Download
1 / 19
190 likes | 428 Views
Socioekonomická geografie. Přednáška č. 8 Geografie dopravy – ekonomický význam dopravy. Nárůst sektoru dopravy. Sektor dopravy zaznamenává trvalý růst (růst je kapacitní i vzdálenostní) Faktory: pokles nákladů - díky technologickým inovacím
E N D
Socioekonomická geografie Přednáška č. 8 Geografie dopravy – ekonomický význam dopravy
Nárůst sektoru dopravy • Sektor dopravy zaznamenává trvalý růst (růst je kapacitní i vzdálenostní) Faktory: • pokles nákladů - díky technologickým inovacím • Stále více regionů je „zatahováno“ do ekonomického dění (doprava jako faktor ekonomické globalizace)
Vztah dopravy a ekonomiky • Efektivní dopraví systém vyšší mobilita vyšší ekonomické a sociální příležitosti • Neefektivní dopravní systém omezená mobilita omezené ekonomické a sociální příležitosti Pozornost často omezena pouze na dopravní infrastrukturu – Prostředek v. cíl – dopad infrastruktury na rozvoj území (D 48 v. D 8)
Užší pojetí – dopravní mobilita jako ekonomická aktivita • Poskytuje služby svým zákazníkům (lidé, firmy,…) • Vytváří pracovní místa ( v ČR pracuje přes 7 % EA v sektoru dopravy) • Výrazný generátor příjmů
Ekonomický přínos dopravy • Makroekonomický pohled – doprava jako faktor velikosti výroby, zaměstnanosti a příjmů v národní ekonomice; ve většině rozvinutých zemích vytváří doprava 6 až 12 % HDP • Mikroekonomický pohled – význam dopravních nákladů (firmy, investoři, domácnosti). Dopravní náklady – 10-15% výdajů domácností a 4 % výrobních nákladů (značně individuální !!!)
Vztah dopravy a ekonomického růstu • Je zřejmý, ale nelze jednoznačně formulovat zákonitost • Existují země kde nejdříve rostla ekonomika a ta vyvolala dopravní inovace • Jinde se nejdříve zlepšila úroveň mobility, která byla teprve následována růstem ekonomiky Rozvoj dopravy může tedy předcházet či následovat ekonomický rozvoj daného území
Dopravních inovací a hlavních vln ekonomického rozvoje • Námořní doprava = spojena s první fází evropské expanze (16. – 18. století), mezinárodní obchod v hlavních koloniálních říších té doby • Železníční doprava – vazba na klíčovou fázi průmyslové revoluce (hromadná přeprava surovin) • Silniční doprava – 20 st. změna lokalizační logiky mnoha výrobních i nevýrobních aktivit. Nárůst individuální přepravy. • Letecká doprava, telekomunikace, přenos informací – dnes, vytváření globální ekonomické sítě
Doprava v době globalizace • Zrychlení dopravy – pokles její časové náročnosti (můžeme pozorovat v ČR). Podmíněno hlavně inovacemi v dopravě. • Pokles relativních cen dopravy (zejména ve vtahu poklesu cen dopravy na cenách výrobních výstupů)
Časoprostorová komprese • Čím rychlejší jsou dostupné druhy dopravy, tím je možné za danou dobu překonat větší množství prostoru • Lze hovořit až o tzv. kolapsu prostoru… Nicméně to, že prostor je rychleji překonatelný neznamená, že neexistuje!!! • Výrazným způsobem se zejména zvyšuje možnost dopravy do významných globálních center (např. Londýn)
Časoprostorová divergence • Opačný proces, kdy dochází k prodlužování cestovních časů ve vybraných místech • Rostoucí vliv kongescí v řadě metropolitních regionů (pohyb v přeplněných městských ulicích je tak i v současnosti zhruba stejně rychlý jako před stovkami let v době koňských povozů) Pro organizaci světového prostoru je však důležitější převaha časoprostorové komprese.
Selektivní časoprostorová komprese • Spojení významných populačních a hospodářských center hierarchicky nadřazenými dopravními sítěmi (dálnice, frekventované letecké trasy) a jejich relativní přiblížení • Relativní oddálení takto nevybavených území
Důsledek globalizace na prostorovou organizaci • Menší závislost na vztazích v bezprostředním okolí • Větší závislost napříč prostorem (tedy i na vzdálených místech, prohlubování interdependence)
Problémové aspekty narůstající mobility • Benefit z mobility je selektivní proces (viz omezené možnosti chudších, starších a méně vzdělaných) • Určité skupiny mohou být z určitých forem mobility „vyloučeny“ (např. nutnost automobilu v rámci komerční suburbanizace)
Problémové aspekty narůstající mobility 2 - Kongesce • Rostoucí intenzita využití dopravních systémů vede k tomu, že určité části dopravní sítě jsou běžně užívány v míře překračující návrhovou kapacitu • Městská centra (Londýn, Praha – nutnost vytvářet inovativní koncepty např. „park and go“)
Problémové aspekty narůstající mobility 3 - Nehodovost • V důsledky stále vyššího využití dopravní infrastruktury neustále narůstá nehodovost (zranění, lidské životy, hmotné ztráty) • Stupeň bezpečnosti dopravy významně závisí na použitém druhu dopravy – žádný dopravní obor není zcela bezpečný, nicméně statistiky nehodovosti s obrovským náskokem vede silniční doprava (v průměru v zemích OECD na ni připadá 90 % všech dopravních nehod)
