Český jazyk a literatura

1. 2. – 3. ročník studijního oboru SOU Mgr. Lenka Brychová „Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.“ Český jazyka literatura

2. Přelom 19. a 20. století v literatuře • Rozsah: 3 vyučovací hodiny

3. Rozložení tématu • 1. hodina: Umělecké směry • 2. – 3. hodina: Prokletí básníci

4. Metody • Vennovy diagramy • Skupinová práce • Brainstorming • Interaktivní metoda

5. Metody • Sebereflexe • Půlky veršů • Pětilístek • Interpretace textu

6. Umělecké směry Na konci předchozí hodiny zadán domácí úkol: Vypište informace o uměleckých směrech: impresionizmus, symbolizmus, dekadence. Zaměřte se na vysvětlení pojmu, znaky, dobu, představitele.

7. Charakteristika metody: grafický záznam společných a rozdílných znaků 2 či více jevů. Vysvětlení metody: 5 minut Vennovy diagramy

8. Práce ve dvojicích • Nakreslete na celou stranu svého sešitu Vennovy diagramy, kde kruh I bude představovat imresionismus, kruh S symbolismus, kruh D dekadenci. Do jednotlivých částí zapište rozdílné s společné rysy těchto umělěckých směrů. • Čas: 10 minut

13. Práce ve větší skupině • Porovnejte své výsledky s další dvojicí (popř. trojicí) a doplňte své postřehy. • Čas: 10 minut

14. Prezentace práce • Jednotlivé čtveřice (pětice) prezentují výsledky své práce. • Výsledky práce vyučující zaznamenává do Vennových diagramů na tabuli. • Čas: 15 - 20 minut

16. Prokletí básníci • Vysvětlení pojmu • Představitelé: • Ch. Baudelaire • P. Verlaine • J.-A. Rimbaud

17. Ch. Baudelaire – Zdechlina (Květy zla) • Žáci dostanou do dvojic text básně v překladu F. Hrubína, N. Mládkové, V. Holana. • Porovnají všechny tři překlady – název básně, námět, jazykové prostředky, působivost • Určí počet slok, veršů v jedné sloce, rým, umělecký směr.

18. Ch. Baudelaire – Zdechlina (Květy zla) • Žáci se pokusí báseň vnímat prostřednictvím vjemů: • Zrak - popis letního dne, teplého počasí a především popis zdechliny samotné.př.: ... z jehož hnilob dralo se černo páchnoucích pluků larv ... -

19. Ch. Baudelaire – Zdechlina (Květy zla) • Čich - př.: ...Takový silný puch, že vy jste z toho trávě div neomdlela, na nás vál......černo páchnoucích pluků... • Sluch - př.: ... A mouchy bzučely nad břichem......či perlilo se praskajíc......ten svět tak prazvláštní zněl hudbou, jako v dálce peřeje nebo vítr zní...

20. Ch. Baudelaire – Zdechlina (Květy zla) • Chuť - i vnímání chuti, i když jen obraznéPř.: ...jako černý sirob... (sirup)

21. Ch. Baudelaire – Zdechlina (Květy zla) • Ke kterému uměleckému směru byste báseň přiřadili? • Čím Vás báseň zaujala? Jaké jste měli pocity?

22. J.-A. Rimbaud - Samohlásky • Na základě přečtené Rimbaudovy básně Samohlásky se pokuste na samostatný papír barevně vyjádřit své vnímání jednotlivých samohlásek, k barevnému provedení připojte i asociace, kterou ve Vás vyvolává její tvar – Váš obraz dané samohlásky. • Možné porovnat se sbírkou V. Nezvala Abeceda.

26. Domácí úkol • Vypište z Verlainovy Písně podzimní verše zachycující podzimní náladu. • Jaký životní styl líčí Rimbaudova báseň Večerní modlitba? O jaký básnický žánr se jedná? • Proč je Rimbaudův Opilý koráb alegorií? Jaké motivy se v básni objevují?

27. Půlky verše • První verš básní rozdělíme na dvě části, všechny rozstříhané části rozdáme ve třídě. Úkolem žáků je najít svůj pár. • Vhodné je zvolit 5-7 básní (podle počtu žáků), žáci budou nejprve pracovat ve dvojicích, pak se sejdou čtveřicích (max. v šesticích) a výsledky své práce porovnají.

28. Půlky verše

30. Půlky verše • Úkoly dvojicím (čtveřicím-šesticím) – pokuste se: • na základě prvního verše vyvodit, o čem všem může báseň být, • určit, z jaké doby báseň pochází, • určit autora.

34. Půlky verše • Skupiny dostanou celý text básně a porovnají své úvahy s celou básní. • Skupiny zhodnotí shody a rozdíly. • Skupiny zkusí vysvětlit, proč se jejich výsledky s prvním veršem a celou básní shodují (liší).

36. Půlky verše - cíle • Uvědomit si, jak mnohoznačná může být báseň. • Vnímat krásu jazyka. • Rozvoj slovní zásoby. • Společný prožitek básně a následné interpretace.

37. Pětilístek • Charakteristika metody • Pětilístek je pětiřádková „básnička“, která po pisateli vyžaduje, aby shrnul informace a názory do výrazů, které vystihují (popisují) námět nebo o něm uvažují. • 1. První řádka je jednoslovné téma, námět (obvykle podstatné jméno). • 2. Druhá řádka je dvouslovný popis námětu, jeho podstatných vlastností, jak je vidí pisatel (odpověď na otázku, jaký je námět). • 3. Třetí řádka je sestavena ze tří slov vyjadřujících dějovou složku námětu – tedy, co dělá nebo co se s ním děje. • 4. Čtvrtá řádka je věta o čtyřech slovech, vztahující se k námětu (sloveso může chybět). • 5. Poslední řádka je jednoslovné synonymum, které rekapituluje podstatu námětu.

38. Pětilístek - schéma • __________ • __________ __________ • __________ __________ __________ • __________ __________ __________ __________ • __________

39. Pětilístek - příklad impresionismus intimní přírodní zachycuje působí vnímá dané neopakovatelné duševní rozpoložení umění

40. Dovednosti rozvíjené metodou pětilístku • Žák... • rozpomíná se na známé informace a klade je do souvislostí k tématu pětilístku • vybírá nejpřesnější pojmenování, která vystihují podstatu tématu, jak ji sám vnímá

41. Použitá literatura • Ch. Baudelaire – Zdechlina • Ch. Baudelaire – Co jenom povíš dnes • Ch. Baudelaire – Cikáni na cestách • Ch. Baudelire – Dýmka • J.-A. Rimbaud – Celníci • J.-A. Rimbaud – Samohlásky

42. Použitá literatura • J.-A. Rimbaud – Večerní modlitba • J.-A. Rimbaud – Opilý koráb • P. Verlaine – Básnické umění • P. Verlaine – Píseň podzimní • F. Villon – Balada mravoučná

43. Postřehy • Žáci, kteří raději pracují sami, se do aktivit hůře zapojovali. Při podobné činnosti bych je nechala jednotlivé skupiny pozorovat a popsat jejich práci. • Třída MS3 je technicky založená, nejvyšší aktivitu vyvinula při Vennových diagramech.

44. Postřehy • Při metodě půlky veršů jsem s žáky rozebrala, podle jakých kritérií se páry hledaly (velké písmeno na začátku verše, malé písmeno na začátku druhé poloviny, interpunkce). • Žáci se často ptali na význam pro ně neznámých slov: robata, zřítelnice, spílají apod.

45. Postřehy • Velmi mě potěšilo, že skupina, která měla Villona, poznala, že se jedná o jiné období (jazyk). • „Rozjezd“ u jednotlivých aktivit byl pomalý, výsledek stál za to – zajímavé byly zejména asociace samohlásek a nově vzniklé básně (pětilístek).