1 / 30

Opakování lekce 4,5,7

Opakování lekce 4,5,7. 9.5.2011. Prvky rozhodovacích úloh. akce stavy světa – náhodné, disjunktní a úplné důsledky akcí (zisky, ztráty) cílová proměnná (pravděpodobnosti stavů světa) matice zisků, matice ztrát: řádky = akce, sloupce = stavy světa, prvky = důsledky.

zeal
Download Presentation

Opakování lekce 4,5,7

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Opakovánílekce 4,5,7 9.5.2011

  2. Prvky rozhodovacích úloh • akce • stavy světa – náhodné, disjunktní a úplné • důsledky akcí (zisky, ztráty) • cílová proměnná • (pravděpodobnosti stavů světa) • matice zisků, matice ztrát: řádky = akce, sloupce = stavy světa, prvky = důsledky

  3. Charakteristické rysy rozhodovacích úloh • Množina akcí a volba akce, která bude realizována, jsou pod kontrolou rozhodovatele • Stavy světa nejsou pod kontrolou rozhodovatele • Rozhodovatel musí vybrat akci před tím, než je znám výsledný stav, a aniž má možnost ovlivnit náhodné procesy, které generují stavy světa • Stavy světa musí být disjunktní (nesmí se překrývat) a úplné (nemůže se vyskytnout nepředvídaný stav) • Všechny výstupy jsou ohodnoceny stejnou jednotkou – cílovou hodnotou (nejčastěji peněžní hodnota)

  4. Určení ztráty příležitosti • Pro každý stav světa (pro každý sloupec tabulky zisků) opakujte následující kroky: • Určete maximální hodnotu zisku v daném sloupci • Hodnoty ztrát příležitosti v tomto sloupci spočtete tak, že od maximální hodnoty odečtete hodnotu pro vybranou akci.

  5. Rozhodování • za jistoty – s jistotou víme, které stavy světa nastanou • za rizika – známe pravděpodobnosti stavů světa • za nejistoty – neznáme pravděpodobnosti stavů světa

  6. Rozhodování za rizika • subjektivní pravděpodobnosti • diskrétní –relativní velikosti, slovní vyjádření • spojité – kvantily, diskretizace • rozhodovací matice • modelování a simulace – Monte Carlo

  7. Pravidla rozhodování za rizika • Očekávaná utilita • Očekávaná (střední) hodnota • Očekávaná hodnota a rozptyl • Očekávaná ztráta příležitosti – matice ztrát • Očekávaná hodnota dokonalé informace

  8. Grafické nástroje • pravděpodobnostní strom • rozhodovací strom

  9. Užitek a riziko • psychologické a ekonomické faktory • očekávaný zisk a riziko • užitková funkce rozhodovatele • postoj k riziku, jistotní ekvivalent • vlastnosti funkce utility • matice užitku • riziková prémie • hodnocení rizik, strategie ochrany • analýza citlivosti, scénáře

  10. Přiřazení hodnot užitku • Určete maximální a minimální hodnotu v tabulce zisků. Označte maximum OM a minimum OL. • Položte U(OM) = 1, U(OL) = 0. kde U(O) reprezentuje hodnotu užitku výstupu O. • Abyste určili hodnoty pro ostatní výsledky Oij v tabulce zisků, určete hodnotu p takovou, aby pro vás byly následující dvě možnosti rovnocenné: • S jistotou získáte Oij • Zúčastníte se hry, v níž můžete vyhrát OM s pravděpodobností p a OL s pravděpodobností (1-p). • Pak U(Oij) = p.

  11. Postoj k riziku • Přiřazení hodnot užitku je osobní a subjektivní. Pokud je tento úkol proveden pečlivě, pak užitková funkce odráží postoj k riziku a kritérium očekávaného užitku vede k rozhodnutí, které je v souladu s preferencemi rozhodovatele a jeho postojem k riziku.

  12. Pravidla rozhodování za nejistoty • minimax (maximin) – pesimistické: určíme pro každou akci minimální zisk a vybereme akci odpovídající maximu těchto minim. • maximax – optimistické: v tabulce zisků najdeme maximální hodnotu a zvolíme jí odpovídající akci • Laplace – předpokládáme stejné pravděpodobnosti stavů světa

  13. Pravidla rozhodování za nejistoty • Hurwicz – koeficient optimismu λ ε<0,1> (λ=1 optimismus,λ=0 pesimismus): vybereme akci s největší hodnotou kritéria optimismu KOj = λ max(i) (xij) + (1- λ) min(i) (xij) • Savage – minimální ztráta: určíme pro každou akci maximální ztrátu a vybereme akci odpovídající minimu těchto maxim: min(j) [max(i)(zij)]

  14. Bayesovský přístup • apriorní pravděpodobnosti • výběrová informace, vzorkování • matice spolehlivosti • aposteriorní pravděpodobnosti • výběr optimální varianty na základě aposteriorních pravděpodobností • očekávaná hodnota výběrové informace

  15. Hodnota informace • Očekávaný zisk či ztráta při dokonalé informaci E(X|DI): součet součinů nejvýhodnější hodnoty xij a P(Si) • Očekávaná hodnota dokonalé informace EVPI = E(X|DI) - max E(Xj) EVPI = minimální očekávaná ztráta • Střední hodnota výběrové informace EVSI = E(VI) = E(X|VI) - max E(Xj) • Čistý zisk vzorkování ENGS = EVSI – CS, CS = náklady na vzorkování ENGS>0 – vzorkování provést, ENGS<0 neprovést

  16. Vícekriteriální rozhodování

  17. Prvky rozhodovacích problémů • rozhodovací proměnné: jsou předmětem volby (trh, ceny, náklady, technologie, …) • exogenní veličiny: ovlivňují řešení, ale jsou mimo kontrolu rozhodovatele (dostupnost úvěrů, úrokové sazby, výsledky VaV – riziko a nejistota) • kritéria hodnocení (rentabilita, NPV, …) • stavové veličiny: mezivýsledky, vlivy variant a exogenních veličin na kritéria hodnocení • omezující podmínky (interní – externí, ovlivnitelné – neovlivnitelné)

  18. grafické nástroje (influenční diagramy, kognitivní mapy) • tvorba variant • známe varianty řešení • neznáme varianty řešení • existují postupy – analogie, modifikace • neexistují postupy – unikátní problémy, originální řešení

  19. Dobře a špatně strukturované problémy • Dobře strukturované problémy • matematické modely, operační analýza, matematické programování • Špatně strukturované problémy • systematicko-analytické (morfologická analýza, rozhodovací stromy, soupis atributů) • intuitivní (brainstorming, brainwriting, synektika)

  20. Vícekriteriální hodnocení • preferenční uspořádání variant (převod na stejné jednotky, kompenzace hodnot kritérií) • stanovení vah kritérií • alokace bodů • preference • párové srovnávání: počet preferencí • Saaty: směr a velikost preference • postupný rozvrh vah (skupiny vah) • kompenzační metoda

  21. Typy kritérií • kvalitativní • kvantitativní – měrné jednotky; pokud je možný převod na stejnou měrnou jednotku (obvykle monetární), lze převést na jednokriteriální rozhodování • výnosová • nákladová • konfliktní kritéria - kompromisy

  22. Hodnocení variant • vícekriteriální funkce utility • jednoduché metody stanovení utility variant • vážené pořadí • expertní stanovení pořadí (bodování) • lineární, bázická varianta • párové srovnávání variant • Saaty – dílčí hodnocení variant vzhledem ke kritériím • matice preference, prahy citlivosti (preference, indiference)

  23. Kompenzační metoda • nevyužívá váhy kritérií • iterační proces, který využívá • (praktické) dominace k postupné eliminaci variant • ekvivalentních výměn k postupné eliminaci kritérií • výsledkem je jediná (optimální) varianta nebo několik málo variant s jedinou dominující

  24. Subjektivní faktory v rozhodování

  25. Pasti rozhodování • Způsob myšlení má zásadní vliv na rozhodování. Můžeme identifikovat následující příčiny špatných rozhodnutí: • chyby myšlení (přehánění, přeceňování určitých stránek problému) • chyby vedení (špatné řízení, špatná motivace a realizace rozhodnutí • chyby kultury (organizační prostředí)

  26. Pasti myšlení • Past ukotvení • Past statu-quo • Past utopených nákladů • Past potvrzujících předpokladů • Past zarámování • Pasti odhadů a předpovědí

  27. Chyby vedení • Pokud problém pochopíme nesprávně, sotva najdeme nejlepší řešení, zvláště ve složitých nebo rychle se měnících situacích. • Nemusí existovat žádné uspokojivé řešení, pouze výběr mezi alternativami, které mají daleko od optimální • Informační přetížení může ztížit rozlišení mezi příčinou a následkem. • Může pomoci položit si následující otázky: • Kdo/co je problémem ovlivněn a kdo/co ne? • Co bude ovlivněno změnami? • Racionalistické plánování: předpokládáme, že existuje pouze jedno správné řešení a každý, kdo myslí racionálně, se k němu musí propracovat. Ale tak tomu často není.

  28. CHYBY KULTURY • Organizační kultura může být překážkou strategického rozhodování ze dvou opačných příčin: • fragmentace – lidé spolu nesouhlasí, ale nesouhlas je potlačován. Místo toho, aby se rozpory řešily otevřeně, probíhá skrytá šeptanda, skupinky pak vyhodnocují informace podle toho, zda podporují jejich výchozí stanovisko. • skupinové myšlení: vzniká dojem harmonického souhlasu. Myšlenky, které nepodporují stanovisko skupiny, jsou potlačovány. Neprovádí se důkladná analýza, budí se zdání neomylnosti. Důsledkem je neúplné vyhodnocení dostupných řešení a špatné hodnocení rizik.

  29. RACIONÁLNÍ PŘÍSTUP • Hodnocení situace • Identifikace kritických problémů • Specifikace řešení • Rozhodnutí • Implementace rozhodnutí • Monitorování, zpětné vazby

  30. INTUITIVNÍ PŘÍSTUP • Události nejsou vždy uspořádané a jasné, informace nemusí být dostupné; lidé nemyslí vždy přísně racionálně – viz „Pasti rozhodování“ • Racionální přístup musí být často kombinován s intuitivním. Racionální přístup stanoví rámec činností – zajistí, že na nic nezapomeneme, vyhneme se pastem a používáme nejvhodnější techniky. Intuitivní přístup přináší inspiraci, vhled a instinkt potřebné k identifikaci optimálních řešení.

More Related