2MO301 „Mezinárodní obchod“

1. * Aktualizace 1. června 2014 Katedra mezinárodního obchodu 2MO301 „Mezinárodní obchod“ Cvičení č. 7:Diskuse na téma přímé zahraniční investice a a) jejich obecné dopady na českou ekonomiku b) jejich dopady na strukturu zapojení České republiky do mezinárodního obchodu. Ing. Ilya Bolotov, Ph.D.

2. Vtip dne Vejde turista v San Francisku do obchodu se zvířaty a prohlíží si opice. V tom vejde jiný chlap, jde rovnou k prodavači a ptá se: - Prosím jednu opici typu C++. Prodavač mu ji podá, chlap zaplatí 5000 dolaru a odejde. Překvapený turista se ptá: - Prosím vás, co to bylo za opici, ze byla tak drahá? - No, víte, ona dokáže programovat v C++, bez chyb, efektivně, úhledný kód. Velmi dobrá investice. - A tamty opice? - Ty stojí 10 000 dolaru, ale umí programovat v C++, v Javě i v XML. - Proboha, a tam máte opici za 50 000! Co dokáže ta? - No, abych řekl pravdu, ještě jsem ji neviděl nic dělat, ale ostatní opice ji oslovují ´projectmanager´.

3. Program cvičení • Teorie přímých zahraničních investic • Definice PZI a druhy PZI • Pozitivní a negativní efekty PZI • Faktory ovlivňující příliv PZI • PZI a zahraniční obchod • Přímé zahraniční investice ve světě • Přímé zahraniční investice v ČR • Investiční pobídky v ČR

4. Teorie přímých zahraničních investic(PZI)

5. PZI v pojetí mezinárodních organizací: MMF, UNCTADu, OECD apod. • „Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). • Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a významný vliv na řízení podniku. • Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ • Zdroj: • ČNB. Přímé zahraniční investice, březen 2008 • DUPAL, J. Účinky přímých zahraničních investic podpořených investičními pobídkami v kontextu svých pozitiv a negativ (disertační práce). Praha: VŠE, 2009

6. Definice PZI podle Devizového zákona (Zákon č. 219/1995 Sb.) • Přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů… a to zejména některou z těchto forem: • vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření, • účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %, • další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí, • finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku, • užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku).

7. Složení PZI Reinvestovaný zisk= Nerozdělený zisk minulých období + výsledek hospodaření běžného období po zdanění – dividendy Přímá investice = základní kapitál – „zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti (základní kapitál v pobočkách, všechny podíly v dceřinýcha přidruţených společnostech).“ + reinvestovaný zisk – „podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.“ + ostatní kapitál – „Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.“

8. Členění PZI Konglomerátní PZI ČNB má podrobnější členění Joint ventures (Druhy PZI se často překrývají) Zdroj: HLAVÁČEK, T. Vliv zahraničních investic na ekonomiku Zlínského kraje (bakalářská práce). Pardubice : Univerzita Pardubice , 2010

9. Druhy PZI (1) • Podle způsobu vstupu (převažuje) : • Greenfield / investice na zelené louce – investice do nových aktiv (Phillips v Hranicích na Moravě, Automobilka TPCA Kolín); • Brownfield/investice na hnědé louce – změna vlastnické struktury i investice do restrukturalizace (Volkswagen do Škoda Auto); • M&A (Mergersand Acquisitions) / Fúze a akvizice–ovládnutí již existujících podniků (Převzetí ČSOB finanční skupinou KBC); • Joint venture / Společný podnik – spolupráce dvou či více podniků (Automobilka TPCA Kolín: Toyota Motor Corporation a PSA Peugeot Citroën).

10. Podle způsobu vstupu (statistiky, WIR 2013):

11. Druhy PZI (2) • Podle motivu vstupu (J. H. Dunning): • Market seeking / Trhy vyhledávající– cílem je růst podílu na trhu a pokles nákladů na jeho zásobování; vytlačují domácí produkci nebo nahrazují dovoz (Investice Coca-Coly v Praze) ≈ horizontální PZI ; • Assetseeking / Zdroje (Aktiva) vyhledávající – cílem je získání specifických aktiv (levná pracovní síla, patent, technologie, obchodní značka apod.) (Vstup SABMiller do Plzeňskoho Prazdroje); • Effeciency seeking / Efektivitu (Faktory) vyhledávající – cílem je optimalizace výroby (pokles výrobních nákladů) (Investice Audi do motorárny v Györu) ≈ vertikální PZI.

12. Druhy PZI (3) • Podle míry kontroly: • Podniky s menšinovým zahraničním podílem – mezi 10-50 % (Podíl Boeingu na Aero Vodochodech); • Podniky pod zahraniční kontrolou – kontrolní vlastnický podíl (Privatizace Rakony Rakovník do rukou Procter& Gamble) . Členění ČNB: • Pobočky - 100% vlastněná trvalá zastoupení nebo kanceláře přímého investora; pozemky a stavby přímo vlastněné investorem; mobilní zařízení operující v ekonomice alespoň 1 rok; • Dceřiné společnosti - více než 50% podíl; • Přidružené společnosti - 10 – 50% podíl.

13. Druhy PZI (4) • Podle specializace mateřské firmy: • Vertikální PZI – rozdílné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách (Ovládnutí BorsodChemGazpromem, retailingové společnosti)≈ Efektivitu (Faktory) vyhledávající ; • Horizontální PZI – podobné fáze produkčního řetězce v jednotlivých pobočkách (Investice PWC v Praze) ≈ Trhy vyhledávající; • „Konglomerátní“ PZI – investice do nepříbuzenské činnosti (Vivendi a zábavný průmysl: Jean-Marie Messier).

14. Efekty PZI – Pozitiva (1)- Spillover efekty - • Doplnění kapitálu v případě nedostatečných soukromých a veřejných úspor; • Multiplikační (Crowding-in) efekt – investice zahraničních společností pomáhají rozvoji domácích firem apod.; • Vztahy mezi domácími firmami a podniky pod zahraniční kontrolou: lepší přístup k úvěrům, vstup na zahraniční trhy; • Příliv moderních technologií a manažerských dovedností; • Zlepšení povědomí o zemi, image země;

15. Efekty PZI – Pozitiva (2) Vliv na kulturní a sociální sféru, mj. snížení nezaměstnanosti; Pozitivní vliv na konkurenceschopnost a exportní výkonnost ekonomiky; Vliv PZI na platební bilanci: vyrovnání deficitu běžnéhoúčtu (v ČR); Další pozitivní efekty: rozvoj infrastruktury, zlepšení institucionálního prostředí, stabilizace odvětví apod.

16. Efekty PZI – Negativa (1) - Spinnoff efekty - • Vytěsnění domácích úspor zahraničními (např. v USA); • Vytěsňování domácích firem (Crowding-out efekt),mj. v důsledku konkurenčního boje; • Vznik duální ekonomiky (firmy pod zahraniční kontrolouvs. podkapitalizované domácí firmy); zvýšení mezd se šířína ekonomiku, ale růst produktivity práce je pomalejšíu domácích firem); • Vliv na měnový kurz a cenovou hladinu (zhodnocení, růst cen), měnová politika CB tlumicí negativní dopady potom vede k růstu úrokových sazeb a zpomalení investiční aktivity; • Vliv na běžný účet platební bilance: zhoršení bilance výnosů, možná repatriace zisků;

17. Efekty PZI – Negativa (2) • Importní náročnost PZI (změna v komoditní struktuře – dovoz surovin, polotovarů, vytěsňování domácích dodavatelů, zhoršení obchodní bilance); • Pobídková konkurence mezi státy, výhoda daňových rájů (Nizozemí); • Environmentální a sociální dopady PZI (mezery v zákonech nebo nedostatečná úprava, poškození životního prostředí), mj. také růst nezaměstnanosti kvůli upřednostňování kapitálově náročného způsobu výroby; • Růst zadluženosti ekonomiky (ostatní kapitál v PB - úvěry); • Další efekty: snížení příjmů státního rozpočtu (využití transferových cen apod.).

18. Faktory ovlivňující příliv PZI (1) Potenciál země (např. velký nesaturovaný trh, výroba v zemi je výhodnější) či geografická poloha (kanceláře, továrny); Úroveň vyspělosti země (dostatečná pro uskutečnění PZI, např. infrastruktura, kvalifikovaná pracovní síla); Náklady (levná pracovní síla, příznivější zákony, významné obchodní překážky, vzdálenosti apod.); Investiční pobídky (infrastruktura, slevy na daních, různé subvence). konkurence mezi zeměmi

19. Faktory ovlivňující příliv PZI (2) • Stabilita země (politická, ekonomická, finanční - dluh) měřená např. ratingem • Tři největší společnosti: Moody’sCorporation, FitchGroup, Standard & Poor's; • Částečně OECD rating. • Úrokové sazby (vysoké úrokové sazby znemožňují úvěry v domácí měně); • Stav světové ekonomiky (krize).

20. PZI a zahraniční obchod PZI dodávají kapitál pro rozvoj exportních odvětví a zvyšují jejich konkurenceschopnost (modernizace, nové technologie, know-howapod.či nepřímo přes zlepšení image země); PZI financují schodek obchodní bilance (stabilizace vývoje země – ČR do r. 2005); PZI vedou ke změnám struktury vývozu a dovozu (často dovoz surovin, vývoz hotové produkce); PZI vedou apreciaci měny, což znevýhodňuje vývozy (záleží však na růstu konkurenceschopnosti – ČR).

21. Vývoj PZI ve světě

22. Vývoj PZI ve světě Úkol č. 1: Stanovte výši přílivu a odlivu PZI, stav PZI, jejich podíl na světovém HDP a porovnejte s investicemi (hrubá tvorba fixního kapitálu). Proč existují rozdíly? Úkol č. 2: Analyzujte dynamiku růstu PZI a období propadu. Která léta představovaly vrcholy přílivu, odlivu? Jaké bylo maximum? Proč docházelo k poklesům? Je oživení v r. 2010 značné? Úkol č. 3: Charakterizujte strukturu PZI z účetního a druhového hlediska. Co převažuje? Úkol č. 4: Charakterizujte teritoriální strukturu PZI: podle hlavních skupin zemí a určete tři největší „vývozci“ a „dovozci“ PZI. Úkol č. 5: Charakterizujte odvětvovou strukturu: nejvýznamnější sektory.

23. Statistiky: • Příliv PZI v r. 2013: 1,35 bil. USD, stav22,8 bil. USD • PZI / sv. HDP (2013) ≈ 2 % • PřevažujíGreenfieldové investice (před krizí, v r. 2007 – výjimka), Investice do ZK (do r. 2009), poté reinvestované zisky (od r. 2010). • Vrcholy: 2000 (1,3 bil. USD) a 2007 (1,7 bil. USD) • Poklesy: 11. září, problémy amerických společností, světová krize • Největšíposkytovatelé PZI: USA, Japonsko, Čína,Hong Kong, Velká Británie (dle mezinárodních společností). • Největšídovozci PZI: USA, Čína, Hong Kong, Brazílie, Britské panenské ostrovy. • Odvětvová struktura: • 2007–2008: Finance, těžební a ropný průmysl a služby • 2009–2010: Stroje a dopravní prostředky (až 50 %), těžební a ropný průmysl, obchod • 2012–současnost:Služby (viz dále).

24. Pokles PZI vevybranýchodvětvích v r. 2012

25. Vývoj PZI v ČR

26. Vývoj PZI v ČR Úkol č. 1: Stanovte výši přílivu a odlivu PZI, stav PZI, jejich podíl na českém HDP (cca 3,8 bil. CZK). Úkol č. 2: Analyzujte dynamiku růstu PZI a období propadu. Která léta představovaly vrcholy přílivu, odlivu? Jaké bylo maximum? Proč docházelo k poklesům? Bylo oživení v r. 2010 značné v ČR? Úkol č. 3: Charakterizujte strukturu PZI z účetního hlediska. Které položky převažuje u přílivu a odlivu investic? Úkol č. 4: Charakterizujte teritoriální strukturu PZI: určete tři největší investory v ČR a tři nejdůležitější cílové destinace českých PZI. Úkol č. 5: Charakterizujte odvětvovou strukturu investic do a z ČR: nejvýznamnější sektory.

27. Stav odlivu PZI z ČR (2010) 280 mld. CZK Stav přílivu PZI do ČR (2010) 2401 mld. CZK (≈2/3 HDP) • Statistiky: • PZI/HDP (2009) ≈ 3,5 % • PZI v r. 2011: příliv cca 95,6 mld. CZK, odliv cca 20 mld. CZK. • Převažuje reinvestovaný zisk a investice do ZK. • Vrcholy: 2002 a 2005 (privatizace); růst byl urychlen zavedením investičních pobídek v r. 1998 • Poklesy: události v USA, recese, světová krize. • Příliv PZI (ke stavu viz graf na další stránce) v r. 2011: • Hl. město Praha, Středočeský kraj, Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj, Jihomoravský kraj • EU (Německo, Slovensko, Rakousko, Nizozemí), zbytek světa (Švýcarsko, USA, Korea) • Odliv PZI (ke stavu viz graf na další stránce): • EU (Nizozemí, Německo, Slovensko, Kypr), zbytek světa (Indie, Rusko, Švýcarsko).

30. Odvětvová struktura, příliv PZI v r. 2011: • Finanční zprostředkování. • Elektřina, plyn, voda. • Obchod a opravy, pohostinství a ubytování. • Zpracovatelský průmysl (výroba motorových vozidel a dopravních zařízení). • Odvětvová struktura, odliv PZI v r. 2011: • Profesní, vědecké a technické činnosti. • Zpracovatelský průmysl (Výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), přívěsů a návěsů). • Činnosti v oblasti nemovitostí.

31. Investiční pobídky v ČR v minulosti • V ČR podporou investic se zabývá agentura CzechInvest,http://www.czechinvest.org • Zpracovatelský průmysl: • „Investoři zavádějící novou výrobu nebo rozšiřující stávající výrobu v oblasti zpracovatelského průmyslu mohou v případě investice vyšší než 50 mil. Kč získat investiční pobídky podle Zákona o investičních pobídkách č. 72/2000 Sb. ve znění platném od 2. července 2007.“ • Celková hodnota výše uvedených investičních pobídek (kromě školení a rekvalifikace) nesmí překročit 40 % (resp. 60 % u malých a 50% u středních podniků) z investice do dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

32. Aktivity CzechInvestu (Počet projektů zprostředkovaných CzechInvestem podle zemí původu) • Zdroj: Statistika CI, 1993 - 2010

33. Investiční pobídky (1) Nabízené pobídky • Sleva na dani z příjmů právnických osob: • úplná sleva na dani z příjmu (DDPO) až po dobu 10 let (nově vzniklé společnosti), • částečná sleva na dani z příjmu (DDPO) až po dobu 10 let (expandující společnosti). • Hmotná podpora vytvářených pracovních míst: • 50 tis. Kčna jedno nové pracovní místo v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A). • Hmotná podpora na školení a rekvalifikace: • ve výši 25 % nákladů na školení a rekvalifikace v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností (A).

34. Investiční pobídky (2)

35. Investiční pobídky (3) (Dupal, J., 2009)

36. Zahraniční společnosti v ČR Vliv zahraničních podniků na český průmysl Zdroj: SurveyoftheCzechEconomy 2005 and 2008, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR

37. Novela zákona o investičních pobídkách • Zavedení investičních pobídek pro výzkum a vývoj a strategické služby (např. vývoj softwaru); • Strategická investiční akce – zvláštní druh investice. • Zavedení přímé podpory investorům (institut strategické investiční akce), zatím pilot verze; • Podpora pro malé a střední podniky z evropských fondůa z OPPI (Operačního programu Podnikání a Inovace); • Podpora pro nejmenší firmy ze seed fondu růstového kapitálu.

38. Závěr Otázky: • Potřebuje ČR PZI? • Pokud ano, potřebuje investiční pobídky?

39. Co je třeba vědět? • PZI – dlouhodobý záměr, min. 10 % na ZK • Více druhů členění (hlavně účetní hledisko, členění podle způsob vstupu a ČNB); • Pozitivní a negativní efekty PZI. • Aktuální vývoj: • Pomalé oživení po krizi kvůli nejistotě ve světě, příliv PZI o 15 % nižší než dlouhodobý průměr před krizí; • Oživení v ČR, předkrizové hodnoty však zatím nebyly dosaženy. Nejvíce investicí směřovalo v r. 2012 do služeb. Došlo k novele zákona o investičních pobídkách v r. 2011. • Hlavními investory v ČR jsou Nizozemí, Německo, Rakousko, Francie. ČR nejvíce investuje do Nizozemska a sousedních států (Slovensko, Polsko), Kypru. Významné jsou také investice do Ruska.

40. Informace a statistiky • UNCTAD: WorldInvestment Report a databáze UnctadStat • WIR 2011: Non-Equity Modes of International Production and Development • http://www.unctad.org/WIR • http://unctadstat.unctad.org • Světová banky a OECD – platební bilance • http://data.worldbank.org • http://stats.oecd.org/Index.aspx • Centrální banky států – statistiky platební bilance • Česká republika: • Česká národní banka: statistiky platební bilance (toky) a investiční pozice (stavy), http://www.cnb.cz • CzechInvest(informace o podpoře investic), http://www.czechinvest.org

41. Děkuji za pozornost! °__°

42. Použité zdroje • DUPAL, J. Účinky přímých zahraničních investic podpořených investičními pobídkami v kontextu svých pozitiv a negativ (disertační práce). Praha: VŠE, 2009 • HLAVÁČEK, T. Vliv zahraničních investic na ekonomiku Zlínského kraje (bakalářská práce). Pardubice : Univerzita Pardubice , 2010 • Podklad pro cvičení č. 5 (Ing. Vondrák, 2007) • Agentura CzechInvest, http://www.czechinvest.org/