OKD, a.s.

1. OKD, a.s. TĚŽEBNÍ SPOLEČNOST versus VEŘEJNOST Petra Mašínová ředitelka PR a komunikace OKD, a.s.

2. Historie společnosti • Ostravské uhlí se využívá od pravěku • Organizovaná těžba trvá cca 200 let • OKD se začaly formovat od konce 2. sv. války • V roce 1946 došlo ke znárodnění všech dolů a vznikla společnost Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly • Po několika dalších změnách vznikla v roce 1965 státní společnost s názvem Ostravsko-karvinské doly • Státní etapa vývoje OKD byla ukončena v roce 1991 a vznikla akciová společnost OKD,a.s.

3. Historie těžby Pokles hornické činnosti 2. Světová válka 1. Světová válka Max. produkce (1980): 24.7M t

4. Současnost • OKD je 2. největším soukromým zaměstnavatelem v ČR a jeden z největších hospodářských subjektů v republice • OKD je jediným producentem černého uhlí v ČR • OKD provozuje v ČR 5 dolů (Darkov, Lazy, ČSM, ČSA, Paskov) s roční těžbou kolem 13 mil. T • Zásoby černého uhlí > 300 mil. T • OKD je ziskovou společností s tržbami 34,8 mld. Kč, ziskem po zdanění 3,57 mld. Kč a investicemi ve výši 2,1 mld. Kč (údaje za rok 2006) • OKD je součástí nizozemské průmyslové skupiny New World Resourses B.V.

5. Jsou doly atraktivní téma pro komunikaci?

6. Mediální atraktivita roste? • Atraktivitu lze přirovnat k závodům Formule 1 – nehody atraktivitu zvyšují • Atraktivita roste se znalostí těžby a hornictví obecně • Atraktivitu zvyšují diskuse o prolomení limitů • Atraktivitu paradoxně zvyšují ekologičtí aktivisté • Atraktivitu zvyšují zahraniční investice…… • Atraktivita roste s každým „lidským příběhem“ (horníci, obyvatelé postižení hornickou činností, ne/bezpečí v dolech atd.)

7. Může být těžba uhlí prezentována pozitivně?

8. Pozitivně vnímáme: • Rekultivace, • obnovu/zlepšení životního prostředí, reinvestice do regionu, • zvyšování/stabilizace zaměstnanosti, • uhlí jako nenahraditelný zdroj energie, • hornickou profesi – se všemi změnami z období bývalého režimu, • potřebu pro chemický průmysl, • zájem investorů, zahraniční investice do české ekonomiky, • těžkou práci v dolech, • společenskou zodpovědnost firem…

9. Stačí reagovat? Popisovat? „Hasit?“

10. Jak vypadá těžební PR? • Chybí vysvětlování, osvěta • Hornická činnost není součástí všeobecného vzdělávání • Společnosti povětšinou komunikují pouze v krizových situacích • Schází pro-aktivní přístup v komunikaci • Tiskový mluvčí nejsou z oboru – často chybí nadšení – lze konstatovat i obecně • Vzhledem k historii nejsou společnosti komunikačně zdatné a zvyklé otevřeně komunikovat s médii, resp. veřejností • Obava z médií je zakořeněna zejména u zaměstnanců samotných

11. Vnímání společnosti • Po roce 1989 se postavení těžebních společností i horníků samotných i vzhledem k nekompetentní komunikací zhoršilo • Hornická profese ztratila na prestiži • Negativní vnímání těžařů ve vztahu k životnímu prostředí širokou veřejností • Negativní přístup médií – proč? • Alibistický postoj politické reprezentace • Neatraktivní „špinavá“ profese bez budoucnosti • Okamžitá těžba a spotřeba na úkor budoucích generací

12. OKD se snaží: • Otevřít se veřejnosti - společnost chce komunikovat • Zlepšit vnímaní společnosti, hornické činnosti • Vrátit prestiž hornické profesi • Zvýšit povědomí o společnosti • Být společensky zodpovědnou firmou • Zlepšit interní komunikaci a tím i vysvětlovat své záměry svým zaměstnancům jako nositelům externí komunikace • Pravidelně pracovat s médii a tím předejít vytváření veřejného názoru ještě před oznámením záměru (Frenštát, Karviná…)

13. Děkuji za pozornost