Základy psychopatologie

1. Základy psychopatologie PhDr. J. Severová, PhD Ústav psychologie a psychosomatiky LF MU

2. Mechanismus vývoje psychických odchylek. • Dědičnost - vývoj CNS jako základ dědičných funkcí - dědičnost psychických chorob a poruch. • Vlivy prostředí - v prenatálním a postnatálním období - specifika působení různých sociálních faktorů • Jednotlivé typy zátěžových situací - frustrace, konflikt, stres, trauma, krize, deprivace. • Obranné reakce.

3. Kvantitativní poruchy vývoje. • RETARDACE – opoždění vývoje znamená manko ve vývoji, které lze postupně dohnat. V případě intelektu je to stacionární jev. • STAGNACE – předčasná zástava vývoje způsobená různými vlivy. Může být reparabilní i ireparabilní. • REGRESE - jde o vývojový zvrat na nižší stupeň. Způsobena může být vrozenými nebo získanými poruchami. • PROGRESE – nežádoucí urychlení vývoje. Je zpravidla parciální a může být pro vývoj dítěte a jeho osobnosti riskantní.

4. Kvalitativní poruchy vývoje. • Jde o vybočení vývoje z klasické cesty. Příčinou bývá aktualizace vrozené nebo dědičné vlohy při větší nebo menší spoluúčasti vlivů prostředí. • V některých případech lze kvalitativní poruchy chápat jako výsledek nezvládnuté tranzitorní krize, která se abnormálně vyhrotila.

5. Objektivní závažnost poruchového jednání. • Důležité je, zda brání či ne vývoji v kritických obdobích. • Příznaky mohou pomáhat vyrovnat se rozpornými nároky jeho okolí k němu. • Často souvisí s konfliktní situací. • Mohou souviset s postupujícím vývojem, který klade na dítě větší nároky.

6. Subjektivní hodnocení poruchového chování. • Trpí v té míře, v jaké mu okolí brání naplňovat vlastní přání. • Trpí akutní bolestí, silnou úzkostí např. v záchvatu dušnosti. • Děti často trpí méně něž dospělí. • Svých problémů mohou zneužívat – sekundární zisky z nemoci. • Samotné postižení není tak zraňující jako reakce okolí (puberta-vrstevníci).

7. Demence. • Demence je syndrom, který vznikl následkem onemocnění mozku, většinou chronického charakteru. • Dochází ke zhoršování různých vyšších kortikálních funkcí, jako: paměť, myšlení, orientace, chápání, počítání, schopnost učení, řeč a úsudek. • Zhoršení kognitivních funkcí předchází nebo následuje zhoršení kontroly emocí, sociálního chování nebo motivace. • Stanovení diagnózy musí být důkledně prověřeno a není snadné.

8. Diagnostická kritéria. • Zhoršení paměti a myšlení je takového stupně, že narušuje každodenní život, a to v oblasti mytí, oblékání, jídle, osobní hygieně, vyměšování. • Zhoršení paměti se týká zejména novopaměti – přijímání a uchování nových informací. • Zhoršení myšlení, usuzování , zpomalený tok myšlení. • Problém je přijmout několik stimulů současně. • Problém přesouvat pozornost z předmětu na předmět – omezení společenských kontaktů. • Musí být při jasném vědomí.

9. Typy demencí. • Demence u Alzheimerovy choroby • Vaskulární demence • Demence u Pickovy choroby • Demence u Creutzfeld-Jakobovy choroby • Demence u Huntingtonovy choroby • Demence u Parkinsonovy choroby • Demence u infekce HIV • Ostatní demence- např. následky otravy CO, poruch funkce žláz s vnitřní sekrecí, vrozené syndromy apod.

10. Alzheimerova nemoc • Primární degenerativní onemocnění mozku neznámé etiologie s charakteristickými neuropatologickými a neurochemickými rysy. • Začíná plíživě a rozvíjí se několik let, nejméně 2-3 roky, ale i déle. Začíná zpravidla po 45. roce věku. • Podobná demence se zpravidla vyskytuje v rodině. Riziko této nemoci je vyšší i Downova syndromu. • Je ireverzibilní, ale výzkum pokračuje. • Diagnosticky významné je plíživý začátek s postupnou deteriorací, nepřítomnost jiného onemocnění CNS a nepřítomnost iktu nebo apoplektického záchvatu.

11. Vaskulární demence • V anamnéze jsou ischemické příhody – drobnější nebo jedna velká. • Následuje zhoršení paměti a myšlení. • Začátek může být náhlý –velká příhoda nebo postupný – více menších příhod. • Nemoc je vyvolána vaskulárními onemocněními jako hypertenze, diabetes II. typu, infarkty mozku. • Zhoršování kognitivních funkcí není rovnoměrné. • Ložiskové neurologické příznaky. • Může být deprese, emoční labilita jako přidružené příznaky.

12. Pickova choroba. • Začíná mezi 50. a 60. rokem • Má pomalý průběh spojený se změnami charakteru a společenským úpadkem. • Zhoršení kognitivních funkcí a řeči. • Apatie nebo euforie. • Extrapyramidové jevy, projevy související s frontálními laloky.

13. Creutzfeld-Jakobova choroba. • Nemoc „šílených krav“. • Infekční původ při styku s hovězím dobytkem a pravidelnou konzumací hovězího masa jako je tomu u farmářů ve V. Britanii a USA. • Postupuje velmi rychle a začíná ve středním a starším veku. • Doprovázena je četnými neurologickými příznaky. • Obvyklá je spastická paralýza končetin s extrapyramidovými příznaky . Svalové fibrilace, ataxie. • Zraková selhání.

14. Parkinsonova choroba a HIV infekce. • Většinou u těžkých stavů. • Jde patrně o souběh Parkinsona a Alzheimera nebo Vaskulární demence. • U nemocných AIDS stížnosti na zapomínání, pomalost, roztěkanost, potíže se čtením. • Běžná je apatie, sociální stažení a snížená spontaneita.

15. Organicky podmíněné poruchy. • Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkcí mozku nebo následkem somatického onemocnění-. • Organicky podmíněná porucha osobnosti • Postencefalický syndrom • Postkontuzní syndrom • Jiné organické poruchy osobnosti a poruchy chování vyvolané onemocněním, poškozením nebo dysfunkcí mozku.

16. Organický amnestický syndrom jiný než vyvolaný alkoholem a jinými drogami • Syndrom výrazného narušení recentní a dlouhodobé paměti, zatímco okamžité vybavování je zachováno. • Významně je snížena schopnost naučit se novou látku, anterográdní amnesie a desorientace v čase. • Konfabulace. • Emoční změny • Nedostatečný náhled. • Ostatní kognitivní funkce jsou intaktní. • Je možné úplné uzdravení.

17. Jiné duševní poruchy vznikající následkem onemocnění, poškození nebo dysfunkce mozku nebo následkem somatického onemocnění. • Patří sem různé stavy, které souvisí s primárním onemocněním mozku nebo jinými somatickými onemocněními jako Cushingůvsy.,epilepsie, hormonální a endokrinologické poruchy, vrozené a geneticky podmíněné poruchy a další • Organická halucinóza - jen halucinace, nikoliv bludy. • Organická katatonní porucha – stupor nebo agitovanost nebo náhlý přesmyk z jednoho stavu do druhého. • Organický syndrom s bludy (schizoformní) – bludy převážně perzekuční, tělové, žárlivecké, hypochondrické, obavné. Vědomí a paměť intaktní.

18. Organicky podmíněná porucha osobnosti. • Tato porucha je charakteristická významnou změnou obvyklého vzorce chování u premorbidní osobnosti. • Změna se týká především emocí, potřeb a impulzů. • Kognitivní funkce bývají narušeny v oblasti plánování, anticipace možných sociálních důsledků vlastního chování. • Diagnóza je založena na přítomnosti následující znaků a anamnézy. • Trvale snížená schopnost vytrvat u zaměřené činnosti, zvláště časově náročné a s pozdějším dosažením cíle. • Změněné emoční chování, emoční labilita, náhlé změny nálad až k agresi, apatie. • Sklony k impulzívním jednání. • Podezíravost, paranoidní tendence, zaujetí jediným, zejména abstraktním tématem myšlení. • Změny v rychlosti a toku řeči. • Změněné sexuální chování.

19. Postencefalický syndrom. • Změna chování jako reziduální stav po proběhlé encefalitidě různé etiologie. • Příznaky jsou individuální, nespecifické. • Jsou závislé na věku v době infekce. U dětí se následky objeví i za několik let v souladu s dozráváním n.s. • Celková malátnost, apatie, iritabilita. • Zhoršení kognitivních funkcí (paměť, pozornost, myšlení) • Změny ve spánku. • Změny v sociálním chování a úsudku. • Změny v sexuálním chování • Různé dysfunkce, dyspraxie, poruchy smyslového vnímání, specifické poruchy školních dovedností, obrny.

20. Postkontuzní syndrom. • Vzniká po poranění hlavy, které může být doprovázeno bezvědomím. • Únava, iritabilita • Poruchy kognitivních funkcí, snížení mentální úrovně. • Poruchy koncentrace pozornosti • Zhoršení paměti. • Nespavost • Snížení tolerance ke stresu, emočnímu vzrušení a alkoholu. • Pocity deprese a úzkosti. • Poruchy sebehodnocení – snížené. • Může se objevit hypochondrie.

21. Jiné organické poruchy. • Organické poškození nebo dysfunkce mozku mohou vyvolat různé poruchy kognitivních a emočních funkcí, osobnosti. • Organický afektivní porucha: je vyvolána poškozením pravé hemisféry. Je doprovázena neschopností rozeznat nebo pochopit emoční rozpoložení. • Patří sem poruchy osobnosti, které jsou v souvislosti s organickým poškozením mozku onemocněním, úrazem, tumorem, zánětem. • Mírný stupeň narušení kognitivních funkcí, které nepatří do demencí.

22. Duševní poruchy vyvolané účinky psychoaktivních látek • Jedná se o poruchy spojené s : • Požíváním alkoholu • Opioidů • Kanabinoidů • Sedativ nebo hypnotik • Kokainu • Stimulancií • Halucinogenů • Tabáku • Organických rozpouštědel • Kombinací psychoaktivních látek.

23. Typy závislosti. • Somatická – droga se stane součástí metabolismu – nikotin • Psychická – vyvolává touhu, bažení (craving) po opětovném požití drogy a účincích po jejím požití.

24. Důsledky alkoholismu. • Somatické – jaterní cirhóza, záněty a zvětšení jater, polyneuritidy, atrofie mozku, snížení až ztráta libida a potence, během těhotenství teratogenní účinky na plod. • Psychické – zasahuje celou psychiku, významné změny v kognitivních, emočních funkcích i chování. Emulační bludy, Korsakovova psychóza. Delirium tremens. Alkoholická demence a halucinóza.

25. Opiáty: morfin, heroin, kodein, braun. • Užití - prášková forma, tablety, roztok k i.v. aplikaci. Obě typy závislosti vznikají po první dávce. • Navozuji uklidnění, uvolnění, bezstarostnost. • Akutní následky – stav omámenosti, zpomalené reakce, poruchy koordinace, zúžení zornic , dojem opilosti. • Chronické následky – stálý výtok z nosu, vodnaté oči., vyhublost,bledost. Po těle četné vpichy. Celkový úpadek osobnosti trestná činnost. U mužů ztráta potence, u žen nebezpečí narození drogových dětí. Vážně porušuje mozek, žíly a játra. Následkem předávkování ochrnutí dýchacího centra

26. Kanabinoidy: marihuana, hašiš. • Čerstvé či sušené „seno“, pryskyřice (hašiš). Kouří se, pojídají, popíjejí. • Akutní užití – mírná euforie až halucinace,nepřirozená veselost, rozjařenost, velká chuť k jídlu. • Chronické užívání – poruchy nálady, paměti, prodloužení RČ, chronický zánět spojivek, „plovoucí oči“, zápach po spáleném seně, Ukládá se v tukových tkáních – flashbacky. • Mají karcinogenní účinek (4-5x větší než kouření), poruchy vizuomotorické koordinace (řízení auta!). Impotence, neplodnost.

27. Sedativa,hypnotika – různé lékové skupiny. • Tablety, injekce. • Akutní užití – pocit uvolnění,psychický i somatický útlum, setřelá řeč, „knedlíkový jazyk“, otupělost, ospalost lhostejnost až apatie, opilé vzezření. • Chronické užívání –, bezvědomí, útlum dechového centra. Bolesti hlavy, deprese, úzkost a sklony k agresi. Při náhlém vysazení možnost epi. záchvatů, při předávkování útlum dechového centra, smrt.

28. Stimulancia – kokain, crack, amfetamin, metamfetamin. Pervitin. • Tablety, prášky. Šňupání, injekce. • Akutní užití – zrychlený dech i srdeční akce, vzestup TK, pocení, třes, neklid, sucho v ústech, rozšířené zornice. • Chronické užití – poškození nosní přepážky, chronický výtok z nosu, váčky pod očima, hubnutí, prohlubující se neklid, nespavost, úzkost, přecitlivělost na světlo, „stíha“, halucinace.

29. Halucinogeny: LSD, trip, MDSMA, mezkalin, lysohlávky . • Malé papírky(lízátka), tekutiny, houby jako prášek, odvar, čerstvé plodnice. • Akutní užití – poruchy vnímání většiny smyslů, pocit létání, halucinace hlavně zrakové (barvy). Příjemné i trýznivé. • Chronické užití – špatně se odhadne dávka, poruchy sebeovládání, možnost „nemotivovaného jednání“, flashbacky (až 2 roky), deprese, sui. pokusy, psychické onemocnění.

30. Těkavé látky – ředidla. • Užívají se vdechováním z nádoby nebo z kusu látky přes obličej a přetažené PVC pytlíkem. • Akutní užití – omámení, euforie, zvýšené sebevědomí. • Chronické užití – velmi rychle ničí játra, ledviny a mozek, snadno se předávkuje – smrt.

31. Tabák. • Obsahuje několik set škodlivých látek, z nich 100 je karcinogenních. • Akutní užití – dojem dospělosti, společenské významnosti. Uvolnění, uklidnění. • Chronické užití – neplodnost, ztráta potence, karcinom, kardiovaskulární choroby, hlasivek, špatná pleť, předčasně zestárlý vzhled.

32. Psychotická onemocnění. • Paranoidní schizofrenie • Hebefrenní schizofrenie • Katatonnísch. • Simplexní sch.

33. Schizofrenie. • Jedná se o těžké duševní onemocnění zasahující všechny složky lidské osobnosti: kognitivní, emoční, volní a konativní. • Obě pohlaví jsou přibližně stejně zastoupeny, ženy zpravidla onemocní později. • K typickým projevům patří bludy a halucinace. • Jde o slyšení vlastních myšlenek, hlasů komentujících nebo přikazujících jednání. • Vytváření bludných představ, které mohou vytvářet celé systémy nebo mohou být jen fragmentární, prchavé. • Inkoherentní až bizarní myšlení. • Katatonní příznaky. • Oploštělá emotivita, slabá vůle.

34. Paranoidní schizofrenie. • Nejčastější forma sch. • Bludy perzekuční, vztahovačné, mesiášské, transformace vlastního těla, žárlivost. • Halucinace direktivní, výhružné, pískání, bzučení, smích apod. • Čichové či chuťové halucinace, sexuální nebo jiné tělesné pocity, zřídka halucinace zrakové. • Myšlení je ovlivněno bludnými představami. • Emotivita méně oploštělá. • Může probíhat v atakách nebo chronicky. Začátek klademe spíše do středního věku.

35. Hebefrenní schizofrenie. • Juvenilní forma schizofrenie se začátkem v pubescenci a adolescenci, popř. mladé dospělosti (do 25 let). • Významné změny afektivity. Nálada je povrchní, nepřiměřená situaci. Často pozorujeme chichotání, samolibý, sebou zaujatý úsměv, nadnesené chování. • Grimasování, manýrování, nezbednosti, hypochondrické stížnosti. • Opakované fráze, často vulgární. • Bludy a halucinace fragmentárního a prchavého rázu. • Myšlení dezorganizované, řeč nepojitá. • Tendence k samotářství, chová se jako beze smyslu, bez citu. • Dochází ke ztrátě průbojnosti a rozhodnosti. • Ztráta cílů. • Zabývání se esoterickými tématy- náboženství, mystika, filozofie.. • Onemocnění má špatnou prognózu, protože vede k rychlému rozvoji „negativních příznaků“ jako oploštění afektivity a abulii.

36. Katatonní schizofrenie. • Výrazné psychomotorické projevy _ hyperaktivita nebo úplná strnulost. • Nástavy – zaujímání bizarních, nepřirozených poloh a dlouhá výdrž v nich. • Flexibilitascerea – poloha se udržuje dlouho. • Negativismus a rigidita.

37. Simplexní schizofrenie. • Vzácná forma . • Atypický projev postrádající bludy a halucinace. • Pokles sociálních kompetencí a pokles výkonnosti. • Pacient je lenošivý, ponořený do sebe a bez vůle, může se potulovat.

38. Poruchy nálady. • Manická fáze • Bipolární afektivní porucha • Depresívní fáze • Afektivní poruchy

39. Manická fáze. • Hapománie je nižší stupeň mánie. Může mít psychotické příznaky nebo ne. • Příznaky jsou mírné a nejsou zde bludy ani halucinace. • Přetrvává mírné zvýšení nálady, nárůst energie a aktivity. • Zvýšená sociabilita a výmluvnost, přílišná důvěrnost • Vyšší sexuální aktivita, snížená potřeba spánku. • Někdy podrážděnost, domýšlivost, nevázané chování. • Nové formy podnikání, nové aktivity, nadměrné utrácení.

40. Bipolární afektivní porucha. • Nejméně 2 epizody hlubokého narušení nálady a úrovně činnosti. • Elace a zvýšení energie a aktivity (mánie) je střídána skleslou náladou , poklesem energie a aktivity (deprese). • Manické fáze začínají náhle, trvají 2 týdny až 5 měsíců. • Deprese trvají déle, průměrně asi 6 měsíců, ale i rok. • Oba typy fází se objeví často v souvislosti se stresovou situací nebo traumatu. Přítomnost takové události není pro diagnózu důležitá. • První fáze se může objevit kdykoliv od pubescence až do senia. • Frekvence fází je značně variabilní, i když s postupem věku se fáze depresí prodlužují a remise zkreacují.

41. Depresívní fáze. • U lehké, střední a těžké formy trpí jedinec skleslou náladou, snížením energie a aktivity. Objevuje se anhédonie, pokles zájmů a porucha koncentrace pozornosti. Snadná a vysoká unavitelnost. • Snižuje se sebevědomí a sebedůvěra, objevují se pocity viny a bezcennosti, pesimismus směrem k budoucnosti. • Objevují se sebevražedné myšlenky a tendence k sebepoškozování. • Poruchy spánku a nechutenství.

42. Trvalé poruchy nálady. • Cyklotymie: nestálá nálada objevující se v středním věku. Střídání mírné deprese a mírné elace. Je chronická. Jedinec může mít remise v délce několika měsíců. Většinou se nediagnostikuje, není nápadná. • Dystymie: Chronická depresívní nálada velmi mírného stupně, ale trvající delší dobu bez souvislosti s životními událostmi. Pacienti se cítí unaveni a bez zájmu o život.

43. Neurózy. • F40 Fobické úzkostné poruchy • F41 Jiné úzkostné poruchy • F 42 Obsedantně kompulzívní poruchy • F 43 Reakce na závažný stres a poruchy přizpůsobení • F 44 Disociativní (konverzní) poruchy • F 45 Somatoformní poruchy • F 48 Jiné neurotické poruchy

44. Neurózy v dětství. • Externalizující poruchy - dítě spíše neprožívá, ale divně se chová • Internalizující poruchy - klasické neurózy, projevují se inhibicí chování, úzkostí depresemi, nadměrnou kontrolou chování. • Poruchy adaptace - jejich klinický obraz je shodný s neurózami, ale liší se délkou potíží v souvislosti s působením stresoru • Na rozdíl od dospělých se zde promítá a) nezralost osobnosti dítěte b) měnlivá symptomatologie související s věkem c) možnost spontánního vymizení symptomů v souladu s věkem.

45. Fobické úzkostné poruchy. • Skupina poruch, v nich je úzkost vyvolána pouze nebo převážně určitými přesně definovanými situacemi nebo objekty vně pacienta, které nejsou běžně nebezpečné. • Pacient se jim vyhýbá nebo je snáší s pocity hrůzy. • Intenzita pocitů zabírá celou škálu od zcela mírných až po děsivé. • Úzkost se nezmírní, i když osoba ví, že ostatní nepovažují danou situaci nebo objekt za nebezpečný. • Pouhé pomyšlení na možnou fobickou situaci vyvolává anticipační úzkost. • Může se vyskytovat společně s depresí a pak jde o horší stav. • Většina fobických poruch, kromě sociální fobie, je častější u žen.

46. Agorafobie. • Používá se v širším významu, než tomu bylo ve starších učebnicích. • Patří sem: • Strach z otevřených prostor • Přítomnost davu lidí • Nesnadnost okamžitého úniku na bezpečné místo • Strach z opuštění domova • Vcházení do obchodů • Připojování se k davu • Vstupování na veřejná místa • Cestování prostředky hromadné dopravy sám • Klaustrofobie • Tato porucha patří k nejvíce ohrožujícím a nejvíce omezujícím kvalitu života pacienta • Omezení je takové, že nedovolí pacientu vyjít z domova.

47. Sociální fobie. • Často začínají na konci pubescence a v adolescenci. • Strach se soustřeďuje na pozornost se strany jiných lidí, jejich pohledy, a to zejména v menší skupině lidí. • Důsledkem je vyhýbání se společnosti. • Může být zaměřen na jednu situaci: jídlo na veřejnosti, mluvení na veřejnosti setkání s lidmi opačného pohlaví. • Může být difúzní – téměř všechny sociální situace mimo rodinný kruh. • Jsou spojeny s nízkým sebehodnocením, strachem z kritiky. • Projevují se červenáním, třesem rukou, neschopnost navázat oční kontakt, nauzeou, naléhavou potřebou močit. • Mohou přejít do panických atak. • Psychologické, behaviorální a vegetativní symptomy musí být primárními projevy úzkosti.

48. Specifické, izolované fobie. • Vznikají v předškolním věku díky rozvité fantazii. • Jsou omezeny na vysoce speciální situace, objekty nebo tvory, jako: pavouci, myši, tma, bouřka, vítr, hrom, létání, uzavřené prostory (výtahy), lékaře, zubaře, nemoci, rakoviny, špičaté předměty ….

49. Obsedantně kompulzivní porucha OCD. • Podstatným rysem jsou opakovaně se vyskytující obsedantní myšlenky nebo nutkavé akty. • Obsedantní myšlenky jsou nápady, představy nebo impulzy, které se opakovaně a vtírají do mysli člověka. • Téměř vždy vyvolávají tíseň, protože jsou násilného nebo obscénního rázu nebo protože jsou vnímány jako nesmyslné a člověk se je snaží bezúspěšně potlačit. • Nutkavé, kompulzivní, akty jsou stereotypní úkony, které se znovu a znovu opakují. Nejsou spojeny s příjemnými pocity a nevedou k realizaci užitečných cílů. Často se považují za prevenci nebezpečí nebo nepříjemných zážitků. • Je stejně častá u mužů i žen.

50. Reakce na závažná stres a poruchy přizpůsobení • Akutní reakce na stres • Posttraumatická stresová porucha • Poruchy přizpůsobení