40 likes | 201 Views
1. Kdy ž nebeský duÅ¡i mou proniká mÃr, a Å¥ hrozà mi sv Ä› t ze vÅ¡ech stran, mé srdce u ž nestrhne bou Å™ livý vÃr, bezpe Ä nou kotvou mou m ů j je Pán. Šť asten jsem v Bohu svém, Å¡ Å¥ asten jsem, Å¡ Å¥ asten jsem v Bohu svém.
E N D
1. Když nebeský duši mou proniká mír, ať hrozí mi svět ze všech stran, mé srdce už nestrhne bouřlivý vír, bezpečnou kotvou mou můj je Pán. Šťasten jsem v Bohu svém, šťasten jsem, šťasten jsem v Bohu svém.
2. Když satan by stíhat mne žalobou chtěl, | já pospíším v bezpečný stan, | tam ke kříži, na kterém Ježíš můj pněl: | Vždyť mne tam s Otcem můj smířil Pán. | Šťasten jsem v Bohu svém, šťasten jsem, šťasten jsem v Bohu svém.
3. On přetěžké hříchů mých břemeno sňal, | teď syn, dědic Boží jsem zván, | to právo mi Ježíš můj z milosti dal: | Ó jak je laskavý ten můj Pán! | Šťasten jsem v Bohu svém, šťasten jsem, šťasten jsem v Bohu svém.
4. Teď, duše má, prozpěvuj na jeho čest, | buď celý můj život mu dán! | Vždyť nejvyšší vděčnosti on hoden jest: | předobrý přítel můj, Kristus Pán! | Šťasten jsem v Bohu svém, šťasten jsem, šťasten jsem v Bohu svém.