BANKOVNICTVÍ

1. BANKOVNICTVÍ Mgr. Marcela Stryjová KVALIFIKOVANÁ EKONOMICKO-PRÁVNÍ ADMINISTRACE PRO KOMERČNÍ SFÉRU

2. 4. Přednáška Měnové agregáty Měnové agregáty Peníze a trhy peněz mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit. Množství peněz v   oběhu neboli peněžní zásoba (M) se měří peněžními agregáty. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

3. Měnové agregáty Monetární agregáty • Slouží k měření peněžní zásoby neboli k měření množství peněz v ekonomice. • Jsou obvykle měřeny centrální bankou a tato banka rovněž dohlíží na to, jak rychle rostou neboli jak rychle roste množství peněz v oběhu. • Peníze mají v ekonomii dosti odlišný význam než v reálném životě nebo praxi finančních trhů. • Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit -

4. Měnové agregáty • Pod pojmem peníze zahrnujeme aktiva, se kterými je možno platit - to je pouze oběživo a depozita na požádání (běžné účty). K nim často ještě přidáváme tzv. skoropeníze, tj. aktiva, která lze rychle směnit na platební prostředek (termínované účty, úsporové účty). Když dáme dohromady tyto dvě složky, získáme peněžní zásobu (M). Ta se měří peněžními agregáty M1, M2 atd. Ty měří centrální banka a publikuje je ve svém měnovém přehledu.

5. Měnové agregáty Monetární agregáty • jsou obvykle označovány M1, M2, a L. • Náplň monetárních agregátů je určována stupněm likvidity peněžních aktiv, která příslušný monetární agregát sdružuje. Podle likvidity, držitele a také institucionálního vydavatele rozeznáváme několik základních monetárních agregátů, ve kterých jsou různé finanční instrumenty sdruženy.

6. Měnové agregáty Agregát M1 • Transakční peníze • Hotovostní oběživo+ vklady na běžných účtech v bankách

7. Měnové agregáty Agregát M2 • M2= M1+ úsporné a terminované vklady v bankách • terminovaný vklad (time depozit) - vklad se zvýšenou úrokovou sazbou vázaný na výběr peněz v určitém časovém období (rok a více). • Má výpovědní lhůtu a nelze proti němu vypisovat šeky.

8. Měnové agregáty Agregát M3 • M3= M2+ vklady v zahraničních měnách v domácích bankách • Vklady v zahraničních měnách- mají omezenou likviditu • Euroměnové vklady mají omezenou likviditu, neboť se musí nejprve konvertovat na domácí měnu.

9. Měnové agregáty Agregát M4 • M4= M3 + vklady v nebankovních institucích v domácí měně +krátkodobé cenné papíry v domácí měně. • Sleduje se hlavně ve Velké Británii, kde se označuje jako "široké peníze"(broad money).v jiných zemních se tímto názvem označuje agregát M3.

10. 6. Přednáška Centrální banka Agregát M5 • M5 = M4 +ostatní cenné papíry v domácí měně • Tento agregát bývá také označován „likvidní aktiva“ a označován jako agregát L.

11. Měnová báze • Měnová báze (rezervní peníze) zahrnuje oběživo a rezervy, které drží obchodní banky na účtech u centrální banky. Obě tyto položky představují užití měnové báze. • Bankovní rezervy zahrnují povinné minimální rezervy a volné rezervy na účtech centrální banky. • Měnová báze vyjadřuje vztahy centrální banky vůči ostatním sektorům v ekonomice.

12. Statistika měnového vývoje v České republice Příspěvky k roční míře růstu M3 (%)

13. Příspěvky k roční míře růstu úvěrů soukromému sektoru (%)

14. Měnová báze

15. Dělení dle kontroly • dokonalou kontrolou centrální banky tzv. nevypůjčená měnová báze • pod méně dokonalou kontrolou, tzv. vypůjčená měnová báze.

16. Monetární báze • Monetární báze je často označována jako mocné peníze (high-powered money) dM = m . dMB • m je peněžní multiplikátor, • dM je změna peněžní zásoby • dMB je změna monetární báze.

17. Faktory při růstu peněžní zásoby • expanzivní operace na volném trhu • financování deficitu státního rozpočtu emisí peněz • poskytování diskontních půjček • přebytek platební bilance

18. Tvorba rezerv • Základní předpoklady • neexistuje hotovost (vše probíhá na účtech bank) • obchodní banky musí držet u centrální banky vždy 10% • Peníze budou vznikat multiplikací depozit,

19. příklad • Centrální banka nakoupí od nebankovního subjektu vládní cenné papíry za 100 000. • Centrální banka je musí zaplatit • Nebankovní subjekt má účet u komerční banky (X). Centrální banka zvýší o 100 000 rezervy, které u ní banka X má – vklad banky X má u centrální banky zvýšené rezervy. • Komerční banka připíše vklad u nebankovního subjektu 100 000

20. Příklad Centrální banka Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB + 100 000 + 100 000 Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry + 100 000 + 100 000

21. Příklad Další krok: • Komerční banka zjistí že drží 100% rezerv 100 000 • Ze zákona musí držet pouze 10% - 10 000 • Rozhodne se 90% - 90 000 někomu půjčit (jsou to volné peníze se kterým může sama vynakládat. • Změna bilance

22. Příklad Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita + 10 000 + 100 000 úvěry + 90 000

23. Příklad Co se stane: • Komerční banka A se zvýší pasiva o 90 000 • Musí vytvořit povinné rezervy 10% - 9 000 • 90% - 81 000 poskytli komerční bance B

24. Příklad Komerční banka A Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita + 9 000 + 90 000 úvěry + 81 000

25. Změna depozit Změna depozit =. 1 * prvotní vklad Sazba povinných minimálních rezerv

26. Změny účetní bilance centrální banky a soustavy komerčních bank X,A,B Centrální banka Komerční banka X Změna aktiv Změna pasiv vlastní cenné rezervy u KB + 100 000 + 100 000 Změna aktiv Změna pasiv rezervy u CB depozita papíry + 100 000 + 100 000

27. Peněžní zásoba Zvýšení peněžní zásoby • Poskytnutí úvěru komerční bance • Snížení sazby povinných minimálních rezerv • Nákupem vládních cenných papírů za hotovost Snížení peněžní zásoby • Prodej vládních cenných papírů bezhotovostně • Splacení úvěru ze strany komerční banky • Zvýšení sazby povinných minimálních rezerv • Prodej vládních cenných papírů

28. Nabídka peněz Nabídka peněz, kterou budeme označovat také jako peněžní zásobu, je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku.

29. Nabídka peněz • Na vertikální ose měříme úrokovou míru v procentech. • Na horizontální ose měříme množství peněz.

30. Nabídka peněz O zvýšení nabídky peněz rozhoduje centrální banka. Zvýšení peněžní zásoby, bude znamenat posun křivky nabídky peněz doprava, snížení doleva.

31. Úrok a poptávka po penězích Úrok je nákladem na držbu

32. Úrok a poptávka po penězích Posun křivky je způsoben: • změnou reálného produktu (Q) • změnou cenové hladiny (P)

33. Zobrazení nabídky peněz Nabídka peněz

34. Změna poptávky po penězích Dojde-li k růstu cenové hladiny, vzroste potřeba držby peněz, vzroste poptávka po penězích a tím i úroková sazba

35. Změna nabídky peněz Snížením úrokové sazby centrální banky dochází ke stimulaci nabídky peněz.

36. Druhy poptávky po penězích • Transakční • Majetková • Úrok je nákladem na držbu

37. Cvičení • Poptávku po penězích ovlivňuje kromě výše jmenovaných celá řada faktorů. • Jedním z nich může být očekávání ekonomických subjektů ohledně budoucnosti. Zkusme vysvětlit dopad negativního očekávání budoucnosti (očekávání recese) na poptávku po penězích, a tedy křivku poptávky po penězích.

38. Cvičení Peněžní agregáty M1 a m2 se od sebe liší likviditou (schopnost použití k zaplacení) a výnosnosti. Vysvětlete jak.

39. Cvičení Vypočítejte, jak se změní peněžní zásoba, jestliže centrální banka nakoupí vládní cenné papíry ve výši 3 mld. Kč. Při tom jsou známy následující údaje: • Povinné minimální rezervy komerčních bank činí 24 mld. • Komerční banky přesně drží pouze povinné minimální rezervy a neexistuje hotovost • Depozita u komerčních bank jsou ve výši 400 mld.

40. Shrnutí • Peníze jsou všeobecně přijímány prostředkem směny • Barterová směna znamená výměnu zboží za zboží • Původně byly papírové bankovky 10% kryty zlatem. Později docházelo ke krytí. Dnešní peníze již kryté zlatem nejsou. Jsou to peníze s nuceným oběhem. • Peníze slouží jako prostředek směny, uchovatel hodnoty a také jako zúčtovací jednotka

41. Shrnutí • Nabídky peněz je množství peněz v ekonomice k danému časovému okamžiku • Nabídku peněz neboli peněžní zásobu, vyjadřujeme pomoví peněžních agregátů (M1, M2, M3) • Bankovní soustavu tvoří centrální banka a banky komerční.

42. Otázky Povinná míra rezerv je 7%. Centrální banka prodá vládní cenné papíry v hodnotě 15mil. Kč nebankovnímu subjektu, který vede účet u komerční banky. Neexistuje hotovost a komerční banky přesně dodržují povinnou míru rezerv. Vypočítejte : • Jak se změnila peněžní zásoby - 214 • Jak se změnil objem povinných minimálních rezerv u centrální banky - 15

43. Otázky Jaká bude přibližně reálná úroková míra, jestliže míra inflace činí 9%, míra nezaměstnanosti 11% a nominální úroková míra je 15%. 6%

44. Otázky Zakreslete trh peněz, popište osy, znázorněte a vysvětlete dopady následujících změn: • Růst sazby povinných minimálních rezerv MS i MD M

45. Otázky • Prodej vládních cenných papírů centrální bankou i MS MD M

46. Otázky • Pokles důchodů i MS MD M

47. Otázky Která s následujících položek nepatří do pasiv: • Depozita • Úvěry • Nakoupené vládní cenné papíry • Žádná z položek

48. Otázky Povinné minimální rezervy komerčních bank nalezneme: • Na straně aktiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky • Na straně pasiv centrální banky a na straně pasiv komerční banky • Na straně pasiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky • Na straně aktiv centrální banky a na straně aktiv komerční banky