130 likes | 694 Views
Rakousko - Uhersko. Česká politika. Rakousko-Uhersko. 1867 – nové uspořádání Habsburské monarchie Potvrdilo převahu vládnoucích národů v obou částech monarchie – Maďarů a Němců Proti se zvedl odpor – zejména v českých zemích – vlna demonstrací
E N D
Rakousko - Uhersko Česká politika
Rakousko-Uhersko • 1867 – nové uspořádání Habsburské monarchie • Potvrdilo převahu vládnoucích národů v obou částech monarchie – Maďarů a Němců • Proti se zvedl odpor – zejména v českých zemích – vlna demonstrací • Čeští politici – pasivní odpor – přestali se zúčastňovat jednání říšské rady
Prosincová ústava • Převahu získali němečtí poslanci – dokončili přestavbu monarchie • Prosincová ústava = všechna základní občanská práva, rovnoprávné postavení všech obyvatel – zrovnoprávnění Židů, svoboda tisku, shromažďování (existence politických stran), povinnou osmiletou docházku,…
České vyrovnání • České země – hospodářsky nejvyspělejší část Předlitavska – neklid – nestabilita monarchie • císař a vláda souhlasili s jednáním o tzv. české vyrovnání – o autonomním postavení českých zemí v rámci Předlitavska
Fundamentálníčlánky • Požadavky byly obsaženy v tzv. fundamentálních článcích (1871): • Žádali vlastní český zemský vládu • Uznání českého království • Rovnost jazyků na školách a v úřadech
Odpor • Proti fundamentálkám – vlna odporu • Němci – obavy ze ztráty výsadního postavení • Maďaři – obava z obdobných nároků nemaďarských národů v Uhrách • Císař ustoupil – české vyrovnání se nekonalo
Krach fundamentálek • Osudový zlom v životě monarchie • Konec vyhlídek na federaci – česká veřejnost – ohromné zklamání • Jak dál postupovat? – rozdělení české politiky
Staročeši a mladočeši • Staročeši- starší generace politiků – konzervativní křídlo – zachování pasivního odporu • Mladočeši - oddělili se od staročechů – radikální křídlo – aktivní přístup
Staročeši • Staročeši – drobečková politika (dílčí ústupky vídeňské vlády): • jazyková nařízení – částečné zrovnoprávnění češtiny a němčiny na úřadech • Rozdělení pražské Karlo – Ferdinandovy univerzity a univerzitu německou a českou
Vznik politických stran a hnutí • Strana agrární = zemědělci a statkáři (Antonín Švehla) • Sociální demokraté = dělnictvo (zavedení všeobecného hlasovacího práva 1907) • Strana křesťanstko-sociální – věřící (kněz Jan Šrámek) • Mladočeši – realistický proud (Karel Kramář, T. G. Masaryk)