Popiš děj na obraze. O jakou historickou událost se jedná?

2. Popiš děj na obraze. O jakou historickou událost se jedná? Jacques-Louis David: LéonidasauxThermopyles Leónidás v Thermopylách originál – Paříž (Louvre) Popis obrazu: Leónidás(uprostřed) a Sparťané (Lakedaimonští) před bitvou; vojáci se připravují k boji, obouvají sandály, navzájem se loučí, objímají se… skály – průsmyk Thermopyly Obr. 1

3. Leónidás a Bitva u Thermopyl • spartský král • bitva u Thermopyl (480 př.n.l.) Úkol: Součástí kterého válečného konfliktu byla bitva u Thermopyl? Řecko-perské války Úkol: Najdi na mapě: hora Olymp Athény Korint Sparta Thermopyly

4. Leónidás a Bitva u Thermopyl • Thermopyly (Θερμοπυλαι) – v překladu - teplé brány • - 4km dlouhý a 50m široký průsmyk • - přístup do středního Řecka • Peršané (vedeni Xerxem) ze severu • X • Sparťané (vedeni Leónidem) z jihu • Sparťané – několik dní v počtu 300 brání průsmyk • Peršané zradou obešli průsmyk a všechny pobyli • → velké vítězství Peršanů (cesta do Řecka volná) • X • morální vítězství Sparťanů • hrdinně padli za Řecko • – vzor hrdinství, sebeobětování

5. Bitva u Thermopyl (Hérodotos, Dějiny VII) Přečti a vlastními slovy vysvětli následující úryvky • 208 Zatímco se o tom radili, poslal Xerxés jízdní hlídku, aby zjistila, kolik jich je a co dělají. Již předtím totiž v Thessalii zaslechl, že toto sebrané vojsko je nepatrné a že je vedou Lakedaimonští a Leónidás z rodu Hérakleova. Když jezdec přijel k táboru, nespatřil a neviděl celé vojsko. Nebylo možno vidět ty, kdo byli seřazeni za hradbou, kterou obnovili a střežili. Pozoroval jen ty, kdo byli před hradbou a jejichž zbraně tam byly rozloženy. Náhodou to byli právě Lakedaimonští. Někteří z mužů cvičili, jiní se česali. Prohlížel si je, divil se a počítal, kolik jich je. Když všechno zjistil, vrátil se v klidu zpátky. Nikdo ho nepronásledoval ani si ho nevšímal. Po návratu vypověděl Xerxovi všechno, co viděl. • Když to Xerxés slyšel, nedovedl pochopit, že by se chystali na smrt, která je za daných okolností určitě čeká.

6. Když se Médům dařilo zle, ustoupili a vystřídali je Peršané, a to ti, které král nazýval “nesmrtelnými“. … Mělo se za to, že tuto věc snadno vyřídí. Když se však srazili s Řeky, nepořídili nic víc než vojsko médské a dopadlo to stejně. Bojovali totiž na úzkém místě, měli kopí kratší než Řekové a nemohli využít svého množství. Lakedaimonští bojovali výtečně a na těch, kdo bojovat neuměli, ukazovali, že oni umějí bojovat velmi dobře. Tak se k nim i obrátili zády a dali se na útěk; když barbaři spatřili, že utíkají, vrhli se s křikem a rámusem za nimi. Jakmile je dostihli, obrátili se Řekové proti nim a při tom obratu porubali Peršanů nesčíselné množství. Padlo při tom i několik málo Sparťanů. Když se Peršané nemohli průsmyku nijak zmocnit, ač se o to pokoušeli po jednotlivých oddílech i všelijak, stáhli se nazpátek. 213 Král byl na rozpacích, co má za dané situace udělat. Tu k němu přišel Epialtés, syn Eurymédův z Mélidy, protože doufal, že se mu od krále dostane veliké odměny, a pověděl mu o stezce, která vede do Thermopyl přes hory….

7. Řekům v Thermopylách nejprve věštec Megistiés zvěstoval po prozkoumání vnitřností oběti, že zjitra zemrou. Také někteří přeběhlíci jim oznámili, že Peršané přešli hory. … Jedni chtěli šik opustit, jiní tomu odporovali. Potom však se rozdělili; jedni se jednotlivě rozešli do svých měst, druzí se chystali zůstat s Leónidou na místě. • Také se říká, že je odeslal sám Leónidás, protože nechtěl, aby zahynuli. Pro sebe a pro přítomné Sparťany prý nepokládal za správné, aby opustili stanoviště, k jehož střežení sem přišli. … Měl za to, že setrvá-li, zůstaví po sobě velikou slávu a štěstí Sparty bude zachováno. Pýthie totiž Sparťanům věštila, když se jí hned na samém začátku této války ptali, že buď bude Lakedaimón od barbarů vyvrácen, nebo že jejich král zahyne. • 223 Xerxovi barbaři se tedy blížili a Řekové okolo Leónidy, protože šli stejně na jistou smrt, vykročili mnohem dále než zpočátku, na širší prostranství v průsmyku. V předešlých dnech bojovali v užších místech, protože šlo o ochranu hradeb, teď však se dali do boje mimo těsná místa a barbaři padali ve velikém počtu, neboť je velitelé oddílů zezadu všechny šlehali biči a neustále je pobízeli kupředu.Mnoho jich spadlo do moře a tak přišli o život, ještě daleko více se jich navzájem zaživa ušlapalo. O umírající se nikdo nestaral. Protože Řekové věděli, že smrti neujdou z rukou těch, kdo obešli pohoří, nešetřili proti barbarům sil a konali divy šílené odvahy.

8. Většina z nich už měla zlámaná kopí, a tak pobíjeli Peršany meči. Leónidás v této seči padl jako muž statečný, a sním řada slavných Sparťanů. Protože to byli mužové toho hodní, zjistil jsem si jejich jména, a to všech tří set. • V boji o mrtvolu Leónidovu tam padli dva bratři Xerxovi; nastala taková tlačenice Peršanů a Lakedaimonských, že ji Řekové protivníkům vyrvali a čtyřikrát protivníka zahnali na útěk. To trvalo až do chvíle, kdy se objevili ti, které přiváděl Epialtés. Když dostali Řekové zprávu, že přicházejí, změnili způsob boje. Ustoupili zpátky do úzkého místa průsmyku, minuli tvrz a všichni zbývající vystoupili na kopec…. Ten pahorek je u vstupu do průsmyku, tam kde teď stojí kamenný lev na památku Leónidovu. Na tomto místě se bránili meči, pokud je ještě měli, rukama i zuby, ale barbaři je zasypali střelami.

9. Pochováni jsou na tom místě, kde padli. Jim i těm, kdo zemřeli před odchodem Řeků, které Leónidás odeslal, byl na památku vytesán nápis tohoto znění: • Na místě tom proti třem stům myriadám* v boji stáli • Peloponnésané zde v počtu jen tisíců čtyř. • To byl nápis na památku všech. Pro Sparťany byl vytesán nápis zvlášť: • Dones, cizinče, zvěst všem občanům Lakedaimónu • poslušni rozkazů jejich mrtví že ležíme zde. * myriáda (μυριάς) – deset tisíc

10. Na základě přečtených ukázek přiřaď: • Hérodotos • Epialtés • Médové • Pýthia • “nesmrtelní“ • myriáda • obyvatelé oblasti dn. Íráku, • v 6.stol. př.n.l. splynuli s Peršany • věštkyně • (Apollónův chrám, Delfy) • z Halikarnássu(5. století př.n.l.) • podle Cicerona- otec dějepisu • Historiésapodexis (Výklad vyzkoumaného) • 10,000 • → obrovské množství • podle Hérodota elita perského vojska • (obrovské množství vojáků, kteří ihned nahrazovali padlé) • zrádce, prozradil cestu kolem Thermopyl

11. Jacques-Louis David(1748 – 1825) • francouzský malíř • klasicismus • obdivovatel a přítel Napoleona Bonaparta • oficiální malíř Napoleona Bonaparta • nejčastější motivy: • Velká francouzská revoluce • Napoleon Bonaparte • antická mythologie • řecké a římské dějiny Úkol: Jaké jsou hlavní znaky klasicismu?

12. Zdroje Obrázky: • Obr. 1:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/9/96/Jacques-Louis_David_004.jpg/800px-Jacques-Louis_David_004.jpg Literatura: Bláha, J., Šamšula, P.: Průvodce výtvarným uměním III. Práce, Praha 1996. Dějiny umění. Malířství – sochařství – architektura. Argo, Praha 1998. • Encyklopedie antiky. Academia, Praha 1973. Lisový, I.: GraeciaAntiqua, Diatext M, Moravská Třebová 1996. Pijoan, J.: Dějiny umění 8. Odeon, Praha 1981.