Download
1 / 73
740 likes | 949 Views
Vývoj refrakčních vad (obecně). Předmět: Brýlová optika Vypracoval: Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš ; Martina Koutecká; Václav Kulhaj , DiS .; Martina Vránová; Ročník: 1 .D Období a rok: LO 2011/2012 Vyučující: Bc. Martina Nováková, MSc . Datum vypracování: 7.5.2012.
E N D
Vývoj refrakčních vad (obecně) Předmět:Brýlová optika Vypracoval:Jiří Augustin; Markéta Dvořáková; Miroslav Jokeš; Martina Koutecká; Václav Kulhaj, DiS.; Martina Vránová; Ročník: 1.D Období a rok: LO 2011/2012 Vyučující:Bc. Martina Nováková, MSc. Datum vypracování: 7.5.2012
Obecná charakteristika refrakční vady • Refrakční vada je taková oční vada, při níž dochází k odchylce lomivosti optického aparátu oka, případně k odchylce velikosti oka. V důsledku toho se paprsky dopadající na rohovku a následně procházející optickou soustavou oka nezobrazí na sítnici, jak by bylo žádoucí, ale obraz se vytvoří před sítnicí či za sítnicí. Výsledný obraz tak není ostrý, ale rozmazaný – míra rozmazání závisí na jeho vzdálenosti od sítnice. • Mezi základní refrakční vady řadíme Myopii, Hypermetropii a Astigmatismus.
Myopie • Myopie neboli krátkozrakost je refrakční vada, při které se světelné paprsky procházející okem zobrazí před sítnicí. • Tento jev může být způsoben zpravidla dvěma faktory – přílišnou délkou oka nebo nadměrnou lomivostí optického aparátu oka. • Základním projevem je zhoršený vízus při pohledu do dálky, respektive posun dalekého bodu směrem k oku.
Hypermetropie • Hypermetropie neboli dalekozrakost je refrakční vada, při které se světelné paprsky procházející okem zobrazí za sítnicí. • To znamená, že oko je příliš krátké nebo málo lomivé. V počáteční fázi nemusí být tato vada patrná, jelikož oko ji dokáže kompenzovat akomodací, tedy zmohutňováním čočky. • Hypermetropie se projevuje zhoršeným vízem při pohledu do blízka, respektive vzdalováním blízkého bodu od oka.
Astigmatismus • Astigmatismus (cylindrická oční vada) je stav, kdy rohovka nemá pravidelný kulový tvar, ale je v jedné či obou osách více či méně zakřivená. • Světelné paprsky dopadající na oko z různých směrů se pak neprotnou na sítnici v jednom bodě, ale minou se a projevují se jako plošky. • Pacient ve výsledku vidí rozmazaně.
Presbyopie • Presbyopie, někdy též stařecká vetchozrakost, je stav, který dříve či později nastává u každého člověka. Jedná se o přirozenou fyziologickou záležitost, kterou neoznačujeme jako refrakční vadu. • V průběhu života totiž dochází k postupnému růstu oční čočky pokládáním nových vrstev buněk přes ty staré, čímž čočka postupně tuhne a snižuje se její akomodační schopnost. • Oko následně nedokáže dostatečně akomodovat, což se projeví zhoršením vízu při pohledu do blízka, respektive vzdálením blízkého bodu od oka.
Vývoj a výskyt myopie • V poslední době můžeme pozorovat výrazný nárůst dětí či mladistvých, kteří trpí myopickou vadou. Lékaři a odborníci na celém světě pátrají, čím je to způsobeno, ovšem stále neexistuje žádný jednoznačný závěr. • Rychlost nárůstu tohoto onemocnění, chceme-li to tak nazývat, je poměrně prudká a někteří proto myopii označují za epidemii dnešní doby.
Vývoj a výskyt myopie • Nedávno byly v Čínské republice zveřejněny výsledky průzkumu výskytu myopie u školáků v letech 1983 až 2000. Z výsledků vyplývá, že v roce 1983 trpělo myopií 5,8 % dětí ve věku 7 let, 36,7 % dětí dvanáctiletých, 64,2 % dětí patnáctiletých a 74 % dospívajících ve věku 16-18 let. • O sedmnáct let později, tedy v roce 2000, byly výsledky následující: 21 % u dětí sedmiletých, 61 % u dvanáctiletých, 81 % u patnáctiletých a 84 % u dospívajících ve věku 16-18 let. • Je tedy patrno, že ve všech věkových kategoriích se výskyt myopie zvýšil.
Vývoj a výskyt myopie • Ve spojených státech je prokázán nárůst myopie o 66 % za posledních 30 let (1971-1972 a 1999-2004), přičemž v současné době je více než 42 % obyvatel ve věku 12-54 let myopických. • Pro srovnání s evropskou populací uveďme průzkumy prováděné na vzorku dospívajících ve Švédsku a Polsku . V oblasti Göteborgu (Švédsko) byly v roce 2000 zkoumány děti ve věku 12-13 let, přičemž výskyt myopie byl prokázán u 49,7 %. • V Polsku proběhl podobný experiment v roce 2006 s výrazně nižším výsledkem, kdy bylo odhaleno pouze 13,3 % myopů ve věku 6-18 let.
Vývoj a výskyt myopie • Na ostrově Vanuatu ležícím v Tichém oceánu bylo v roce 1983 pouze 1,3 % školou povinných dětí ve věku od 6 do 17 let myopických. • Podobně jsou na tom školáci (6-17 let) v severovýchodním Íránu, kde vykazuje známky myopie 4,3 % dětí.
Vývoj a výskyt myopie • Přesná příčina toho jevu zůstává odborníkům stále skryta, ovšem lze pozorovat určité faktory, které vznik a výskyt myopie doprovázejí. • Pokud například rodiče trpí myopií, je výrazně vyšší pravděpodobnost, že i jejich děti budou myopové. • Svoji roli ovšem hraje i prostředí, kdy lidé žijící ve městech trpí myopií častěji než obyvatelé venkova, respektive ve vyspělé společnosti je výskyt myopie vyšší než v některých primitivních kmenech.
Vývoj a výskyt myopie • Na druhou stranu, dlouhodobé čtení ani práce, při níž jsou oči trvale zaostřeny na krátkou vzdálenost, nemusí znamenat vznik myopie. • To potvrzuje například fakt, že u původní eskymácké populace, která tráví dlouhé měsíce v malých prostorách a pracuje s mnoha pracovními nástroji v bezprostřední blízkosti očí, se myopie téměř nevyskytuje. • Nicméně u jejich dětí, které jsou v současné době posílány do škol, se myopie začíná projevovat ve vysoké míře.
Vývoj a výskyt myopie • Dále je možné pozorovat výrazně nižší výskyt myopie u jedinců, kteří tráví hodně času venku a pravděpodobnost, že se u nich myopie vytvoří je výrazně nižší i v případě, kdy jejich rodiče trpí myopií nebo kdy tráví většinu dne čtením. • Jak je vidět, není to jednoduché a vznik či vývoj myopie u konkrétního jedince může ovlivnit celá řada faktorů. • Ačkoliv se zatím nepodařilo stanovit jednoznačnou příčinu tohoto problému, jedno je jisté – jedná se o globální populační problém.
Vývoj a výskyt hypermetropie • Hypermetropií trpí výrazně méně obyvatel než myopií, je však těžké určit konkrétní míru výskytu, jelikož ta je silně závislá například na věku nebo na tom, co považujeme za hypermetropii. • Většina dětí se totiž rodí jako mírně hypermetropická (cca +2,00 D). • Výjimku tvoří předčasně narozené děti a novorozenci s nízkou hmotností, kteří mají sklony spíše k lehké myopii.
Vývoj a výskyt hypermetropie • Přibližně 4-9 % dětí ve věku šest až devět měsíců má hypermetropii větší než +3,25 D, s postupujícím věkem se její výskyt snižuje. • Mezi ročními dětmi je již pravděpodobnost výskytu takto vysoké hypermetropie pouze 3,6 %.
Vývoj a výskyt hypermetropie • Spolu se střední a vyšší hypermetropií se během vývoje dítěte projevuje také astigmatismus, ovšem oba tyto jevy postupně klesají a přibližně v pěti letech věku již dosahují minimálních hodnot. • Během následujících deseti až patnácti let hypermetropie dále klesá, až se postupně ustálí ve fázi emetropického oka, případně se přehoupne do oblasti výskytu myopie. • V praxi je to tak, že většina lidí nikdy nedosáhne ideálního stavu, ale zůstává jim mírná hypermetropie. Jelikož se však jedná o minimální hodnoty, které dokáže oko díky akomodaci eliminovat, nepovažuje se to za poruchu refrakce, ale za běžný emetropický stav. • Každá studie má definovánu jinou hodnotu, od které považuje oko za hypermetropické. Nejčastěji to bývá hranice +1,00 D až +3,00 D.
Vývoj a výskyt hypermetropie • Konkrétní pohled nám poskytne například australská studie z roku 2007 prováděná na vzorku školáků ve věku 6 a 12 let. • Podle ní dosahuje hypermetropie (>=2,00 D) 13,2 % šestiletých a 5 % dvanáctiletých (15,7 % a 6,8 % u dětí kavkazské národnosti). • Podobná čísla můžeme vidět i u dětí (6-17 let) v severovýchodním Íránu, kde bylo v roce 2011 asi 5,4 % hypermetropických žáků a byla pozorována sestupná tendence s přibývajícím věkem.
Vývoj a výskyt hypermetropie • S narůstajícím věkem ovšem klesá akomodační schopnost oka a začíná se projevovat latentní hypermetropie, což přispívá ke zřetelnému nárůstu výskytu hypermetropie u starších osob.
Vývoj a výskyt astigmatismu • Jak již bylo zmíněno, astigmatismus se vyskytuje u novorozenců (spolu s hypermetropií) a následně během vývoje zraku a emetropizace oka dochází k jeho snižování. • Ve vyšším věku pak opět dochází k nárůstu jeho výskytu, případně ke změnám jeho orientace.
Vývoj a výskyt astigmatismu • Jistá studie z roku 2003 se zabývala výskytem astigmatismu u čínských dětí předškolního věku (průměrný věk 4-5 let). • Střední hodnota astigmatismu činila -0,65 D a v 53 % případů převládal astigmatismus podle pravidla. • Na vybraném vzorku byly následně zkoumány změny s přibývajícím věkem. Po pěti letech bylo zjištěno snížení střední hodnoty astigmatismu z původních -0,62 D na -0,50 D. • Prokázalo se také, že děti s astigmatismem měli následně vyšší sklony k myopii, respektive že rostoucí astigmatismus byl předzvěstí progresivní myopie.
Vývoj a výskyt astigmatismu • Klesající tendenci astigmatismu během vývoje oka prokázala i studie na vzorku afrických, amerických a hispánských dětí ve věku šest měsíců až šest let, kde byl navíc opět patrný vliv etnika. • Astigmatismus >=1,50 D byl zjištěn u 16,8 % hispánských dětí (13,9 % podle pravidla, 0,6 % proti pravidlu a 2,2 % ostatní varianty), zatímco africké a americké děti vykazovaly tuto refrakční vadu pouze v 12,7 % případů (7,8 % podle pravidla, 2,2 % proti pravidlu a 2,7 % ostatní varianty). • U hispánských dětí se také častěji vyskytoval astigmatismus >=3,00 D než u dětí afrických a amerických (2,9 % vs 1,0 %).
Vývoj a výskyt astigmatismu • Výzkumem provedeným v roce 2005 v Japonsku bylo prokázáno, že s postupujícím věkem (40-79 let) míra výskytu astigmatismu narůstá a že dochází ke změnám jeho osy proti pravidlu. • S tímto zjištěním korespondují i výsledky průzkumu bangladéšské populace (2002), kde u dospělých starších třiceti let byl pozorován astigmatismus ve 32,4 % pozorovaných osob, z toho 58,7 % tvořil astigmatismus proti pravidlu, zatímco podle pravidla bylo pouze 12,1 % a 29,3 % tvořily ostatní varianty.
Vývoj a výskyt astigmatismu • Podobné výsledky lze pozorovat u dvou íránských studií z roku 2011, kdy jedna prováděla sledování výskytu refrakčních vad u dětí školního věku (6-17 let), zatímco druhá se zaměřila na populaci v rozmezí 40 až 64 let. • Zatímco u dětí byl pozorován astigmatismus v 11,5 % případů, u dospělých to bylo 49,1 % (12,6 % podle pravidla, 25,9 % proti pravidlu a 10,6 % ostatní varianty). • Zcela jednoznačně byla prokázána zvyšující se míra astigmatismu proti pravidlu se zvyšujícím se věkem (40-44 let 19,9 % proti pravidlu, zatímco 60-64 let 37 % proti pravidlu).
Vývoj a výskyt astigmatismu • Polský tým vědců zase zkoumal vliv výskytu astigmatismu na výskyt myopie. • Výsledkem bylo, že s narůstajícím astigmatismem podle pravidla se zvyšuje i myopie. • Vliv astigmatismu proti pravidlu, respektive ostatních variant, prokázán nebyl.
Vývoj a výskyt presbyopie • Presbyopie není refrakční vada, ale přirozený fyziologický proces stárnutí oka, které ztrácí schopnost akomodace, v důsledku čehož již nedokáže dostatečně zaostřovat na blízké předměty. • Ne vždy se však u pacientů ve středním a vyšším věku, kteří postupně ztrácí schopnost zaostřit do blízka, musí jednat o presbyopii v pravém slova smyslu. • Na vině může být také nekorigovaná hypermetropie, která daného jedince provázela po celý život, avšak díky vysoké akomodační schopnosti oka v mládí se neprojevovala rušivě. Oko totiž dokázalo „zaostřovat“ jak do blízka, tak i na dálku.
Vývoj a výskyt presbyopie • Vyjádřit přesnou míru výskytu presbyopie je poměrně komplikované, jelikož většina výzkumů se soustředí převážně na myopii, hypermetropii či astigmatismus. Presbyopie je tak spíše okrajová záležitost. • Další komplikaci způsobuje fakt, že pro presbyopii neexistuje žádná striktní definice, respektive žádný standardizovaný postup vedoucí k jejímu zjištění.
Vývoj a výskyt presbyopie • V roce 2007 byl proveden výzkum na téma presbyopie u osob ve věku 40-50 let žijících v Zanzibaru ve Východní Africe. • U 89,2 % populace byla detekována presbyopie, přičemž pouze 17,7 % z těch, kteří potřebovali korekci, užívalo brýle. • Ostatní to buďto nepovažovali za prioritu (33 %), nebo neměli dostatek peněz na jejich pořízení (30,6 %).
Vývoj a výskyt presbyopie • V Tanzanii bylo odhaleno 61,7 % presbyopů mezi osobami staršími čtyřiceti let. • Zde však byl pozorován vliv vzdělání a místa bydliště, kdy vyšší výskyt presbyopie byl spojován s vyšším věkem, ženským pohlavím, vyšším dosaženým vzděláním a bydlištěm ve městě. • Je tedy možné, že určitou roli ve výskytu presbyopie mají i environmentální vlivy.
Vývoj a výskyt presbyopie • Několik světových organizací provedlo studie na téma zhoršeného vidění v důsledku (nekorigované) presbyopie. Následně byly výsledky extrapolovány a v roce 2008 byl vytvořen globální přehled. • Výsledný odhad zněl, že v roce 2005 bylo na celém světě 1,04 miliardy lidí trpících presbyopií, přičemž 517 milionů z nich nemělo žádné korekční brýle nebo nemělo správné korekční brýle. • 94 % nekorigovaných presbyopů se nachází v rozvojových zemích.
Srovnání obecných poznatků se získanými daty • Abychom mohli provést srovnání obecných poznatků s daty, která jsme obdrželi od kolegů z ostatních skupin, musíme si zvolit určité referenční hodnoty, vůči kterým budeme tato data srovnávat. • Jelikož však neexistuje žádná oficiální statistika, která by obsahovala všechny refrakční vady u 100 % obyvatel planety a dokonce ani v rámci České republiky nejsou oficiální údaje dostupné, zvolili jsme několik studií, které byly provedeny v relativně nedávné době a které poskytují alespoň částečný pohled na danou problematiku.
První ref. studie – výskyt myopie a hypermetropie • Jedná se o práci z roku 2004, která se zajímala o výskyt refrakčních vad mezi dospělými osobami nad čtyřicet let ve Spojených státech, západní Evropě a Austrálii. • K tomuto účelu bylo provedeno šest studií na celkovém vzorku 29 281 osob. • Výsledky byly následující: • Myopie: 25,4 % USA; 26,6 % Evropa; 16,4 % Austrálie; • Hypermetropie: 9,9 % USA; 11,6 % Evropa; 5,8 % Austrálie;
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2 • Skupina číslo 5 měla za úkol pozorovat výskyt myopické korekce ve vybraných očních optikách, skupina číslo 2 prováděla srovnatelné pozorování výskytu hypermetropie. • Výsledky zjištěné za období dvou měsíců jsou následující: • Ze 415 zákazníků bylo 69 myopů, tzn. podíl zastoupení myopů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje 16,6 %. • Ze 155 zákazníků bylo 86 hypermetropů, tzn. podíl zastoupení hypermetropů mezi návštěvníky vybraných očních optik představuje 55,5 %. • Pokud tvoří myopové a hypermetropové72,1 % návštěvníků vybraných očních optik, lze usuzovat, že zbylých 27,9 % představují presbyopové či astigmatici (kteří jinak nevykazují ani myopii, ani hypermetropii).
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2 Referenční studie Oční optiky
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2 • Pokud se podíváme na výše znázorněné výsledky, zjistíme, že poměr mezi myopií a hypermetropií u vybraného vzorku obyvatelstva je výrazně odlišný od toho, který můžeme sledovat ve vybraných očních optikách. • Tento fakt může být způsoben několika faktory, jako je například užívání kontaktních čoček mladými lidmi (myopy), kteří je často nakupují na internetu (respektive v očních optikách, které tuto službu nabízejí), zatímco starší lidé trpící hypermetropií navštěvují téměř vždy (nejbližší) oční optiku.
Výsledky pozorování skupiny č. 5 a 2 • V naší referenční studii byla navíc hypermetropie definována jako vada vyšší než +3,0 D včetně, což v nižším věku nemusí znamenat žádné komplikace, ovšem vzhledem ke klesající akomodační šíří ve stáří to může způsobovat problémy při pohledu do blízka a člověk je následně nucen užívat korekční pomůcku, čímž se nám promítne do statistiky v očních optikách. • Dalo by se tedy říci, že po světě chodí daleko více skrytých hypermetropů, než kolik se jich uvádí v oficiálních statistikách. • Naše sledování ve vybraných očních optikách také probíhalo poměrně krátkou dobu, takže výsledný počet vzorků není příliš velký a může tak snadno docházet k dílčím zkreslením.
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu • Pro srovnání se získanými daty jsme zvolili tři studie, přičemž dvě z nich zkoumají výskyt astigmatické vady u dětí a dospělých osob . Třetí se zaměřuje na výskyt astigmatismu (+ myopie a hypermetropie) v dospělé populaci. • Astigmatismus byl objeven u: • 11,5 % dětí • 49,1 % dospělých • (51 % má vadu do 1,00 D včetně; 49 % má vadu vyšší než 1,00 D)
Druhá ref. studie – výskyt astigmatismu • Pokud se podíváme na výskyt astigmatismu v porovnání s výskytem myopie a hypermetropie, zjistíme, že myopií a hypermetropií trpí 42,7 % populace, zatímco astigmatismus se vyskytuje u 32,4 %. • Pokud bychom tedy zanedbali výskyt samotného astigmatismu (takového, který není kombinován s myopií ani hypermetropií), bude 32,4 % obyvatel disponovat astigmatismem spojeným s jinou refrakční poruchou, zatímco 10,3 % budou tvořit myopové a hypermetropové bez astigmatismu. • Vzájemný poměr těchto dvou skupin znázorňuje následující graf:
