Nezbytnost interdisciplinárního přístupu k problematice sex.zn. a jeho úskalí

1. Nezbytnost interdisciplinárního přístupu k problematice sex.zn. a jeho úskalí PhDr. Alexandra Fraňková DĚTSKÉ KRIZOVÉ CENTRUM 28.11.2011

2. Interdisciplinární spolupráce • nejúčinnější a nejefektivnější forma pomoci • ohroženému dítěti • jednotný způsob postupu všech • zainteresovaných subjektů= jistota klienta • nutno v zájmu dítěte sladit jednotlivé kroky • všech zúčastněných institucí a jejich časování • (PČR, OSPODy, psychologové, soudní znalec , azylové domy, • diagnostické ústavy, dětské domovy atd.)

3. Aktuální situace • roztříštěnost systému, malá interdisciplinární • spolupráce, absence kompetentního • koordinátora, svolavatele • nedostatečná znalost problematiky • malá pozornost věnovaná sex.zneužívání • nedostatečná znalost vývojových aspektů • dítěte, chybí v rámci vzdělávání soc. • pracovníků, kriminalistů, soudců

4. Aktuální situace • nízká detekce zneužívaných dětí • (školy, pediatrie, gynekologie atd.) • malá míra využívání všech kompetencí • státních institucí ve prospěch dítěte

5. Instituce jako součást systému péče o ohrožené děti/obětiúskalí

6. OSPODY • chybí jednotný nástroj pro posuzování míry • ohrožení dítěte a jednotnost postupů pro • řešení konkrétní situace • nedostatečné využívání nástrojů sociální • práce a kompetencí ve prospěch dítěte • (př. nařízení odborné péče ve správním • řízení, neochota či obava z podání trestního • oznámení)

7. OSPODY • klientem se stává spíše rodič/dospělá osoba • → nejednají vždy přednostně v zájmu dítěte • nedostatek dovedností pro sociální práci • s “náročným“ klientem – agresivním, • manipulujícím • nadměrné „opečovávání“ submisivního, • nekompetentního a nezralého rodiče

8. OSPODY • neopodstatněné odebrání dítěte z rodiny • sanace rodiny na úkor zájmu dítěte • podceňování nebezpečí hrozícího dítěti • bagatelizování psychické zátěže dítěte • nedostatečné vzdělávání soc. pracovníků, • a to již pregraduálně – nezískávají dovednosti • potřebné pro práci s klientem • absence supervizí

9. Kriminální policie • nadbytečné, mnohočetné opakování výpovědi • nedůvěra ve sdělení dítěte • přenášení zodpovědnosti na dítě • přenášení viny na dítě • neporozumění dítěti, chybná interpretace jeho • chování (symptomy PTSD, akutní reakce na • stres, úzkost, stud)

10. Soudy • absence „justice přátelská dětem“ • nerovné postavení oběti a obžalovaného • v trestně právním řízení • předvolání dítěte jako poškozeného či svědka • vleklost procesů–umožňuje další atakování • dítěte, prohlubuje traumatizaci (neumožňuje • „uzavření“ v sobě, dokud se čeká na rozsudek • atd.)

11. Spolupráce s dalšími odborníky • soudní znalci = problematika soudně • znaleckých posudků • psychologové – obecně nedostatečná znalost • problematiky sexuálního zneužívání dětí • pediatři, lékaři, zdravotnická zařízení • školská zařízení • diagnostické ústavy – „přestupní“ stanice

12. Krizová pomoc • často řeší trestné činy spáchané na dětech • přetrvává nedostatek krizových center • malá podpora sociálních služeb pro děti a • rodiny s dětmi

13. Distanční Krizová pomoc • Uživatelé Linky důvěry DKC: • ohrožené děti • dospělé osoby řešící ohrožení konkrétního • dítěte (v rodině, okolí) • osoby, které se s ohrožením dítěte setkají • v rámci své profese -potřeba konzultace • konkrétní situace/hledání vhodnosti postupu • osoby v jakýchkoliv krizových situacích

14. Krizová pomoc zacílená na dítě • v první řadě emoční podpora, stabilizace • emočního stavu dítěte; „nepáčit“ informace! • zabránění dalšímu atakování dítěte či • potrestání za odtajnění závažných skutečností! • podpora adaptace na změny v rodině • odborné posuzování a odborné doprovázení

15. „Falešné“ odvolání výpovědi • neznalost motivů dítěte pro toto jednání: vstup • policie, konfrontace dítěte s možným trestem • pro zneuživatele, zastrašování abusorem • strach, ztráta, obava z diagn. ústavu či DD • důsledky: pocity bezmoci, posilování • syn oběti, pokud není zneužívání prokázáno • posílení pocitu beztrestnosti na straně • zneuživatele, není-li zneužívání prokázáno

16. Způsob péče a ochrany dítěte • každý případ je potřeba posuzovat zcela • individuálně (pozor na rigidní přístup • citlivý přístup za pomoci dalších odborníků • efektivní pomocí dětem ohroženým syn CAN • jsou případové interdisciplinární konference: • každý odborník vnáší svůj úhel pohledu na • situaci –na potřeby dítěte, rodiče i rodiny→ • optimální řešení, komplexní řešení, časování

17. Děkuji za pozornost