300 likes | 611 Views
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Zemědělské plodiny.
E N D
Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.38/02.0025 Název projektu: Modernizace výuky na ZŠ Slušovice, Fryšták, Kašava a Velehrad Tento projekt je spolufinancován z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu České republiky. Zemědělské plodiny Pří_108_Rozmanitost přírody_Zemědělské plodiny Autor: Mgr. Petra Zdráhalová Škola: Základní škola Fryšták, okres Zlín, příspěvková organizace
Anotace: • Digitální učební materiál je určen pro rozšiřování znalostí o našich zemědělských plodinách a seznamuje také s cizokrajnými plodinami. • Materiál prostřednictvím fotografií vysvětluje pěstování a využití zemědělských plodin. • Je určen pro předmět přírodověda 4. ročník • Tento materiál vznikl jako doplňující materiál k učebnici: ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět. Nový Malín: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN 978-80-7289-211-2.
Zemědělské plodiny • jsou to rostliny dávající člověku nějaký užitek • používají se velmi často jako potrava pro člověka nebo jako krmivo pro zvířata • vznikly z původně planých rostlin (často i z plevelů, např. oves, žito), jejichž jedlé či jiné části člověk nejprve sbíral, později je začal záměrně pěstovat • vznik kulturních rostlin souvisí s vývojem člověka • rozdělujeme je podle toho, co nám poskytují, jaký nám přináší užitek (např. obilí, škrob, ovoce, zelenina, olej, cukr, koření, léčivé látky - drogy, textilní vlákna, barviva, latexy a gumy, rostliny medonosné, energetické plodiny atd.)
Obilniny • jsou to rostliny pěstované pro svá semena – zrna (obiloviny, zvaná též obilky nebo cereálie) • slouží k lidské výživě – ať už celé (rýže) nebo rozemletá na mouku • celé rostliny se využívají jako zelená píce – potrava pro hospodářská zvířata • celosvětový podíl obilovin na lidské výživě je odhadován na 60–70 % • dnes se podíl obilovin na celosvětové lidské výživě odhaduje na 60 - 70 %, v chudých rozvojových zemích ale ještě daleko víc • nemoci způsobené jednostrannou výživou: - beri – beri– nemoc způsobená jen konzumací loupané rýže-pellagra– nemoc způsobená jen konzumací kukuřice
Pšenice • nám dává zrno pro výrobu pečiva, těstovin aj. • používá se jakou potravina, krmivo a surovina k výrobě škrobu, lihu nebo piva • zpracovávají se také stébla (sláma) a otruby (slupky ze semen) a mouka • má vysokou výživovou hodnotu, dobře se skladuje a má dlouhou trvanlivost
Ječmen • je nejstarší zemědělskou plodinou, na naše území se dostal z Asie asi před pěti tisíci lety • po pšenici je druhou nejpěstovanější obilovinou • mladý ječmen je velmi hodnotný, obsahuje sacharidy, vitamíny, minerály • vyrábí se z něj slad (pro výrobu piva), kroupy, náhražka kávy – melta, používá se také jako krmivo
Žito • pěstuje se pro zrno, jako potravina a krmivo, pícnina a meziplodina • je odolné • je opylováno větrem • dřívější název rež – příd. jméno režná • používá se na chlebovou mouku, náhražka kávy – melta, vyrábí se z něj alkohol - gin
Oves • archeologicky je doložen již v době bronzové • je nejrozšířenější obilninou mírného pásu • používá se mouka, vločky, sláma pro podestýlku • je výborným krmivem pro koně
Kukuřice setá • je velká jednoletá tráva dorůstající výšky 1-3 metrů • je větrosprašná, přestože hmyz a včely pyl sbírají • pochází ze Střední Ameriky, je náročná na teplo • ze zrn se získává kukuřičný olej a škrobová moučka, ke krmení zvířat se používají zrna nebo celé rostliny Podmínky vhodné pro pěstování jsou v podstatě podobné podmínkám ve kterých rostly původní divoké druhy, s tím, že procesem šlechtění dochází k toleranci určitým směrem a vyšší reakce na určité podměty. Minimální teplota půdy pro klíčení se pohybuje okolo 10 °C, v průběhu vegetace je pak ideální teplota v rozmezí 20-40 °C. Původně se jedná o krátkodenní rostlinu, přičemž nové odrůdy nejsou k délce dne citlivé. Vyšší nároky na světlo však přetrvávají. Kukuřice je náročná na vodu - vytváří mohutný kořenový systém sahající do hloubek od 1-4 m, pokud tomu dovoluje půdní profil. Preferuje hluboké a propustné půdy. Nesnáší naopak půdy obsahující hrubší frakce - písek, suché či zamokřené. Není odolná vůči zasolení. Preferuje půdy neutrální s vyšším obsahem organického materiálu a živin.
Proso • patří mezi trávy, je známo asi 370 druhů • používá se jako krmivo pro domácí ptactvo, loupaná semena jsou jáhly
( Rýže • pochází z Afriky a Asie • pro ¼ obyvatel světa je hlavní potravinou • obilky se používají loupané nebo neloupané, vyrábí se z ní rýžová mouka, alkoholické nápoje – arak, rýžové pivo či víno, z rýžové slámy cigaretový papír • obsahuje bílkoviny, tuky, sacharidy, vlákninu, minerální látky a vitamíny
Pohanka • je to jednoletá i vytrvalá bylina s bílými a růžovými květy • v českých zemích se začala pěstovat od 12. stol. a v 16. stol. byla důležitou potravinou • patří do zdravé výživy
Řepa cukrovka • patří mezi okopaniny • sklízí se kořen – bulva, vyrůstající listy se nazývají chrást • k výrobě cukru se bulva používá od r. 1590, k rozvoji cukrovarnictví došlo hlavně za napoleonských válek
Lilek brambor • pochází z oblasti And v Peru, Bolívii a severní Argentiny • patří mezi okopaniny, vytváří jedlé hlízy, celá rostlina je jinak jedovatá • je jednou z nejdůležitějších zemědělských plodin pro výživu člověka • je nenáročná na pěstování
Hrách setý • je to jednoletá, popínavá rostlina jejímiž plody jsou lusky, které obsahují semena zvaná hrášky • pochází ze Středomoří • pěstuje se na polích, není náročný • je důležitou luštěninou pro obsah vitamínů, minerálů, vápníku a hořčíku
Fazol zahradní • pochází z tropických oblastí Ameriky, dnes se pěstuje na celém světě • patří mezi luštěniny, obsahuje vitamíny a minerální látky • nikdy ji nejíme za syrova, protože obsahuje látku, která může vyvolat střevní potíže
Čočka kuchyňská • luštěnina původem z Asie se pěstuje pro různobarevná semena ukrytá v luscích • má nejvyšší obsah bílkovin ze všech rostlin, díky tomu je důležitou potravou v mnoha částech světa – Indii
Sója luštinatá • je luštěnina s vysokým obsahem proteinů • používá se jakou potravina, krmivo i jako surovina • pochází z Číny a patří k nejstarším kulturním plodinám
Olejniny Řepka olejka Slunečnice roční • obsahují větší množství oleje, který se získává lisováním • používají se pro výrobu potravin, paliv, maziv a k dalšímu chemickému zpracování
Pícniny Jetel luční Vojtěška • jsou rostliny pěstující se jako krmivo pro hospodářská zvířata • patří sem pícní trávy a luskoviny
Textilní plodiny Len setý Len setý - květ • pěstují se pro vlákno, z kterého se dále vyrábějí tkané či netkané textilie, lana, provazy atd. • nejznámější je bavlník, v Česku se pěstuje len, konopí a kopřiva
Zelenina • jsou jedlé části kulturních rostlin • nepatří sem obilniny a luštěniny a ty, které se pěstují pro semeno • v potravě jsou důležitým zdrojem vitamínů, minerálních látek, vlákniny aj. • rozdělujeme ji do několika skupin, nejčastěji podle části rostliny, pro kterou ji pěstujeme:- plodová – rajčata…- kořenová – mrkev…- listová – špenát…- lusková – hrách…- cibulová – česnek…- košťálová – květák…- kořeninová (koření) – kmín…
Citace: • BLUEMOOSE. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wheat_close-up.JPG • LUCASH. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Barley_in_Slovenia.jpg • FIR0002. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Wild_rye.jpg • ANDREAS TREPTE. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Avena-sativa.jpg • AKTRON. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Kisoroszi,_zraj%C3%ADc%C3%AD_kuku%C5%99ice.JPG • KURT STUBER. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Panicum_miliaceum1.jpg • ESRTH100. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Red,_Brown_White_Rice.jpg • ATILIN. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Fagopyrum_sagittatum.jpg • MATĚJ BAŤHA. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Zelenina_ala_Ratatouille,_pohanka.jpg • MARKUSHAGENLOCHER. wikimedia commons [online]. [cit. 12.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Zuckerr%C3%BCbe.jpg
Citace: • SCOTT BAUER. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Potato_plant.jpg • RASBAK. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Doperwt_rijserwt_peulen_Pisum_sativum.jpg • RASBAK. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Snijboon_peulen_Phaseolus_vulgaris.jpg • HOHUM. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:3_types_of_lentil.jpg • SCOTT BAUER. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Soja.jpg • HARALD HOYER. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Colza_(7168827092).jpg • PAMRI. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:A_sunflower.jpg • 池田正樹. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Trifolium_pratense_0522.jpg • FIR0002. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Lucerne_flowers.jpg • HANDWERKER. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:From_flax_to_linseed_oil..JPG • HANDWERKER. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Flax_blossom..jpg • MAN VYI. wikimedia commons [online]. [cit. 13.6.2013]. Dostupný na WWW:
Použité zdroje: • http://commons.wikimedia.org/wiki/Main_Page • http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana • ŠTIKOVÁ, Věra. Člověk a jeho svět. Nový Malín: NOVÁ ŠKOLA s. r. o., 2011, ISBN 978-80-7289-211-2.