BANKOVNICTVÍ

1. BANKOVNICTVÍ Finanční deriváty

2. Deriváty obecně • transakce, jejichž podkladovým (předmětným) aktivem jsou: • běžně obchodované fyzické komodity • měny • cenné papíry a od nich odvozené indexy nebo úrokové míry, od • kterých jsou tyto obchody odvozeny (derivovány)

3. Deriváty obecně • na rozdíl od klasických obchodů jsou uzavírány s odkladným účinkem vypořádání v daném termínu • termínový obchod je závazek dvou stran dodat v předem • stanovené lhůtě za předem pevně stanovenou cenu dohodnutý • předmět obchodu (zboží, akcie, peníze)

4. Deriváty obecně • oproti promptnímu obchodu zpravidla prodávající i kupující nemají • v době uzavření obchodu ani zboží, ani peníze • základními typy těchto obchodů na veřejném trhu jsou futures a • opce

5. Deriváty obecně Deriváty se používají ke třem základním účelům: • Zajištění vyrovnání otevřené pozice • Spekulace vytvoření otevřené pozice • Arbitráž využití cenových diferencí

6. Promtní operace (spot) • devizová operace, při které se dodávka devizy provádí do dvou dnů po uzavření obchodu • tvoří 60 až 70% veškerých devizových operací • k promtním operacím patří také konverze a devizová arbitráž

7. Promtní operace (spot) Devizová arbitráž - snaží se využít rozdílů ve výši devizových kurzů určitých měn ve stejném časovém okamžiku na teritoriálně různých peněžních trzích s cílem

8. Promtní operace (spot) • vyrovnávací - co nejlevněji nakoupit, nebo prodat , tzv. vyrovnávání denních devizových pozic • rozdílová - nakoupit v místě, kde je nejlevněji a prodat se ziskem, kde je nejdráže

9. Promtní operace (spot) Arbitrážní trasakce se mohou realizovat: • mezi dvěma teritoriálně různými trhy přímá • mezi třemi a více nepřímá

10. Arbitrážní transakce Rozdíl mezi devizovou arbitráží a devizovou spekulací. • arbitráž - operuje se stávajícími známými kurzy, • spekulace - operuje s kursy budoucími neznámými

11. Promtní operace (spot) • stanovení spotového kurzu dealingem • BID (nákup měny bankou) • OFFER (prodej měny bankou) • SPREAD (obchodní rozpětí, rozsah se určuje v bodech)

12. Finanční deriváty • Rozhodování podniků o zahraničních směnách jsou ovlivněna jak cenou dovozu a vývozu na zahraničních trzích, tak rovněž pohybem kursů deviz, výší cla, úvěrovými podmínkami a dalšími faktory.

13. finanční deriváty, sloužící nejen ke krytí již zmíněných rizik, ale také ke krytí rizik spojených s variabilitou cen komodit na světových trzích. Obchody s těmito deriváty ( derivátové obchody ) jsou transakce, jejichž předmětným aktivem jsou běžně obchodovatelné fyzické komodity ( zboží ), cenné papíry, měny a od nich odvozené indexy nebo úrokové míry, od kterých jsou tyto obchody derivovány.

14. Účastníci trhu s finančními deriváty • Účastníky trhu s deriváty můžeme rozdělit do dvou základních skupin, a to podle jejich motivace k obchodu : • První skupinu tvoří zajišťovatelé • Druhou skupinu, využívající deriváty, tvoří tzv. spekulanti. Jejich cílem pro obchodování s finančními deriváty je výdělek na rozdílných cenách během existence těchto derivátů.

15. Existují tři základní druhy derivátů • termínové obchody • forward • futures • swap • opce

16. Kromě základních nástrojů jsou stále častěji používány odvozené deriváty • swapce • opce na futures.

17. Termínové obchody • Obchodování s finančními termínovými kontrakty se jako nástroj zajištění objevilo • v 70. letech. Strategie zajištění proti riziku pohybu úrokových sazeb pomocí termínových obchodů vyžaduje kompenzaci nákupu ( prodeje ) aktiva na promptním trhu prodejem ( nákupem ) stejného množství kontraktů na trhu termínovém.

18. Charakteristickým rysem těchto obchodů je časový nesoulad mezi uzavřením kontraktu a jeho plněním. • Oproti promptnímu obchodování zpravidla ani jedna ze zúčastněných stran nemá v okamžiku uzavření obchodu zboží ani peníze. • Kupující se uzavřením termínového kontraktu zavazuje převzít předem stanovené množství předmětného aktiva v předem stanoveném termínu za předem dohodnutou cenu. • Prodávající se naopak zavazuje toto aktivum v termínu splatnosti dodat.

19. Forward • Jedná se o obchod uzavíraný mezi partnery mimo organizovaný trh, který funguje na základě telefonního nebo počítačového spojení mezi jednotlivými účastníky.

20. Forward umožňuje - zajištění budoucí platby v zahraniční měně, je-li očekávána apreciace této měny • zajištění budoucího inkasa v zahraniční měně, je-li očekávána depreciace této měny • zajištění úvěru v zahraniční měně, jestliže je úvěr čerpán v domácí měně

21. Výhody: Střih smlouvy na míru /objem transakce, datum plnění/ • Nevýhody: Smlouva nemůže být zrušena bez dohody obou zúčastněných stran. Zároveň zpravidla nemůže být závazek jedné strany převáděn na stranu třetí (z toho vyplývá obecně nízká likvidita a neobchodovatelnost).

22. Futures • Obchod, ve kterém nákup či prodej určitého aktiva je dohodnut dnes, uskuteční se však v budoucnu, a to za dnes stanovenou cenu. Tyto obchody se uzavírají v rámci organizované burzy.

23. Každý obchod je věcně, časově a prostorově přesně definován. • věcná definice - minimální objem jednoho kontraktu • časová definice - termín splatnost • prostorová definice - k obchodům dochází jen na určitých burzách

24. Futures obchody využívají především : • menší podniky, které by obtížně získávaly termínové kontrakty typu forward a přesto se chtějí zajistit proti riziku z pohybů kursu • obchodníci, kteří produkují, vyvážejí nebo dovážejí určitou komoditu a chtějí se zajistit proti nepříznivému pohybu ceny komodity v čase • spekulanti, kteří mají dočasně volné prostředky a chtějí využít značných příležitostí, které obchodování futures přináší

26. Obecné principy termínových kontraktů • Při koupi termínového kontraktu jde o závazek převzít předem stanovené množství určitého aktiva v předem dohodnutém časovém termínu za cenu dohodnutou při uzavření transakce. • Kupující zaujímá tzv. dlouhou pozici, která ho kryje před případným budoucím zvýšením ceny. • Prodávající má tzv. krátkou pozici, která jej naopak chrání před jejím snížením při dodání příslušného aktiva ve stanoveném čase. • Dohodnutá dodací cena plnění se v okamžiku uzavření kontraktu rovná termínovému kursu, neboli ceně, za kterou se obdobné kontrakty v dané době uzavírají. Platí, že uzavíraná cena dodání se odvozuje od očekávané ceny v době dodání, takže se nemusí rovnat ceně promptní v době uzavření kontraktu.

27. SWAP Swap je kontrakt, na základě kterého dochází na určitou dobu mezi dvěma smluvními stranami ke vzájemné výměně finančních toků podle dopředu stanovených podmínek.

28. První swapové kontrakty se objevily v sedmdesátých letech 20. století. Tyto kontrakty představovaly swap (vzájemnou výměnu) východiskových pozic mezi dvěma subjekty se symetrickými zájmy. Výhody, které nabízejí tyto nástroje, vedly k jejich rozvoji v posledních letech a v současné době mají trhy se swapy značnou likviditu a obchoduje se na nich v obrovských sumách.

29. Swap • úrokový - předmětem obchodu jsou úrokové sazby • měnový - předmětem obchodu je měna

30. Využití SWAPů : • při časové změně platebních podmínek • pro zabezpečení vlastní likvidity v určité měně • pro zajištění kapitálu při očekávaném znehodnocení měny • ke spekulaci na pohyb měnových kursů nebo na pohyb úrok. Sazby • k řízení úrokového rizika • k zabezpečení fixně úročených dluhopisů při růstu úrok. sazeb

31. SWAP úrokových sazeb • Jedná se v podstatě o výměnu dvou toků cash-flow, které jsou odvozeny na pevné nebo pohyblivé bázi.

32. SWAP měnový • Swap vzniká kombinací spotové a forwardové transakce, při které dochází k nákupu ( prodeji ) jedné měny za spotový kurs a k současnému prodeji ( nákupu ) téže měny na forward.

33. OPCE • Na rozdíl od termínových kontraktů získává kupující opce právo, nikoli povinnost, koupit (opce na koupi - CALL) nebo prodat (opce na prodej - PUT) předmětné aktivum, a to za stanovených podmínek (množství, cena), ve stanovené budoucí lhůtě.

34. Používaná terminologie • cena opce=opční prémie • prodávající opce=vystavitel, poskytovatel opce • prodej opce=vystavení opce • využití práva opce=vykonání opce

35. Typy opcí : • opce na akcie • devizové opční transakce • opce na financialfutures

36. Vypořádání opčního obchodu : • americký typ - kdykoli v průběhu trvání opční lhůty • evropský typ - ve stanovený den splatnosti opce

37. Opční kontrakty • Při uzavírání obchodu se musí uvést druh obchodu ( kupní opce, prodejní opce, opční právo ), druh předmětného aktiva, základní hodnota, množství aktiva a splatnost • Účastnící opčních obchodů se mohou nacházet v jedné ze dvou pozic. Kupující opce se nachází v tzv. volné pozici ( longposition ), prodávající se nachází v tzv. těsné pozici ( shortposition ).

38. Typy opčních kontraktů PUT • kupující opce získá právo • v případě zvýšení úrokových sazeb může klesnout hodnota • zisk u kupce je způsoben tím, že doručení opčnímu výstavci může být provedeno nákupem aktiva za nižší cenu

39. Volná pozice vyjadřuje možnost kupujícího uplatnit právo opce či nikoli. • Těsnou pozicí prodávajícího je vystižena absence možnosti jeho vlastního výběru. Prodávající je nucený čekat, jak se kupující nakonec rozhodne. • Využití opce se realizuje nákupem nebo prodejem přesně stanoveného finančního nástroje podle opční ceny. Opční prémie, kterou obdrží prodávající, je kompenzací jeho rizika spojeného s prodejem opce.

40. CALL • kupující opce získává od opčního výstavce právo ( ne povinnost ) na koupi předmětného aktiva za vyhlašovací cenu během vymezené doby platnosti smlouvy • v případě poklesu úrokových sazeb může dojít k růstu hodnoty aktiva které je předmětem opční smlouvy • kupec této opční smlouvy má tak možnost nákupu aktiva za jeho původní nízkou cenu a jeho následným prodejem pak realizovat zisk

41. STELÁŽ • dvojitý opční obchod • jedná se o kombinaci CALL a PUT opce, kdy investor koupí obě opce pro stejnou akcii, kdy obě mají stejnou vyhlašovací cenu a dobu splatnosti ke stejnému datu • pokles ceny akcie vyvolá růst hodnoty prodejní opce

42. PŮJČKOVÁ OPCE • slouží k pojištění změn úrokových sazeb • vypůjčovateli dávají právo na otevření půjčky s garantovanou úrovní úrokových sazeb • půjčka platí na předem dojednané období pokud v tomto období dojde k růstu úrokových sazeb nad garantovanou úroveň a vypůjčovatel potřebuje peníze, může využít opce a příslušný peněžní obnos si vypůjčit za garantovanou sazbu v případě poklesu úrokových sazeb pod garantovanou úroveň si vypůjčovatel otevře půjčku za tržní úrokovou sazbu a opci nevyužije • opční poplatek je samozřejmě zaplacen bez ohledu na to, zda došlo k využití opce či nikoliv

44. Burzovní obchody • tyto obchody jsou standardizované • dynamika tempa růstu je nižší než u mimoburzovních obchodů • obchody s měnovými deriváty tvoří zhruba 1% objemu obchodů