Download
1 / 32
320 likes | 680 Views
Kateřina Zárubová Biologický seminář III.B. OBOJŽIVELNÍCI. Amphibia - . pravděpodobně se vyvinuli z lalokoploutvých ryb již v prvohorách v devonu přechodná skupina mezi vodními a plně suchozemskými obratlovci
E N D
Kateřina Zárubová Biologický seminář III.B OBOJŽIVELNÍCI Amphibia -
pravděpodobně se vyvinuli z lalokoploutvých ryb již v prvohorách v devonu • přechodná skupina mezi vodními a plně suchozemskými obratlovci • dospělá stádia mohou žít na souši, rozmnožování většiny druhů je však vázáno na vodní prostředí • vývin probíhá přes larvální stádium • můžeme rozlišit tři charakteristické tvarové typy: ještěrkovitý - mloci, čolci • červovitý - červoři • zkrácený, zploštělý - žáby • KŮŽE • - holá a propustná pro vodu, proto je výskyt obojživelníků omezen na vlhké prostředí • - pomocí kůže přijímají vodu do těla, proto nepijí • - slabě rohovatí • - v určitých intervalech ji svlékají • - obsahuje mnohobuněčné slizové žlázy, které udržují pokožku stále vlhkou • - může obsahovat i jedové žlázy • - je bohatě prokrvena v souvislosti s kožním dýcháním
KOSTRA - převážně zkostnatělá - strop ústní dutiny tvoří spodina mozkovny - lebka je připojena k jedinému krčnímu obratli dvěma kloubními hrboly - obratle silně zatlačují chordu - u žab je počet obratlů silně zredukován - žebra jsou plně vyvinuta pouze u ocasatých v trupové části těla - poprvé se objevila hrudní kost u žab - končetiny mohou být přizpůsobeny způsoby života a pohybu - lopatkové pásmo je u žab spojeno s hrudní kostí, pánevní pásmo je napojeno na páteř - některé kosti volných končetin druhotně srůstají KOSTERNÍ SVALSTVO - u vodních ocasatých zástupců a larválních stádií je segmentováno podobně jako u ryb - žáby mají obzvláště vyvinuté svalstvo zadních končetin MOZEK - vyznačuje se větším rozvojem koncového mozku než u ryb - hlavním řídícím a integračním centrem je střech středního mozku - mícha je u žab velmi zkrácená, u ocasatých obojživelníků dosahuje až do ocasní části těla
SMYSLOVÉ ORGÁNY • ze smyslů je zvláště u žab dobře vyvinutý zrak a sluch • mají schopnost barevného vidění • oční víčka, oční žlázy a slzný kanálek zajišťují ochranu oka a udržují rohovku vlhkou • poprvé se zde také objevilo střední ucho, které obsahuje pouze jednu sluchovou kůstku – COLUMELLA • vnější zvukovod chybí, bubínek je přímo na povrchu těla - po stranách hlavy • chuťová čidla jsou soustředěna v ústech a na jazyku • pár vnějších nozder s okolím a pár vnitřních nozder jsou spojeny s dutinou ústní • novým přídatným čichovým ústrojím je JACOBSONŮV ORGÁN - tvořen slepými váčky s čichovou sliznicí, které jsou spojeny s dutinou nosní • u larev obojživelníků a některých ocasatých žijících trvale ve vodě je zachován proudový orgán • TRÁVICÍ TRUBICE • je krátká • všichni dospělí jedinci jsou masožravci • zuby jsou drobné, nerozlišené a obnovují se po celý život (ropuchy zuby nemají) • - vyvinutý jazyk je uzpůsoben k chytání potravy • polykaní soust napomáhají u žab i pohyb očních bulv • trávicí trubice je členěná na hltan, jícen, žaludek, střevo a konečník, který ústí do kloaky
v larválním stadiu dýchají obojživelníci žábrami, v dospělosti u většiny převažuje plicní dýchání • larvy žab – pulci – mají zprvu vnější žábry, ale ty jsou brzy překryty kožním záhybem, zanikají a funkci dýchání přejímají nově vzniklé vnitřní žábry • u žabího pulce jsou zevně nejdříve patrné zadní končetiny, později přední, s růstem končetin se zmenšuje postupně ocas, až úplně vymizí • metamorfóza pulce v malou žábu je provázena i vnitřní přestavbou trávicí soustavy, vznikem plic a přeměnami cévního systému • metamorfóza pulce v žábu je značně ovlivňována hormonem štítné žlázy • velký význam má i dýchaní celým povrchem těla • u některých obojživelníků druhotně chybějí plíce • v dýchacích cestách u žab je umístěn HLASOVÝ ORGÁN • hlas samců je zesilován pomocí často vychlípitelných rezonančních měchýřků • larvy obojživelníků mají základní schéma oběhové soustavy obdobné jako ryby • srdce obojživelníků je rozděleno na dvě předsíně a jednu komoru a dochází v něm k mísení okysličené a odkysličené krve • vylučovacími a osmoregulačními orgány jsou ledviny • močový měchýř vyúsťuje do kloaky
- k párovým pohlavním žlázám přiléhají žlutá tělesa, která tvoří energetickou zásobárnou pro jejich činnost • před rozmnožováním se zvětšují vaječníky a objevem vejcovodů díky přítomnosti zralých vajíček • pro žáby je typické vnější oplození • vajíčka jsou kladena nejčastěji v pásech nebo shlucích, případně jednotlivě • Zvláštním způsobem vnitřního oplození nalézáme u většiny ocasatých: samec vypouští shluk spermií ve slizovitém obalu, takzvaný SPERMATOFOR., samice ho nasává okrajem kloaky • spermie mají dlouhou životnost a tím je umožněno i postupné oplozování vajíček
MLOCI • jsou ocasatí • nemají střední ucho a bubínek • největším zástupcem je velemlok japonský, který žije po celý život ve vodě a dorůstá délky až 1,5 metru, žije v Japonsku • u nás jsou mlokovití zastoupeni mlokem skvrnitým a čolky • mlok žije převážně v listnatých a smíšených lesích na souši • jsou to noční živočichové • páření probíhá na souši, samice vypouští larvy do vody, ale po metamorfóze mloci vodu opouštějí a žijí na zemi ve vlhkém prostředí • ČOLCI • - rozmnožují se ve vodě • vejcorodí • u našich mloků se oplozená vajíčka vyvíjejí v těle samice a rodí se živé larvy • larvy ocasatých mají vnější žábry a jsou dravé • zpočátku jsou beznohé, později se tvoří základy nejprve předních, pak zadních končetin • u některý druhů trvale žijících ve vodě mohou vnější žábry přetrvávat • u ocasatých je znám jev neotenie: jedinec se zachovanými larválními znaky má vyvinuty pohlavní orgány a je schopen rozmnožování (Axolotl mexický)
ČERVOŘI • žijí v tropech • zahrabávají se v půdě nebo ve vodě • připomínají velké dešťovky • nemají nohy • povrch těla je členěn příčnými kruhovitými zářezy • mohou dorůstat i metrové délky
ŽÁBY Kuňkovití - Nemají vymrštitelný jazyk, proto chytají potravu ústy Kuňka obecná má kontrastní oranžovo-černé zbarvení břicha
Blatnicovití Blatnice skvrnitá se pozná podle svislé zornice a hladké pokožky - páchne po česneku
Ropuchovití • bradavičnatá kůže • bezzubé čelisti • mimo období páření se udržují daleko od vody Ropucha obecná
Rosničkovití • většinou drobné žáby • přizpůsobené k pohybu na stromech a keřích • páření probíhá ve vodě Rosnička zelená
Skokanovití • nejvíce našich druhů žab • štíhlé tělo, dlouhé zadní končetiny patřené plovací blánou • dobře plavou i skáčou Skokan hnědý
výskyt obojživelníků ovlivňuje především vlhkost a teplota • nejvíce druhů obývá vlhké tropické oblasti • obojživelníci jako první obratlovci, kteří částečně přešli na souš, mají jen omezené osmoregulační schopnosti • potrava dospělých obojživelníků je živočišná, tvoří ji různé druhy bezobratlých, pouze největší zástupci se živí i drobnými obratlovci a vyskytuje se u nich i kanibalismus • potrava pulců našich žab je tvořena především rostlina, zejména nárosty řas • způsob rozmnožování a péče o potomstvo je u jednotlivých druhů, zejména exotických, velmi rozmanitý • u ocasatých obojživelníků se uskutečňuje páření až po složitém zásnubním chování • u žab předchází vnějšímu oplození spojení samce a samice – amplexus • s výjimkou mloka skvrnitého (vejcoživorodý) se u nás s péčí o potomstvo nesetkáváme • tropické žáby - nošení vajíček na hřbetě samice ve zvláštních kožních záhybech nebo dokonce i v žaludku • ropuška starostlivá – nosí vajíčka do vylíhnutí pulců omotaná kolem zadních nohou
ZDROJ: Zoologie: Jaroslav Papáček, Vlasta Matěnová, Josef Matěna, Tomáš Soldán www.bufo.blog.cz www.biolib.cz www.naturfoto.cz www.amphibia.webzdarma.cz www.lounovicepodblanikem.cz www.kutya3.mindenkilapja.hu www.zabiatka.blog.cz www.info-zvirata.webgarden.cz www.naturess.net www.nature.hyperlink.cz www.hlasek.com www.colci.cz
