Výživa ve stáří

1. Výživa ve stáří

2. Charakteristickým rysem stáříje změna složení lidského těla a změna energetické potřeby. • Snižuje se netuková hmota organismu (svalová, kostní denzita), snižuje se množství vody na cca 53%. • stoupá celkový podíl tukové tkáně (z cca 14 % na 30%). • ztráta svaloviny má závažné důsledky a může být velmi rychlá zvláště v kritických a stresových stavech organismu starého člověka. • podíl svalové hmoty 30tiletého člověka je asi 30% tělesné hmoty, u 70tiletého klesá na asi 15%. 1. Klesá i energetická potřeba. 2. Snižují se celkové zásoby proteinů v organismu, které jsou důležité pro imunitní systém, pro boj s onemocněním a jinými patologickými stavy.

3. Právě se změnou složení lidského těla ve stáří častěji vzniká malnutrice.

4. Co má vliv na rozvoj malnutrice? • polymorbidita • užívání mnoha léků • ztráta chrupu • snížené využití živin • méně pohybové aktivity • sociální izolace, psychické problémy, deprese • ekonomické obtíže

5. Malnutrice • je patologický stav způsobený nedostatkem živin • je častá u hospitalizovaných pacientů • trpí jí staří lidé již před přijetím do nemocnice • během pobytu v nemocnici se rychle zhoršuje

6. Malnutrice • je příčinou prodloužení pobytu v nemocnici, • zpomaluje uzdravování, • zhoršuje hojení ran, • může vést až ke smrti. Proto je naprosto nutné: • eliminovat dny hladovění z důvodu např. různých vyšetření na nejnižší možnou míru. • Pacienta, kterému by hrozila malnutrice před plánovanou operací, nutričně připravit s pomocí např. potravních doplňků – sipping či enterální nebo parenterální výživy.

7. Zjišťování výživového stavu pacienta • antropometrická měření, • biochemická vyšetření, • BMI, • pomocí nutričních dotazníků. Jejich vyhodnocením zjistíme hrozící rizika či stupeň malnutrice.

8. Snížení energetické potřeby a tím snížení energetické hodnoty stravy vede bohužel často k příjmu biologicky méně hodnotných látek.

9. Poměr živinEnergetický trojpoměr živin zůstává ve stáří přibližně stejný: 12 – 15% energie by mělo být hrazeno bílkovinami, 30% tuky, 55 – 58% sacharidy. Celkové množství energie denně je sníženo průměrně o 2 500kJ. Graf:

10. Potřeba bílkovin. • Není jednoznačný názor, jestli je potřeba ve vyšším věku zvyšovat množství bílkovin. • Průměrná potřeba bílkovin pro dospělého zdravého člověka je 0,8g B/kg/den hmotnosti. U osob starších 70ti let je to 0,6 g B/kg/den hmotnosti člověka. Např. 10 – 25 % žen starších 75 let jí méně než 30g B denně! • Dle závěrů WHO je však navržena bezpečná dávka bílkovin ve stáří a to: 1,0 – 1,25 g B/kg/den hmotnosti. • Bylo též zjištěno, že zvýšený příjem B uprostřed dne zvyšuje ve stáří syntézu vlastních bílkovin.

11. Bílkoviny • Jsou základní stavební jednotkou organismu. Řada důležitých součástí org. je bílkovinné povahy. • 1g B poskytuje energii 17 kJ. • B se skládají z aminokyselin. Z hlediska významu pro organismus rozdělujeme B na plnohodnotné – ty obsahují všechny esenciální AMK ve správném množství a poměru ( valin, leucin, isoleucin, tryptofan, treonin, metionin, lysin,fenylalanin a v dospívání a dětství arginin a histidin) a neplnohodnotné. • Plnohodnotné B jsou živočišné, neplnohodnotné jsou B rostlinné. Jejich poměr by měl být přibližně 1:1. • Využitelnost živočišných bílkovin je však daleko vyšší.

13. Tuky důležitý zdroj energie, hlavně zásobní. • 1g T poskytuje energii 38 kJ. • příjem tuků (30 % z celk. příjmu) by měl být hrazen: • 10% tukem nasyceným (obsahující vyšší mastné kyseliny palmitovou a stearovou) – veškerý živočišný tuk a palmový a kokosový tuk, který se ve velké míře používá při výrově potravin obsahující tuk – pekařské výrobky, cukrářské výrobky. • 12% tukem mononenasyceným (obsahujícím příznivou kyselinu olejovou) – olej olivový a řepkový. • 8% tukem polynenasyceným (kyseliny linoleová, arašidonová, EPA, DHA) – oleje slunečnicový, sojový, tuk z ryb, ořechy), který je též pro organismus příznivý.

15. Sacharidy jsou důležitým energetickým zdrojem. • 1g S poskytuje energii 17 kJ. • Energii my měl organismus získávat hlavně ze škrobů. • Jednoduchých sacharidů jako je sacharóza, laktóza, glukóza, fruktóza by mělo být z celkového množství sacharidů cca 10 – 15%.

17. Sacharidy - vláknina: • Hraje důležitou roli nejen ve stravě seniorů (hrubá i jemná). • Působí preventivně proti rakovině tlustého střeva a konečníku. • Fermentace jemné vlákniny bakteriemi tlustého střeva působí příznivě na kolonocyty, vznikají zde krátké mastné kyseliny, které zlepšují energetickou rovnováhu. • Vláknina též snižuje inzulinovou rezistenci, zlepšuje glukózovou toleranci. • Doporučovaná dávka je i pro seniory 20 – 20g denně. • Je možno ji i doplňovat nutričními doplňky s vlákninou, které obsahují i další biologicky hodnotné látky – vitamíny, minerály, stopové prvky. • Vláknina je obsažena v celozrnných obilovinách a výrobcích a pokrmech z nich, luštěninách, ovoci, zelenině a bramborách.

18. Vitamíny a minerály Ve stáří jsou velmi časté karence: • vitamínů - thiamin, riboflavin, pyridoxin, B 12, kyselina listová, niacin, vitamín C, A, D, E, K, • minerálních látek - vápník, železo, zinek, měď, selen, chrom, hořčík.

19. Výživová doporučení zohledňující vždy zdravotní a výživový stav seniora: Strava: pestrá, smíšená, biologicky a energeticky vyvážená: • upřednostňovat rostlinné tuky( z důvodu antiaterogenity), zařazovat i máslo, které je lehčeji stravitelné • solit méně (doporučená dávka je cca 5g denně.) • omezit jednoduché sacharidy – cukry (je to pouze energie) • denně zařazovat celozrnné pečivo, ovesné vločky, pohanku, jáhly, neloupanou rýži, dle snášenlivosti luštěniny (nevařit ve vodě, v které se máčely – méně budou nadýmat)

20. Výživová doporučení zohledňující vždy zdravotní a výživový stav seniora: • dostatek zeleniny 300g denně a ovoce 200g denně v různých úpravách - obsahují antioxidanty, které působí proti kyslíkatým radikálům urychlujícím stárnutí • dostatek vlákniny, minerálů a vitamínů (antioxidanty) • upřednostňovat masa světlá, jako drůbeží, králičí, 2krát týdně ryba • uzeniny pro nadbytek soli a dusičnanů omezovat

21. Výživová doporučení zohledňující vždy zdravotní a výživový stav seniora: • zařazovat vejce v lehce stravitelné formě, možno i jen bílky v případě onemocnění s poruchou metabolismu tuků a cholesterolu • nezapomenout zařazovat důležitou součást stravy jako jsou mléko a mléčné výrobky, spíše polotučné, zakysané, které mají příznivý účinek na trávicí trakt

23. Výživová doporučení zohledňující vždy zdravotní a výživový stav seniora: • z technologických úprav omezovat smažení pro vznik karcinogenních látek, • zařazovat dušení, vaření, pečení v alobalu, opékání • denně alespoň 2 l tekutin – slabý černý čaj, zelený čaj, ovocné čaje, ředěné ovocné a zeleninové štávy a džusy, minerálky (nejvíce denně 0.2l, střídat druhy) • jíst častěji menší porce • při podávání stravy brát zřetel na dobu podávání léků

25. Děkuji za pozornost