Jan Ámos Komenský

1. Jan Ámos Komenský www.zlinskedumy.cz

2. Klíčová myšlenka • „ svobodné bytosti, jež v nekonečnu nekonečně sama sebe tvoří “[1] • pozoruhodná definice člověka, který není obrazem Božím jen rozumem a svobodnou vůlí, ale i určitou formou nekonečnosti

3. Život • 1592 Nivnice 1670 Naarden • zakladatel moder.pedagogiky a orig.filozof • T.G.M. jej nazval první panevropanem • studia akademie Herborn a Heidelberg univ. • po B.H.vyhnanství, setkání s R.Descartem • po vypálení Lešna, zničení vzácné knihovny a vlastních rukopisů, prožil posledních 14 let v Amsterdamu

4. Dílo • Labyrint světa a ráj srdce - kontemplativní literární text s fil.prvky • Předchůdce vševědy Prodromuspansophiae první obhajoba pansofických aktivit • Obecná porada o nápravě věcí lidskýchmonumentální fil.dílo, pansoficko-reformátorský systém proměny člověka i celé společ.(světa) • ClamoresEliae - „myslitelský deník“, ve kterém završuje své orig.myšlenky (rukopisy posledních 2 děl nalezeny až ve XX.st.)

5. Od 40. let 17. století zrálo jeho dílo ve stálé konfrontaci s filozofií R. Descarta, přesto však zůstalo jednou z podob nedescartovské alternativy evropského myšlení 17. století. Cílem K. práce byla strukturální reforma společnosti v oblasti politické, sociální, náboženské a kulturní, včetně reformy vzdělanosti a vědění. Reformu chtěl opřít o fundované poznání přírodní i společenské reality, jež měla poskytnout pansofie (vševěda). [2]

6. K. myšlenkový vývoj lze rozčlenit do tří etap, jež se od sebe liší pojetím světa a člověka. První období je možno charakterizovat jako období světa jako divadla. Druhé je charakteristické pojetím světa jako labyrintu. Ve třetím je svět pochopen jako dílo nápravy a člověk již není chápán ani jako divák v divadle světa, ani jako matený poutník v jeho labyrintech, nýbrž jako účastník na jeho zásadní reformě. [3]

7. Hlavním dílem třetího období je Obecná porada. Náprava lidských věcí, která je podle K. plodem celých dosavadních lidských dějin, je v Obecné poradě vsazena do svérázného, novoplatonismem inspirovaného metafyzického schématu. Bůh je tvůrcem čtyř pansofických světů (mundus), jejichž následnost signalizuje i sestupnou ontologickou úroveň (svět možnosti, svět archetypů, svět andělský a svět hmotný) [4]

8. Člověk, jakožto vrchol rozvoje přírody, je spolutvůrcem tří dalších pansofických světů: světa tvorby, světa morálního a světa duchovního (mundus artificialis, mundus moralis, mundus spiritualis). Duchovní svět je předstupněm posledního pansofického světa; světa věčného (mundus aeternus), v němž se vše vrací zpět k Bohu. [5]

9. Rozvoj (evolutio) přírody je zákonitý proces a jeho pokračováním jsou i lidské dějiny, které navzdory všem regresům (jejichž obdobou v přírodě jsou degene-rativní procesy) směřují k vyvrcholení v Božím království na zemi. Strukturální reforma lidských věcí má k jeho nastolení připravit podmínky; jedním z hlavních předpokladů tohoto nového věku lidstva, který označuje mj. jako fructus historiae

10. (plod dějin), je všeobecný mír, přátelství a spolupráce mezi národy, k nimž má napomáhat tzv. parlament světa. O náboženské smíření má pečovat tzv. světová konsistoř církví a úsilí o šíření vzdělanosti a pěstování vědění má zajišťovat univerzální organizace zvaná Sbor světla. [6]

11. Všeobecná porada o nápravě věcí lidských„Konzultace“ popř. „Dílo poradní“ (1935) Prolog ke světlům Evropy • Panegersie - všeobecné probuzení • Panaugie - v.osvícení • Pansofie - vševěda • Pampaedie - vševýchova • Panglottie - v.jazyk • Panorthosie - všenáprava • Pannuthesie - v.výzva

12. Texty k zamyšlení • „Poznání vzniká stálou interakcí mezi obsahy mysli, jejichž základem jsou určité vrozené schopnosti a pojmy, a zkušeností (experientia). Poznání je dáno třemi principy: smysly, rozumem a vírou. Rozum má korigovat smyslové poznání, víra poznání rozumové.“[7]

13. „Svobodu chápe jako nejvyšší lidskou hodnotu, kterou je třeba osvobodit od nad-vlády všech dogmat a kultů. Vyslovuje se proti útisku náboženského přesvědčení, a to nejen ze strany katolíků, ale i luteránů a kalvinistů. Svobodu posléze charakterizuje jako „právo lidské přirozenosti“ (ius naturae humanae).“[8]

14. „Kdyby všichni vyvozovali své závěry z týchž společných principů, nemohlo by e rozhodně stát, aby se hnali do rozporů a nejen zjevně zdržovali posluchače, nýbrž škodili i samotné pravdě, která se v hádce obyčejně ztrácí. Neboť když se předkládají věci neužitečné, nutně se musí zdát temné a sporné a plodí v myslích posluchačů nejistotu.“[9]

15. Otázky • 01.Myšlenkovým antipod K. ve fil. 17.st. ? • 02.K.“předběhl“ svou dobu, až ve 20.st. se podařilo lidstvu některé z jeho myšlenek realizovat – uveďte příklady • 03.Jak si můžeme představit panharmonii na základě K. „Konzultace“ • 04.Poslední txt k zamyšlení nabízí důležitou ped.zásadu – charakterizujte ji

16. Citace • [1] kol. Slovník českých filozofů. Brno: Masarykova univerzita, 1998. s.278. • [2-8] tamtéž s.278. • [9]kol. Antologie z dějin českého a sloven. filozofického myšlení. Vyd.1. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1981. s.173.

17. Odkazy a zajímavosti • http://www.ceskatelevize.cz/porady/10169539755-dvaasedmdesat-jmen-ceske-historie/208572232200033-jan-amos-komensky/