Proč bychom se měli zajímat o ekodesign?

1. Proč bychom se měli zajímat o ekodesign?

2. Energie a materiály Energie a materiály Energie a materiály Energie a materiály Energie a materiály Těžba surovin Výroba materiálů a energií Výroba Užití, údržba Vyřazení výrobku Odpady Odpady Odpady Odpady Odpady Recyklace matriálů Opětovné využití součástí Renovace výrobku Recyklace a energetické využití Životní cyklus výrobku

3. Design pro recyklaci • Důvody: tlak využívat odpady výrobků a zařízení (předpisy, nedostatek odpadů výrobních, náklady na úpravu odpadů, převyšující zisk) • Opatření: např. demontovatelné části zařízení, demontovatelné spoje, nová konstrukční řešení, snížení počtu použitých plastů, označování plastů smluvenými kódy, snižování podílu lidské práce při demontáži

7. Definice ekodesignu • Jako dobrovolná aktivita: aplikace metodiky prevence na výrobek (analogie k aplikaci metodiky prevence na výrobu) • Jako pojem právních předpisů: systematický přístup, který při procesech návrhu a vývoje bere v úvahu environmentální aspekty s cílem snížit nepříznivé dopady na životní prostředí

8. Pojmy • environmentální aspekt (prvek činností nebo produktů organizace, který může ovlivňovat životní prostředí - tj. prvek produktu, kterým můžeme řídit dopady produktu na životní prostředí; příklad: potřeba papíru na obal) • environmentální dopad (každá změna prostředí, nepříznivá nebo příznivá, která je zcela nebo částečně způsobena environmentálními aspekty organizace; příklad: čerpání surovin na výrobu papíru) • environmentální indikátory /parametry (veličiny, kterými tyto dopady nebo jejich změny můžeme popsat; příklad: měrné spotřeby materiálů a energií)

9. Přijaté předpisy • směrnice 2005/32/ES, zapracovaná do zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření s energií, ve znění zákona č. 393/2007 Sb. • směrnice 2008/28/ES, změnila některá oprávnění Komise • nařízení Komise (ES), kterými se provádí směrnice • směrnice 2009/125/ES, zveřejněná 21.10.2009, která nahradila směrnici 2005/32/ES

10. Harmonizace směrnic ES novely směrnice 2002/95/ES (RoHS) a směrnice 2002/96/ES (WEEE) odkazují na směrnici o 2008/98/ES o odpadech a směrnici (2009/125//ES) k ekodesignu sjednocení definic zdůraznění environmentálních aspektů přístup k normám přístup k malým a středním podnikům

11. Účel směrnice • podpora plnění Kyotského protokolu. Priorita: stanovit pravidla pro systematické snižování spotřeby energií ve fázi používání produktu. • design zařízení by měl splňovat kritéria, stanovená harmonizovanými normami. Z nich budou vyplývat požadavky na pohotovostní a pracovní režimy zařízení, případně na volbu, zpracování a kombinace materiálů a technologické postupy. • další požadavky na označení „CE“

12. Prováděcí opatření se budou přijímat pro výrobky, které splňují tato kritéria: • ročně se v EU prodá více než 200 000 ks výrobku • výrobek má významný environmentální dopad • výrobek má významný potenciál pro snížení environmentálního dopadu, přičemž náklady nejsou neúměrné • neexistují právní předpisy Společenství pro tento případ • tržní síly tento problém neřeší • výrobky dostupné na trhu mají srovnatelné funkce, ale velmi rozdílné dopady na životní prostředí.

13. Přijímané opatření nesmí mít významný nepříznivý dopad na • funkčnost výrobku z hlediska spotřebitele • zdraví, bezpečnost nebo prostředí • uspokojování potřeb spotřebitele včetně cenové dostupnosti a nákladů životního cyklu (LCC) • výrobní technologie, nastavené požadavky ekodesignu nebudou mít za následek, že bude určena výrobní technologie • konkurenceschopnost průmyslu EU včetně trhů mimo EU • administrativní zátěž výrobce.

14. Působnost směrnice • asi 600 výrobků, rozdělených do 57 skupin • vybráno 25 skupin, které mají prioritu při zpracování prováděcích předpisů ke směrnici (např. zařízení na zpracování dat, zařízení na zpracování zvuku a obrazu, chladicí zařízení, klimatizační zařízení, pračky a myčky pro domácnost, transformátory, elektromotory, světelné zdroje pro domácnost, úřady, veřejné osvětlení a další)

15. Zaměření předpisů Předpisy jsou zaměřeny na • ekodesign vybraných výrobků a systémů • způsob předávání environmentálních informací o výrobku • materiálovou deklaraci • měření obsahu zakázaných látek • vzorkování

16. Komise TC111X/Environment • analýza potřeby harmonizovaných norem • plán standardizace Přijaté normy: • ČSN EN 62075:2008 (audiovizuální zařízení, zařízení pro informační a komunikační technologie -ekodesign) • ČSN EN 62321 (postupy pro stanovení obsahu šesti látek s omezeným používáním) • ČSN EN 62430 (ekodesign elektrických a elektronických produktů)

17. Připravované normy • IEC 62542 (slovník) • IEC 62474 (materiálová deklarace pro výrobky a pro elektrotechnický průmysl) • IEC 62476 (postup pro hodnocení výrobkuz hlediska omezení použití látek)

18. Dopady na životní prostředí Estetické aspekty Ergonomické aspekty Návrh (design) výrobku Bezpečnost Náklady Funkčnost Kvalita Požadavky

19. Požadavky ČSN EN 62430, bod 4.2: Life Cycle Thinking (uvažování o životním cyklu) ČSN EN 62430, bod 4.3: Požadavky předpisů a zainteresovaných stran mohou zahrnovat: • zákazy a povinnosti, vyplývající z národních a mezinárodních předpisů; • technické normy a dobrovolné dohody; • potřeby, trendy a očekávání spotřebitelů a trhu; • společenské očekávání a očekávání investorů, např. technologický pokrok

20. Čeho můžeme využít • zavedeného systému environmentálního managementu (nařízení EMAS, ČSN EN ISO 14 001) • zavedeného systému managementu kvality (ČSN EN ISO 9001) • norem řady ČSN ISO 14 020 k environmentálnímu značení • norem řady ČSN ISO 14 040 k posuzování životního cyklu (LCA, Life-Cycle-Assessment) • projektů prevence

21. Příklad zadání pro designéra • spotřeba energie při užívání výrobku • materiálové složení výrobku • odpady z výrobku • opětovné použití částí při ukončení životnosti výrobku • recyklovatelnost materiálu po ukončení životnosti (tj. počet a druhy materiálů, množství materiálu, povrchová úprava) • emise během užívání výrobku (hluk, teplo atd.)

22. Příklady opatření • miniaturizace, nové materiály, nanotechnologie • vývoj součástek s nižší spotřebou energie a vyšší účinností v operačních režimech • varianty režimů šetřících energii (např. způsobů automatického přepnutí z operačního do klidového režimu) • náhrada látek s omezeným použitím (např. bezolovnaté pájky na bázi cínu, stříbra; slitiny cínu, zinku, hliníku jako náhrada kadmia) • náhrada asbestu (sklo, přírodní materiály, nová konstrukční řešení) • nové obaly s omezeným podílem pěněných materiálů

23. KREATIVITA hledání a posouzení variant k dosažení minimalizace celkového dopadu výrobku HIERARCHIE POŽADAVKŮ na základě identifikace, kvalifikace a kvantifikace významných environmentálních aspektů a dopadů NALÉZÁNÍ KOMPROMISŮ mezi zvoleným opatřením k dosažení cílů a jeho dopadem do všech fází životního cyklu

24. Zdroje informací: http://ec.europa.eu/enterprise/eco_design http://www.cenelec.eu/Cenelec http://www.cenia.cz http://www.cir.cz Anna Christianová, Miroslav KrčmaCIR - Centrum inovací a rozvoje, Praha Děkuji Vám za pozornost