Jak být dobrým rodičem

1. Jak být dobrým rodičem O výchově v rodině

2. Koho zajímá výchova v rodině? • Rodiče • Děti • Vývojové psychology • Psychology osobnosti • Klinické psychology • Poradenské psychology • Psychoterapeuty • Genetiky a biology

3. Koho zajímá výchova v rodině?2. • Pedagogy • Vychovatele • Sociální pracovníky • Pediatry… A není to nakonec tak, že výchova v rodině zajímá opravdu skoro všechny?

4. 1) Výchova jako jeden z vnějších faktorů vývoje lidské osobnosti, sociokulturní vlivy Okolní prostředí ovlivňuje psychický vývoj každého jednotlivce zcela specifickým a jedinečným způsobem. Jedinečnost tohoto působení je pak určována: • kvalitou prostředí • intenzitou jakou podněty prostředí na subjekt působí • délkou trvání takového podnětu • vnitřním nastavením subjektu a „citlivostí“ vůči působícím podnětům, která je dána přítomností dědičných dispozic.

5. 2) Výchova jako faktor socializace dítěte • Socializace je obvykle chápána jako širší pojem, který v sobě zahrnuje veškeré začleňování člověka do života sociálních skupin i celé společnosti. • Výchovou je potom chápána ta část socializace, která se vyznačuje jistou záměrností, sleduje nějaký cíl, i když se ne vždy a ve všech případech jedná o působení vědomé a deklarované. • Výchova (společně se vzděláním) se liší od ostatních forem socializace v tom, že zahrnuje taktéž záměrné učení.

6. 3) Výchova jako specifický znak rodinné komunikace • Výchova, která je spíše tradičně chápána jako:“záměrné a k určitému cíli směřující působení dospělých na děti s použitím určitých výchovných prostředků a metod (např. přesvědčování, odměny a tresty)“ (Čáp, 1996, str. 13), může být charakterizována taktéž jako jedinečný způsob komunikace mezi dětmi a dospělými (Mareš, Křivohlavý, 1995), který je charakteristický pro určitou sociální skupinu (rodina, škola).

7. 3) Výchova jako specifický znak rodinné komunikace 2 • Podle Satirové je komunikaci v rodině možno chápat jako způsoby, které lidé používají pro vzájemné dorozumění. (Satirová, 1994) • Podle Čápa je taktéž možno vyjádřit v termínech sociální komunikace a interakce různé formy způsobu výchovy. (Čáp, 1996)

8. 3) Výchova jako specifický znak rodinné komunikace 3 Kladný emoční vztah je doprovázen: • oboustranným působením • kooperací • nasloucháním druhému • přívětivou gestikulací a mimikou Záporný emoční vztah se vyznačuje: • jednosměrným působením • nepouštěním druhého účastníka ke slovu • agresivitou • odmítavou mimikou, gestikulací • velkým odstupem

9. Výchova v rodině a její terminologie • Jako způsob výchovy se označuje: ”celková interakce a komunikace dospělých (matky, otce, rodiny, školy atd. ) s dítětem” (Čáp, 1996, str. 135). • Mateřské či obecněji rodičovské chování - provádí deskripci vnějškově pozorovatelného a objektivně zaznamenatelného chování matek (obecněji rodičů, tedy i otců). • Rodičovské chování můžeme definovat jako objektivně zachytitelné projevy vůči vychovávanému dítěti.

10. Výchova v rodině a její terminologie 2 • Styl výchovy (Erziehungsstile) - který vyjadřuje podstatné a obecnější momenty, jež se objevují v nejrůznějších formách výchovného působení. Termín styl výchovy je spojen především se jménem K. Lewina a s rozlišením tří základních typů: autokratického, liberálního a integračního.

11. Výchova v rodině a její terminologie 3 • M. Ziemska definuje rodičovské postoje jako: “Rodičovský postoj je tedy získaná struktura kognitivně-konativně-afektivní, řídící chování rodičů vůči dítěti.” (Ziemska, 1969, str. 42).

12. Výchova v rodině a její terminologie 4 Většina autorů definovala dvě nebo tři postojové dimenze, a jak jsme již poznamenali, zejména jsou to dimenze emočního vztahu k dítěti a úroveň řízení. • postoj kladný, láskyplný, akceptující – záporný, hostilní, chladný až zavrhující • postoj kontrolující – postoj poskytující dítěti autonomii, volnost, liberální postoj • důslednost – nedůslednost

13. Trochu z jiné strany - attachment Další možností, jak se dívat na „výchovu v rodině“ je prizma rané péče a interakce v raných fázích vývoje. Formativní účinek rané citové vazby….

14. John Bowlbyteorie attachmentu

15. Návod z etologie • „Housata jsou při narození naprogramována, aby následovala první figuru, která se před nimi objeví, většinou husu, ale v tomto případě následují fylogeneticky vzdáleného dvojnožce Konrada Lorenze…“ (Hrdy: Mother nature: a history of mothers, infants, and natural selection, 1999)

16. Jak probíhá proces „připoutání“ u Homo sapiens? • Je zřejmé, že dětské mládě chce zůstat v blízkosti attachmentové figury… • Je ale neschopné po narození přibližně až do jednoho roku věku attachmentovou figuru následovat…

17. Teorie attachmentu Definice: „trvalé emoční pouto, charakterizované potřebou vyhledávat a udržovat blízkost s určitou osobou, zejména v podmínkách stresu“ (1969) Základní principy - dítě se rodí s vrozeným repertoárem chování a signálů (pláč, úsměv a „broukání“), který vyvolává vysoce pravděpodobnou (i když ne jistou) reakci rodiče – že zareaguje na tento signál dítěte a odpoví na něj. - zpočátku vysílá dítě tyto signály vůči všem potenciálním pečovatelům

18. Teorie attachmentu 1 Bowlby vnímá attachment jako systém zabudovaný do širšího zpětnovazebního mechanismu (jako termostat ): - když dítětem očekávaná blízkost att. figury není naplněna, attachmentový systém se aktivuje; v závislosti na věku a okolnostech začne dítě plakat, volat nebo lézt. Za optimálních podmínek vyvolá takto návrat pečující osoby a jeho attachmentový systém „se vypne“.

19. Teorie attachmentu 2 • Očekávání nebo nastavení stupně blízkosti att. figury se snižuje či zvyšuje v závislosti na aktuálním stavu dítěte. • Pokud je celkově nastavení potřeby blízkosti vyšší, dochází k častější aktivaci attachmentového systému (Vrozené dispozice? Temperament?) • Toto nastavení je zvyšováno fyziologickými změnami – únava, nemoc…

20. Teorie attachmentu 3 Selektivita attachmentu • děti postupně vysílají signály selektivně • děti vyhledávají a připoutávají se k pečovateli, který je dostupný a reaguje na jejich potřeby (att. figurou může nebo i nemusí být ta osoba,která se stará o fyziologické potřeby dítěte (např. krmení) – paralela s housaty )

21. Teorie attachmentu 4 Protrahovaná separace nebo ztráta att. figury vede k následujícím konsekvencím: • intenzívní aktivace att. systému (pláč, volání a hledání att. figury) • zoufalství a netečnost • „detachment“ (vyhýbání se matce po jejím návratu) • pokud není umožněno formování „náhradní“ vazby, výsledkem je osobnost neschopná emoční vazby (orig. affectionless personality)

22. Harlowovy drátěné a látkové matky

23. Významný příspěvek k teorii attachmentu Harry F. Harlow, “Love in Infant Monkeys,” 1959 Mateřská deprivace u mláďat makaka rhesus

24. Bowlby a Ainsworthová- 1986

25. Příspěvek Mary Ainsworthové – „secure base“ • Přesvědčila Bowlbyho, že primární motivací dítěte je emoční jistota: matka poskytuje dítěti „bezpečné zázemí“ pro exploraci a poznávání světa. • Attachment dle ní ovlivňuje nejen emoční, ale i kognitivní vývoj.

26. Látková Harlowova matka jako „secure base“

27. Další příspěvek Mary Ainsworthové: The Strange Situation • Existují individuální rozdíly v att. vztazích – ne jen stabilní nebo přerušený attachment, ale spíše více nebo méně jistý attachment. (Matky se liší v senzitivitě a adekvátnosti svých reakcí na potřeby dítěte, podle toho se děti cítí více či méně bezpečné) • V 70. letech vytváří nástroj na měření attachmentové jistoty „The Strange Situation“

28. 4 kritéria jistého attachmentu • Aktivní hra a explorace v přítomnosti pečovatele (slouží jako secure base) • Radostné vítání s pečovatelem při opětovném setkání po separaci • Efektivní utišení dítěte pečovatelem v situacích, kdy je dítě rozrušeno… • Absence vzteku, nevrlosti nebo stahování se z kontaktu

29. „The Strange Situation“ • Metoda pro sledování: • stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u svých matek před a po separaci • stupně blízkosti, kterou děti vyhledávají u cizí osoby, jsou-li na chvíli opuštěny matkou • protestu při separaci od matky • trvání metody – hodina a půl, 8 epizod

30. „The Strange Situation“ 2 Sledují se čtyři dimenze: • Vyhledávání blízkosti a kontaktu • Udržování kontaktu • Vzdorovitost, odmítání (resistence) • Vyhýbavost (avoidance)

31. Prvních 5 epizod • Matka s dítětem jsou v místnosti s křeslem a hračkami pro dítě • Matka s dítětem zůstává na 3 minuty v místnosti, dítě může explorovat • Přichází cizí osoba, zůstává v místnosti 3 minuty, matka odchází • Cizí osoba a dítě jsou spolu v místnosti 3 minuty • První shledání: matka se vrací a zdraví se s dítětem, mezitím cizí osoba odchází. Po 3 minutách odchází matka znova.

32. Závěrečné 3 epizody • Dítě je samo v místnosti 3 minuty. • Cizí osoba znovu vstupuje do místnosti a tentokrát aktivně interaguje s dítětem 3 minuty. • Druhé shledání: matka se vrací, cizí osoba odchází. Matka se zdraví s dítětem a společně odcházejí.

33. Ainsworthová tvrdí, že děti tvoří 2 základní typy (jistý a nejistý/úzkostný);členěno na 3 různé skupiny A, B, C. • Avoidant/vyhýbavý– děti se příliš nepřibližují k matce a nepreferují ji před cizí osobou, mohou ale protestovat, když matka odchází. • Securely attached/jistý – děti jsou v blízkosti matky, jsou si jisté a hrají si, když je přítomna.Bývají rozrušeny, když matka odejde, ale po jejím návratu se rychle zklidňují a pokračují ve hře. • Resistant (Anxious-ambivalent)/úzkostně odmítavý – dříve ambivalentní – děti jsou v blízkosti matky, ale mohou ji odmítat, protestují při jejím odchodu, po návratu však vykazují známky aktivní či pasivní hostility vůči matce. Projevují vzdorovitost, odmítání matky.

34. Strategie zvládání stresu u jednotlivých skupin • Avoidant – (A skupina) – předpokládají, že pečující osoba je nedostupná, neposkytuje jim útěchu, vyhýbají se jí. • Secure - (B skupina) – předpokládají u pečující osoby útěchu as důvěrou ji vyhledávají • Resistant - (C skupina) – naučily se, že jejich pečující osoba je občas nedostupná, vyhledávají ji, ovšem s nedůvěrou…

35. Výhrady • Kódují se pouze kategorie chování, nikoliv kontinuum děje • Vhodné pouze pro děti do dvou let • Prožívání separace a shledání u dětí je pouze malý výsek ze sociálních interakcí v realitě, v různých podmínkách mohou mít tyto situace různý význam (vliv výchovy, kultury…)

36. Nové myšlenky v teorii attachmentu • Adult Attachment Interview • D skupina (disorganised attachment) • Romantické vztahy – příspěvek k psychologii lásky

37. The Adult Attachment Interview • Mary Main, studentka a spolupracovnice M. Ainsworthové, vypracovala metodu AAI. • Dospělí jsou požádáni, aby vzpomínali na své dětství a zejména na emočně nabité situace v souvislosti s jejich rodiči a aby interpretovali chování svých rodičů. • Rozhovor je přepsán, kódován dle systému, různé kategorie (koherence, s jakou jsou jednotlivé situace vyprávěny nebo přítomnost či absence idealizace rodičů).

38. The Adult Attachment Interviewskupiny • Autonomous – dospělí, kteří popisují své dětství vyrovnaným, akceptujícím, koherentním a konzistentním způsobem. • Dismissing – dospělí podávající krátký, nekompletní výčet situací, mají málo vzpomínek, tendují k idealizaci dětství a rodičů • Preoccupied –podávají nekonzistentní a nesourodý výčet, v nichž se často objevují v roli bojujícího a účastnícího se minulých konfliktů

39. Paralely mezi dětským a dospělým attachmentem • Secure – bezpečná explorace • Avoidant – vyhývající se kontaktu • Resistent – bránící se kontaktu, bojující • Autonomous – jistá narace • Dismissing – odmítají znovuvyvolání vzpomínek • Preoccupied – zapleteni do minulosti

40. Mezigenerační přenos citové vazby • Van Ijzendoorn (1995) na základě sekundární analýzy velkého množství studií o attachmentu došel k názoru, že matky, které mají konzistentní a koherentní vzpomínky na vlastní dětství a spadají do skupiny „autonomous“, častěji mají děti s tzv. jistou citovou vazbou.

41. Skupina D – disorganised pattern • U dětí, které byly obtížně klasifikovatelné dle Ainsworthové kódovacího systému, rozpoznali Main a Solomon čtvrtý druh attachmentu – tzv. disorganizovaný. • Tyto děti nemají žádný stabilní způsob, jak zvládat stresovou situaci (oproti typů A, B, C) • Nehybnost, „zamrznutí“, obavy z pečovatele, protichůdné reakce, nekonzistence v chování nebo naopak stereotypie gest a pohybů…

42. Romantic Relationship • Základní studie Cindy Hazan a Phillipa Shavera (1987) – teorie attachmentu je aplikována na romantické (partnerské vztahy). • Studie 1: Dotazníky distribuovány prostřednictvím novinRocky Mountain News, analyzoványodpovědi 620 respondentů (věk od 14 do 92 let, průměr = 36 let). • Studie 2: 108 adolescentních studentů (věkový průměr = 18 let).

43. Tři možnosti - A • Necítím se dobře, když jsem v blízkosti druhých; je pro mne těžké jim beze zbytku důvěřovat a těžko si dovolím být na nich závislý. Jsem nervózní z opravdové blízkosti a můj partner často vyžaduje mnohem víc intimity než je pro mne příjemné.

44. Tři možnosti - B • Je pro mne relativně snadné se dostat do blízkosti druhých a je pro mne příjemné spoléhat na ně a zároveň nechat je spoléhat se na mne.Nedělám si starosti s tím, že jsem k někomu připoután nebo, že je někdo se mnou v těsném vztahu.

45. Tři možnosti C • Mám dojem, že druzí váhají, zda chtějí být v mé blízkosti, tak jak bych chtěl já. Dělám si starosti, zda mne partner skutečně miluje nebo zda se mnou zůstane. Toužím s milovanou osobou splynout, ale tato touha partnery odrazuje.

46. Závěry k teorii attachmentu • Původní teorie attachmentu je úzce svázána s ranými zkušenostmi s rodiči a se separací a shledáním. • Existují kroskulturální rozdíly v reakcích na „strange situation“. Tzn. attachment se formuje v různých kulturách poněkud rozdílně. • Ainsworthové myšlenka o dlouhotrvajícím účinku očekávání od pečovatelů poskytla ideu ke studiu attachmentu v dospělosti

47. Závěry 2 • Myšlenky attachmentové teorie se týká hlavně emocionálních potřeb dítěte. • Po deklaraci myšlenky „bezpečné základny“ se objevuje spojení optimálního formování attachmentové vazby a kognitivního rozvoje. • Bezpečná základna neumožňuje dítěti poznávat pouze materiální svět, ale také vyznat se v emocích a sociálních situacích.

48. A jak tedy být dobrým rodičem?Pár rad od J. Prekop: Potřebujete vědět, co děti potřebují: • Jasná měřítka a schopnosti rozlišovat mezi dobrem a zlem. • Vytříbený cit pro skutečné hodnoty a nosné tradice. • Logiku srdce, aby nacházely lidsky přijatelnější rozhodnutí než jaká programuje počítač.

49. A jak tedy být dobrým rodičem? • Sílu vůle a zatížitelnost – stejně tak jako připravenost snášet krize bez ztráty odvahy • Naději jako životní postoj • Úctu před vyššími zákony, tzn. podle okolností omezit vlastní svobodu při svobodomyslném rozhodování

50. A jak tedy být dobrým rodičem? • Připravenost otevřeně vyjadřovat pocity, neutíkat před konflikty s ostatními, přijímat usmíření a solidarizovat se. • Schopnost milovat, tzn. milovat své bližní jako sám sebe.