1 / 81

AP cvičení 5

AP cvičení 5. Environmentální politiky. Osnova. Definice environmentální politiky Trvale udržitelný rozvoj Globální problémy Oceňování životního prostředí Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP Nástroje nadnárodní environmentální politiky Nástroje národní environmentální politiky

aurora
Download Presentation

AP cvičení 5

An Image/Link below is provided (as is) to download presentation Download Policy: Content on the Website is provided to you AS IS for your information and personal use and may not be sold / licensed / shared on other websites without getting consent from its author. Content is provided to you AS IS for your information and personal use only. Download presentation by click this link. While downloading, if for some reason you are not able to download a presentation, the publisher may have deleted the file from their server. During download, if you can't get a presentation, the file might be deleted by the publisher.

E N D

Presentation Transcript

  1. AP cvičení 5 Environmentální politiky

  2. Osnova • Definice environmentální politiky • Trvale udržitelný rozvoj • Globální problémy • Oceňování životního prostředí • Zahrnutí environmentálních dopadů do HDP • Nástroje nadnárodní environmentální politiky • Nástroje národní environmentální politiky • Vztah zemědělství a životního prostředí

  3. Definice environmentální politiky Ekologickou politiku lze definovat jako široce koordinovanou činnost institucí a občanů, vládních a nevládních organizací, veřejné správy, obecné samosprávy a výrobních organizací, zaměřenou na nastolování vztahů rovnováhy mezi lidskými činnostmi, uspokojováním potřeb současných i budoucích generací a schopností přírody se znovu obnovovat.

  4. Vývoj environmentální politiky • Od počátků lidské civilizace ojedinělé pokusy o prosazování ohleduplnějšího chování • Přelom 18. a 19. století – T. Malthus: rozpor mezi geometricky rostoucí populací a aritmeticky rostoucí zemědělskou výrobou • 19. století – první přírodní rezervace v Evropě, v 80. letech první národní park v USA (Yellowstone); hnutí ochránců zvířat • Počátek 20. století – objevuje se problematika čistoty ovzduší (objevují se pojmy kyselé deště, smog) • Počátek 60. let – environmentální degradace • Počátek 70. let – zájem lidstva o ŽP – první konference a jednání

  5. Anglikánský pastorThomas Robert Malthus(1766-1834) se zabýval příčinami negativních důsledků průmyslové revoluce v Anglii — růstem městské chudiny, nezaměstnanosti, kriminality. Při svém studiu vycházel ze zlomku pozorování růstu obyvatelstva v oblastech Severní Ameriky kolonizovaných Angličany, které získával od Benjamina Franklina a dospěl k průlomové teorii, kterou zveřejnil v roce 1798 v Eseji o principu populace (An essay on the principle of population, or a view of its past and present effects on human happiness). Podstatou této populační teorie je, že počet obyvatel má tendenci růst geometrickou řadou, kdežto množství disponibilních potravin jen řadou aritmetickou. Za přirozené činitele, regulující tento stav považoval hlad, války a epidemie a jako jeden z prvních doporučoval regulaci porodnosti („morální omezení rozmnožovacího pudu“). Jeho populační teorie se stala jedním ze základních kamenů klasické ekonomie. Inspiroval Davida Ricarda při jeho úvahách o trvalé udržitelnosti růstu. Klíčový vliv měl také na spoluzakladatele moderní vývojové teorie Charlese Darwina a Alfreda Russela Wallace. Ovlivnil také Francise Placea, jehož neomalthusiánské hnutí bylo prvním, které obhajovalo nutnost antikoncepce. Ačkoliv populační teorie byla podrobena kritice již v druhé polovině 19. století (Malthus nebral v úvahu technologický pokrok v zemědělství), myšlenka tzv. malthusiánství zůstává živá dodnes. Jako zcela nezpochybnitelný zůstává hlavní Malthusův přínos: životní úroveň lidí závisí vedle hospodářského vývoje i na vývoji populačním.

  6. Rozmach environmentálního hnutí v 60. a 70. letech V tomto období jako reakce na uvědomění si posunu od lokálních a regionálních problémů ŽP k problémům globálním vznikla řada environmentálních hnutí, např.: • Hnutí Gaia • Hnutí Chipko • Hnutí proti atomové energii (např. Hnutí Clamshell)

  7. Hnutí Gaia Je síť ekologicky orientovaných jednotlivců a skupin s cílem udržitelného života na Zemi. Název hnutí vychází z řecké mythologie, kde Gaia je Bohyně (Matka). Koncem 60.let rozpracoval britský ekolog a filosof James Lovelock pod tímto názvem teorii chápající Zemi jako jeden „superorganismus“, kdy jakékoliv poškození nebo zničení jedné jeho části ovlivní celek. Tato teorii získala značnou podpotu ekologických hnutí a byla řadou z nich adoptována.

  8. Hnutí Chipko Hnutí Chipko (v jazyce Hindu znamená „pevně se držet“)byla původně skupina vesnických žen v indickém státě Uttarakhand, které se spojily ve snaze zabránit masivnímu kácení stromů pro komerční účely společností, kterýá k tomu získala vládní licenci. Toto hnutí začalo v regionu Chamoli v roce 1973 a do konce desetiletí se rozšířilo po značné části Indie. V dalších oblastech již nutně nešlo jen o stromy, ale o ničení a exploitaci dalšího přírodního bohatství. Základní taktika těchto žen, tedy objímání stromů a tak jejich obrana vlastními těly, se později v symbolické podobě rozšířilo i do Evropy a Severní Ameriky.

  9. Clamshell Alliance je hnutí proti nukleární energii založené ve Spojených Státech Paulem Gunterem v r. 1976, které sou činnost soustředilo na nenásilné demonstrace proti jaderné energii v 70. a 80. letech Tak například v dubnu 1977 více než 2,000 aktivistů hnutí Clamshell obsadilo staveniště atomové elektránny v Seabrooku. 1 400 z nich bylo následně zatčeno a uvězněno na 2 týdny bez možnosti propuštění na kauci. Podobná hnutí se rozšířila i v Evropě. V r.2007 veteráni Clamshell Alliance oslavili 30. výroční existence hnutí vytvořením webové stránky "To the Village Square: Nukes, Clams and Democracy", která mapuje historii hnutí a jeho význam v současné době

  10. Voluntary Human Extinction Movement(Dobrovolné hnutí za vyhynutí lidské rasy) Za zakladatele hnutí je považován Les U. Knight, vzniklo v r. 2000. Základní myšlenou je, že lidská rasa je pro tuto planetu škodlivá a že by bylo lépe, kdyby vyhynula. Přívrženci se dělí na dobrovolníky, kteří se dobrovolně odříkají plození dětí a tedy rozmnožování lidí a podporovatele, kteří věří, že základní myšlenka je správná, ale nejdou cestou aktivní podpory vyhynutí. Extrémy, jako je dobrovolná sebevražda, hnutí nepodporuje.

  11. Vznik environmentální politiky • V 70. letech jako reakce na rozmach environmentálního hnutí v 60. letech • Dva významné impulsy (1972): • Konference OSN o životním prostředí člověka ve Stockholmu • Kniha „Meze růstu“ (Dennis a Donnela Meadows, Římský klub ) – analýza dosavadního i pravděpodobného dalšího vývoje lidské civilizace (exponenciální růst populace x omezené zdroje planety)

  12. Donella Meadows Římský klub ( “Club of Rome“) je neformální sdružení původně 30 vědců z 10 zemí, v současné době více než 100 vědců z 35 zemí, založené v dubnu 1968, Accademia dei Lincei v Římě. Klub zahájil činnost na projektuPredicament of Mankind, vedeném prof. Dennisem Meadowsem a Donellou Maedowsovou. První zpráva, publikovaná v roce 1972, se nazývalaThe limits to Growth ( Limity růstu ). Do současné doby Klub publikoval celkem 5 zpráv, poslední v r. 1992.

  13. Vznik environmentální politiky • Stockholmská konference: • Vznik programu OSN pro životní prostředí (UNEP) • Deklarace o životním prostředí • 1983 – ustanovena nezávislá mezinárodní komise (G. Brundtlandová), která měla prozkoumat stav ŽP a navrhnout způsob dalšího rozvoje; zpráva „Naše společná budoucnost“ (Our Common Future) a navržený koncept TUR

  14. Konference OSN o životním prostředí (Summit Země) • 1992, Rio de Janeiro • Vycházela z koncepce TUR • Konkrétní dohody (např. o biodiversitě, o změnách klimatu) • Agenda 21 – zásady ekologické politiky • Na Summit Země navázala v 90. letech řada dalších summitů • Většina doporučení z Agendy 21 se neuskutečnila – konference ve Washingtonu v roce 1997 (Rio + 5)

  15. Kjótský protokol • Rámcová úmluva OSN o změně klimatu přijatá v červnu 1992 na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji (UNCED – The United Nations Conference on Enviroment and Development) vytvořila předpoklady pro urychlenou stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře • Od roku 1995 se každoročně konají konference smluvních stran, které hodnotí a kontrolují způsob plnění tohoto dokumentu a ukládají státům další úkoly. • 3.í konference smluvních stran v japonském Kjótu 1.-11. 12. 1997 přijala Kjótský protokol k Rámcové úmluvě, • který vybraným smluvním stranám určuje kvantitativní redukční cíle emisí skleníkových plynů, které by v první etapě (do kontrolního období 2008-2012) zajistily celkové snížení světových emisí o 5,2 % v porovnání s úrovní v roce 1990

  16. Kjótský protokol • Kjotský protokol uvádí tři typy flexbilních mechanismů snižování emisí CO2: • Společně realizovaná opatření (Joint Implementation - JI) – pilotní fáze JI je AIJ (activities implemented jointly), kde opatření jsou založena na analogických principech jako JI a nejsou spojena s emisními kredity mezi partnerskými státy • Obchodování s emisemi (emission trading, ET) – obchodování na základě celkových národních emisí • Mechanismus čistého rozvoje (Clean Development Mechanism, CDM) – Kjótský protokol umožňuje zemím Dodatku I podobným způsobem financovat projekty, které musí skutečně snižovat existující emise skleníkových plynů, ve státech třetího světa

  17. Scénáře snižování emisí skleníkových plynů

  18. Prototype Carbon Fund (PCF) byl jako alternativní řešení založen ve Washingtonu 18. ledna 2000 a je spravován Světovou bankou. Fond je nezávislý na politice USA a jiných zemích o klimatu a má za cíl podporovat vývoj budoucího obchodování s emisemi skleníkových plynů. Patří mezi první základní tržní mechanismy na klimatické změny a finanční podpora je směřována na klimaticky „přátelské technologie“. Fond je vytvořen z účastnických poplatků – US$ 10 miliónů pro vládu a US$ 5 miliónů pro soukromé firmy a disponuje cca US$ 180 mil. Finanční účast zde má například Kanada, Finsko, Norsko, Švédsko, Nizozemí, Japonská banka pro mezinárodní spolupráci a společnosti jako British Petroleum – Amoco, Deutsche Bank, Gaz de France či Mitsubishi Corp. Zájem na spoluúčasti má také ČEZ.

  19. Je zřejmé, že environmentální politika vychází z konceptu trvale udržitelného rozvoje Ten je, jak si jistě pamatujete, definován jako „.. takový způsob ekonomického a sociálního rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby. “ (Our Common Future, OSN, 1987)

  20. Koncept TUR zahrnuje: • problematiku neobnovitelných zdrojů • problematiku životního prostředí • problematiku světové výživy a růstu světové populace Problematika životního prostředí pak zahrnuje: • globální problémy • národní a lokální problémy • problémy spojené s fungováním daného odvětví

  21. Globální problémy životního prostředí • globální oteplování - skleníkový efekt • narušování ozónové vrstvy • kyselé deště • ohrožení a snižování biodiversity • úbytek zdrojů pitné vody • kontaminace vod • degradace půdy • růst spotřeby zdrojů • produkce odpadů • ohrožení ekologického servisu přírody • nerovnoměrný ekonomický vývoj Sever-Jih • koncentrace obyvatel v mega-městech

  22. Čerpání zdrojů • V letech 1973-1993 růst spotřeby energie o 40% • Od roku 1950 pětkrát vyšší spotřeba fosilních paliv • Od roku 1960 dvakrát vyšší spotřeba vody • Od roku 1960 čtyřnásobné zvýšení objemu rybolovu v mořích • Za posledních 25 let vzrůst spotřeba dřeva o 40% • 10% zemského povrchu tvoří degradovaná půda • 2 mld. lidí mají omezenou nebo žádnou příležitost využívat elektrickou energii • 20% lidstva má problémy s přístupem k pitné vodě • 50% lidstva má problémy s přístupem k zdravotnickému či hygienickému zařízení

  23. Produkce odpadů Roční produkce odpadů v ČR (podle skupin OKEČ, r. 2000, v tis. t)

  24. Nerovnoměrný populační a ekonomický vývoj Vývoj světové populace 1950-2050 6 424 948 774 obyvatel k 15.3.2005

  25. http://www.gdrc.org/uem/1000-village.html Nerovnoměrný populační a ekonomický vývoj Víte, co je“Světová vesnice “ ? Kdyby celý svět byl vesnicí s 1000 obyvateli, byla by tvořena:

  26. Z 1000 obyvatel • by třetinu tvořily děti a jen 60 lidí by bylo starších než 65 let • jen třetina by měla přístup k čisté vodě • polovina dospělých by byla negramotných, pouze jeden by byl vysokoškolsky vzdělaný • bylo by zde 5 vojáků, 7 učitelů, jen 1 lékař, 3 uprchlíci • 80 lidí by žilo v jednoduchých chatrčích nebo by byli bez přístřeší • pouze 70 by vlastnilo auto (ale někteří z nich by jich měli více) • nikdo by neměl přístup k počítači • polovina lidí by trpěla podvýživou • každoročně by zemřelo 10 lidí (3 z hladovění, 1 na rakovinu, 1 na AIDS), narodilo by se 28 dětí, takže populace by neustále rostla

  27. Z 1000 obyvatel • 200 lidídostává 80 % příjmů • jiných200 dostává jen 2 % příjmů Ve vesnici připadá 6 akrů půdy na obyvatele, to je6000 akrů celkem, z toho: 11.7 %obdělavatelné půdy 23.3 % pastvin 31.7 %lesů 33.3 %pouští, tunder, zastavěných a jiných neobdělávatelných ploch

  28. Dva základní přístupy ke globální ekologické politice • Reformismus • je možná harmonie mezi ekonomickým růstem a životním prostředím • usilují o rozvoj technologií • dominantní přístup zastávaný nejmocnějšími aktéry globální ekonomie (vlády, nadnárodní, mezinárodní instituce - WB, IMF, rozvojové banky) • jejich politika je v podstatě vyjádřena v Agendě 21 a dalších dokumentech

  29. Dva základní přístupy ke globální ekologické politice • Reformátorský přístup • zastávaný nevládními organizacemi, místními iniciativami, organizacemi občanské společnosti, ekologickými iniciativami • lokální a osobní zodpovědnost, projekty trvale udržitelných komunit • řešením globálních problémů není další růst, ale stagnace či pokles • nechuť k novým technologiím, kritizují přetechnizování společnosti • nedůvěra k nadnárodním institucím

  30. A jaký přístup zastáváte vy ? Skutečně vás zajímá životní prostředí ? To ale začíná před vašimi dveřmi ! Podívali jste se někdy zblízka na to, jak vypadá bezprostřední okolí této školy a fakulty ?

  31. Obecné nástroje environmentální politiky • Informační - formulování environmentální politiky, konkurenční nástroj mezi podniky • Regulativní - právní rámec, sankce • Ekonomické -finančně zvýhodňují/znevýhodňují určité činnosti • Tržní - ekonomické nástroje procházející trhem

  32. Indikátory udržitelného rozvoje • Soubory ukazatelů k měření a mezinárodní srovnatelnosti úrovně trvalé udržitelnosti • Soubor indikátorů udržitelného rozvoje pro Českou republiku byl navržen na základě rozsáhlé analýzy mezinárodních vzorů. Indikátory byly vybrány tak, aby je bylo možno naplnit daty z existujících datových souborů. Zahrnují jak typy titulkových indikátorů, tak indikátorů do větší či menší míry agregovaných. Výsledný soubor zahrnuje 63 indikátorů, rozdělených do 3 skupin • Skupiny indikátorů: • environmentální • sociální • ekonomické

  33. Environmentální indikátory(počet dílčích ukazatelů) • Mezinárodní smlouvy (1) • Emise skleníkových plynů (5) • Emise okyselujících látek (9) • Emise tuhých znečišťujících látek (3) • Index kvality ovzduší (2) • Intenzita využití vody (3) • Roční odběry vody (4) • Biochemická spotřeba kyslíku ve vodách (2) • Fosfor a dusík v povrchových vodách (3) • Čištění odpadních vod (4) • Rozloha zemědělské půdy a ekologické zemědělství (5) • Spotřeba hnojiv (4) • Spotřeba pesticidů (3) • Těžba neobnovitelných surovin (3) • Zastavěná plocha (3) • Rozloha lesů s rozlišením druhové skladby (6) • Kalamitní těžba dřeva (2) • Intenzita těžby dřeva (4) Produkce a zneškodňování odpadů (5) • Produkce nebezpečných odpadů (5) • Recyklace odpadů (3) • Rozloha chráněných území na ploše státu (3) • Ohrožené druhy (2) • Výdaje na ochranu životního prostředí (4)

  34. Sociální indikátory(počet dílčích ukazatelů) • Míra nezaměstnanosti (4) • Míra závislosti nepracujících obyvatel (3) • Podíl městské populace (3) Hustota obyvatelstva (3) • Střední délka života (3) • Výdaje na zdravotnictví (3) • Evidované trestné činy (4) • Komunikační infrastruktura (4) • Výdaje domácností (4) • Výdaje na výzkum a vývoj (4)

  35. Ekonomické indikátory(počet dílčích ukazatelů) • Hrubý domácí produkt (5) • Míra inflace (6) • Veřejný dluh (7) • Bilance zahraničního obchodu (8) • Zahraniční zadluženost (3) • Roční spotřeba energie (4) • Přímá materiálová spotřeba (5) • Intenzita spotřeby materiálů (4) • Zahraniční cestovní ruch (5) • Přepravní objemy osobní dopravy (4)

  36. Ekologická stopa Ekologická stopa je pojem vytvořený k hodnocení míry, do níž lidé čerpají zdroje Země a zatěžuji ji odpady. Je výrazem toho, do jaké míry žijeme ekologicky udržitelně.

  37. Ekologická stopa Tento pojem byl vytvořen v rocen 1996 Williamem Reeseem a Mathiasem Wackernagelem a byl poprvé publikován v jejich knize Our Ecological Footprint (Naše ekologická stopa).

  38. Ekologická stopa Ekologická stopa se vyjadřuje v tzv. Globálních hektarech. Jeden globální hektar je hektar s průměrnou schopností produkovat zdroje a absorbovat odpady. V současné době je ekologická stopa Země větší než její biologická kapacita – jinak řečeno, při svém způsobu života, produkce a spotřeby bychom potřebovali několik planet, máme však jen jednu. Žijeme tedy ekologicky na dluh

  39. Ekologická stopa 2000

  40. Ekologická stopa 2004 (v milionech globálních hektarů)

  41. Oceňování životního prostředí • Základním problémem zivotního prostředí je otázka internalizace externalit (tj. zahrnutí odhadnutých negativních dopadů na životní prostředí do ceny výrobku). • Jak lze ocenit zivotní prostředí a škody na něm působené ? • Uzívané metody: • Hedonické oceňování • Metoda cestovních nákladů • Kontingenční oceňování • principy WTP a WTA

  42. Oceňování životního prostředí • Hedonické oceňování • metoda vyvinuta Grilichesem a Rosenem, 1974 • implicitní cena trhem neprocházející externality je stanovena na základě ceny zboží v těsné relaci • Příklad: cena domu nebo pozemku se mění v závislosti na kvalitě životního prostředí P = P(X)

  43. Oceňování životního prostředí • Metoda cestovních nákladů • poprvé použita Hotellingem v r. 1931 a následně rozvinuta Clawsonem v r.1959 • cena trhem neprocházející rekreační nebo kulturní hodnoty je stanovena na základě cestovních nákladů, které je uživatel ochoten platit • často využívána v USA, Kanadě, Austrálii

  44. Oceňování životního prostředí • Kontingenční oceňování • využívá data získaná z dotazníků nebo formou osobního, telefonického, e-mailového interview • odhaduje se WTP pro zlepšení nebo WTA pro zhoršení určitého prvku životního prostředí • v ČR použita IVVM v roce 1995 (representativní vzorek 804 respondentů) ve vztahu ke kvalitě vzduchu a pitné vody

  45. Oceňování životního prostředí • WTP = Willingness To Pay • (Ochota platit) • měří se, kolik jsou lidé ochotni zaplatit v absolutním vyjádření nebo v % svého příjmu za zlepšení životního prostředí • WTA = Willingness To Accept • (Ochota přijmout) • měří se, kolik jsou lidé ochotni přijmout jako kompenzaci za zhoršení (nezlepšení) životního prostředí

More Related