JESENÍKY

1. JESENÍKY

2. Oblast Jeseníků zahrnuje: Hrubý jesník Nízký Jeseník Králický Sněžník Rychlebské Hory Jednoznačně nejvýznamějším je Hrubý Jeseník s nejvušší horou Pradědem 1492 m (druhé nejvyšší pohoří po Krkonoších) Vysílač 162 m, 5. nejvyšší vrchol ČR. Další Vysoká Hole 1465 m (jedna z nejvýznamějších botanických lokalit) a Petrovy Kameny 1446 m (unikátní skalní útvar známý hlavně z čarodějnických procesů). Kartografové uvádějí 56 hlavních a 27 vedlejších vrcholů nad 1000 m (druhý největší počet po Šumavě). Oddělují ho hluboká údolí a sedla (Ramzovské, Skřítek) Další významné sedlo Červenohorské (Červenoh. hlubinný zlom napříč pohořím) V roce 1969 vyhlášena CHKO o rozloze 740 km2 Zahrnuje 11 maloplošných chráněných území Kralický sněžník 1423 m nezaostává o mnoho, na jeho úbočí pramení řeka Morava.

3. Králický Sněžník – Hrubý Jeseník

4. Fauna • Odhadem 25 tis druhů, odhad ČR 45 tis. Ptáci • Více než 200 druhů • (běžní) vrabci, vlaštovky, havrani, sýkory, pěnkavy, strnadi, stehlík, kos černý, drozdi, hrdličky, sojka, čáp, kachna, krahujec obecný, krkavec jestřáb, poštolka, káně lesní, sova pálená, kalous ušatý, puštík obecný, ořešník, kos horský, ledňáček, skorec • (další druhy) výr, včelojed, čáp černý, odnedávna opět sokol • (vzácní) pěnkavák sněžní, zedníček skalní, labuť zpěvná • na jaře a na podzim oblastí protahuje ca 80 dalších druhů, např. například jespák bojovný, orel skalní, orel mořský, kormorán velký, volavka bílá a popelavá, husa polní a velká • (ohrožení) jeřábek, tetřev, tetřívek, ostříž, dudek krkavec výr

5. čáp černý ostříž tetřev včelojed

6. dudek sokol zedníček jeřábek

7. Savci • (velcí) jelen evropský, jelen sika, srnec obecný, kamzík horský, muflon, daněk, prase divoké • liška, jezevec, ojediněle též mývalovec kuní, vzácně rys, dále například zajíc, králík, ježek, krtek, řada druhů netopýrů, lasice kolčava, hranostaj, kuna lesní, tchoř tmavý, veverka obecná, plši • rejsek, myš, hraboš, bělozubka, myšivka horská, (glaciální relikt, tzn. zbytkem fauny z doby ledové ) jelen sika kamzík muflon

8. veverka lasice kolčava bělozubka myšivka horská

9. Obojživelníci, ryby, plazi • mlok skvrnitý a čolci velký, skvrnitý, horský a karpatský • pstruh potoční a duhový, siven americký, lipan podhorní, vranka obecná a pruhoploutvá, dále po toku potom další druhy, například štika, tloušť, mník, parma, ostroretka, úhoř, kapr • skokan hnědý a štíhlý, kuňka obecná, rosnička zelená, ropucha obecná a zelená • ještěrka obecná a živorodá, slepýš křehký, užovka obojková a hladká, zmije čolek velký Mlok skvrnitý

10. pstruh duhový ostroretka ropucha rosnička

11. Rostlinstvo • V minulých stoletích došlo k zásadním změnám. • Rozvoj pastvy dobytka v 17. a 18. století a rozsáhlé mýcení lesů vedlo ke snížení horní hranice lesa, kterou se nepodařilo dostat do původní nadm. výšky ani přes zalesňování borovicí klečí a limbou v 19. století. • V podhůří snad největších změn doznávají vlhké louky s různými druhy sítin, ostřic, vstavačovitých rostlin, které jsou v důsledku zúrodňovacích opatření přetvářeny v kulturní louky, pastviny a pole. • Nejhodnotnější jsou horské nivy, které jsou v ČR vyvinuty pouze zde a v Krkonoších. Vyskytují na vlhkých půdách, především na východních svazích jesenických hřbetů, například ve Velké a Malé kotlině, v okolí Jelení studánky a Petrových kamenů. Vzácnější druhy: sasanka narcisokvětá, upolín evropský, kamzičník rakouský, mléčivec alpský, dále havez česnáčková, stračka vyvýšená, oměj horský a mnoho druhů jestřábníků. sasanka narcisokvětá úpolín evropský

12. Nejvyšší hřebenové partie Hrubého Jeseníku a Králického Sněžníku pokrývají alpinské hole. (Travinná a keříčkovitá společenstva na chudém podkladu ve výšcě kolem 1300 m n.m. ) Typické pro jeich rostliny - nízký vzrůst, krátké vegetační období, intenzivní barva květů. Stromy pouze ojediněle, převládají skupinka smrků, jeřáb ptačí a vzácně jalovec obecný nízký. Společenstva alpinských holí jsou druhově chudší než společenstva horských niv. Traviny: například kostřava nízká, lipnice nízká, metlička křivolaká, metlice trsnatá, třtina chloupkatá, tomka vonná a smilka tuhá, které tvoří pevně semknuté trsy. Další charakteristické rostliny: zvonek vousatý a violka žlutá sudetská,koprníček nachový, vřes obecný, borůvka černá, brusinka obecná, mochna nátržník a mochna zlatá, rdesno hadí kořen, náholník jednoúborný. Nejvzácnější rostliny Hrubého Jeseníku jsou svým výskytem omezeny již jen na několik málo lokalit, jako je Velká kotlina nebo izolované vrcholové skály - Petrovy kameny, Tabulové skály, Vozka, Keprník aj. Z těchto rostlin lze například jmenovat řeřišnici rýtolistou nebo oměj horský. alpinské hole - Praděd lipnice nízká

13. koprníček nachový rdesno hadí kořen oměj horský řeřišnice rýtolistá

14. V sedlech a na mírných svazích hřbetů jsou vyvinuta vrchovištní, rašeliništní a společenstva. Vyskytují se v masivu Králického Sněžníku a v Hrubém Jeseníku například mezi Vozkou a Keprníkem, pod Petrovými kameny, na Velkém Jezerníku, na Velké Jezerné a jinde. • Tato společenstva vznikala v postglaciálu na místech, kde dlouho stagnovala povrchová voda. Vrchoviště mají svou specifickou vůni - jejich základ tvoří několik druhů rašeliníků, jejichž spodní vrstvy odumírají. V souvislých porostech rašeliníků rostou i jiné druhy mechů, nejtypičtější jsou ploník tuhý a obecný. • Z kvetoucích rostlin se zde vyskytuje klikva žoravina, kyhanka sivolistá, šicha oboupohlavná, suchopýr pochvatý, brusinka obecná, vlochyně bahenní, bradáček srdčitý, a z ostřic například ostřice chudokvětá a mokřadní. Rašeliniště na Rejvízu vzniklo také v postglaciálu, ale na rozdíl od vrchovišť je vrstva rašelinišť mocnější (místy až 6,5 m). Typickou rostlinou rejvízského rašeliniště je vzácný rojovník bahenní, rosnatka okrouhlolistá, velmi vzácná blatnice bahenní, suchopýr pochvatý, mečík střechovitý, z dřevin pak především borovice blatka. Jiného typu je rašeliniště na Skřítku, které představuje tzv. přechodné rašeliniště prameništního typu. Leží v mělké pánvi, v níž pramení Žlutý potok. Rašeliniště má tundrový ráz, vlhká místa se tu střídají s tůňkami a prameništi, s prvky rašelinného lesa smrkového a rašelinných luk. Roste zde běžná rašeliništní květena, ze vzácnějších druhů se vyskytuje kropenáč vytrvalý. 2x Rejvíz

15. ploník obecný suchopýr pochvatý kropenáč vytrvalý rosnatka okrouhlolistá

16. Stromové porosty • Horské smrčiny:Vystupují nejvýše, lemují vrcholy Hrubého Jeseníku a masiv Králického Sněžníku v nadmořských výškách přibližně 1200-1400 metrů. Zachovaly pouze ve zbytcích. Původní smrkový les je chráněn například v rezervaci Šerák - Keprník a jeho porost pokračuje podél hlavního jesenického hřebene přes Červenohorské sedlo, Praděd a dále až po Ztracené kameny nad Skřítkem a na masiv Mravenečníku. • Bukové smrčiny:Bukové smrčiny představují přirozená společenstva přechodné zóny mezi horskými smrčinami a horskými bučinami, vyskytují se ve výškách kolem 1100-1150 metrů. Setkáme se s nimi na příkrých kamenitých svazích často s nevyvinutým půdním typem. • Horské bučiny:Dnes lze spatřit jen vzácně, protože byly téměř vytěžena a nahrazena smrkovými monokulturami. Poslední zbytky bukových porostů zůstaly zachovány například v rezervaci Bučina pod Františkovou myslivnou, v Divokém dole, v údolí Branné, Merty, Hučivé Desné • Dubohabrové háje:Dubohabrové háje původně zaujímaly nejúrodnější oblasti s největším osídlením a dnes jsou téměř nahrazeny kulturními společenstvy jako jsou pastviny, louky a polní kultury. Vyskztují se v teplejších a sušších oblastech nížin a pahorkatin a jsou vázány na typy hnědých půd, bohatých na humus. V porostu převládá dub zimní, habr obecný, lípa. horská smrčina habr obecný

17. Dlouhé Stráně • 510 m převýšení • Nádrže 2,5 resp. 3,5 mil m3 • Horní 1350 m • Dvě Francisovy turbíny po 325 MWh výkonu • Celý objem proteče ca za 7 h • Zahájení stavby 1978, útlum, dokončení 1996. • Ivestice 6,5 mld. Kč • Zaplatila se za 7 let • Označena za technický div ČR

18. Ramzová - Červenohorské sedlo

19. Šerák – Červenohorské sedlo Chata Jiřího Šerák Keprník

20. Červenohorské sedlo - Praděd

21. Červenohorské sedlo - Praděd Červenohorské sedlo Velký Jezerník Švýcárna Malý Děd

22. Praděd a okolí Praděd nyní a dříve Petrovy kameny Ovčárna

23. Rejvíz - Mechová jezírka

24. Rejvíz Velké mechové jezírko

25. Králický Sněžník

26. Králický Sněžník pramen Moravy vrchol Bývalá rozhledna