Zdroj: pulp-fiction.cz/zemekrasnaneznama/home.html .

Srdce Zdroj: www.pulp-fiction.cz/zemekrasnaneznama/home.html.

Zdroj:http://www.smajlik.com/phpbb/album_showpage.php?pic_id=9Zdroj:http://www.smajlik.com/phpbb/album_showpage.php?pic_id=9 www.lorm.cz/cs/fotoalbum/2006-pobyt-1-zimni-p....

Srdce Proč? Transport látek - difúze příliš pomalá viz Tabulka 1 Čerpadlo – pumpa Srdce Wiliam Harvey 1578-1657 Objevitel krevního oběhu svalovina myokard 0,5 % těl. hmotnosti --- cca 350 g 4 dutiny 70 tepů/ min ? za hodinu, den, rok, život 4200, 100 800, 36 mil., 3 miliardy

Oběh krve v srdci Popis obrázku:1. Horní dutá žíla (přivádí použitou krev z horní části těla) 2. Plicní tepny (přinášejí použitou krev do plic) 3. Dolní dutá žíla (přivádí odkysličenou krev z dolní části těla) 4. Aorta (přivádí okysličenou krev ze srdce do těla) 5. Plicní žíly (nesou okysličenou krev z plic) 6. Srdce Chlopně – určují směr proudění Záběr z operace srdce http://www.aldebaran.cz/bulletin/2007_07_fib.php

Fáze srdečního cyklu • Systola • izovolumická kontrakce roste p při konst. V • Vypuzovací (ejekční) fáze zmenšuje se V při stálém p • Maximální objem komory: 130 ml, vypudí se průměrně 70 ml • Poměr: ejekční frakce • U zdravého člověka: více než 60%, pod 50% patologické • Diastola • Izovolumická relaxace tlak klesá, V se nemění • Plnící fázeV roste, tlak se téměř nemění • Při vzrůstající frekvenci se zkracuje právě tato fáze • ? PV pracovní diagram • Práce: levá komora 1,1 J pravá komora 0,16 J • Aorta – funkce pružníku

Oběh krve tepnykrev bohatá na O2 vlásečnice krev chudá na O2žíly (rezervoár krve) Oběh krve: Nízkotlaký plicní oběh – pravá komora 15 mm Hg ? kPa Vysokotlaký systémový oběh – levá komora 100 mm Hg ? kPa NO:2 kPa,VO:13,3 kPa Schéma oběhu krve: ? sériové či paralelní Viz obr.2

Oběh krve Při každém stahu srdce vytlačí 60 - 80 ml ? Minutový srdeční výdej MV = 5 - 6 l/min přesněji: 3,4 l/ m2 , při zátěži až na 25 l/min ? za hodinu, den, rok, život 300 l, 7200 l, 3 mil. l, 200 mil. l ? 200 mil. l  m3 60 x 60 x 60 m Zásobení orgánů krví: ? 90% mozek koronární oběh játra, žaludek a střeva kosterní svalstvo ledviny Kůže Podle důležitosti a okamžité potřeby: mozek: 13%, koronární oběh 4%, ledviny: 20%, kosterní svalstvo 21%, játra, žaludek a střeva: 24%, kůže 10 %

Tlak krve v tepnách Nej nižší hodnota – diastolický DT vyšší hodnota – systolický ST Pulsový tlak PT = rozdíl mezi DT a ST Střední tlak StT = průměrný tlak během srdečního cyklu Systola je kratší než diastola  DT+ 1/3 PT Ze 100 mmHg na 2-4 mmHg Užívaná jednotka 1mmHg – 133 Pa

Zdroj: National High Blood Pressure Education Program USA, http://www.nhlbi.nih.gov/index.htm

Měření tlaku krve Metody: přímé a nepřímé Nepřímé Palpační metoda – sledování tepu Auskultační metoda – pomocí fonendoskopu Oscilační metoda a další Rtuťový tonometr elektronický tonometr nejdražší, nejméně přesný, nejmenší chyba obsluhy aneroidní tonometr Zdroj: Martin Dobiáš, Vratislav Fabián: Měření krevního tlaku www.medicton.com

Hg sloupec má být kalibrován po 2 a 10 mm Hg, do 260–300 mm Hg. http://www.medicinapropraxi.cz/pdfs/med/2007/01/02.pdf Měření tlaku krve Nepřímé Palpační metoda – sledování tepu Auskultační metoda – pomocí fonendoskopu (metoda Riva Rocci) Manžeta na úrovni srdce ? proč nad – tlak nižší, pod – tlak vyšší Manžeta správně široká ? proč Širší – naměříme nižší tlak a naopak

Vyšetřovaná osoba sedí nebo leží, obnaženou paži má volně opřenou o podložku. Paže nesmí být stlačena oděvem a svalstvo musí být uvolněno. Manžetu obtočíme kolem paže, přičemž jsme z ní předtím vytlačili vzduch, a to v polovině mezi loktem a ramenem, tak aby její střed ležel nad pažní tepnou. Zkontrolujeme zda je manžeta v úrovni srdce a těsně přiléhá k paži. Uzavřeme ventil balónku a nafoukneme manžetu. Současně palpujeme tep na a. radialis téže paže. Nedodržení tohoto postupu je nejčastější chybou při měření. • Když tlak v manžetě převýší tlak v tepně, artérie je uzavřená, průtok krve ustává, stlačeným místem neprochází tepová vlna a tep na a. radialis je nehmatný. Jakmile přestaneme hmatat tep, zvýšíme tlak asi o 15 mmHg. Další postup je pak odlišný podle metody kterou zvolíme, a to metodou auskultační nebo palpační. • 1. Palpační metoda : manžetu nafoukneme na hodnotu 150 –170 mmHg, pokud je ještě hmatný puls, zvýšíme tlak o dalších 30 –40 mmHg, prsty levé ruky necháme ne a. radialis, pravou rukou upouštíme vzduch z manžety, a pozorujeme rtuťový sloupec manometru. Jakmile tlak v manžetě klesne pod hodnotu systolického tlaku, začneme opět hmatat tep na a. radialis. V tomto okamžiku odečítáme hodnotu systolického tlaku. Zjištěné hodnoty jsou v průměru obvykle o 2 – 5 torrů nižší než hodnoty naměřené metodou auskultační. Diastolický tlak touto metodou určit nelze. • 2. Auskultační metoda : přiložíme membránu fonendoskopu pod dolní okraj manžety na a. brachialis tak, aby se nedotýkal manžety. Přesný průběh arterie si zjistíme předem vyhmátnutím její pulsace, potom začneme pomalu snižovat tlak v manžetě. Manžetu nafoukneme na hodnotu 150 –170 mmHg, pokud je ještě hmatný puls, zvýšíme tlak o dalších 30 –40 mmHg. Po nafouknutí manžety na požadované hodnoty začneme vypouštět vzduch z manžety. Jakmile uslyšíme první šelest, odečteme na stupnici manometru systolický tlak. Při dalším poklesu tlaku v manžetě se šelesty prodlužují, zesilují se k maximu, zvuk je jasnější a úsečný, pak slábne, nejprve zvolna a pak vymizí, někdy při dalším snižování tlaku slabý splývavý šelest chvíli přetrvává, až na konec ustává. • V okamžiku náhlého vymizení nebo náhlého ztlumení šelestů odečítáme tlak diastolický. Tyto šelesty, tak zvaný Korotkovův fenomén, vznikají Zdroj: http://www.osu.cz/fzs/ufy/dokumenty/Ukoly_obeh.pdf

Podíl složek cévního systému na celkovém odporu řečiště Tlak, průtok krve a odpor cév Tok krve – rozdíl tlaků Odpor cév Cévy pružníku ………..cca 19% To je především aorta a další tepny elastického typu Rezistenční cévy …….cca 47% Tím jsou myšleny především arterie svalového typu, jejichž stěna obsahuje svalovinu, která omezuje roztažení cévy Kapiláry ……………….cca 27% Kapacitní cév …………cca 7% Řeč je o žilách, jejichž stěna je vzhledem k tenké svalové vrstvě snadno roztažitelné http://fyziologie.lf2.cuni.cz/uceni/

Regulace průtoku Tlak, průtok krve a odpor cév Tok krve – rozdíl tlaků Odpor cév Q = DP/R R závisí přímo: viskozitě, délce cévy nepřímo: čtvrté mocnině poloměru  změny poloměru Čím menší průměr cévy, tím? odpor Čím větší odpor, tím ? průtok Větší, menší Kapiláry:Menší průřez  větší odpor než rezist. Cévy ? V kapilárách  výměna látek  malá rychlost

Rychlost proudění krve Z rovnice kontinuity: Rychlost v aortě… Rychlost v artériích… Q=5 l/min • 90 cm3/ s

Tok krve v žilách • Zbylý krevní tlak – 15 mmHg • Svalová pumpa – tlak kosterních svalů Žilní chlopně – brání zpětnému toku krve • Dýchání – přetlak v břišní dutině • Sací síla srdce – pokles tlaku v předsících během vypuzovací fáze myokardu Závislý na gravitaci a na velikosti a poddajnosti žil • Gravitace – Tlak v hlavě (-10 mmHg) < centrální žilní tlak (0 mmHg)< tlak v dolních končetinách (90 mmHg) • Velikost žil – venuly (10-15 mmHg), větší žíly (5 mmHg)

Zdroj: pulp-fiction.cz/zemekrasnaneznama/home.html .