • PRO • Konzervativci (a menší část labouristů)- pro z ekonomických i politických důvodů • Liberální stana- navíc myšlenka federální Evropy • PROTI • Část konzervativců (EnochaPowell)- odmítání začlenění • Labouristická levice- negativní dopady na britský demokratický systém, nekonkurenceschopné výrobky, kontrola nad a ekonomickou a sociální politikou

20. Veřejné mínění • „No Entry, no Tery Terms“ • heslo labouristů • „Keep Britain out“ • heslo veřejnosti, která byla proti • nedostatečná informovanost • stále větší kritika labouristy

21. Britský požadavek • Jednání na institucionální úrovni a úrovni členských států • Po dlouhých jednání názorové sblížení (Osmička souhlasila s různými úpravami modalit v rímci ES) • Harold Wilson: požadoval „zásadní změny“ ve společné zemědělské politice • Jistý ústupek Francie bere jako osobní úspěch • Evropský fond pro regionální rozvoj

22. Britský požadavek • Požadavek zachování „volnosti rozhodování ve věcech průmyslu a fiskální politiky“ • Největší problém v rámci věci rozpočtu ES • Daleko větší díl do rozpočtu ES, než jaký ji připadne v HDP • Kritika se strany ostatních členských států • Schválení „opravných mechanismů“ (pro všechny země splňující požadavky, přechodné období 7 let)

23. Referendum a pozice H.Wilsona ve Velké Británii • Pozice posílena • Referendu: 5. červen 1975- 67,3% pro setrvání VB v ES • NEDOŠLO KE ZMĚNĚ SMLUV, spíše formou opravných prostředků k prodloužení přechodných období

24. Harold Wilson v čele Velké Británie • Volby- výhra labouristů • 1. duben 1974- žádost o důkladné „opětovné projednání“ smlouvy • Fakticky se jednalo spíše o zkoumání důsledků pro VB

25. III. OTÁZKA ROZPOČTU • příjmy a výdaje všech tří společenství sloučeno do jednoho všeobecného rozpočtu • 95% aktivit ES hrazeno z rozpočtu ES • postupné uvádění v platnost • nevyrovnanost a nedostatečnost výdajů • komunitární výdaje se nepřipočítávají k národní výdajům- šlo spíše o přesuny národních prostředků na komunitární • cena sama za SZP není tak až tak vysoká- 1/3 rozpočtu →nízký rozpočet

26. Otázka rozpočtu a Velká Británie • Komplikace: požadavky VB – mohla využívat přechodných opatření týkající se rozpočtu (do 1980) • Britové tvrdili, že by dávali 20% do rozpočtu, ale získali by pouze 10% • Británie patřila k největším přispívatelům, ale národní příjmy na osobu jedny z nejmenších • velké množství výrobků ze třetích zemí (musí platit clo), ale má vyspělé zemědělství (nedostává vysoké dotace)

27. Otázka rozpočtu a Velká Británie • Harold Wilson: „nápravný mechanismus“ • Volby ve VB → Výhra konzervativců→Margaret Tatcherová (tvrdý postoj) • Rozpočtový systém, který by dosáhl rovnováhy mezi příspěvky do komunitárního a výdaji v její prospěch • „I want my money back“ • výhrady, ale 29. a 30. května 1980 značné ústupky • Příspěvek se měl snížit o 2/3 • Rada rozhodla, že britská otázka bude řešena strukturálními úpravami, aby se předešlo nepřijatelným situacím pro některou z členských zemí

28. Otázka rozpočtu • Na základě „mandátu ze 30. května 1980“ vypracovala Komise ES zprávu z 24. června 1981 • Navrhovala nejen rozpočtové úpravy, ale strategii celkového a společného oživení evropského snažení (užší měnová a ekonomická koordinace. Odstranění zábran v obchodu mezi Desítkou, apod.) • Opatření finanční solidarity v úzkém rozpočtovém rámci • SZP má výsledky a je třeba zachovat její principy- ES soběstačné ve většině komodit, zároveň ale lepší organice vývozní politiky

29. Otázka rozpočtu • Navýšení komunitárních zdrojů- nezbytné pro směřování do Hospodářské a měnové unie, zároveň odstraňování regionálních činností • Vyšší rozpočet i proto, aby bylo možné přijmout opatření ve prospěch VB a opatření související s rozšířením o středomořské země • Od 1981- navrhuje zrušení horní hranice DPH a posílení pravomocí Komise a Evropského parlamentu

30. Otázka restrukturalizace • Velká Británie chce dále kompenzace až do doby než bude rozpočet reformován • Dle Britů by se tak mělo stát pomocí snížení výdajů na SZP, nikoliv v překročení 1% DPH • Francie- kompenzace pro VB by měla mít klesající tendenci (jinak by VB měla výsadní postavení) • Německo nechce být jediným přispívatelem, návrh vlastních limitů pro pozitivní a negativní salda

31. Otázka restrukturalizace • Britská vláda blokovala stanovení zemědělských cen. Poukazovali na dohodu z Lucemburska (vysoký národní zájem)- ES to odmítlo • VB hlasovala proti zprávě EK, Řecko, Dánsko se zdrželi- ale zemědělské ceny odsouhlaseny kvalifikovanou většinou

32. Závěrem • Británie se musela spokojit s tím, že ji 24. května bylo odlehčeno • Problém se opět objeví 1983 a jeho řešení bude o to těžší

33. Děkuji a pozornost