1 / 66

Dějiny pozemkových úprav

Dějiny pozemkových úprav. Pozemkové úpravy ve starověku Nakládání s půdou počátky PÚ jsou společné s dějinami zeměměřictví, ve starém Egyptě první doklady o technickém uspořádání půdy jsou ze starověkého Říma v 5. stol.př.n.l. existovalo již propracované pozemkové právo a

Download Presentation

Dějiny pozemkových úprav

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript


  1. Dějiny pozemkových úprav

  2. Pozemkové úpravy ve starověku • Nakládání s půdou • počátky PÚ jsou společné s dějinami zeměměřictví, ve starém Egyptě • první doklady o technickém uspořádání půdy jsou ze starověkého • Říma • v 5. stol.př.n.l. existovalo již propracované pozemkové právo a • pozemková politika • v 1. stol.n.l. byly sepsány traktáty o činnosti římských agrimensorů • (zeměměřičů) • Římem zabraná území se stávala majetkem římského státu • asi 1/3 půdy byla zabrána a použita pro kolonizační účely • (ager publicus)

  3. zbytek zůstával původním obyvatelům • na půdě zabrané pro vojenské účely (territorium legionis) bylo soukromé • vlastnictví vyloučeno • veškerá římská půda se dělila do 3. skupin: • a) půda nezaměřená (přirozené hranice) • b) půda zaměřená po vnějších hranicích ale nepřidělená • c) půda vyměřená, rozdělená a přidělená osídlencům (ager) • vyměřená a rozdělená půda byla: • - přidělovaná osídlencům • - rozdělovaná veteránům • - pronajímaná • - prodávaná do soukromého vlastnictví

  4. Centuriace • ve středu území zvolené dvě kolmé přímky (osy) • od těchto os se území rozdělovalo na pravidelné čtverce (centurie) • čtvercové pozemky se volily kvůli obdělávání rádlem • 1 centurie = 50,5 arů – přidělena 1 centurii (100 mužů) • mezi centuriemi veřejné cesty • uvnitř centurií jen soukromé cesty • 1 centurie = 100 heredia, 200 ingeri, 400 acvi • v úvahu se brala i kvalita půdy • zájemci uvnitř centurií byli losováni • hranice se stabilizovaly mezníky • nakonec se vyhotovil polohopisný plán (forma publica) s popisem, • výměrou, jménem majitele, popisem cest, řek apod.

  5. Centuriace Římský mezník

  6. Fragment forma publica římské kolonie v Galii Měřický přístroj groma

  7. Strigace, skamnace • rozdělení území na obdélníky (poměr stran 1 : 2) • striga – směr obdélníků sever – jih • skamna – směr obdélníků západ – východ • obdélníky mohly být přerušeny přes neplodnou půdu • výměry stejné jako centurie

  8. Stopy starověkého římského osídlení v dnešní Anglii

  9. Zbytky centuriace v Itálii

  10. Osídlování a rozdělování pozemků v Českých zemích • v 6. – 7. stol. se začínají formovat novodobé Evropské národy (Český • stát v 8. – 9. stol.) • organizace zemědělství a hospodářství na větších územních celcích • usazování obyvatelstva a rozvoj zemědělství – zemědělská kolonizace • kolonizace – zúrodnění dosud neobdělávané půdy (v rámci stávajících • vesnic, nebo vznik nových vsí) • kolonizace vnitřní – osídlování provádělo obyvatelstvo již usazené na určitém území – v českých zemích ukončena ve 12. – 14. stol. • kolonizace vnější (velká) – na území přicházely jiné národy ze sousedních zemí (u nás většinou z Německa) – dokončena v 15. – 17. stol.

  11. Půdní fond Čech před velkou kolonizací

  12. Kolonizační proudy v západní a střední Evropě

  13. kolonizací byly pověřeni lokátoři • s vlastníkem půdy měli uzavřenou smlouvu, ta obsahovala práva • a povinnosti osídlenců i lokátora • lokátor organizoval výstavbu osad • hledal osadníky • přiděloval a rozděloval půdu • vybíral pachtovné • tvar pozemků byl zpočátku také čtvercový • postupem času se kolonizace dostávala do kopců a tvar pozemků • se musel přizpůsobit • vynález pluhu s odvalovou deskou umožnil změnit tvar pozemků • rozměřování pozemků bylo primitivní – zemský provazec • (42 loktů = 24,8 m)

  14. Stabilizace hranic • kamenné mezníky pro zabezpečení hranic panství – lomové body • do 16. stol. byly hranice jen zvykové, obyčejové • 1600 – schválen návrh místosudího Jakuba Menšíka – • „ Meze a hranice jako součást zemského zřízení „ • nejprve do přirozených hranic (stromy, dřevěné sloupy a kříže) • vypalovány značky, letopočty, kříže, apod.) • mezníky – pískovcové hranoly s vytesanými erby, znaky, letopočty • svévolné odstraňování nebo přemísťování mezníků bylo • považováno za zločin a krutě trestáno (na některých meznících • bylo přímo vytesáno co provinilce čeká za trest)

  15. Pozemkové reformy před raabizací • Koncem 17. stol. byla zemědělská půda rozdělena • K přesunům ještě došlo po 30 – leté válce (1618 – 1648), měnily se • jen vlastnická práva, ne technická uspořádání • V 18. století se začaly projevovat nedostatky dělení půdy v • minulých stoletích • Návrhy na dělení půdy v cizině • 1705 – Hanoverský tajný rada Mahrenholz navrhuje rozdělení půdy • na malé selské usedlosti (pacht na určitou dobu, ne dědičný) • 1740 – v Holštýnsku hrabě Rantzau rozděluje na svých pozemcích • půdu poddaným a po 20. letech podává písemnou zprávu o • dobrých zkušenostech s novým hospodařením • 1763 – v Prusku nové dělení a hospodaření založené na dědičném • pachtu (nové osídlení, vzniklo 900 nových vsí)

  16. Návrhy a dělení půdy v Rakousku • Petr Kašpar Světecký (1708 – 1788) – zeměměřič Třeboňského • panství, autor odborných zeměměřických spisů • Návrhy na rozdělení půdy: • vztahují se na panství soukromá, ne komorní (státní) • při rozdělování přihlíží ke kvalitě půdy, na málo jakostní půdě • navrhuje rekultivace • dvorcové nebo řadové osídlení – usedlost postavená na • propachtované půdě • nová branná soustava z popudu vojenské dvorské rady – zavést • nová opatření pro zvýšení populace • návrhy byly příliš pokrokové a zasahovaly razantně do vlastnických • práv majitelů půdy, proto nebyly přijaty

  17. Raabizace – „ Robot – Abolition – systém „ • František Antonín Raab (1722 – 1783)- advokát a dvorní rada z • Korutan, řídil práce se splavněním řek zabýval se rozvojem • zemědělství • 1775 – podal návrh Marii Terezii na robotní abolici (zrušení roboty) • a dělení půdy velkostatků (abolitio = zrušení) • 1766 byl jmenován vrchním ředitelem všech komorních a • jezuitských statků • Proti připravované reformě se vyskytly řady námitek (ze stran • vlastníků půdy i poddaných) • Císařský patent o provedení raabizace – vydán Marií Terezií • 1.3. 1777 • - K provádění prací byla vydána řada instrukcí a návodů

  18. Půdní fond byl rozdělován drobným uchazečům • Robota se převáděla na každoroční platby peněžní nebo naturální • Na soukromých panstvích se raabizace prováděla tam, kde byl • souhlas vrchnosti a 2/3 poddaných • V Čechách bylo raabizováno 147 panství, na Moravě 69 • 1785 – raabizace byla pozastavena • 1821 – zákaz další raabizace k 24.7.1821 • Raabizace znamenala rozdělování nerentabilní zemědělské výroby • na velkostatcích drobným zemědělcům – pachtýřům • Výměra propachtovaných pozemků byla max. 30 – 40 měřic, • tj. cca 5,7 – 7,7 ha • Během raabizace docházelo ke kolonizaci, hlavně německé • V rámci polních měřických prací se prováděla i bonitace půdy • Během raabizace byly vyhotovovány raabizační mapy (1:2715)

  19. Měřický operát - Raabizační polohopisné mapy - Brouillony – měřické náčrty Písemný operát - Geometrické tabely - Pozemkové knihy - Dominikální pozemková kniha - Rustikální pozemková kniha

  20. Raabizace na území Čech 1776 - 1787

  21. Raabizační mapa Mokré 1779 Raabova instrukce

  22. Raabizační mapa Svojkovice 1779 Kopie rabizační mapy

  23. Brouillon – měřický náčrt

  24. Geometrické tabely panství Zbiroh

  25. Jednotlivé stránky raabizační pozemkové knihy

  26. Pozemkové úpravy v 19. století • K novým PÚ mohlo dojít po roce 1848, po zrušení poddanství a • roboty • 7.9. 1848 byl vydán patent který stanovil vlastníky půdy ty, kteří ji • zrovna mají v držení (status que ante) „ všichni poddaní bez rozdílu • se stávají vlastníky půdy kterou drží a všechna břemena a dávky a • služby na půdě po vrchnosti váznoucí se zrušují“ • Uspořádání pozemků zůstalo stejné – tvar, hranice, situační poloha • Rozptýlenost pozemků dále narůstala – rozdrobením mezi dědice, • odprodávání částí pozemků apod. • - To vedlo ke snižování zemědělské výroby

  27. 1856 – 1883 – mimoúřední (dobrovolné) scelování pozemků • Do roku 1883 hovoříme o konsolidaci • Konsolidace – dobrovolná vzájemná výměna jednotlivých pozemků • mezi jejich majiteli. Měla být odstaněna nepřístupnost pozemků, tzn. • rekonstrukci cestní sítě • Dobrovolné scelení v Moravské obci Záhlinice (1856 – 58) • Důvodem byly špatné zkušenosti z hospodaření na rozptýlených • pozemcích nevhodných tvarů a částečně i nepřístupných • Organizátor – František Skopalík – starosta Záhlinic • 100 % souhlas vlastníků půdy • Všechny přípravné a projekční práce byly provedeny na již existujícím • měřickém a písemném operátu stabilního katastru • Náhradní pozemky byly (až na vyjímky) přidělovány losem • Do roku 1883 bylo na Moravě sceleno 16 obcí

  28. Faksimile losu číslo 2 Katastrální mapa Záhlinic před a po scelení

  29. Úřední scelování v R –U v Českých zemích 1883 – 1918 • PÚ po roce 1883 – Komasace (scelování) • Komasace je scelování pozemků patřících jednotlivým majitelům, tj. • výměna jejich dosavadních pozemků za náhradní pozemky které jsou • prosty závad, jsou v téže hodnotě a ceně jako pozemky původní a • doplněné zřízením nutných společných zařízení (cesty, příkopy, melior.) • 7.6. 1883 byl vydán říšský rámcový zákon o scelování hospodářských • pozemků a pozemkových úpravách • Přijat byl pouze Moravským zemským sněmem (1884) a Slezkým • sněmem (1888) • V Čechách přijat nebyl, proto až do roku 1940 mohlo být scelování • prováděno jen na základě dobrovolnosti a nemohly využívat řady • výhod (princip majority, hrazení výloh, apod.) • V Čechách byly sceleny jen dvě obce (Červený Újezd, Lhota u Lomnice • nad Lužnicí)

  30. Scelení v Červeném Újezdě v letech 1904 - 1906

  31. Agrární reformy v letech 1918 – 1938 • Období 1. pozemkové reformy – uskutečněna podle 3. zákonů: • Zákon č. 215 / 1919 Sb. – Zákon záborový - měly být zabrány pozemky velkostatků nad 150 ha (bez pastvin) nebo 250 ha (včetně pastvin a lesů). Dotčeno mělo být 3,6 mil. ha, tj. 26% rozlohy státu, dotklo se 1,8 mil. Ha • Zákon č. 81 / 1920 Sb. – Zákon přídělový - stanovil zásady přidělování pozemků . 780 000 ha bylo v rámci drobného přídělu (1 – 1,5 ha) rozděleno drobným a středním rolníkům . 785 000 ha – převážně lesů – přešlo do majetku státu . 226 000 ha – ponecháno ve zbytkových statcích • Zákon č. 329 / 1920 Sb. – Zákon náhradový - zásady pro výpočet náhrad za zabrané pozemky

  32. K zajištění pozemkové reformy byl zřízen Úřad pozemkový,který • podléhal ministerské radě a předseda byl jmenován presidentem • republiky • - Reforma nebyla dokončena

  33. Druhá etapa scelování půdy 1940 – 1954 • Nařízení o rozšíření Moravských zemských zákonů o Úpravách • pozemkové držby (z roku 1884) na území celého protektorátu Č. a M. • Platnost legislativy z roku 1883 skončila v roce 1948 • V platnost vstoupil zákon č. 47/1948 Sb. O některých hospodářsko – • technických úpravách pozemků • - Začátek nové éry vývoje pozemkových úprav

  34. Druhá pozemková reforma – přídělové řízení • ( 1945 – 1954) • Další rozvoj zemědělství byl zásadně ovlivněn politickými změnami • po II. světové válce • odsun občanů německé národnosti (v letech 1945 – 46 odsunuto 2,5 mil. obyvatel, 120 tisíc mohlo zůstat) • zabrání majetku zrádců a kolaborantů • území ČSR od konce II. sv. války připadlo do sféry vlivu Sovětského svazu, orientace směrem na východ • rostl vliv KSČ, ve volbách v roce 1946 zvítězila (40%) • zpočátku pozvolné prosazování vlivu politiky KSČ, po 25. 2. 1948 nastoupilo razantní cestu • zlikvidovány velkostatky, oslabena instituce soukromého vlastnictví k půdě, vytvořeny předpoklady pro kolektivizaci venkova

  35. Dekret č. 5/1945 Sb. O národní správě – do zemědělského a lesního • majetku byli dosazováni národní správci (do 50 ha – MNV; • do 100 ha – ONV; nad 100 ha – KNV) • Dekret č. 12/1945 Sb. O konfiskaci a urychleném rozdělení zeměděl- • ského majetku Němců, Maďarů i zrádců a nepřátel Českého i • Slovenského národa – příděly podléhaly řadě omezením (do 13 ha) • konfiskovanou půdu spravoval Národní pozemkový fond • Zákon č. 90/1947 Sb. – O provedení knihovního pořádku – snaha o • úpravu právních poměrů k přiděleným majetkům. • V roce 1950 byl přijat nový občanský zákoník který zrušil platnost • intabulačního principu – přídělové listiny, kupní smlouvy a další • se přestaly zapisovat do pozemkových knih – počátek chaosu v • evidenci vlastnických vztahů • Prosazování politiky KSČ na vesnici pomáhaly další zákony:

  36. - K prosazování politiky KSČ na venkově pomáhaly další zákony: • Zákon 126/1946 Sb. – O úpravě zemědělských pachtovních poměrů - omezování nakládacích práv k půdě • Zákon 55/1947 Sb. – O pomoci rolníků při uskutečňování zemědělského výrobního plánu – řízení zemědělské výroby • Zákon 142/1947 Sb. – O revizi I. pozemkové reformy, do záboru byla zahrnuta veškerá půda nad 50ha (včetně církevní) • Zákon 46/1948 Sb. – O nové pozemkové reformě – půda patří těm, kdo na ní pracují - omezení výměry na jednoho hospodařícího zemědělce 50 ha - zabraná půda měla sloužit přídělům • Přídělové řízení ve vysídleném pohraničí mělo zajistit rovné • podmínky a osídlení hospodářství i celých obcí

  37. Scelování v pohraničí podle vyhlášky MZ č. 1447 : • rolnickými komisemi byl vypracován přídělový plán který obsahoval: - výkaz vykoupené půdy - grafický přídělový plán – řešily nové uspořádání v rámci stávajících cest a vodotečí, výměry se určovaly planimetricky s povolenou trojnásobnou odchylkou, úroveň plánů byla nevalná - písemný návrh přídělu - seznam služebností - výkaz změn - Od roku 1949 – nástup období intenzivní kolektivizace - snaha zvětšit výrobní celky a potlačit soukromé hospodaření - formální dobrovolnost

  38. Zákony pro podporu zemědělského družstevnictví: • zákon 69/1949 Sb. – O JZD • Vzorové stanovy JZD (č. 40/1953) • zákon 49/1959 Sb. – O JZD • zákon 122/1975 Sb. – O zemědělském družstevnictví • Společné znaky těchto zákonů: • povinnost sdružit pozemky a odevzdat do vlastnictví družstva ostatní výrobní prostředky • vůči těm kteří nevstoupili byly přijaty restriktivní právní předpisy • zemědělské organizace dostaly rozsáhlá práva k nakládání se zemědělským majetkem • právo užívací bylo nadřazeno právu vlastnickému

  39. Zákon 47/1948 Sb. – O některých technicko – hospodářských úpravách pozemků (scelovací zákon) • Nahradil předchozí zemské zákony • Respektoval právní zvyklosti a osobní vlastnictví • Scelovací řízení probíhalo ve 3. etapách: • 1. řízení předběžné – organizační přípravy, stanovení obvodu, • zatřídění pozemků, vyložení plánu, řešení námitek • 2. řízení hlavní – vypracování a provedení projektu, vyjádření • vlastníků k náhradám, scelovací plán, odevzdání náhradních • pozemků, kontrola a provedení scelení • 3. řízení závěrečné – sestavení podkladů, založení pozemkové • knihy a pozemkového katastru, opatření k ukončení prací • Ustanoveny komise pro THÚP pod ministerstvem zemědělství • Velký důraz na řešení nároků na náhradní pozemky

  40. Velké snahy o omezení zákona • V okrese Č.B. bylo sceleno 21 k.ú. (etapa náhrad nebyla nikdy dokončena) • Politické rozhodnutí o přeměně zemědělství na kolektivní velkovýrobní • formy • Přejmenování na HTÚP (hospodářsko – technické úpravy pozemků) – • důraz na otázky hospodářství před technickým řešením • V roce 1955 byl zákon zrušen

  41. Združstevňování • V roce 1949 se přešlo k jednosektorové ekonomice • Cílem měla být racionalizace a úspory pracovních sil • V zemědělství nedošlo ke znárodnění půdy, ale změnilo se užívání • Vlastnická práva byla až za uživatelskými • Vznikala převážně družstva III. a IV. typu se společnou rostlinou a • živočišnou výrobou • První družstva vznikala v letech 1949 – 52 zpočátku dobrovolně • později i násilím (v roce 1952 hospodařila družstva na 45% zem.půdy) • V letech 1953 – 54 se mnohá družstva rozpadla (výměra orné půdy • klesla o 450 000 ha) • - Zemědělská výroba se stabilizovala od počátku 60 – tých let

  42. Pozemkové úpravy v letech 1950 – 1989 • Probíhaly ve 3. fázích a souvisely se strategií přebudování • zemědělství na velkovýrobu socialistické formy. Později • byla ještě vynuceně doplněna 4. fáze. • přípravná fáze • konsolidační fáze • fáze komplexního přetváření • korekční fáze

  43. Fáze přípravná • V letech 1950 – 1960, členská a půdní základna nebyla • dosud ustálená a často se měnila • Prováděly se jednouché projekty HTÚP • Jednoduché způsoby scelování půdy v rámci stávající • cestní sítě, vodohospodářských zařízení a trvalých hranic • Soukromí zemědělci dostávali náhradní pozemky • JHTÚP se stávaly nástrojem perzekucí soukromě • hospodařících rolníků s cílem přinutit je ke vstupu do JZD • - Pro projektování byly MZ vydány příručky

  44. Zhodnocení přípravné fáze: • . Těžké morální a ekonomické újmy jednotlivým • zemědělcům • . Vznikl zárodek budoucího ohrožení zemědělské krajiny • (do půdních celků byly zahrnuty meze, roztroušená • zeleň, remízky, polní sady) • . Jako pozitivní lze hodnotit rychlé odstranění nevýhodného • uspořádání půdního fondu

  45. Fáze konsolidační - Od počátku 60-tých let do roku 1972 • Družstva i státní statky jsou ustálené • Dochází ke slučování malých družstev ve větší celky • Zpracování souhrnných projektů HTÚP (SHTÚP) • Začíná se uplatňovat heslo: „zprůmyslnění zem. výroby • a přiblížení se vesnice městu“ • Vznikaly větší celky a reorganizace společných zařízení • Preferovány jsou jen ta opatření která vedou ke zvýšení • zemědělské produkce • Jsou odstraňovány překážky uvnitř celků (meze, lesíky, • větrolamy, remízky)

  46. Buduje se velkoplošné odvodnění • Podporovány jsou projekty podporující vznik velkých • pozemků a zvýšení zornění • V polovině 70 – tých let dochází ke změně v organizaci • zem. výroby • Nastává éra koncentrace, specializace a kooperace • (zvětšování výměr, soustředění hospodářských zvířat) • - Zavádění monokultur na rozsáhlých výměrách

  47. Fáze komplexního přetváření • Začíná po roce 1974 (s dokončením se počítalo v půlce • devadesátých let) • Mělo dojít ke konečnému přetvoření krajiny • Projekty souhrnných pozemkových úprav (SPÚ) • Zpracování podle metodiky vydané MZ • Řešená problematika byla stejná jako u SHTÚP • Během realizace se začíná projevovat katastrofální eroze • Krajina se stává neprůchodnou (mizí poslední zbytky • zeleně, koncentrace hospodářských zvířat způsobují • těžko zvládnutelné problémy)

  48. Korekční fáze • Zaměřena na řešení škodlivých následků existujícího • stavu, nikoliv na příčiny • V posledních projektech byla věnována větší pozornost • otázkám životního prostředí • Souhrnné projekty PÚ byly posledním druhem soc. • projektů které se rozporuplně, a z hlediska ekologie • a životního prostředí tragicky, podílely na vytváření • současné zemědělské krajiny

  49. Pozemkové úpravy od roku 1991 • 15.7.1991 – zákon č. 284/1991 Sb. O pozemkových • úpravách a pozemkových úřadech definuje: • „ Pozemkovými úpravami se uspořádají vlastnická práva • k pozemkům a s nimi související věcná břemena, pozemky • se jimi prostorově a funkčně upravují, scelují nebo dělí a • zabezpečuje se jimi přístupnost pozemků a vyrovnání jejich • hranic. Současně se pozemkovými úpravami vytvářejí • podmínky k racionálnímu hospodaření, k ochraně a • zúrodnění půdního fondu, zvelebení krajiny a zvýšení její • ekologické stability“.

More Related