Dospělost

1. Dospělost

2. B) střední dospělost 35 – 45 let • roste tendence zabývat se sám sebou; • ve středním věku opět ožívá problém vlastní identity, který člověk řešil už v adolescenci; • je třeba vlastní identitu přehodnotit a nalézt její novou alternativu, která by byla přijatelná i pro období stárnutí; • výhodou jsou nabyté zkušenosti, střízlivější a racionálnější postoj, nevýhodou omezenost času i možností;

3. krize středního věku – bilancování minulosti a představy o budoucnosti; • bilancování minulosti – srovnává s dřívějšími ideály a posuzuje míru naplnění; • přiznání chyb: stresující nebo užitečně, pokud poslouží jako poučení (poučení však je použitelné pouze pro něj, nemá obecnou platnost, nelze je tedy např. vnucovat vlastním dětem);

4. představy o budoucnosti – posouzení aktuálních možností, hledání smyslu života, tj. cílů, které by byly přijatelné pro druhou polovinu života; • uvědomění, že pohodlí stereotypu zvyšuje riziko stagnace, vede k potřebě změny; pozitivní – stimulující, nebo negativní – souvisí s pocitem uzavření všech životních perspektiv;

5. a) tělesné změny – úbytek tělesné atraktivity, • první známky stárnutí; • dospívání dětí a umírání rodičů potvrzuje neodvolatelnost vlastního stárnutí, někdy reakce popírání skutečnosti, smlouvání;

6. b) poznávací procesy – souvisí s vykonávaným povoláním, uplatnění krystalické inteligence; • tekutá, inteligence přibližně od dvacátého roku klesá; • krystalická, tvořená zkušenostmi v průběhu života roste; • klesá tvořivost;

7. c) socializace – kvalitativní změny dosavadních rolí • profesní role • partnerská role • rodičovská role

8. proměna profesní role • potenciálně schopen získat i tu nejvyšší pozici; • sociální postavení dočasně přestalo být závislé na věku; • mění se postoj k profesní roli – formální cíle nejsou už tak důležité, nabývá na významu pocit smyslu a subjektivní hodnocení užitečnosti vlastní práce; • předávání zkušeností;

9. proměna partnerského vztahu • většinou prošel různými krizemi; typický stereotypem, odklonem od ideálu, akceptací kompromisu někdy rezignací; • míra uspokojení různá; • mýtus poslední šance; • experimentování s rolemi v rodině (zvl. ženy);

10. důležité, zda člověk prožil nějakou alternativu naplnění intimního vztahu, nemusí jít jen o partnerský vztah, může jím být i přátelství; pokud takovou zkušenost nezískal, zvyšuje se ve středním věku riziko izolace a pocitu vnitřní osamocenosti;

11. proměna rodičovské role • časová shoda rodičovského bilancování a hledání nové identity s obdobím, kdy identitu hledají dospívající děti; • potřeba snížit rizika selhání a chyb vlastních dětí, mezigenerační přenos zkušeností však není možný;

12. proměna rodičovské role • ztráta formální autority, současně se zbytečně vzdávají toho, co by mohli dosáhnout na neformální úrovni; • každodenní množství banálních konfliktů zhoršuje vztahy, přitom nelze jinak;

13. proměna rodičovské role • často přetrvává snaha děti manipulovat, ochraňovat nebo se dokonce obětovat; • svá přání (potřeby) vůči dětem vyjadřují nepřímo, zdůvodňují obecným dobrem či prospěchem adolescenta;

14. proměna vztahu k vlastním rodičům • na konci mladé dospělosti se obvykle zafixuje představa o vzájemné rovnocennosti; • stárnoucí rodiče se stávají závislými, symetrie vztahu se mění a dospělý získává poprvé v životě vůči svým rodičům dominantní postavení; • ztráta některých jistot, uvědomění vlastní zranitelnosti;

15. C) starší dospělost 45 – 60 let • věk 50 let je považován za mezník, který s definitivní platností potvrzuje počátek stárnutí; • zhoršení některých funkcí a první viditelné změny to potvrzují; • člověk se musí vyrovnávat s postupným úbytkem svých kompetencí a naučit se odhadovat svoje aktuální možnosti;

16. a) tělesné změny – zhoršují se základní smyslové funkce, klesá tělesná síla, zpomaluje se rychlost a pohotovost; objevují se různé zdravotní potíže; uvědomění zranitelnosti, tlak na změnu hodnot;

17. b) poznávací procesy – úroveň i strukturu ovlivňuje ve větší míře zkušenost; specifičnost uvažování stárnoucích dospělých vychází z hlediska jejich potřeby generativy; mají tendenci uchovávat a uplatnit svou zkušenost, kterou chtějí předat;

18. v 50 letech se zpravidla ještě nemění schopnosti, ale může se měnit aktuální výkon, resp. může kolísat; • po 60. roce nabývá na významu dědičný faktor zhoršování kognitivních funkcí, vrozená intelektová kapacita (fluidní inteligence – schopnost řešit neznámé situace, vytvářet nové kognitivní strategie) je zranitelnější;

19. krystalická inteligence – schopnost uchovávat a používat naučené způsoby řešení, je trvanlivější a může se i rozvíjet; snížená flexibilita, výkyvy pozornosti a krátkodobé paměti, pomalejší reakce a zhoršená efektivnost mechanického učení; změna postoje k učení;

20. c) socializace – přetrvávají dlouhodobé sociální vztahy, nové ve vztahu k rodinám svých dětí;

21. profesní role • postupné uzavírání profesní role, představa změny ohrožující; role založená převážně na fyzické činnosti – pokles, nemůže konkurovat mladším; role převážně intelektuální činnosti může dosahovat vrcholu rozvoje, vyšší hodnocení a sociální status;

22. postoje k profesní roli • akcentovaný – vědomí poslední možnosti, často kompenzuje neuspokojení v jiné oblasti; • vyzrálý – předává zkušenosti, neusiluje o sebeprosazení, preferuje jiné hodnoty (pohodu) • vyhoření – ztráta důvěry ve své schopnosti a smysluplnost práce;

23. manželství • vyrovnávání s odchodem dětí – syndrom prázdného hnízda, konec společné povinnosti; • stabilizace očekávání od manželství: partner jako jistota sociálního kontaktu, opora při sdílení životních zátěží, součást vlastního života, sdílení stárnutí;

24. vztah k dospělým dětem, jejich partnerovi, prarodičovská role • může mít mnoho ambivalentních podob; v ideálním případě se však významně podílí na naplňování mnohých potřeb; • potřeba otevřené budoucnosti, potřeba citového vztahu (vnouče jako vděčný objekt citové investice);

25. otázky – ve střední dospělosti… • jak se nazývá nejvýraznější situace změny • s čím se často překrývá ve vztahu k vlastním dětem • které role se mění v tomto období • krize středního věku • s adolescentní krizí • partnerská • profesní • rodičovská

26. otázky – v pozdní dospělosti… • která role může být buď v poklesu či na vrcholu a v jakých případech • která inteligence je trvanlivější a může se ještě rozvíjet • která nová role může výt v tomto období • profesní – při manuální či intelektuální práci • krystalická • prarodičovská

27. Použité zdroje VÁGNEROVÁ, M.: Vývojová psychologie, Portál, Praha 2000. ISBN 80-7178-308-0 LANGMEIER, J., KREJČÍŘOVÁ, D.: Vývojová psychologie, Grada, Praha 1998. ISBN 80-7169-195-X osobní poznámky ze studia Psychologie na FSS MU Brno Pokudneníuvedenojinak, jsoupoužitéobjektyvlastníoriginálnítvorbouautora.