VŠFS KSM MEI

1. VŠFS KSM MEI Společný rozpočet EU 8. 4. 2005

2. Společný rozpočet EU Osnova: • Obecná charakteristika společného rozpočtu EU • Příjmy společného rozpočtu EU • Výdaje společného rozpočtu EU

3. ad 1 – Obecnácharakteristika společnéhorozpočtu EU • Politiky EU a administrativní výdaje institucí EU jsou financovány společným rozpočtem EU. • Operace prováděné na základě Pařížské smlouvy z r. 1951 a podpora obchodu s rozvojovými zeměmi byly a jsou financovány zvláštními rozpočty:

4. ad 1 – 1. pokračování • rozpočtem ESUO a Evropským rozvojovým fondem. • Na základě konvence podepsané 1975 v Lomé mezi ES a 46 RZ Afriky, Karibské oblasti a Pacifiku vznikl Evropský rozvojový fond. Je určen na financování hospodářského a kulturního rozvoje těchto zemí.

5. ad 1 – 2. pokračování • Specifika SREU oproti veřejným rozpočtům jednotlivých států. • SREU musí být vyrovnaný, nepřipouští se deficitní financování, SREU nemůže plnit funkci nástroje anticyklické politiky. • Specifický rozsah: výdaje SREU nemohou překročit 1,27 % celkového HDP EU.

6. ad 1 – 3. pokračování • Podstatná část výdajů obligatorní – SREU oproti národním rozpočtům je méně flexibilní.

7. ad 2 – Příjmy SREU • Historický vývoj příjmové stránky SREU. • Příspěvky jednotlivých zemí – adresné. • Později vlastní zdroje společenství. • Vývoj zdrojů – viz. tabulka 1.

8. ad 2 – 1. pokračování • Význam zemědělských dávek se začal postupně snižovat. • Zavedení tzv. čtvrtého zdroje. • Je flexibilní podle potřeby doplňuje vlastní zdroje do výše předpokládaných výdajů (1,27 % HDP).

9. ad 2 – 2. pokračování • Význam přebytků SR pro využití v dalším období. • Význam tzv. 5. zdroje. • 1998-99 největší část vlastních zdrojů SR – příjmy z podílu na DPH a tzv. 4. zdroj (ten v r. 1998 42,4 % z celkových vlastních zdrojů, v r. 1999 to bylo již 45,9 % a v r. 2000 48,3 %.

10. ad 2 – 3. pokračování • Nespokojenost tzv. čistých plátců.

11. ad 3 – Výdaje SR Struktura výdajů SR: • administrativní náklady na činnost institucí EU; • aktivity fondů EU (zemědělský, regionální, kohezní a sociální); • činnost společenství EURATOM, věda a výzkum.

12. ad 3 – 1. pokračování • Půjčky zemím Afriky, Karibiku a Pacifiku z Evropského fondu rozvoje, v případě potřeby rovněž ze SREU. • Rozdíl mezi přislíbenými příděly a vyplacenými příděly. • Přislíbené – finanční rámec i pro víceleté programy.

13. ad 3 – 2. pokračování • Vyplacené příděly – skutečná částka pro daný finanční rok. • Výdaje na fungování administrativy malé – r. 1998 5 % celkových výdajů, r. 1999 4,6 %, dále stabilizace. • Výdaje na zemědělství vysoké, ale dochází ke snižování jejich podílů.

14. ad 3 – 3. pokračování • V počátcích SZP více než 70 % rozpočtových výdajů, od poloviny 90. let pod 50 % (2000 mírně přes 40 %). • Koncem 90. let žádné podstatné změny oproti nastoupenému trendu ve vývoji výdajové stránky nastoupené v 90. letech. • Nejvyšší výdaje na SZP.

15. ad 3 – 4. pokračování • Druhá nejvyšší výdajová položka – strukturální operace (mírně nad 40 % v r. 2000). Nejvíce do strukturálních fondů a do fondu koheze. • Dlouhodobé trendy protisměrné: v 90. letech podíl výdajů na SZP pokles o přibližně 10 %, podíl výdajů na strukturální operace v této době narostl o přibližně 10 %.

16. ad 3 – 5. pokračování • Stabilní postavení koncem 90. l. prostředky na zahraniční pomoc a spolupráci )kolem 6,5 %). V rámci této položky 25 % prostředků pro země SVE (TEN). • podíl výdajů na výzkum a VT pokrok koncem 90. let 3,6 %, podíl administrativních výdajů (4,6 % v r. 1999).

17. ad 3 – 6. pokračování Specifika společného rozpočtu pro období 2000 – 2006 • Agenda 2000 (ER 1999) vybavuje Unii účinnějšími politikami a finančními nástroji jejich realizace. • Omezení ve výši 1,27 % HDP. • Pracovní hypotéza, že nové ČS 2002.

18. ad 3 – 7. pokračování • Stálé ceny 1999 + inflace. • Pokles výdajů na SZP. • Výdaje na strukturální operace. • Administrativa pod 5 %. • Předvstupní pomoc. • Rozšíření (2002 – 2003).