NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ

1. NEMOCENSKÉ POJIŠTĚNÍ • Od 1. 9. 2008 se na základě této změny nemocenské poskytuje od prvního do třetího dne dočasné pracovní neschopnosti ve výši 25 % denního vyměřovacího základu za kalendářní den.

2. % Sazba nemocenského pojištění • Jestliže vznikne dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa dne 30. 8. 2008 (31. 8. 2008) a trvá i v září, nemocenské se poskytuje ve výši dle předpisů platných od 30. 6. 2008 do 31. 8. 2008, tj. za 1. a 2. 9. 2008 ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. • Vznikne-li pracovní neschopnosti či karanténa 1. 9. 2008 a později, náleží nemocenské za první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti ve výši 25 % denního vyměřovacího základu.

3. Podmínky nároku na nemocenské • u zaměstnanců • uznání dočasné neschopnosti k práci či nařízená karanténa; • účast na nemocenském pojištění v době vzniku dočasné pracovní neschopnosti (karantény). • ztráta započitatelného příjmu ze zaměstnání, ze kterého je nemocenské poskytováno.

4. Způsob výpočtu • u nemocenského • od 1. do 3. kalendářního dne pracovní neschopnosti – 25 %  ( s účinností od 1.9. 2008) • od 4. do 30. kalendářního dne pracovní neschopnosti - 60 %od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti - 66 %,od 61. kalendářního dne pracovní neschopnosti - 72 %. • Nemocenské se u karantény poskytuje již od prvního dne . Není rozhodná délka jejího trvání. ( s účinností od 1.9. 2008)

5. Denní vyměřovací základ • Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že započitatelný příjem (tj. veškerý příjem podléhající odvodu pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti) zúčtovaný zaměstnanci v rozhodném období se dělí počtem kalendářních dnů připadajících na rozhodné období.

6. redukce denního vyměřovacího základu první redukční hranice druhá redukční hranice od 1. 1. 2006 do 31. 12. 2006 510 Kč 730 Kč od 1. 1. 2007 do 31. 12. 2007 550 Kč 790 Kč od 1. 1.  2008  do 31. 12.  2008 550 Kč 790 Kč Přehled redukčních hranic • Částka denního vyměřovacího základu podléhá redukci (viz níže).

7. OSSZ • Při provádění nemocenského pojištění plní stanovené povinnosti (úkoly) jednak okresní správy sociálního zabezpečení (v Praze Pražská správa sociálního zabezpečení) jako orgány státní správy a organizace.

8. Maléorganizace • Organizace (s více než 25 zaměstnanci) a malá organizace mají povinnost příslušné OSSZ/PSSZ/MSSZ přihlásit svého nového zaměstnance k nemocenskému pojištění pomocí Přihlášky k nemocenskému pojištění – odhlášky, a to do osmi dnů od jeho nástupu do zaměstnání.

9. Změny údajů • Pokud u organizace dojde ke změně údajů v nemocenském pojištění jejích zaměstnanců, musí příslušní OSSZ/PSSZ/MSSZ tyto změny nahlásit, a to rovněž do osmi dnů ode dne, kdy se to dozvěděla.

10. Organizace • Organizace sama provádí nemocenské pojištění svých zaměstnanců • přijímá žádosti o dávky, • posuzuje splnění podmínek pro nárok na dávky, • vyplácí dávky zaměstnancům ve stanovených termínech.

11. Nemocenské pojištění provádí • u zaměstnanců • u členů družstva • u společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti • u zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu, • u soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

12. Nemocenské pojištění provádí • u členů zastupitelstev územních samosprávných celků • u poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu • u členů vlády • u prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad, • u ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba,

13. Nemocenské pojištění provádí • u dobrovolných pracovníků pečovatelské služby • u pěstounů • u osob zařazených k pravidelnému výkonu • u studentů a žáků orgány • u členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů,

14. Nemocenské pojištění provádí • u Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv, • u státních zaměstnanců • u pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů organizace, k níž jsou v tomto pracovním vztahu, • u členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad rady pro rozhlasové a televizní vysílání, • u finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Česká národní banka, • u členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad.

15. Když neplatíme nemocenské pojištění • V takovém případě nebudeme dostávat nemocenské dávky, když onemocníme (pokud jsme zároveň zaměstnáni, budeme mít nemocenskou z příjmů ze zaměstnání).

16. Kdy máme nárok na nemocenskou. Nárok na nemocenskou dávku máme, jestliže splňujeme následující podmínky: • ·                nevykonáváme v době pracovní neschopnosti nebo karantény osobně samostatnou výdělečnou činnost • ·                máme zaplaceno pojistné na nemocenské pojištění • ·                jsme účastni nemocenského pojištění OSVČ aspoň 3 měsíce (pro peněžitou pomoc v mateřství aspoň 180 dní) bezprostředně před dnem vzniku pracovní neschopnosti nebo karantény

17. Malá organizace • Malá organizace je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance, nejvíce však 25 zaměstnanců.

18. Sídlo • Sídlem malé organizace se rozumí • u právnické osoby sídlo zapsané v obchodním rejstříku, popř. jiném stanoveném rejstříku nebo evidenci, • u fyzické osoby místo trvalého pobytu této fyzické osoby, • u fyzické osoby s trvalým pobytem v zahraničí místo jejího hlášeného pobytu v ČR.

19. Podpora při ošetřování člena rodiny • podpora při ošetřování člena rodiny se poživateli starobního nebo plného invalidního důchodu poskytuje nejdéle do dne, jímž končí zaměstnání. • doplňuje se, že jinak osamělým zaměstnancem není zaměstnanec, který žije s registrovaným partnerem. • tato dávka z ochranné lhůty nenáleží. • výše podpory při ošetřování člena rodiny od prvního kalendářního dne činí 60% denního vyměřovacího základu za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako u nemocenského.

20. Peněžitá pomoc v mateřství • PPM se poskytuje z důvodu porodu dítěte po dobu 28 týdnů i u pojištěnky • U pojištěnky, která porodila zároveň dvě nebo více dětí zůstává současná podpůrčí doba 37 týdnů,  přičemž po uplynutí 28 týdnů podpůrčí doby • u poskytování peněžité pomoci osamělému zaměstnanci je podpůrčí doba, pokud převzal jedno dítě, 22 týdnů. • výše PPM se nemění a činí od prvního kalendářního dne 69% denního vyměřovacího základu

21. Peněžitá pomoc v mateřství • z částky nad 550 Kč do 790 Kč se počítá 60% a k částce nad 790 Kč se nepřihlíží). • pokud u zaměstnankyně za trvání téhož zaměstnání vznikne nárok na další peněžitou pomoc v mateřství z tohoto zaměstnání v období do 4 let věku předchozího dítěte

22. Přechodná ustanovení • Příklady:Vznikla-li pracovní neschopnost 30. prosince 2007 a trvá do 31. ledna 2008, nemocenské náleží i první tři kalendářní dny pracovní neschopnosti a dále po celou dobu trvání pracovní neschopnosti ve výši podle předpisů účinných v roce 2007.Nastoupila-li žena na mateřskou dovolenou v roce 2007 (například 1. prosince), má nárok na peněžitou pomoc v mateřství 37 týdnů, bude-li po uplynutí 28. týdne splňovat podmínku osamělosti. Jestliže nastoupí na mateřskou dovolenou v roce 2008, dostane PPM 28 týdnů.

23. Přechodná ustanovení • ochranná lhůta, která začala běžet před 1. lednem 2008,  trvá nejdéle 42 kalendářních dnů. Začala-li běžet 1. lednem 2008 nebo později, jedná se nejvíc o 7 kalendářních dnů. U žen, které v době skončení zaměstnání byly těhotné, nadále činí ochranná lhůta 6 měsíců.

24. Přechodná ustanovení • Příklad:Skončilo-li zaměstnání, které trvalo rok, 29. prosince 2007, ochranná lhůta je 42 kalendářních dnů. Pokud  zaměstnání skončí 31. prosince 2007, ochranná lhůta je kalendářních 7 dnů, protože začala běžet v roce 2008.