Tropické deštné lesy

1. Tropické deštné lesy

2. Co je tropický deštný les • Deštný prales je tropický les, který dostane hodně deště. To obvykle má moc rostlin a zvířat. Velmi dobře známý deštný prales je Amazonka. Další deštné lesy jsou např v Brazílii, Ecuadoru, Kolumbii, Chilli, Indonésii,. Barmě, Indii a Bangladéši.

3. Jejich znázornění na mapě

4. Popis lesa • Nikde na zeměkouli není více světla, tepla a vlhka než v korunách deštných pralesů. Podívejte se na svoje pokojové miláčky, tchýniny jazyky, voděnky a ibišky, a vynásobte je v duchu tak 50x co do výšky, šířky a síly. Dostatek světla, tepla a vlhka dělá s rostlinami doopravdy divy. • Pod vysokými korunami stromů najdeme oblast lián, které se divoce vinou okolo kmenů. Některé druhy lián tvoří naprosto neuvěřitelné a nelogické zákruty. Jak se dostanou tvrdé liány na strom mi vysvětloval náš průvodce: přes malinký nízký stromek přeroste mladá liána, a jak strom roste a zvyšuje se, zvedá liánu výš a výš nad zem. Ze starších větví stromů rostou ještě epifytní rostliny (nejsou cizopasníky, ale rostou na těle jiné), orchideje a bromélie. Mnohé koupíte v luxusnějších květinářstvích. Kmeny stromů rostou podivně zakroucené, a jsou často ověšeny liánami, fíkovníky škrtiči i vzdušnými kořeny bromélií jako lodní stožáry lanovím. • Koruny některých stromů se tyčí až ve výšce 40 - 50 metrů. Korunové patro pralesa tvoří ty nejvyšší stromy, hlavně mangrovníky, fíkovníky, a duby a buky. Jejich obrovské listy se natáčejí vstříc slunci, a stíní tak nižším rostlinám.

6. Bromélie a orchidej

7. Vegetace • Dole pod kmeny rostou mechy, řasy a kapradiny. Nenajdete tam ale podrost. Na zemi v pralese je plno bahna, ale překvapivě málo shnilého listí. Rozkladné procesy jsou totiž neobyčejně rychlé, a tak i houby a plísně tu mají krátký život. Dopadá sem jen asi 5% slunečního svitu, a tak nevidíte nikde mech, květy či borůvčí známé třeba ze Šumavy. Zato to žije hmyzem. Termitiště jsou velká a mravenčí dálnice doslova protkávají stromy. • Prales je plný nejen rostlinného života. Je domovem pro množství zvířat a hmyzu. V korunách stromů létají orel opičí, velcí ptáci zoborožci a tukani, ale i malí, jako například papoušci a ledňáčci. Žijí tam celé tlupy gibonů, listy a plody stromů jsou potravou pro množství ptáků, opic a jiných savců. Fíkovníky jsou doslova obalené opicemi, jež se na fíky specializují. Svá hnízda si tu staví i osaměle žijící orangutani. • Malí asijští sloni si vyšlapávají pralesem cestičky, jiné šelmy, jako pardál obláčkový, loví mezi korunami stromů veverky a ptáky. Ale žije tam i množství malých stromových hadů a několik druhů žab. Jistý druh žáby si dělá z hustých listů bromélie jezírka, kam ukládá malé pulce. Pulec bydlí v nádržce s vodou jako v akváriu, a komáří vajíčka a jiný hmyz mu tam jen padají. Mezi kmeny můžeme spatřit plachtící veverky, které uletí až 30 metrů, i létající žáby, dráčky a dokonce i hada s blánami. • Ale pobyt v pralese není jen zážitek pro tělo a pro oko. I váš sluch bude přesycen. Prales ožívá hlavně při stmívání a při svítání, kdy se vyměňuje noční a denní hlídka zvířat. Nejrůznější cvrlikání, kuňkání, cvakání, volání, řvaní... je téměř ohlušující.

8. Gorila a lenochod

10. Vegetace je obrovsky rozmanitá, a i pro znalce je různorodost forem života v džungli mnohdy překvapující. Na hektaru džungle napočítáme přes sto druhů stromů, více než 600 druhů ptáků a 40.000 druhů hmyzu a bezobratlých. Na jednom stomě v panamském pralese napočítali entomologové přes 950 druhů brouků. • Prales si můžeme rozdělit pomyslně na tři části rostoucí nad sebou. Nejvýše roste korunové patro stromů, pak oblast kmenů, a dole podrost a houby. Tropický deštný prales je ekosystém s největším zastoupením organismů, přičemž většina z nich je dosud neurčená. Odhady, kolik zde žije druhů, se různí, někdy se udává 50 %, někdy dokonce 90 % rostlinných a živočišných druhů této planety. Podle odborníků zatím má vědecký popis nanejvýš 10 % z nich, ovšem říct, že je známe, můžeme nanejvýš o jednom procentu!

12. Význam pralesů • Pralesy se formovaly v dávných dobách, nejúspěšnější druhy sdílejí planetu stovky miliónů let. Nezastupitelná je úloha pralesů jako hlavního rezervoáru vody a nazývají se právem plícemi Země. Zásadně zasahují do vodní a klimatické rovnováhy a do oběhu prvků. Absorbují významně sluneční energii. Proč tyto důležité informace opakujeme? Protože ničení pralesů probíhá neudržitelným tempem a s tím, jak mizí z povrchu zemského, se blíží ekologická katastrofa. První důkazy jsou tady. S mizením pralesů dochází ke změnám počasí na celém světě.

14. Úbytek pralesů • Pokud před padesáti lety pokrývaly pralesy asi 12 % zemského povrchu (kolem 12 mil. km2), dnes je to asi polovina a při stávajícím tempu ničení zmizí poslední pralesy do poloviny století. Možná bližší je následující srovnání rychlosti ničení pralesů: každou vteřinu zlikvidujeme prales velikosti jednoho fotbalového hřiště, každou minutu plochu 40 až 60 hektarů, každý rok území 110 až 300 tis. km2, tedy 1 až 2 % celkové rozlohy. Denně padne našim aktivitám 50 až 140 druhů organismů, většinou vůbec nepoznaných.

15. Jak vypadá ničení pralesů? • Zásadním krokem je vykácení stromů. Někde zmizí veškerý porost, jinde se vybírají cenná dřeva jako mahagon, teak, eben atd. a zůstává poničený porost, který ale částečně plní svou původní funkci. Vykácené plochy se bohužel následně vypalují a přeměňují na pastviny pro dobytek, které jsou málo a krátkodobě úživné. Větrná a dešťová eroze změní krajinu na poušť bez porostů, zatímco farmáři postupují dále ve stopách dřevorubců. Den za dnem, rok za rokem.

16. Proč ničíme • - Nová zemědělská půda. Jedná se o nejdůležitější faktor. Státy třetího světa s pralesy patří k nejchudším a nejzadluženějším na světě. Nová půda představuje naději na obživu pro milióny hladovějících lidí. Levnou pracovní sílu zde využívají i bohaté země. - Těžba dřeva. Dříve šlo o palivové dříví do metalurgického průmyslu. Dnes je to komerčně využitelné dřevo. Tuto činnost organizují převážně japonské koncerny s nadnárodní působností. Více než 90 % vykáceného dřeva se ale nevyužije. Tropické dřevo převážně ze západní Afriky využívá i Česká republika. - Těžba a zpracování nerostných surovin, lesnické velkoprojekty a přesidlovací programy.

17. O co přicházíme • - Z pralesů pochází suroviny k výrobě 25 % všech léků.- V pralesích je známo asi 35 druhů jedlých rostlin, zatímco my dnes využíváme jen asi 20 druhů. - Pralesy váží čtvrtinu uhlíku celé biosféry, podílí se výrazně na vstřebávání CO2, který vzniká dýcháním a spalováním (auta, elektrárny, továrny). Skleníkový efekt by mohl být výrazně snížen (až na polovinu) jejich vysazováním, ne ničením.- Tropické pralesy mají však velký význam pro rekreaci a turistiku. - Jsou domovem původních obyvatel, kteří uměli žít s pralesem v harmonickém souladu. Jejich kultury jsou unikátní a hodnotné samy o sobě, s nimi zanikají například i znalosti stovek druhů léčivých rostlin. • Téměř polovina užívaných léků pochází z tropických deštných pralesů.