340 likes | 562 Views
Děti obětí domácího násilí. Mgr. Zora Dušková Dětské krizové centrum. Domácí násilí naplňuje podstatu psychického týrání dítěte, neboť vážně poškozuje jeho zdravý vývoj!
E N D
Děti obětí domácího násilí Mgr. Zora Dušková Dětské krizové centrum
. • Domácí násilí naplňuje podstatu psychického týrání dítěte, neboť vážně poškozuje jeho zdravý vývoj! • Dopad domácího násilí na psychiku dítěte je obdobný jako u jiných forem týrání, může vést k rozvoji stejně závažné symptomatiky.
Rodina Mikrosvět: • zprostředkovává dítěti základní normy, pravidla, řád rodiny a celé společnosti • vliv rodiny: do určitého věku je dítě zcela odkázané na to, co mu systém rodiny předkládá (žádoucí i nežádoucí, až patologické vzorce chování) • později zesiluje vliv prostředí na dítě – škola, vrstevníci
Zralý rodič • rodič poskytuje dítěti vyváženost mezi ochranou, svobodou • rodič buduje jasné hranice • rodič zvládá zacházení s vlastními emocemi; stabilita • rodič zvládá zacházet s emocemi dítěte; přijetí dítěte
Zralý rodič • rodič adekvátně zachází se svými potřebami • rodič adekvátně zachází s potřebami dítěte • rodič je pro dítě srozumitelný • rodič je pro dítě předvídatelný • rodič je schopen otevřené komunikace
Vývojové potřeby dítěte • získat důvěru v dobro světa, povědomí o reálných rizicích • získat důvěru k lidem - skrz zkušenost s rodiči - dítě potřebuje cítit, že rodiče jsou pro něj bezpeční, a to i emočně a citově • pokud toto necítí, ztrácí bazální jistotu a pocit bezpečí - narůstá míra úzkostnosti • domov, kde dochází k domácímu násilí, bezpečný není • rodiče, kteří rozvíjí domácí násilí, nejsou bezpeční
. zkuste si nyní představit nástupiště metra, kde uvidíte někoho SUROVĚ KOPAT DO JINÉ OSOBY Co se ve vás ozve za pocity?
Dopad domácího násilí na dítě Základní pocity: • úzkost, intrapsychická tenze • strach • zmatenost • bezmoc, zoufalství • osamělost
Dopad domácího násilí na dítě • zasažena je jistota / bezpečí primární rodiny • dítě je konfrontováno s konflikty, hádkami, násilím mezi rodiči, s negativními emocemi mezi nimi • „atmosféra“ v rodině je násilím zásadně změněna • chování rodičů se stává pro dítě nesrozumitelným
Dopad domácího násilí na dítě • na dítě je navíc rodičem nejednou vyvíjen přímý nátlak v citové oblasti • jeden z rodičů často vytváří s dítětem koalici • na dítě je přenášena neúnosná zodpovědnost • dítě nemá dostatečně vytvořené obranné mechanizmy pro danou situaci
Dopad domácího násilí na dítě • dítě zažívá intenzivní strach z agresora, i když násilná osoba napadá „jen“ ohroženou dospělou osobu • má strach, že může být kdykoliv samo napadeno - tento fakt se opomíjí! • má strach z opuštění • racionální apely úzkost nesnižují
Dopad domácího násilí na dítě • nepředvídatelnost situací, ve kterých bude násilná osoba agresivní, významně ovlivňuje psychiku dítěte – zesiluje pohotovost k úzkosti • agrese x fáze usmiřování rodičů • dítě má tendenci přebírat odpovědnost za situaci, pak je silně frustrované, nemá nástroje na to, aby zabránilo napadání rodiče = = bezmoc
Dopad domácího násilí na dítě • dítě může mít silné pocity viny za konflikty rodičů • když se rodiče hádají, hádají se „kvůli němu“ • snaží se něco udělat, aby se nehádali
Dopad domácího násilí na dítě • dítě může na situaci domácího násilí odpovídat silnou emoční inhibicí - „emoční zmizení ze situace“ • pokud dítě silně potlačí emoce, může se u něj začít rozvíjet depresivní porucha • dítě zažívá velkou emoční excitaci
Dopad domácího násilí na dítě • mladší děti reagují více úzkostí • starší děti reagují více hostilitou • čím je dítě mladší, tím méně diferencuje, tendence reagovat generalizací, úzkostí, psychicky i somaticky (nemocí) • dívky mají tendenci promítat dopad domácího násilí více do emočních stavů • chlapci zase více do svého chování
Dopad domácího násilí na dítě • domácí násilí hrubě deformuje postoje dítěte k sociálním vztahům a jeho chování k druhým lidem • dítě si zafixuje, že násilí patří ke vztahu, že je to zákonitost • více než „přímou výchovou“ se děti učí nápodobou
Dopad domácího násilí na dítě • noční a denní strachy • poruchy spánku • emoční inhibice • sklíčenost, neradostnost až deprese • psychická labilita, emoční výbuchy • pocit zavržení, odmítnutí rodičem • obviňování sebe sama • identifikace s rolí agresora • identifikace s rolí oběti • .
Dopad domácího násilí na dítě • střídavé obviňování rodičů • nárůst agresivního chování u dítěte • nestabilita v projevech a v chování • nestabilita v příklonu ke konkrétní • osobě • opětovné prožívání traumatu • nesoustředěnost, snížení výkonnosti • .
Příčiny traumatizace • situace vyvolávající úzkost a bezmoc • jednorázové přetížení emoční sféry abnormně silným podnětem (znásilnění, přepadení) - spíše rozvoj posttraumatické stresové poruchy • opakující se, i méně závažné přetěžování jedince, sumarizace následků – spíše disharmonický vývoj osobnosti
. • jedním z důležitých faktorů pro rozvoj posttraumatické stresové poruchy je pocit bezmoci, který dítě v situaci domácího násilí zažívá opakovaně • za konflikty rodičů může přebírat zodpovědnost, avšak nemá žádné možnosti a efektivní nástroje, jak situaci změnit, jak násilí zabránit.
Vztah dítěte k agresorovi • ambivalentní vztah • někdy je mu s agresorem dobře, je „silný“, jindy k němu cítí nepřátelství • agresor může na dítě působit jako bezpečnější, a může být proto preferován, dominantní osoba může dávat dítěti jasnější pravidla, sdělení, důslednost • riziko: identifikace s agresorem
. • situace je o to složitější, že násilnický rodič není „mimo normu“ jen v této oblasti • to, že je schopen se takto chovat ke svým nejbližším lidem, ukazuje na odchylky v osobnostní struktuře takového rodiče, které se bezesporu projevují i v jiných oblastech fungování či spíše nefungování takového rodiče, což umocňuje negativní dopad na vývoj dítěte
. • experimentálně prokázáno, že agresivní chování vyvolává tendenci k jeho opakování i na základě pouhého pozorování, tj. bez dalšího posilování – samotné snížení vzniklé tenze je dostatečně posilujícím faktorem • dítě se více než přímou výchovou učí nápodobou
Vztah k submisivnímu rodiči • ambivalentní vztah • k ohrožené osobě cítí lásku, má potřebu jí ochránit, ale cítí se také popouzeno proti ní, protože ho matka neochrání, protože je „slabá“ • submisivní rodič může svým chováním na dítě působit rozmlženě, takový rodič není neschopen zajištění ochrany a bezpečí v jiných situacích • riziko: identifikace s rolí oběti
. • pokud jedinec opakovaně zažívá v různých situacích bezmoc, nemá možnost ovlivňovat situaci a mít na ni vliv, může se naučit pasivitě a rezignaci jako svému způsobu řešení • pak není schopen vyvíjet efektivní obranu a nalézat efektivní a zdravá řešení ani v jiných situacích
. • mezi oběťmi domácího násilí nalezneme mnoho žen, které byly v dětství vystaveny některé z forem interpersonálního násilí (fyzické, psychické, sexuální násilí) a zažívaly absolutní bezmoc • tenkrát se nemohly vzepřít, chránit se, nemohly ale také ani od svých rodičů odejít; mohly pouze „přijmout“ situaci
. • i v dospělém věku se pak chovají podobně, neboť jiné formy chování si neměly možnost v průběhu svého vývoje osvojit • i v dospělém věku jsou lapeny v zajetí bezmoci a opakovaně se dostávají do podobných situací jako v dětství - okolnosti fyzického, psychického či sexuálního násilí se opakují i později • naučily se být oběťmi
. • i to je jeden z argumentů, proč je nutné děti chránit před domácím násilím a před tím, aby byly vystaveny takovému počínaní, ať již v roli přímé oběti nebo svědka • deformace je totiž nejednou trvalá a významně, negativně ovlivňuje i fungování v dospělém věku! • cesta ven vede později především přes dlouhodobou psychoterapii
Způsob péče a ochrany dítěte • vhodný je citlivý přístup za pomoci odborníků • verbalizované odpovědi v mnoha případech nekorespondují s autentickým přáním a zejména s potřebami dítěte! • dítě může mít obavu z agresora • dítě může mít potřebu chránit slabšího rodiče
Způsob péče a ochrany dítěte • role svědka proti vlastním rodičům může být pro dítě velmi náročná, až nesplnitelná • dítě by nemělo být tázáno přímo, např. s kým chce být - u soudu, na OSPODech
Způsob péče a ochrany dítěte • asistovaný styk v případech, kdy se dítě nechce s násilnickým rodičem stýkat, není žádoucí; nutíme dítě, aby ignorovalo vlastní pocity • přenášíme na dítě zodpovědnost za stav, který neumí lépe zvládat ani dospělé osoby – rodiče • chceme, aby se dítě chovalo zraleji než dospělí!
Způsob péče a ochrany dítěte • asistovaný styk v případech, kdy se dítě nechce s násilnickým rodičem stýkat, není žádoucí; nutíme dítě, aby ignorovalo své vlastní pocity, i nenávist rodičů • zejména dospělí by měli nést důsledky svého chování i tím, že nebude naplněno právo rodiče – agresora na styk s dítětem
Způsob péče a ochrany dítěte • každý případ je potřeba posuzovat zcela individuálně • efektivní pomocí dětem ohroženým domácím násilím jsou případové, interdisciplinární konference; každý odborník může vnést svůj úhel pohledu – za potřeby dítěte, submisivního rodiče, agresivního rodiče = = optimální řešení
. • dítě má právo na oba rodiče • ovšem následky za porušení norem by měl nést rodič, který je překročil, nikoliv dítě • společnost by měla dávat najevo, že násilí do vztahů nepatří