TUNISKO

1. TUNISKO Marie Koucká O7, leden2006

2. Státní znak

3. Základní údaje Rozloha: 163 610 Km2 Sousedé: Alžírsko, Libye Počet obyvatel: 9 980 000 obyvatel Hustota zalidnění: 55 obyv/Km2 Hlavní město: Tunis (1,5 mil.obyv.) Další velká města: Nábel (360 tis.), Sfax (255 tis.), Sousse (120 tis.) Státní zřízení: republika Administrativní dělení: 23 provincií Úřední jazyk: arabština,(francouzština) Náboženství: islám Etnické složení: Arabové (98,7%), Berbeři (1%), Italové (0,1%), ostatní Měna: 1 tuniský dinár (TND) = 1000 milimů HDP: 1 620 USD na obyvatele Struktura HDP: Služby 53%, průmysl 26%, zemědělství a rybolov 17,5%

4. POLOHA • Tunisko leží na pobřeží Středozemního moře mezi Alžírskem a Libyí. • Tunisko je nejmenší zemí severní Afriky, která se dělí na tři části – Djerba, Tabarka a Tuniská pevnina.

5. Povrch • Tunisko má dlouhé, poměrně členité pobřeží s výrazným Gábeským zálivem zvaným Malá Syrta a několika ostrovy, z nichž největší je Džerba. • Do severní poloviny země zasahuje z Alžírska pohoří Atlas. Z něj se k severovýchodu táhne výběžek pohoří zvaný „Dorsale“, které spadá k nížině lemující Tuniský záliv. • Jižním směrem se rozkládají stepní náhorní plošiny, které k východu přecházejí v širokou pobřežní nížinu Malé Syrty a na jihu ve sníženinu vyplněnou slanými pánvemi – šotty • V létě jsou šotty suché a pokryté krystalickou solí, v zimě se mění v močály. • Největší z nich Šott el-Džeríd zaujímá asi polovinu sníženiny. • Na jihu se terén mírně zvedá do kamenité pouštní plošiny Dahar, na jihozápad zasahují písky Sahary. • Na jih od výběžků Saharského Atlasu se rozkládají písečné duny Velkého východního Ergu. Na něj na východě navazuje pohoří Ksour a zasolená pobřežní nížina Džifara. • Pobřeží je na severu příkré, na jihu ploché, písečné s množstvím lagun. • Na severu teče největší řeka Medžerda z Dorsaly úrodným údolím, kde dříve bývala jezera. Vlévá se do Tuniského zálivu. • Ostatní toky jsou většinou občasné, v zimě způsobují záplavy, ale v létě vysychají. • Nejvyšším bodem je hora Džabal Šambí (1544 m. n. m.)

6. Podnebí • Tunisko je pod vlivem dvou protichůdných klimat. Na severu převládá subtropické středomořské a oproti tomu na jihu, je kontinentální, tropické a suché. • Na severu je teplé léto a dlouhá mírná zima. • Hory na severozápadě země jsou většinou zasněžené. Je zde i poměrně velké množství dešťových srážek, které spadnou hlavně během zimy. • Zemědělsky úrodná oblast se nazývá Tell a spadne zde ročně okolo 600 mm srážek. • Nejdeštivějším místem je Ain Draham, kde spadne i přes 1 500 mm srážek za rok. • Čím více se budeme přibližovat k jihu, bude podnebí sušší a teplejší. • Mezi středomořským a saharským podnebím se rozkládá pás stepi. Srážkové úhrny za rok se pohybují mezi 200 – 400 mm za rok. • Na jihu, kde začíná Sahara, je typické kontinentální suché počasí. Roční úhrn srážek není vyšší než 100 mm za rok. Jsou místa, kde nezaprší i několik let. • Tunis leží ve směru poledníků, to znamená, že rozdíly teplot jsou občas výrazné. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí nejsou tak drastické na severu, tak jako na jihu. • Na Sahaře, kdy se teplota během dne může vyšplhat až přes čtyřicítku, nás v noci může překvapit i teplota blízko bodu mrazu nebo i těsně pod nulou. • Průměrná zimní teplota je okolo 13 stupňů Celsia a průměrná letní 26 stupňů Celsia.

7. Průměrné teploty v °C Leden – 15Únor – 15Březen – 16Duben – 18Květen – 22Červen – 25Červenec – 28Srpen – 30Září – 27Říjen – 23Listopad – 18Prosinec - 14

8. Živočichové • Neodmyslitelně k Tunisku patří velbloudi, divoké velbloudy zde však nenajdeme. • Dále se zde chovají koně, osli, ovce, hovězí dobytek, drůbež, kozy a vepři domácí. • V poušti žijí cvrčci, hadi, dravci a štíři, v mírnějších klimatických podmínkách divoká prasata a drobná lesní zvěř. • Jelikož je Tunisko obklopeno mořem, najdeme zde i rozličné druhy mořských živočichů a ryb. • Tunisko je také migrační stanicí různých druhů ptactva. Můžeme zde rozpoznat až 200 druhů ptáků. • Mezi hojně se vyskytující druhy patří čápi a krásně zbarvení plameňáci. • Ptáci se vyskytují všude od pobřežních bažin, přes hory až do pouště. • Je zde málo druhů domorodých ptáků.

9. Rostliny • Ve středomořských oblastech a v Atlasu se vyskytují listnaté lesy a křoviny (makchie), dále na jihu stepní vegetace a poušť bez rostlinného pokryvu. • V lesích severní části Tuniského Atlasu roste korkový dub a eukalypt. • Na horských svazích na severozápadě země rostou roztroušeně borovice, duby a jalovec. Vyskytuje se zde i tzv. Jahodový strom, který získal název díky svým plodům podobným jahodám. • V oblastech zvaných Tell kdysi rostly ohromné porosty borovicí aleppo, dnes jich zde však nalezneme velmi málo. • Nejsušší místa pokrývají rozlehlé porosty hořce vonícího pelyňku. • Z pěstovaných stromů se nejčastěji vyskytuje olivovník, ojediněle se objevují fíkovníky a mandloně. • K Tunisku neodmyslitelně patří i řada druhů kaktusů, velmi známá je opuncie, jejíž plody se konzumují a jsou známy pod názvem pichlavé hrušky. • V poušti se vyskytují především různé druhy trav. Vzácností je strom zvaný Růže z Jericha, který se vyskytuje v poušti a jehož tobolky se semeny se otvírají pouze při styku s vlhkem. • V pouštích jsou také časté oázy, v nichž rostou datlové stromy a mnoho druhů ovocných stromů.

10. Národní parky • Jediným národním parkem s turistickou infrastrukturou je Národní park Ichkeul, který leží 30 km jihozápadně od města Bizerte. Do ostatních parků je přístup bohužel poměrně komplikovaný. Některé leží dokonce v nepřístupných vojenských zónách. • Národní park Bou Hedma – 85 km východně od Gafsy poblíž malého města Meknassy. Park se rozkládá na ploše 16 000 ha. Spatřit zde můžeme především porosty akátů. Park je používá k navrácení ohrožených druhů zvířat do přírody – mufloni, pštrosi nebo jeleni. • Národní park Boukornine – nachází se 18 km jižně od Tunisu, v Hammam Lif. Jedná se o malý park – 1900 ha. Park je domovem divokých kanců, šakalů a taktéž vojenských jednotek. • Národní park Chambi – nachází se 15 km západně od Kasserine a ochraňuje okolo 6700 ha lesů obklopujících tuniskou nejvyšší horu Jebel Chambi. Lesy jsou převážně borovicové, dubové a jalovcové. Žijí zde horské gazely a hyeny. • Národní park Feija – nachází se poblíž libyjských hranic, 50 km jižně od Ben Guerdane. Park pokrývá oblast o rozloze 6300 ha. Jedná se převážně o suchou, vyprahlou zemi a písečné duny. Žijí zde šakali, gazely a divoké kočky. Do parku byla také úspěšně navrácena ohrožená pouštní liška.

11. OBYVATELSTVO • Cca 9 mil.obyvatel • Obyvatelé Tuniska se národnostně hlásí k Arabům a menšinově k Berberům. • Nejsou to černoši, prostě Arabové a Berbeři (patří k europoidní rase). • Velmi často můžeme potkat na ulici i Tunisana, který je až na svou řeč k nerozeznání od rodilého Francouze. • Tunisané se oblékají normálně evropsky • Ženy nemusejí nosit šátek, je to na nich, jestli budou. Vyjadřují tím svou víru. • Průměrný věk je 27 let. • Průměrná délka života dosahuje 70 let. • Negramotnost 33% • Porodnost 3x vyšší než úmrtnost

12. Sport • Tunisané velmi milují sport. Rádi hrají fotbal, oddávají se tenisu a na severu země lze hrát i golf či si zkusit jízdu na koni. • Najdeme zde také mnoho vodních sportů od lyžování až po potápění. • Zejména na jihu se můžeme zúčastnit závodů velbloudů či chrtů. • Rovněž zde není nouze o automobilové závody napříč tuniskou Saharou. • Milovníci lyžování mohou využít lyžování na dunách.

13. Hospodářství • V r. 1996 činil hrubý národní produkt 17,753 mld. USD, z toho na zemědělství připadá 16 %, na průmysl 28 % a na služby 56 %. • Hospodářsky se Tunisko řadí k pokročilejší skupině rozvojových států. Podle hodnocení z konce 80. let se řadí na 4.-5. místo v Africe. • Jeho ekonomika se opírá o zemědělství, těžbu surovin a cestovní ruch. • V roce 1998 podepsalo Tunisko asociační smlouvu s EU, která zemi umožňuje využívat výhod vzájemného obchodu s Evropou. Důsledkem této dohody je také omezování obchodních bariér a pokračující privatizace. • Základem hospodářství je těžba ropy a fosfátů. Na základě toho se produkují ropné výrobky. • Nejvíce se exportuje textil a kůže, fosfáty, průmyslové výrobky, energie a zemědělské produkty ( olivový olej, ovocné a rybí konzervy). • Většina potravin se musí dovážet. • Dováží se nerostné suroviny, polotovary, stroje, dopravní prostředky a hotové výrobky.

14. Průmysl • Průmysl je koncentrován především na severu a severovýchodě země, za zmínku stojí hlavní město, kde je soustředěno 65% veškeré průmyslové a řemeslné výroby. • Mezi další významná průmyslová města patří Sfax a Sousse. • Tuniská ekonomika z velké části závisí na turismu, přesto i průmysl tvoří její nedílnou složku. • Nejdůležitějším odvětvím průmyslu je těžba nerostných surovin, která tvoří zhruba 1,4% hrubého domácího produktu. • Nafta a benzin představují okolo 25% veškerého vývozu, ale Tunisko má nedostatek rafinérií. Největší zásoby ropy jsou soustředěny v podmořském ložisku Isis. • Na severu země se v menším množství těží železná ruda a olovnato-zinkové rudy. • Tunisko zaujímá čtvrté místo ve světě v těžbě fosfátů. • Textil a kožené výrobky tvoří další součást vývozu. Vyvážejí se především do Francie, Německa, Itálie a Spojených států. • Nejvýznamnějším produktem potravinářského průmyslu je olivový olej.

15. Zemědělství • Přestože rozsáhlé oblasti Tuniska pokrývá poušť, 50% tuniské půdy se obdělává. • Nyní je v zemědělství zaměstnáno přibližně 25% práceschopných obyvatel. • Mezi hlavní plodiny, které se zde pěstují, patří především pšenice, kukuřice, ječmen, datle, olivy a pomeranče. • Nejvyšší tržní hodnotu má produkce oleje z oliv. • 40% potravin je do země dováženo. • V živočišné výrobě hraje významnou roli chov ovcí a hovězího dobytka. • K práci a tahu se chovají velbloudi, osli a koně. • Z náboženských důvodů je omezen chov vepřového dobytka a z ekologických důvodů (intenzivní spásání zeleně) také chov koz. • Značně rozšířen je chov drůbeže. • V lesích mezi Tabarkou a Bizertou se v hojném množství vyskytuje černá zvěř, a proto je také tato oblast rájem lovců. • Lesy také skýtají značné množství korkové kůry, eukalyptového oleje a dalších aromatických olejů. • Důležitou součástí tuniského potravinářského průmyslu je zpracování ryb a výroba rybích konzerv.

16. HISTORIE • Okolo 1100 př.n.l. založili Foiničané v oblastech osídlených Berbery prvníobchodní osady. • Provincie Kartágo postupně opanovala západníčást Středomoří aždo r. 149př.n.l., kdy po třetí punské válce ovládli severníAfriku Římané. • R. 439 se oblasti zmocnili Vandalové a udrželise tu více než 100 let. • Potom přišli Arabové, r. 1535 na krátký časHabsburkové. • V r. 1574 se Tuniska zmocnili na několik stoletíTurcia začlenili jejdo Osmanské říše. • Od r. 1881 byla země francouzskýmprotektorátem. • V r. 1956 Tunisko získalo plnou státní nezávislost a stalo se na krátký čas monarchií, ovšem už po roce byla vyhlášena republika. • Ústava z r. 1959, novelizovaná v r. 1994, zavedla parlamentní volby jednou za pět let a přímou volbu hlavy státu.

17. Politický systém • Politický systém je prezidentský. • Tunisko má teprve druhého prezidenta Ben Alliho (první prezident Habib Bourguiba vládl do roku 1987) • V Tunisku není klasická demokracie , jde o policejní stát. • Protože je Tunisko arabský stát v mezinárodní politice velmi umírněný, je faktická diktatura vládnoucí strany mezinárodním společenstvím téměř bezvýhradně tolerována. • Obyvatelé obecně svého prezidenta bezmezně milují (jak prvního, tak druhého). • Nesměnitelná měna, kontrolovaný trh, byrokratické tanečky a socialistické nálady převzaté z Francie ovšem táhnou Tunisko stále hlouběji mezi rozvojové země. • Existuje zákaz focení vojenských objektů, letišť, mostů, policistů a objektů, na kterých je tuniská vlajka! • Tunisko je myslím jediná arabská země, kde jsou ženy plně emancipované. • Mají i stejnou mzdu za stejnou práci. • Na druhou stranu běžný Tunisan stráví celý den vysedáváním v kavárně, takže se zaměstnavatelům nedivím, že chtějí platit raději skutečně pracujícím (tedy ženám).

18. DOPRAVA – taxi, metroPronájem aut a kol • Taxi služba je poměrně levná a rychlá. Žluté taxíky jezdí ve městech, stačí jen mávnout. Mezi městy jezdí taxi-louaga s červeným nebo modrým pruhem na boku. • TGM je předměstský vlak (říkají mu metro), který spojuje hlavní město s přilehlými oblastmi La Goulette, Kargágo, Sidi Bou Said a La Marsa. • Tento způsob dopravy je velmi rychlý a levný, často však jsou vlaky přeplněné. • Métro LégerJedná se o tramvajovou síť, která spojuje některé části hlavního města. Použití této tramvaje je mnohem jednodušší než použití autobusů. • Tunis je jednou ze zemí, která velmi podporuje jízdu na kole. Je to zdravé, levné a dostaneme se do mnohem většího kontaktu se zemí. • V Tunisu existuje několik míst, kde si kola můžete pronajmout, avšak není to nejlevnější záležitost. Ceny se pohybují od TD 8 – 10 za den. • Kola nejsou ve velmi dobrém stavu. • V každém větším městě je několik celosvětových společností, které nabízejí pronájem aut. • Pokud si chceme pronajmout automobil, musí nám být 21 let a musíme mít platný řidičský průkaz.

19. Doprava - autobusy • Autobusy vyjíždějí nejen z Tunisu a dostaneme se s nimi téměř do každého města a zpět. Zelenobílé Autobusy, které mají označení SNTRI jsou určeny pro meziměstskou autobusovou dopravu. Tyto klimatizované autobusy jsou poměrně rychlé, jezdí na čas a nejsou příliš drahé. • Místní autobusy, jež také provozuje společnosti SNTRI, jezdí zejména krátké vzdálenosti mezi městy a vesnicemi v různých regionech. Většina z nich také jezdí do hlavního města. Cestování těmito autobusy je poměrně pomalé a hlavně nemají klimatizaci. • Mikrobusy – louages jezdí po stejných linkách jako meziměstské autobusy. Tyto taxi-mikrobusy vyjíždějí na cestu, jakmile se zaplní. Řidič stojí venku a informuje o destinaci. Tyto autobusy jsou rychlejší než místní a jsou o něco málo levnější. Mikrobusy jsou určeny pro pět nebo osm pasažérů. V Tunisu existují dva druhy těchto louages. Jeden je bílý s rudým pruhem. Jsou to dopravci, kteří mají licenci od státu a mohou operovat po celé zemi. Kdežto druzí s modrým pruhem, dostali licenci od města a mohou operovat pouze v příslušném okrese. Jméno města, které je uvedeno na střeše autobusu ukazuje, kde dostal autobus licenci.

20. Doprava - vlaky • Vlaky mají označení SNCFT. • Jsou moderní a jezdí na čas. • Hlavní trať vede ze severu na jih, mezi Tunisem a Gabés, přes Sousse a Sfax. • Každý vlak se dělí na několik tříd. Jsou to: comfort, první a druhá třída. • Převážná část Tunisanů jezdí druhou třídou. • Většina vlaků má jídelní vůz, kde je celkem pestrá nabídka občerstvení.

21. Doprava - letecká • Většina turistů přijíždějících do Tunisu využívá letecké dopravy. • Tři hlavní letiště pro mezinárodní dopravu jsou – Tunis – Kartágo, Monastir a Djerba. Několik mezinárodních letů příjímají i letiště v Sfaxu, Tozeur a Tabarce. • Tuniská letecká společnost se jmenuje Tunis Air a zajišťuje spojení s mnoha evropskými destinacemi, Středním Východem a severní Afrikou. • Při odletu z Tunisu se neplatí žádná odletová taxa. Letištní taxa TD 8 je již započítána v ceně letenky.

22. Doprava – trajekty, lodě • Jsou zde dvě pravidelné linky. • První spojuje Sfax s ostrovy Kerkennah. V létě vyjíždí loď asi osmkrát, v zimě čtyřikrát. • Druhá linka vede z Jorfu do Ajimu na Djerbě. Plavba trvá zhruba 15min. a lodní spojení je v provozu během dne i v noci. Cestující mají převoz zdarma.

23. CESTOVNÍ RUCH • V r.1996 navštívilo zemi 3,885 mil. zahraničních návštěvníků, kteří zde utratili 1,436 mld. USD. • Dobrá infrastruktura a rozmanité turistické možnosti činí Tunisko každý rok atraktivnějším. • Turisté sem jezdí především kvůli písečným plážím a moři. • Země nabízí také spoustu pozoruhodných památek. • Příjmy z cestovního ruchu, se blíží 10% hodnoty hrubého domácího produktu.

24. Pět hlavních oblastí(z hlediska turistického) • 1. Severní pobřeží, kterému se také říká korálové pobřeží. Najdeme tu města Tabarku a Bizerte. Nacházejí se zde tyto pamětihodnosti: ruiny Bulla Regia a Douggu – asi nejlépe dochované ruiny římského města. • 2. Okolí hlavního města Tunisu, kde nás především zaujme město Tunis se svým muzeem Le Bardo. Zde se také nachází starověké Kartágo, které proslavilo celou zemi už v dobách antických. Velmi krásná je i vesnice Sidi Bou Said, o které se říká, že je to perla tuniského pobřeží. • 3. Oblast střední a jižní části pobřeží s městy Hammamet, Sousse, Monastir a dalšími. Do této oblasti můžeme zahrnout i ostrov Djerba a poloostrov Zarzis. Všechny tyto oblasti mají společné rysy: vysoce vyvinutý turistický průmysl s kvalitními službami turistům, kde nenajdeme příliš mnoho známek původního způsobu života. • 4. Oázy jsou pro evropské turisty naprosto jedinečným zážitkem. Vzhledem k tomu, že se nacházejí na jihozápadě země, jsou dostupné především ze středisek Sfax a Djerba. K největším z oáz patří Tozeur, Nefta a Gafsa.5. Jih Tuniska je převážně pouštní, ale také nás okouzlí mnoha krásami. Ti, kteří dávají přednost nearanžovanému obrazu života, můžou navštívit berberská skalní města. V této oblasti najdeme také městečka Medenie, Chenini a Tatouine.

25. Nejvíce navštěvovaná letoviska • Bizerta • Borj Cedrja • Djerba • Ezzahra • Hammamet • Mahdia • Monastir • Nabeul • Port El Kantaoui • Sousse • Tabarka • Tunis – Gammarth • Zarzis

26. Bizerta- zelené pobřeží Tuniska • Hlavní město severní oblasti Tuniska. • Je vzdálena 60 km od letište v Tunisu. • V této oblasti je nádherná příroda, lesy, jezera, skalnaté i písečné pláže a azurově modré moře. Jezero Ichkeul a jeho přilehlý park okouzlují svou velkolepou a nádhernou krajinou. • Je to místo na úpatí vyhaslé sopky, kde hnízdí tisíce ptáku stovek různých druhů, které jsou pod ochranou Světového fondu divoké přírody. • V puli cesty mezi Bizertou a Tunisem se nachází památkové území v Utice, což byla fénická kolonie založená ve 12. století před Kristem. Dnes zde můžeme obdivovat punské hroby a památky z římské doby. • V Bizertě, která je vystavená ve francouzském duchu, nalezneme restaurace, kavárny, promenádu, Španělskou tvrz, která byla postavena v12. století, Velkou mešitu ze 7. století, ekologické muzeum národního parku Ichkeul a muzeum moře.

27. Djerba - mapka

28. Djerba • Tento ostrov s přídechem exotiky zmiňuje již Homér ve své Odyssei. Bájného hrdinu a jeho druhy prý ostrov natolik okouzlil, že se zde chtěli usídlit natrvalo. Místní obyvatelé dodnes s pýchou říkají, že kdo jednou tento ostrov navštíví, dříve či později se na něj vrátí. • Ostrov Djerba je svým počtem 90 000 obyvatel největším ostrovem v severní Africe. • Díky svým výjimečným klimatickým podmínkám a krásné pobřežní palmové vegetaci; je někdy také nazýván ostrovem pěti ročních období nebo středomořskou Polynésií. • Je to také nejvhodnější výchozí místo k poznání Sahary. • Pozoruhodný je rovněž stavební styl na Djerbě – typické bílé obytné domy obehnané bílou zdí bez oken a ozdobené věžičkami, jejichž dvorky zkrášlují pestrobarevné květiny. • Hlavní město se jmenuje Houmt Souk. Nacházejí se zde malebné uličky a můžeme navštívit typický trh (súk). • Za prohlídku stojí i zdejší rybářský přístav, pevnost z 15. století, muzeum národního umění nebo některá z četných mešit. • Oblíbeným cílem výletů je rovněž hrnčířská vesnice Guellala, kde se keramika i v dnešních dobách vyrábí původním tradičním způsobem.

29. Hammamet • Původně rybářské městečko (vzniklo ve 13. století) • Dnes je nejvyhledávanějším letoviskem domácích i cizinců z celého světa. • Jeho malebná poloha lákala již v 19. století umělce jako byl Ali Ben Salem, Gustave Flaubert, Andre Gide a Oscar Wilde. • Stará část města se stále skrývá za zdmi mediny pocházející z 15. století. • Nejvýznamnějšími památkami v medině je Velká mešita a mešita Sidi Abdel Khader. • V sousedství starého města směrem k pobřeží leží arabský hřbitov. • Na konci mediny začíná písečná, mírně se svažující pláž, podél které se do dálky táhne řada hotelů obklopené krásnými zahradami s ibišky, jasmíny, růžemi, ale i kaktusy nebo pomerančovníky. • Hlavní třída, která prochází městem, je plná obchodů, kaváren, čajoven, restaurací a teras. • Tradiční trhy se zde konají každý čtvrtek. • Můžeme si zde vyzkoušet všechny druhy sportů, golf či jízdu na koních. Yasmine Hammamet • Nejnovější turistická zóna Tuniska, rozkládá se v jižní části hammametského zálivu. • Od historického centra Hammametu je vzdálena 10 km. • Na ploše 277 ha je postaveno 42 nových luxusních hotelů, rezidencí a vil s kapacitou 25.000 lůžek. Budovy jsou vystavěny v typické arabsko-maurské architektuře a jsou obklopeny překrásnými zahradami a parky. • 3000 m dlouhá písečná pláž je ideálním místem pro sportování, vodní radovánky i relaxaci. • V této lokalitě se stále staví.

30. Hammamet - fotky

31. Mahdia • Město Mahdia leží přibližně 50 km od Monastiru na úzkém skalnatém poloostrově. • Město bylo důležitým rybářským přístavem a zůstalo krásné a neporušené až do dnešních dnů. • Do půvabné mediny se vstu puje obrovskou branou Skifa el Kahla. Z jejího vrcholu je krásný pohled na celé město. • V medině stojí Velká mešita, která je kopií původní stavby z 10. století. • Na výběžku poloostrova je pevnost Borj el Kebir, turecká impozantní budova z roku 1595, z jejíž terasy je výhled na charakteristický hřbitov námořníků. • Poblíž pevnosti jsou do skály vytesané punské hroby a pod nimi starý přístav, kde byl na začátku tohoto století objeven vrak římské lodi. Plavidlo bylo naložené uměleckými předměty nesmírné hodnoty, které nyní můžete vidět v muzeu Bardo. • Mahdia je pro svůj půvab, řadu obchůdků, restaurací, kaváren a čajoven turisty velmi oblíbená. • Mimo jiné proslula i tradičními, ceremoniálními svatbami a dílnami, kde jsou svatební šaty tkány. • Každý pátek se zde konají tradiční trhy. • Jsou zde nepřeplněné pláže.

32. Fotky - Mahdia

33. Monastir • Nedaleko punsko – římského města Ruspina byl postaven dnešní Monastir. • Byl to původně tábor, z kterého Caesar vyjížděl na polní tažení do Afriky. • Městu vévodí ribat z 8. století, bývalý islámský obranný klášter, v jehož prostorách je i muzeum islámského umění. Z věže ribatu je nádherný pohled na moře i město a určitě vás zaujme mauzoleum Bourguibovy rodiny s nádhernou výzdobou a pozlacenou kopulí. • Za poznáním starého Monastiru si lze zajít do staré čtvrti, navštívit islámské muzeum, medinu a velkou mešitu. • V okolí moderního přístavu jachet, lemovaného skalnatými ostrůvky, jsou hezké restaurace a obchůdky. • Monastir leží uprostřed nádherné přírody, kde škálu zeleně tamaryšků, olivovníků a fíkovníků střídá ohnivě červená barva květů ibišků a bílá jasmínů. • Nedaleko hotelů mezi olivovými stromy leží velkolepé golfové hřiště. • Trhy se v Monastiru konají každou sobotu a trvají celý den.

34. Fotografie - Monastir

35. Monastir - fotky

36. Nabeul • Leží 28 km západně od Hammametu. • Byl založen ve 4. století př. n.l. Féničany a dříve se nazýval Neapolis. • Nabeul je po celém Tunisku vyhlášeným střediskem výroby keramiky a hrnčířských předmětů. Kachle se složitými obrazci vroubí okna i vchody domů a často i celá průčelí. • K řemeslné tradici patří i výroba rohoží z rákosu, krajkářství a voňavkářství. Ukázkou domácí keramiky a rohoží je mešita Habiba Bourguiby z roku 1967. Před mešitou probíhají pestré a živé trhy s nabídkou keramiky, předmětů z kůže a z mědi. • Blízko vlakového nádraží stojí malé muzeum, kde se nachází skromná, ale velmi zajímavá sbírka punských a římských předmětů. • V jižní části města se rozkládá archeologické naleziště Neapolis. • Každý pátek se v Nabeulu konají slavné trhy velbloudů, ke koupi jsou však i jiná domácí zvířata, koberce, suvenýry a potřeby pro domácnost.

37. Port El Kantaoui • Tento moderní jachtový přístav vystavěný v maurském stylu s tichými zákoutími, arkýřovými okny a dvory porostlými květinami se nachází asi 6 km od Sousse a byl dokončen koncem sedmdesátých let. • Port El Kantaoui je obklopen nádhernou zahradou s oleandry a pro svoji architekturu a atmosféru je nazýván „malým Saint Tropez“. • Kolem přístaviště jachet z celého světa je mnoho obchůdků, restaurací, teras, kaváren a čajoven. • Milovníci vody a vodních sportů se zde mohou hloubkově potápět, surfovat, plachtit, projíždět na lodi, rybařit nebo jen relaxovat. • Přístav hotelová zóna leží těsně u golfového hřiště. V blízkosti přístavu se také nachází velký zábavní park a aquapark.

38. Port El Kantaoui

39. Sousse • Sousse je v současnosti třetím největším městem v Tunisku. • Na severu města se rozkládají rozsáhlé písečné pláže s hotely, zatímco stará část města se může pochlubit krásnou, typickou atmosférou a svým tradičním kouzlem. • Na nejvyšším místě ve městě stojí kasbah. Jedná se o pevnost z 9.století, kde je nyní umístěno archeologické muzeum. Odtud se podél městských hradeb dostaneme úzkými uličkami mediny k súkúm (arabské trhy). Přitom nemůžeme přehlédnout ribat, jednu z nejpozoruhodnějších staveb islámské architektury severní Afriky. Hned vedle stojí Velká mešita s mramorovým nádvořím. • Nalezneme zde i katakomby s více jak 5000 hroby. Medina v Sousse je na seznamu světových kulturních památek pod ochranou UNESCA. • Při východu z mediny se „Bránou moře“ dostaneme na rušné náměstí Fahrat Hached s obchody a malými restauracemi, které je kontrastem mezi tradicí a modernizmem. • Každou neděli dopoledne se koná trh Suk el-Ahad, na němž se nabízí k prodeji vše, nač jen pomyslíme. 

40. Sousse - fotky

41. Tabarka • Tabarka se nachází v severozápadní části Tuniska v překrásné malebné přírodě. • Je zasazena do hornaté krajiny u moře s písečnými plážemi, korálovými útesy, skalami a zalesněným vnitrozemím. • Leží v pohoří Kroumerie s nádhernými lesy, ve kterých rostou korkové duby a eukalypty. Moře s rozmanitou faunou a florou je v této oblasti doslova rájem pro potápeče. • Pohoří Kroumerie se zde svažuje k rybářskému přístavu Tabarky s množstvím malých rybářských loděk. • V západní části přístavu stojí nejfotografovanejší místo v okolí - Les Aiguilles („Jehly“). Jedná se o erodované skály, které vyčnívají z vodní hladiny. Na této straně města leží oblázková pláž, na východě jsou pláže písečné. • Nejtypičtějším rysem Tabarky je stará Janovská pevnost z 16. století, která poskytuje krásný výhled na město i ostrov a s přístavem je propojena silnicí, kterou zde postavili Kartaginci. • Hlavní ulice města je lemována kavárnami, restauracemi a obchody, ve kterých můžeme výhodně nakoupit korálové šperky, řezbářské výrobky a známé dýmky Bruyere z kořenu vřesovce stromového. • Koná se zde mezinárodní festival jazzu, korálový festival a festival mladých hudebních skupin, avantgardních divadelních představení, folklóru a tance.

42. Fotografie - Tabarka

43. Tunis • Tunis – hlavní město Tuniska. • Je sídlem vlády, státních úřadů a dalších organizací. • V jeho bezprostředním okolí, stejně jako přímo ve městě, najdeme výrazné stopy všech období, kterými tato země prošla. • Najdeme zde památky na Féničany, první kolonisty této země, stejně jako památky na původní berberské obyvatelstvo. • Šest století antických památek je stejně nepřehlédnutelných jako první stopy dalších dobyvatelů – Arabů. • Pokusy evropských papežů o udržení křesťanství v zemi křížovými výpravami dokumentuje hrob francouzského krále Ludvíka IX., který zde padl. • Vítězné tažení islámu je nejlépe dokumentováno na Velké mešitě – Mešitě olivovníku. • Vlivy Francie ve druhé polovině minulého století najdeme např. v technických památkách. • Nachází se zde muzeum Le Bardo. Toto druhé největší a nejvýznamnější muzeum v Africe (po Egyptském muzeu v Káhiře) a jednom z nejvýznamnějších ve středomoří spolu s Athénským a Heraklionským nabízí pod jednou střechou vše.

44. Muzeum Le Bardo • Muzeum Le Bardo patří jednoznačně mezi jedny nejvýznamnější muzea nejen v Tunisku, ale i v celém Středomoří. • Po egyptském muzeu v Káhiře je to druhé nejdůležitější muzeum na africkém kontinentě. Najdeme jej v harému bývalého bejova paláce. • Druhé křídlo paláce obývá tuniský parlament. Muzeum nabízí své exponáty ve čtyřiceti sálech rozmístěných do tří podlaží. • Muzeum má největší sbírku římských mozaik na světě. • Další významnou sbírkou tohoto muzea jsou nálezy z antické řecké lodi, která se potopila u Mahdie a byla objevena jedním rybářem v roce 1908. Na těchto exponátech můžeme fascinováni sledovat unikátní výsledek šťastné a nešťastné náhody: když se do mořského dna zabořila ztroskotaná loď, část nákladu se začala pokrývat nánosy písku, zatímco jiné kusy amfor, soch a bohatě zdobených mramorových překladů zůstaly ve vodě. A tak pískem chráněné části vypadají, jako by právě opustily svého tvůrce. Avšak tam, kde působilo svojí silou moře a jeho obyvatelé, vidíme úplnou zkázu. • Samozřejmě že v muzeu najdeme i islámské umění, jehož vrcholem je samotná budova muzea.

45. Medina • Stejně jako všechna arabská města má i Tunis svoji Medínu – Staré město. • Jejím srdcem je Mešita olivovníku - Jama Ez Zitouna. • V jejím okolí jsou stejně jako v jiných medínách seskupeny souky – tržiště. Nejedná se však o seskupení náhodné. Každý souk má své přesně definované místo díky hierarchii, která zde vládne. Na pomyslném žebříčku nejvýše – a proto také nejblíže mešity – jsou souky voňavkářů. Dále pak zlatníků, obchodníků s látkami a knihkupců. Dále od mešity najdeme kováře, sedláře, ševce a měditepce. Hluk, který provází tato řemesla, by totiž mohl rušit věřící v jejich modlitbách. • Podobně jako v evropských zemích byli kati nuceni žít mimo město, byli zde z medíny vykázáni koželuzi. • Z dalších zajímavých budov můžeme jmenovat mauzoleum a mešitu Hammouda paši z r. 1655, palác Dar Hussejn z 18. století a mešitu El Ksar z r. 1106. V jižní části medíny je stará studna z 12. století.

46. Sidi Bou Said • Sidi Bou Said je nádherná modrobílá vesnička v poklidu žijící na útesech nad tuniským zálivem. • Legenda praví, že když táhl svatý Ludvík na křižáckou výpravu, zamiloval se do berberské princezny, změnil své jméno a stal se patronem vesničky, kde žil v radosti a míru. • Skutečnost je – jako vždy – prozaičtější. Městečko dostalo jméno podle přítele sv. Ludvíka, světce Sidi Bou Saida, který zde ve 13. století zemřel. • V 16. století dobyli město Španělé, kteří později museli ustoupit muslimům, vyhnaným z Andaluzie. Toto etnikum dalo městečku jeho dnešní typický charakter založený především na modré a bílé barvě. • V současné době slouží městečko především jako turistická atrakce. Zdejší souky nabízejí zejména suvenýry, z nichž nejznámější a pro město nejtypičtější jsou známé ptačí klece, které svým tvarem připomínají muslimskou stavbu. 

47. Kartágo • Kartágo je jedním ze severních předměstí Tunisu. • Má hodně zahrad (eukalypty, pepřovníky, cypřiše) a je tu celkově příjemně. • Turisticky jsou zajímavé archeologické vykopávky a ruiny antického města. • Kartágo bylo založeno Féničany r. 814. • Římané po 3. punské válce město zničili, ale pak jej znovu postavili jako římské město. • Vykopávky, které můžeme navštívit, jsou převážně z tohoto vrcholně římského období, nikoli z období fénického (punského). • Jako nejzajímavější objekty se uvádějí Antoniovy lázně, římské vily, divadlo a chrám Sv. Cypriána. Nedaleko ruin je muzeum (na kopci Byrsa).

48. Prameny • Encyklopedie Zeměpis světa, Columbus, s.r.o., Praha 1999 • Svět, v němž žijeme – Austrálie, Oceánie, Afrika, Euromediagroup 2004 • www.tunis.cz • www.wikipedia.cz • www.nettravel.cz • www.invia.cz • www.calastminute.cz • www.photo-gallery.cz • www.ftf.org.tn • www.campanatour.cz

49. Děkuji za pozornost 