1 / 11

KENOZOIKUM Třetihory a čtvrtohory

KENOZOIKUM Třetihory a čtvrtohory. Filip Bordovský. Kenozoikum. Třetihory (terciér). (65 – 1,8 mil. let) dělí se na: starší třetihory neboli paleogén (paleocén, eocén a oligocén) mladší třetihory neboli neogén (miocén a pliocén).

adrian-patton
Download Presentation

KENOZOIKUM Třetihory a čtvrtohory

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. KENOZOIKUMTřetihory a čtvrtohory Filip Bordovský

  2. Kenozoikum

  3. Třetihory (terciér) • (65 – 1,8 mil. let) • dělí se na: • starší třetihory neboli paleogén (paleocén, eocén a oligocén) • mladší třetihory neboli neogén (miocén a pliocén). • Třetihory jsou charakterizovány velkými paleogeografickými změnami (alpínské vrásnění); kontinenty dosáhly současného tvaru, došlo k rozvoji kvetoucích rostlin, hmyzu a savců.

  4. GASTORMIS Paleocén 65 – 53 mil. let • Došlo k rozvoji krytosemenných rostlin (zejm. tropických druhů – palmy, skořicovníku aj.). Ustoupili brachiopodi a jejich místo zaujali mlži; zahájen bouřlivý rozvoj savců.

  5. Moeritherium - prapředek slonů Ambulocetus – chodící velryba Eocén 53 – 36,5 mil. let • Vrchol vývoje nummulitů, počátek vývoje koní. Tropická flóra se během eocénu stěhovala k rovníku, v mladším eocénu došlo k zalednění Arktidy, trvajícímu do současnosti.

  6. Phenacodus – prapředek koní

  7. Indricotherium Oligocén (36,5 – 23 mil. let) • Evropu během oligocénu pokrývaly vždyzelené subtropické lesy s duby, magnóliemi, některými palmami aj., typická bohatá fauna savců (prakoníci, mastodonti, nosorožci), mořská fauna zastoupena dodnes žijícími rody měkkýšů. Brontotherium

  8. Porovnání velikostí

  9. Miocén (23 – 4,8 mil. let) • V severních a západních Čechách během miocénu rostly bažinné pralesy, z nichž vzniklo hnědé uhlí, probíhal rozvoj velkých forem kopytníků (tapíři, mastodonti), počátek hlavního rozvoje primátů (opic a lidoopů). Smilodon

  10. Pliocén (4,8 – 1,8 miliónů let) • V průběhu pliocénu se pozvolna měnilo podnebí (ochlazování, nižší množství srážek). Na severní polokouli se šířila step s travními a bylinnými porosty; obydlena kopytnatci a velkými šelmami. Australopithecus afarensis,

  11. Třetihory(65 – 1,8 mil. let) Zapište si do sešitu! • Dělení třetihor: paleocén, eocén, oligocén,miocén a pliocén • Proběhlo Alpínské vrásnění a kontinenty dosáhly současného tvaru. • V eocénu došlo k zalednění Arktidy. • V bažinatých pralesech vznikala ložiska hnědého uhlí (S. a Z. Čechy). • Z drobných mořských organismů vznikala ložiska ropy a zemního plynu. • Došlo k velkému rozšíření jehličnatých dřevin a krytosemenných rostlin a velkému rozvoji hmyzu , ptáků a savců. • Na konci třetihor se podnebí ochlazovalo a ubylo i množství srážek. Zajímavosti: • v oligocénu se objevují prapředci koní (velikosti lišky), • v miocénu začíná hlavní rozvoj primátů (opic a lidoopů).

More Related