MÁLOTŘÍDEK NENÍ MÁLO

1. Grantová agentura ČR, 2007 – 2009 (reg.č. 406/07/0806) MÁLOTŘÍDEK NENÍ MÁLO Kateřina Trnková, Dana Knotová, Lucie Chaloupková

2. MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLA Škola v jejíž alespoň jedné třídě jsou společně vyučování žáci dvou nebo více ročníků.

3. VZNIK MÁLOTŘÍDEK Vznikají v důsledku nízkého počtu dětí ve věku školní docházky v obvodu školy – jde tedy o venkovský fenomén. Nacházejí se zpravidla v obcích s méně než 1200 obyvateli a jsou jedinou ZŠ v místě. V 80 % obcí s 500 – 999 obyvateli existuje škola s 1. stupněm ZŠ.

4. VÝSKYT MÁLOTŘÍDEK VE ŠKOLSKÉ SÍTI ČR Charakter osídlení ČR na sebe váže poměrně rozsáhlou síť těchto škol. Ve školním roce 2004/2005 málotřídky tvořily 38 % základních škol. Nejvyšší proporci těchto škol v síti ZŠ najdeme na Vysočině a dále v Královéhradeckém a Pardubickém kraji (více než 50 % ze všech ZŠ).

5. DEMOGRAFICKÝ VÝVOJ DĚTSKÉ POPULACE NA VENKOVĚ • přechodně dochází k růstu porodnosti, a to i ve venkovských oblastech • Česká vnitřní migrace směřuje z měst na venkov (přesto některé geografické oblasti nejsou z hlediska migrace atraktivní)

6. ORGANIZACE MÁLOTŘÍDNÍCH ŠKOL – počty žáků ve třídách Je-li ve třídách samostatného 1. stupně ZŠ průměrně méně než 15 žáků, je nutné ročníky spojit. V Jihomoravském kraji je ve třídách málotřídních škol průměrně 13,6 žáků. Dvě třetiny těchto škol tvoří dvoutřídky, 22 % trojtřídky, 10 % jednotřídky a 5 % čtyřtřídky.

7. PEDAGOGICKÁ PRÁCE NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE - pozitiva + absence anonymity a přehlednost budovy + snadnější komunikace + snadnější řízení kázně, menší riziko stigmatizace snaživých žáků + podmínky pro využívání přirozených vzorů mezi dětmi + věkově smíšené třídy nutí učitele volit pestrou paletu výukových metod

8. PEDAGOGICKÁ PRÁCE NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE - negativa • náročnost přípravy i realizace výuky pro více ročníků • menší možnosti pracovat soustředěně s jedním ročníkem • riziko menšího rozsahu realizovaného kurikula • žáci se hůře zbaví nepříjemného postavení ve třídě nebo škole

9. + vrstevnická skupina je definována šířeji (z hlediska genderu i věku) + přirozenější chápání odlišností mezi žáky málo možností vybírat si kamarády stejného věku menší možnost srovnávání, soutěžení (může být vnímáno i pozitivně) ŽÁCI NA MÁLOTŘÍDNÍ ŠKOLE

10. + menší riziko rutinizace práce + rozšíření odbornosti + snadnější komunikace uvnitř kolektivu učitelů obvykle nestačí pregraduální příprava v didaktice a metodice menší možnost odborné specializace Složitější účast na DVPP riziko přetížení prací riziko izolace UČITELÉ A JEJICH PRÁCE NA MÁLOTŘÍDKÁCH

11. + zpravidla lepší dostupnost a bezpečnost přírodního a sociálního prostředí školy, jež lze využít pro obohacení kurikula riziko nedostatku (finančních) zdrojů pro obnovování materiálního vybavení školy větší proprorce nekvalifikovaných učitelů častá práce na zkrácené úvazky PODMÍNKY VZDĚLÁVÁNÍ NA MÁLOTŘÍDKÁCH

12. + ředitel má pravidelnou zkušenost s výukou a zná děti + ředitel je člen týmu, řídí zevnitř + tlak na využívání vnitřních a vnějších zdrojů Kumulace pracovních činností ředitele Omezené možnosti delegovat práci Málo času na řízení a administrativu Chybí pomocný personál Hůře se vytvářejí vertikální vztahy riziko přetížení a únavy Málo času na evaluaci ŘÍZENÍ A ROZVOJ MÁLOTŘÍDEK