Husitské války

1. Husitské války

2. Po Husově smrti nastaly v Čechách nepokoje. Husovi přívrženci – husité: lidoví kazatelé a kněží, venkovský lid, chudina, univerzitní mistři a kališnická šlechta proti církvi. Nepřátelé husitů – vyšší duchovenstvo, řeholníci, katolická šlechta. • Kalich = symbol přijímání pod obojí způsobou = kališníci (utraquisté). Přijímáni bylo 1 ze 7 svátostí křesťanského katolického náboženství (křest, přijímání, biřmování, pokání, manželství, pomazání, kněžské svěcení) • Program husitů – tzv. 4 pražské artikuly (články) 1) svoboda kázání • 2) příjímání z kalicha • 3) zákaz světské vlády kněží • 4) spravedlivé tresty pro všechny • Byly podnikány pouti nespokojených venkovanů na hory (biblická jména – Oreb, Beránek..) • V r. 1419 bylo pár husitů zajato a uvězněno. Ostatní husité vedení Janem Želivským vtrhli na novoměstskou radnici a svrhli konšele z oken na nastavené kopí = 1. pražská defenestrace. Husité ovládli celou Prahu – zahájena husitská revoluce.

3. Hlavní husitské směry – 1) umírnění husité (husitské panstvo, nižší šlechta, univ.inteligence) • 2) střed (pražané) • 3) radikálové (z ostatních měst a venkova – např. táborité, orebité..) • Roku 1419 zemřel Václav IV. a umírnění konšelé + část šlechty začali jednat o podmínkách přijetí Zikmunda Lucemburského za českého krále. Byl však odmítnut husitskou šlechtou. Byl sice korunován, ale po dobu husitských válek nevládl. Proti kacířským Čechům vyhlásil s podporou papeže křížovou výpravu. • Roku 1420 byl založen Tábor – vojenský opěrný bod husitů (měli zde společný majetek v kádích, důsledná rovnost). V čele 4 hejtmané – hl. byl Jan Žižka z Trocnova. • Celkem 5 křižáckých tažení do Čech + boje s katolickou českou šlechtou. • Boj o Prahu - 1. střetnutí s křižáky – bitva na Vítkově (dnes Žižkov) – husité díky Žižkovi vyhráli. • Husitský sněm v Čáslavi(r. 1421) – 4 pražské artikuly byly prohlášeny za zemský zákon. Zikmund byl oficiálně sesazen z českého trůnu – byla zvolena 28členná zemská vláda.

4. 2. křižácká výprava – r. 1421 husité vyhráli u Žatce a o rok později u Německého Brodu. • Jan Želivský byl vylákán na Staroměstskou radnici, zatčen a popraven radikálním křídlem husitů. Nastaly i spory v samotném Táboře (kvůli sektářům) – Žižka odešel a ve východních Čechách vybudoval tzv. Menší Tábor. Zde také vyhlásil vojenský řád (vysoké morální požadavky a tvrdé tresty pro všechny). • Koalice pražanů a katolické šlechty byla poražena Žižkou r. 1424 u Malešova. Téhož roku Žižka umírá. Jeho vojsko pak neslo název = sirotci. Novým vůdcem vojsk se stal Prokop Holý. • 3. křižácká výprava – r. 1426 vyhráli husité v bitvě u Ústí nad Labem. • 4. křižácká výprava – r. 1427 vítězství husitů u Tachova – křižáci před husity uprchli. • 5. křižácká výprava – r. 1427 100 000 žoldnéřů pod vedením italského kardinála Giuliana Cesariniho bylo poraženo v bitvě u Domažlic. Svým zpěvem Husité přinutili vojsko k útěku.

5. Ktož sú boží bojovnícia zákona jehoprostež od boha pomocia dúfajtež v něhože konečně vždycky s ním zvítězíte Kristusť vám za škody stojístokrát víc slibujepakli kdo proň život složívěčný míti budeblaze každému, ktož na pravdě sejde Tenť pán velíť se nebátizáhubcí tělesnýchvelíť i život složitipro lásku svých bližních Protož střelci, kopiníciřádu rytířskéhosudličníci a cepnícilidu rozličnéhopomnětež všichni na pána štědrého! Dávno Čechové říkalia přísloví měli,že podle dobrého pánadobrá jízda bývá. Nepřátel se nelekejtena množství nehleďtepána svého v srdci mějtepro a s ním bojujtea před nepřáteli neutíkejte! A s tím vesele křikněteřkúc: "Na ně, hr na ně!"Zbraň svou rukama chutnajtebůh náš pán, křikněte. Heslo všichni pamatujtekteréž vám vydánosvých hejtmanů pozorujteretuj druh druhéhohlediž a drž se každý šiku svého! Vy pakosti a drabantina duše pomnětepro lakomství a loupežeživotů netraťtea na kořistech se nezastavujte!

6. Text chorálu: „Ktož sú boží bojovníci“

7. spanilé jízdy (rejsy) – byly to výpravy do sousedních zemí, přechod z obranných bojů na útočné, odveta za křižácké výpravy, zdroj obživy a propagace husitských idejí • roku 1433 se konal koncil v Basileji – byla to ochota církve a světské moci jednat o mír – řešit spor s husity. Předběžné rozhovory začaly již v Chebu r. 1432 = tzv. Chebský soudce. Husité chtěli všechny 4 artikuly x církev chtěla uznat jen přijímání pod obojí a rozpuštění husitských vojsk. Jednání přerušilo obléhání Plzně. Došlo k přeskupení sil. Pražané + umírnění husité + katolické panstvo x táborité a sirotci. • Došlo k rozhodující bitvě u Lipan r. 1434 (blízko Českého Brodu). Sirotci a táborité byli poraženi, 2 000 husitů bylo upáleno. Prokop Holý padl. Na jihlavském sněmu r. 1436 byla vyhlášena tzv. basilejská kompaktáta = dohoda (legalizace katolictví a kališnictví – jen 1 artikul). Zikmund byl přijat za českého krále. Poslední husitský ozbrojený odpor proti Zikmundovi – 1437 Jan Roháč z Dubé na Sioně u Kutné Hory byl poražen a popraven.Ve stejném roce Zikmund umírá.

8. Příčiny úspěchů husitských vojsk: • přesvědčení o spravedlnosti cílů, přísná kázeň ve vojsku, ochota bojovat za Boží zákon (projev v bojovném chorálu „Ktož sú boží bojovníci“ ) • zkušení hejtmané – velitelé + využití vhodných zbraní a brnění.

9. a válečných vozů (nová válečná taktika). bojový a placní vůz (zásobovací)

10. průřez bojovým vozem a jeho rozložení

11. Osádka husitského bojového vozu čítala obvykle kolem 18 mužů – 6 střelců s kuší - 2 střelci z ručnice - 2 pavézníci - 4 cepníci - 4 sudličníci

12. Vybavení vozů: 1) "Taras s berlů a děrů", 2) žlab na krmení koní, 3) řetěz,4) dvě libry prachu, 5) kopa kulí, 6) dvě kopy šípů, 7) dvěsekery, 8) dvě lopaty, 9) dva rýče, 10) dva háky, 11) dvě kratce

13. Ochrana vozů na pochodu – vůz byl chráněn jak zevnitř tak i zvenčí – kolem vozu šlo pěší vojsko, které při přechodu vozy chránilo proti nečekanému útoku.

14. Kromě pěšího vojska disponovali husité i lehkým jezdectvem používaných převážně při výpadu z vozové hradby při protiútoku.

15. Ochrana husitského vojska – přilbice různého druhu (i drátěné), kyrys a pavéz.

16. Střelné mechanické zbraně (kuše) a drátěná košile

17. Začátkem 15. stol. se používaly ještě tyto velké praky - mohutné dřevěné konstrukce, které obloukem házely na cíl velké kameny značné váhy. Zachovalé půdorysy prakovišť představují obdelníky rozměrů i 36x25 m.

18. Ruční palné zbraně:Ručnice - byly kovány ze železa nebo lity z mědi či bronzu. Píšťaly mívaly poměrně krátkou hlaveň vnitřní světlosti 15-25 mm. Ručnice se při střelbě podkládala pod paždí. Míření bylo nepřesné, podle hlavně; hrubé mušky na předním okraji hlavně se objevují až mnohem později, nevelký účinný dostřel sotva přesahoval vzdálenost 100 metrů. Nabíjet bylo nutné zpředu a odpálení se provádělo buď rozžhaveným železem nebo doutnákem. K výbavě střelce patřil míšek na prach, míšek na střely (lité olověné), železný nabiják a odměrka, kterou se odměřovaly dávky prachu.

19. Tarasnice - měla poměrně značně dlouhou hlaveň. Tarasnice jako houfnice byly zprvu kovány z železných pásů, svíraných příčně kruhy. Avšak z husitských válek jsou již doloženy zprávy o lití velkých tarasnic. Ráže těchto děl se pohybovala mezi 50-100 mm. Střílelo se z nich kamennými, později, také už za husitských válek, železnými kovanými koulemi (rovněž olověné, snad i železné zalévané do olověného pláště). Předpokládaný účinný dostřel byl asi 250-300 m. Jméno tarasnice pochází patrně od tarasu, dřevěného podstavce, na který byla upevňována. Za husitských válek byly patrně často vezeny na "půlvoze" - jednoduché dřevěné lafetě.

20. Houfnice - využívána zvláště jako polní dělo. Její hlaveň byla mnohem kratší než u tarasnice. Obvykle používaným střelivem byly kamenné koule. Těchto děl bylo používáno hlavně k palbě do nepřátelských houfů (odtud jméno) patrně na kratší vzdálenost. Houfnice byly upevňovány na prosté dvoukolé lafety, které umožňovaly větší rychlost při přesunu a větší pohyblivost.

21. Střely do ručnic a hákovnic, hvězdy, ježci. Hákovnice - poněkud větší i ráží (26-30 mm), jejichž prachová komora měla menší světlost než hlaveň. Hákovnice měly na dolní části hlavně vpředu hák k zaklesnutí na hradbě či za okraj vozu, sloužící ke zmírnění zpětného nárazu. Těžká hákovnice z Manětína

22. dělo Bombardy - tyto "veliké pušky" mívaly neobvyklé ráže (až 85 cm), byly ovšem velmi nepohyblivé a vyžadovaly zvláštních zařízení, aby jich mohlo být použito ke střelbě. Obvykle byla taková bombarda ukládána na lešení z trámové konstrukce, která omezovala vliv zpětného nárazu. Užívalo se jich jako bořícího prostředku proti hradbám. Účinný dostřel nepřevýšil vzdálenost 500 m. 

23. Útok křižáckých vojsk na husitskou vozovou hradbu 1. fáze

24. 2. fáze

25. 3. fáze

27. Hierarchie velení v husitském vojsku

28. Husitské město Tábor   Žižka vede své vojsko k Táboru

29. Bitva u Lipan  Bitva u Ústí nad Labem

30. Konec prezentace Děkuji za pozornost