HLODAVCI

1. HLODAVCI Nejpočetnější řád savců. Tvoří asi polovinu všech známých druhů savců. Počtem jedinců překonávají počet všech ostatních savců dohromady. Vysoká schopnost rozmnožování, např. myš domácí za rok až 50 mláďat.

2. HLODAVCI • Hlodavci se dokážou skvěle přizpůsobit různým podmínkám. • Obsadili prakticky celý svět (i za pomoci člověka). • S hlodavci má člověk často velké starosti (neuvážené zásahy do přírody omezily počet jejich predátorů).

3. HLODAVCI • Hlodavci se dělí s člověkem nejen o potraviny (úroda obilí), ale jsou hostiteli různých parazitů a zdrojem nákaz. • Mají typický trup s trvale dorůstajícími hlodavými řezáky, které jsou dlátovitě zbroušeny. • Tvrdou sklovinou je pokryta pouze přední část hlodavých zubů.

4. HLODAVCI • Zadní část, kterou tvoří mnohem měkčí zubovina, se ohlodáním opotřebovává mnohem rychleji. • Protože se hlodavé zuby neustále obrušují, musí také neustále dorůstat.

5. HLODAVCI • Veverka obecná • Veverka obecná je středně velký hlodavec z čeledi veverkovitých. • Obývá široké území v rozmezí od západní Evropy až po východní Asii. • V České republice ji nalezneme v lesích všech typů, parcích, alejích, větších zahradách nebo hřbitovech se stromovým porostem.

6. HLODAVCI • Veverka obecná obvykle dorůstá 19 až 23 cm. • Huňatý ocas, který napomáhá udržovat rovnováhu při lezení a skocích na stromech a který veverka využívá jako „pokrývku“ těla při spánku • Je 14,5 až 20 cm dlouhý.

7. HLODAVCI • Charakteristickým znakem pro veverku obecnou jsou střapce chlupů na ušních boltcích směřující do špičky a viditelné především v zimním období. • Stejně jako většina stromových veverek má i naše veverka ostré a zakřivené drápy, které jí pomáhají při lezení po větvích stromů.

8. HLODAVCI • Zbarvení srsti veverky obecné se liší podle lokality rozšíření a období, ale vždy je srst na břiše a hrdle zbarvená krémově až bíle. • Veverce obecné se mění srst dvakrát ročně, a to z letní na zimní a ze zimní znovu na letní. • Zimní srst je hustší a o něco tmavší než letní a veverkám narůstá v období mezi srpnem a listopadem.

9. HLODAVCI • Veverka obecná žije až na období rozmnožování samotářským způsobem života a jiným veverkám se většinou vyhýbá. • V dutinách stromů, někdy i na tlustších větvích, obývá v průměru 25-30 cm velké hnízdo, ve tvaru kukaně, tvořené mechem, listy, trávou a kůrou.

10. HLODAVCI • Veverka je aktivní přes den, ale ve vrcholné části dne je většinou ukryta ve svém hnízdě, přičemž se vyhýbá teplu a větší viditelnosti vůči predátorům (kuna lesní, kočka divoká, liška obecná, lasice kolčava, která loví především mláďata, ale také větší dravci, např. káňata lesní nebo sovy.) • Dokáže se pohybovat rychlostí až 19 km/h.

11. HLODAVCI Potrava • 60 až 80 % dne tráví hledáním potravy,kterou tvoří především semena šišek, houby, které si suší ve svých hnízdech, ptačí vejce, různé plody, např. oříšky. • Část nalezené potravy si uschovává do svých „spižíren“ v dutinách stromů.

12. HLODAVCI • Skrýše poskytují výbornou zásobárnu potravy v nejtěžších obdobích. • Při konzumaci potravy přitom sedí „na bobku“, přičemž si potravu drží v předních končetinách.

13. HLODAVCI Rozmnožování • U některých jedinců probíhá páření již na konci zimy a na samotném počátku jara, tedy během února a března, většinou je však obvyklejší doba páření v letním období, během června a července. • Samec svou partnerku nachází díky pronikavému pachu, který samice vypuzuje.

14. HLODAVCI Dva týdny staré mládě. • Samice může mít i dva vrhy za rok, přičemž jeden vrh obsahuje obvykle 3 až 4 mláďata, která se rodí po 38 až 39 denní březosti. • Mláďata se rodí slepá a téměř holá.

15. HLODAVCI • Nejvíce, 75 - 85 % mláďat přitom umírá během svého prvního zimního období. • Samice dosahuje pohlavní dospělosti zhruba v druhém roce života, samci o něco později. • Veverka obecná se v přírodě dožívá průměrně 3 let, v zajetí se může tato hranice vyšplhat až na 10 let.

16. HLODAVCI • Veverka obecná je ve většině států Evropy chráněným druhem. To platí i v České republice, kde je v současnosti podle vyhlášky 395/1992 Sb. vyhodnocena jako ohrožený druh. • V některých částech světa se již od starověku loví pro svou srst, ale v současné době ji nejvíce ohrožuje spíše ztráta lesů - jejího přirozeného biomu.

17. HLODAVCI

18. HLODAVCI Rozšíření veverky obecné (červeně).

19. HLODAVCI

20. HLODAVCI b) hraboš polní • Hraboš polní je jeden z nejhojnějších hlodavců v České republice.

21. HLODAVCI Vzhled • Velikost je přibližně mezi 8 až 12 centimetry, ocas je dlouhý až 3 centimetry; samec bývá větší než samice. • Od myši se liší hlavně krátkým ocasem, robustnější stavbou těla a zaobleným čenichem.

22. HLODAVCI • Hraboš má malé a poměrně skryté ušní boltce. • Srst zbarvena od hnědé až po šedou, břišní strana bývá světlejší. • Vyskytuje se v kontinentální Evropě kromě Skandinávie, v Rusku a na Blízkém Východě, je to typický obyvatel travnatých stepí, luk a polí.

23. HLODAVCI Život • Hraboši žijí v norách (v hloubce 30–50 cm), které tvoří složitý komplex. • Většinou se nevyskytují sami, ale ve větších koloniích. • Je to býložravec. Živí se hlavně zelenými částmi rostlin a kůrou stromů.

24. HLODAVCI • Samice vyvádí mláďata (nejčastěji 3 až 10) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. • Pohlavní dospělosti dosahují mláďata velmi záhy (samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí).

25. HLODAVCI • Samice tudíž mohou mít mláďata už asi ve 35 dnech věku. • Díky tomu se hraboši v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům. • Dožívá se věku kolem dvou let.

26. HLODAVCI • Lasičky, lišky, kočky, sovy, káně, poštolky – těm všem je hraboš polní hlavní potravou. Ale i čápi, rackové a jiní ptáci zahubí spoustu hrabošů. • Když sejde sníh, vykreslí hraboší chodbičky rozvětvenou síť.

27. HLODAVCI

28. HLODAVCI c) Myš domácí Vzhled • Myš domácí se přizpůsobila životu v lidské společnosti tak dokonale, že jí například v chladném prostředí naroste podstatně delší a hustší srst. • Dokáže žít a dokonce odchovat mláďata i v chladicím boxu.

29. HLODAVCI • Srst je tedy hodně teplá a hustá, vydává charakteristický zápach. • Její barva může být žlutohnědá až šedočerná. • Členové téže kolonie si při péči o srst vzájemně pomáhají. • Myš domácí má výborný sluch. Vnímá tóny do frekvence 100 kHz (to je o 80 kHz více než člověk).

30. HLODAVCI • Aby se myši dorozuměly navzájem a při hledání ztracených mláďat, používají vysoké pískavé tóny. • Čich je velmi ostrý, pomáhá objevovat potravu a stopy po jiných myších. • Zrak má velmi slabý, velké předměty pozná pouze zblízka. Myš domácí má těla 7 - 10 cm, ocas je o něco kratší než tělo

31. HLODAVCI Rozšíření • Po celém světě poblíž lidských sídel s výjimkou Arktidy, Antarktidy a některých džunglí.

32. HLODAVCI • Myš domácí je převážně noční zvíře, které se za potravou vydává za soumraku nebo v noci. • Myš domácí je neobyčejně pohyblivé a obratné zvíře, které dokáže snadno běhat i po stěnách. • Je společenským tvorem,žije ve volných koloniích s jedním dominantním samcem.

33. HLODAVCI • Všichni členové téže kolonie mají specifický pach, který začínají přejímat mláďata již od narození, a společné teritorium značkují močí. • Zkouší žrát vše, na co v domě nebo v jeho okolí narazí, včetně mýdla a svíček. Nejraději má obilí, a proto se nejlépe cítí v sýpkách, ve spížích.

34. HLODAVCI • Myši mohou na lidi přenášet různé nemoci, například salmonelózu nebo leptospirózu, stejně jako střevní parazity včetně tasemnice. • Vynikající přizpůsobivosti také neobyčejně vysoké plodnosti. Jedna samice může mít až pět vrhů do roka (každý po čtyřech až osmi mláďatech).

35. HLODAVCI • Po prvním měsíci života jsou již mláďata samostatná a ve věku šesti týdnů dosahují pohlavní dospělosti, kdy se samice již mohou plodně pářit a mít vlastní mláďata. • Myš domácí se všude množí rychle a bez problémů a odolává všem pokusům člověka o její vyhubení. V jedné sýpce bylo za jedinou noc zahubeno 70 000 myší, jejich kolonie však přesto přežila.

36. HLODAVCI

37. HLODAVCI d)Svišť horský, též svišť alpský • Obývá hornaté oblasti Střední a JižníEvropy. Žije mezi 800 až 3200 m. n. m. v Alpách, Tatrách, Pyrenejích. • Délka těla 42-84 cm (mimo ocasu, který je dlouhý zhruba 13-16 cm). • Má krátkou a širokou hlavu, končetiny s velmi ostrými drápy a velice hustou srst.

38. HLODAVCI • Žije v norách, které vyhrabává pomocí svých končetin se silnými drápy, které fungují podobně jako rýč. • Poměrně hravě si dokáže poradit i s velkým kamenem, který dokáže odstranit pomocí svých pevných zubů.

39. HLODAVCI • Nory jsou pro sviště velice důležité, jelikož se v nich ukrývá před nepřáteli, sluncem, ale vychovává v ní také svá mláďata. • Svišti horští žijí většinou ve skupinách, tvořených obvykle 5-15 členy, pod vedením dominantního páru.

40. HLODAVCI • Staří samci jsou samotáři. Pokud vylézají za potravou, často se staví na zadní končetiny a vyhlížejí možné nebezpečí ze strany predátorů. • Pokud predátora spatří, vydají výstražné pištění[ a rázem zmizí všichni členové skupiny ve svých norách.

41. HLODAVCI • Svišť horský se živí téměř všemi dostupnými rostlinami, zrním, ale také hmyzem, pavouky nebo červy. • K potravě nejvíce preferují mladé rostlinky, které si při konzumaci drží ve svých předních končetinách a stojí na zadních.

42. HLODAVCI • Svišti horští se páří na jaře, až po hibernaci, což umožňuje mláďatům vyšší možnost přežití tím, že se vyhnou zimnímu období. • Pohlavní dospělosti dosahují svišti horští ve věku dvou let. • Samice konec své nory důkladně vystele nejčastěji trávou a jednou za rok po 33-34 dnech březosti do ní rodí mláďata.

43. HLODAVCI • I přesto, že svišti horskému v současné době nehrozí významné nebezpečí zániku, dříve byl hojně loven pro svůj tuk, který byl po natření na kůži považován za lék proti revmatismu. • V současné době a v budoucnosti ho však bude více ohrožovat lov pro sportovní účely.

44. HLODAVCI

45. HLODAVCI

46. HLODAVCI

47. HLODAVCI

48. HLODAVCI e) bobr evropský • Váží až 30kg, zavalité tělo a plochý ocas. • Tělo má pokryté velmi hustou černohnědou srstí. • Schopnost uchopovat předměty - má totiž, podobně jako lidoopi a někteří další hlodavci (křeček, sysel...), pátý částečně protistojný prst na předních končetinách

49. HLODAVCI • Náležitě toho využívá při stavbě svého obydlí. • Díky plovacím blánám mezi prsty (především zadních) nohou a uzavíratelným nozdrám a uším je velmi dobře přizpůsoben životu ve vodě. • Mimo to má i žlázu, jejíž výměšek slouží k impregnaci srsti.

50. HLODAVCI • Po letech, kdy byl bobr na našem území takřka vyloven, se k nám v několika posledních letech začíná v hojnější míře vracet hned z několika směrů: od severu z Polska, od jihu z Rakouska, od západu z Bavorska a podél Labe. • Potomky původních jedinců lze nalézt pouze na Labi.