Unit à lessicali superiori

1. Unità lessicali superiori Jan Radimský

2. Literatura k tématu • Ježek Elisabetta, Lessico. Classi di parole, stutture, combinazioni. Bologna, Mulino, 2005, p. 17-46. • Dardano M. • ...

3. Lexikalizace (EJ, 17-19) • Předpokládáme-li, že významy (it. concetti) mohou existovat do jisté míry nezávisle na jazyku, pak lze pojem lexikalizace chápat dvojím způsobem: • Proces spojení formy s významem (cognata = sorella del marito) • Proces, při kterém např. často opakovaná sekvence forem (nebo alolex jmenné či slovesné flexe) dostanou autonomní význam – získají status samostatného slova: • per lo più> perlopiù(tzv. univerbizace, it. univerbizzazione / univerbazione) • cantante (part. pres.) > il / la cantante

4. Typy lexikalizace (1) • Spojení významu (concetto) a formy bývá komplexní, tj. zřídka v poměru 1:1 – spíše 1:N nebo N:1 (cf. Karcevskij S., Asymetrický dualismus jazykového znaku) • Typ 1 forma – více významů / sémů: typicky u sloves pohybu. • muovere – pohyb • andare, correre, camminare, zoppicare...? = pohyb + směr, způsob, nástroj (s použitím nohou) • Jaké příklady pro pohybová slovesa by bylo možné najít v češtině?

5. Typy lexikalizace (2) • Typ více forem – 1 význam: typicky u „víceslovných pojmenování“ • avere paura – bát se (it. temereqc.) • andare fuori – uscire • fare un salto – saltare • prendere uno spavento – spaventarsi • Je problematické stanovit, co je „jednotkou významu“ a který význam je naopak „komplexní“ – cf. sémická analýza (rozkládání významů na sémy): židle, křeslo, pohovka, lavička, stolička, ... • Lze však říci, že vztah forma:význam nemívá podobu 1:1

6. Typy lexikalizace (3) • Lze navrhnout i další typologii „lexikalizace“ (EJ, 22-23), v závislosti na vzájemném vztahu celku a částí: • descrittiva (=analytická, popisná, motivovaná) • etichetante (=syntetická, nemotivovaná) • analytická – např. v aztéckých jazycích: kámen = to, co ztvrdlo • syntetická – není zřejmá motivace: it. medico • Analytická lexikalizace v italštině: typicky v konstruovaných slovech • lavastoviglie = ciò che lava le stoviglie • lavoratore = colui (= -tore) che lavora • Etymologicky může být přítomna i u slov dnes vnímaných jako nemotivovaná • granum = ciò che è seccato

7. Lexikalizace v mezijazykovém srovnání • Jak si všímá už F. de Saussure: • Stejné obsahy (koncepty, významy) lze v různých jazycích (i v témže) vyjádřit synteticky nebo analyticky: • Himmelreich – royaume des cieux – království nebeské • Poměr významů a forem se mezi jazyky liší – jazyky nesegmentují významy stejným způsobem: • fr. bois = it. bosco / legno • it. tempo = angl. time, tense, weather • it. orologio = angl. watch, clock; čes. hodinky, hodiny; fr. horloge, montre • Zůstává otevřenou otázkou, zda významy existují především autonomně – nezávisle na jazyce, nebo se vytvářejí teprve v jazyce (cf. EJ, 23-24)

8. Víceslovné lexikální jednotky • Typické jednotky složené z více slov: kompozita (lavastoviglie) • Stejné vlastnosti ale mají i jednotky, které se „píší zvlášť“: • ferro da stiro – žehlička • sala da pranzo – jídelna • datore di lavoro – zaměstnavatel • sala di attesa – čekárna • Několik forem tu skládá dohromady jeden význam (koncept, pojem) • Lexikalizace analytického typu • V příkladech záměrně vybrány takové, kterým v češtině odpovídá jednoslovný ekvivalent • Terminologie: unità lessicali superiori (Dardano), unità polirematiche (De Mauro - Gradit), parole complesse, multi word expressions, sintagmi fissi, sinapsi (fr. synapsies – E. Benveniste)

9. Víceslovné jednotky mezi lexikologií a syntaxí • Klíčový problém: jak poznat komplexní lexikální jednotku od běžného syntagmatu? • Dardano-Trifone (1997:552): • sala da pranzo • sala per ricevere ospiti • ???

10. Kritéria VLJ (1) • Syntagma: mluvčí je může vytvořit libovolně (kreativita), syntaktická pravidla mohou zasahovat dovnitř struktury, kompozicionální význam • Lexikální jednotka: existuje v jazyce (mluvčí ji nevytváří), syntaktická pravidla nemohou zasahovat dovnitř, význam může být nekompozicionální • Jak se to projeví ?

11. Sémantická kritéria • „Image unique“ – označuje jeden koncept • agent de police (cf. Darmesteter, 1894) • velmi obtížně se testuje • možný test: existuje jednoslovné synonymum (příslušník policie – policista) • Nekompozicionálnost významu • tavola rotonda, palla al piede, vuotare il sacco

12. Syntaktická kritéria – externí • Distribuce – kompozitum má stejnou distribuci, jako jednoduché slovo Ho preso un ferro da stiro. coltello da cucina cucchiaio Il ferro da stiro che ho preso. cucchiaio • To ale platí i pro syntagmata • Aktualizace – aktualizovat lze kompozitum pouze jako celek, nikoli jednotlivé části • sala per ricevere ospiti sala grande per ricivere ospiti • sala da pranzo * sala grande da pranzo [grande][sala da pranzo]

13. Syntaktická kritéria – interní • Blokování transformací

14. Syntaktická kritéria – interní 2 • Blokování synonymie

15. Syntaktická kritéria - omezení • Často se stává, že některé testy jdou a jiné ne: • stare male: sta sempre male / *è stato per ore male • vuotare il sacco: ha vuotato rapidamente il sacco / *ha vuotato con fatica il sacco • chiedere scusa: chiede spesso scusa / ?ha chiesto più volte scusa • Ne všechna víceslovná pojmenování mají stejný stupeň „ustálenosti“

16. Další kritéria • formální (grafické spojení) • autonomie složek • původ složek • samostatný přízvuk složek...

17. Kolokace • Jiná perspektiva: vychází ze studia souvýskytů slov v textu. • Dva základní přístupy: a) kvantitativní (statistický): J.R.Firth, J. Sinclair... b) funkční (cf. výše)

18. Kolokace – kvantitativní přístup • John R. Firth (1951, 1957): You shall know a word by the company it keeps První, kdo položil teoretické základy pro studium kolokací • Určitá slova se navzájem předpokládají: slovo „Y“ se objevuje vedle báze „X“ častěji, než by bylo statisticky pravděpodobné (důkladná analýza, konečné rozhodnutí). • Kolokace v sobě zahrnují idiomy (jako podmnožinu): modrá knížka

19. „průkaz“ v ČNK

20. Kolokace - kvantitativní přístup John Sinclair (1991): Corpus, concordance, collocation • Open choice principle („slot and filler“)nakreslit + ? • Idiom principle – nulový výběr (locutions)nemaluj čerta na + ?

21. Další informace... • Anderson, Wendy J. (2006), The Phraseology of Administrative French. A corpus-based study. Amsterdam-New York, Rodopi. • EJ, s. 177

22. Funkční klasifikace kolokací: Marco Baroni