Geografie světového oceánu

1. Geografie světového oceánu Vladimír Herber Masarykova univerzita herber@sci.muni.cz Letní geografická škola Brno 2007

2. Témata • Kolik je vlastně oceánů? • Rusko a Severní ledový oceán • Mořské právo • Interakce oceán - atmosféra Letní geografická škola Brno 2007

3. Tradiční pojmenování oceánů a moří Letní geografická škola Brno 2007

4. Nový oceán - Jižní oceán • Jižní ledový oceán nebo Antarktický oceán • definován Mezinárodní hydrografickou organizací až v r. 2000 • rozloha oceánu 20 327 000 km2 • nejhlubší oceán s prům. hloubkou 4 500 m • severní hranice byla určena přibližně 60. rovnoběžkou a jižní hranicí Antarktidy • jeho hranici tvoří větrné a oceánské proudění Letní geografická škola Brno 2007

5. oceánograficky definován jako oceán spojený s antarktickým cirkumpolární proudem, který obíhá kolem celé Antarktidy. • zahrnuje Amundsenovo moře, Bellingshausenovo moře, Drakeův průliv, Rossovo moře, malou část Skotského moře a Weddellovo moře Letní geografická škola Brno 2007

6. Letní geografická škola Brno 2007

7. Světový oceán (SO) • plocha SO 360,7 mil. km2 • objem SO 1 360 mil. km3 • srovnání s hmotností Země – světový oceán je cca 0,25 % Letní geografická škola Brno 2007

8. Rozložení vodstva na Zemi severní polokoule jižní polokoule • vodní plocha 61 % 81 % • souše 39 % 19 % • pevninská polokoule • jv. od N. Zélandu – oceán 89 % • oceánská polokoule • ústí Loiry – oceán 53% Letní geografická škola Brno 2007

9. Zákonitostiv rozložení P - O • pevniny a oceány vždy proti sobě • Afrika +Evropa – TO • Severní Amerika – IO • Austrálie – Severní AO • Antarktida – SLO • Jižní Amerika – Jihovýchodní Asie • dvojice kontinentů (Ameriky, Evropa+Afrika, Asie+Austrálie) odděleny zónou aktivních projevů endogenní dynamiky Země Letní geografická škola Brno 2007

10. trojúhelníkový půdorys kontinentů se základnou obrácenou k severu • jižní kontinenty mají západní pobřeží konkávní, východní konvexní • ostrovní skupiny časté podél východních okrajů kontinentů, při západním pobřeží zpravidla chybí Letní geografická škola Brno 2007

11. Oceány a moře – dělení a rozloha OCEÁN • leží mezi kontinenty • hluboké pánve (4-6 km) • uzavřený proudový systém • vlastní vodní masy s typickým rozvrstvením teplot a salinit • vlastní systém mořských sedimentů Letní geografická škola Brno 2007

12. MOŘE – části oceánu vnikající do pevniny • STŘEDOZEMNÍ moře – obklopena pevninami, s oceánem spojena průlivem • vnitřní (středokontinentální) - (Baltské moře, Perský a Hudsonův záliv) • mezikontinentální (interkontinentální) – leží mezi kontinenty (Středozemní, Rudé, Karibské moře) • liší se svými podmínkami od vedlejšího oceánu, mají vlastní proudový systém, značně odlišnou teplotu vod a podnebí, odlišné usazeniny • OKRAJOVÁ moře – oddělena od oceánu poloostrovem nebo dvěma poloostrovy, popř. řetězcem ostrovů (Beringovo m., Severní moře) • zálivy – menší části oceánu nebo moře vnikající do pevniny • zátoky, průlivy, mořské úžiny Letní geografická škola Brno 2007

13. Rusko a Severní ledový oceán Mořské právo Letní geografická škola Brno 2007

14. Letní geografická škola Brno 2007

15. Letní geografická škola Brno 2007

16. Severní ledový oceán • reliéf oceánského dna • 3 hřbety a 4 oceánské pánve • Gakkelův (Arkt. středooceánský) hřbet • Lomonosovův hřbet • Mendělejevův hřbet • Nansenova pánev • Amundsenova (Euroasijská) pánev • Kanadská pánev • Sibiřská pánev Letní geografická škola Brno 2007

17. Letní geografická škola Brno 2007

18. Námořní právo Letní geografická škola Brno 2007

19. Historie • mořské právo - zásady se původně utvářely jako právo obyčejové - vliv námořních mocností • teritoriální vody – vzdálenost, která se dala chránit pobřežním dělostřelectvem • 3 námořní míle (cca 5,5 km) • 1958 (Ženeva) → 1. konference OSN o mořském právo ← možnost těžby na šelfu • Úmluva o pobřežních vodách a pásmu souvislém • Úmluva o pevninské mělčině (kontinentálním šelfu) • Úmluva o volném moři • Úmluva o ochraně biologického bohatství volného moře Letní geografická škola Brno 2007

20. Úmluva o mořském právu • 3. konference o mořském právu se konala během let 1973-1982, hlasováním byla přijata Úmluva o mořském právu • jeden z nejucelenějších nástrojů mezinárodního práva • vstoupila v platnost 16.11.1994 • Dohoda o stavech stěhovavých a vysoce migračních ryb - 1995 Letní geografická škola Brno 2007

21. Úmluva o mořském právu • upravuje všechny aspekty svrchovanosti moří, jejich správy, využití a práv i povinností států • týká se všech aspektů mořského prostoru a jeho využití - navigace a přeletů, průzkumu a těžby, rybolovu a lodní přepravy • 320 článků a 9 příloh Úmluvy = směrnice pro činnost států na světových mořích, vymezení mořských zón, pravidla vymezování mořských hranic, udílení práv, povinností a odpovědnosti a zabezpečení mechanismu pro urovnávání sporů Letní geografická škola Brno 2007

22. Letní geografická škola Brno 2007

23. Volné moře (high seas) • všechny souvislé mořské vody za hranicí pobřežního moře slouží společnému užívání všech států včetně vnitrozemských • základní svoboda volného moře - svoboda plavby, přeletu, kladení podmořských kabelů a dálkových potrubí, budování umělých ostrovů a jiných zařízení, rybolovu a svoboda vědeckého výzkumu Letní geografická škola Brno 2007

24. Jurisdikce pobřežních států • pevná hranice teritoriálních vod 12 Nm (19 km) • výhradní ekonomická zóna (EEZ) do vzdálenosti 200 Nm (370 km) od libovolné pevniny (včetně ostrovů) náležející danému státu • každý pobřežní stát má ve své EEZ zákonnou pravomoc nad nerostným bohatstvím, rybolovem a regulací znečištění • pokud kontinentální šelf (definován geologicky) tuto zónu přesahuje,je zóna prodloužena na 350 Nm (648 km) od břehů Letní geografická škola Brno 2007

25. Přilehlá zóna • pásmo moře, které přiléhá bezprostředně k teritoriálnímu moři a nepřesahuje šířku 24 mil od pobřežní linie. • v tomto pásmu vykonávají pobřežní státy kontrolu cizích lodí (ne tedy výlučnou svrchovanost) potřebnou k tomu, aby zabránily porušování svých celních, fiskálních, imigračních a zdravotních předpisů spáchaného na jeho území nebo v pobřežním moři a umožnily jejich potrestání. Jinak se vody přilehlé zóny považují za volné moře. Letní geografická škola Brno 2007

26. Oceánské nerostné bohatství • soukromý průzkum mořského dna je podřízen regulacím Mezinárodního úřadu pro mořské dno (ISA) • sídlí v jamajském hlavním městě Kingstonu, byl založen roku 1994 • prostřednictvím této organizace státy organizují a kontrolují činnost související s těžbou nerostných surovin na mořském dně v oblastech přesahujících pravomoce států Letní geografická škola Brno 2007

27. Arbitráž sporů • Mezinárodní tribunál pro mořské právo (1996) • fórum pro řešení sporů vyvstávajících z odlišné interpretace Úmluvy o mořském právu • tribunál tvoří 21 soudců volených stranami úmluvy a sídlí v německém přístavním městě Hamburku • Komise pro vymezení kontinentálního šelfu • dává doporučení státům, které tvrdí, že jejich kontinentální šelf sahá dále než 200 mil od břehu • sídlí přímo v sídle OSN a jejích 21 členů svou práci vykonává na základě své vlastní odbornosti a svědomí Letní geografická škola Brno 2007

28. Interakce oceán – atmosféra Letní geografická škola Brno 2007

29. Klima oceánů a moří • těsná souvislost mezi hydrosférou a atmosférou • atmosférické pohybové systémy ovlivňují povrch oceánu – vlněním, dodávkou vody ze srážek, změnou salinity • oběh vody na Zemi • radiační a tepelná bilance systému oceán – atmosféra • proudění vzduchu nad oceánem Letní geografická škola Brno 2007

30. Dráhy hlavních tropických cyklón Letní geografická škola Brno 2007

31. Hurikány Letní geografická škola Brno 2007

32. Letní geografická škola Brno 2007

33. Letní geografická škola Brno 2007

34. Letní geografická škola Brno 2007

35. Intenzita hurikánů Letní geografická škola Brno 2007

36. Cirkulace oceán – atmosféra • NAO - North Atlantic Oscillation • AO - Arctic Oscillation • APW - Antarctic Polar Wave • PDO - Pacific Decadal Oscillation • ENSO - El Niño – Southern Oscillation Letní geografická škola Brno 2007

37. NAO - North Atlantic Oscillation • V Atlantickém oceánu se cirkulace odehrává přibližně ve třech patrech, která jsou na různých místech propojena "výtahy" - místy výstupů či poklesů různě teplých a slaných vod. • 1. patro - povrchová, větrem podmíněná cirkulace, jež se odehrává do hloubek okolo 1000 m - typickým představitelem je Golfský proud. Letní geografická škola Brno 2007

38. 2. patro tvoří střední cirkulace, která byla dlouho považována za jednotvárnou, pomalou a nudnou, než se v posledních letech ukázalo, že právě zde dochází ke zkratům mezi povrchovým a hlubokým prouděním. • Spodní patro pak vytváří oceánický výměník termohalinní cirkulace, který propojuje atlantickou a tichomořskou cirkulaci a představuje tak hlavní globální rozvod původně sluneční energie zachycené oceánem. Letní geografická škola Brno 2007

39. Letní geografická škola Brno 2007

40. Pomocí severoatlantické oscilace můžeme vysvětlit rozptyl asi 30 % zimních teplot severní polokoule a její dopad je ve střední Evropě značný, • 15-30 % (jsou to jen přibližná čísla závislá na definici podmínek) nedává dohromady ani polovinu ročních teplotních anomálií, • 55 % tedy náleží buď náhodnému šumu, anebo (ale jen zčásti) nějakému neznámému klimatickému mechanizmu, např. systému zimní sibiřské tlakové výše. Letní geografická škola Brno 2007

41. Letní geografická škola Brno 2007

42. Letní geografická škola Brno 2007

43. Letní geografická škola Brno 2007

44. ENSO - El Niño – Southern Oscillation Letní geografická škola Brno 2007

45. Letní geografická škola Brno 2007

46. ENSO - El Niño – Southern Oscillation Letní geografická škola Brno 2007

47. Letní geografická škola Brno 2007

48. Letní geografická škola Brno 2007

49. Letní geografická škola Brno 2007

50. Letní geografická škola Brno 2007