Tkáně

1. Tkáně Dostupné z Metodického portálu www.rvp.cz, ISSN: 1802-4785, financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem pedagogickým v Praze.

2. Tkáně • soubory buněk mající stejný tvar a vykonávající společnou hlavní funkci • dělí se: - epitely - pojiva - tkáň svalová - tkáň nervová

3. soubory buněk hustě k sobě přiřazených, pokrývajících povrch nebo vystýlajících dutiny jednovrstevný epitel má buňky uložené v jedné vrstvě a podle tvaru buněk je: - plochý - krychlový - válcovitý mnohovrstevný epitel má buňky uspořádané ve vrstvách podle funkce rozdělujeme epitely: - krycí - výstelkové - žlázové (epitelové buňky vyměšují určité látky) - resorpční (epitelové buňky vstřebávají určité látky) - dráždivé (epitelové buňky jsou dráždivé) Epitely Epitelové buňky

4. Pojiva • tkáně, které se kromě buněk skládají ještě z mezibuněčné hmoty, jíž může být takové množství, že určuje základní vlastnosti tkáně • mezibuněčná hmota vzniká činností pojivových buněk • Rozlišujeme tři druhy pojiv: - vazivo - tkáň chrupavková - tkáň kostní

5. Vazivo • měkká tkáň složená z nepravidelných cípatých a vřetenových buněk, uložených v polotekuté až rosolovité základní hmotě • probíhají v nich vlákénka – vazivové fibrily: - kolagenní fibrily (vařením se rozpouštějí na klih) - elastické fibrily • některé vazivové buňky v sobě hromadí tuk a mohou se změnit na tukové buňky, jiné hromadí barviva, a mění se tak na buňky pigmentové • vazivové buňky v blízkosti cév vykonávající měňavkovitý pohyb a dovedou pohlcovat cizí částečky = histiocyty • ve vazivu jsou roztroušeny buňky žírné obsahující v cytoplazmě heparin, látku brzdící srážení krve • rozlišujeme různé druhy vaziva: - řídké vazivo: nečetné fibrily a hojná mezibuněčná hmota; je měkké, poddajné a tvoří výplně jiných tkání - tukové vazivo: řídké vazivo, v jehož buňkách je nahromaděn tuk - tuhé vazivo: četné fibrily zhuštěné do svazků; je vláknité a tuhé; drží kosti pohromadě, tvoří kloubní pouzdra a šlachy - lymfoidní vazivo: síťovité, v síti vazivových buněk jsou nahromaděny bílé krvinky; vazivo je dobře zásobeno krví prostřednictvím cév

6. Chrupavka • pevní, bílá nebo nažloutlá, obsahuje okrouhlé buňky, uložené buď jednotlivě, nebo po několika v komůrkách pevné základní hmoty • rozlišujeme: - chrupavka sklovitá: fibrily nejsou v této hmotě patrné - chrupavka vazivová: lze pozorovat vazivové fibrily - chrupavka elastická: obsahuje elastické fibrily • povléká kloubní konce kostí, tvoří hrtan, přední konce žeber, tvoří vložky mezi kostmi, je ve stěnách průdušnice, průdušek, v ušním boltci, přepážce nosní • je téměř bez cév, řezné rány chrupavkou se nehojí

7. Kost • tvrdé pojivo, jehož základní hmota je prostoupena fosforečnanem a uhličitanem vápenatým • ústrojnou pružnou látkou je ossein; kosti dětí obsahují hodně osseinu, a jsou proto pružné a poddajné • kost je hojně prostoupena krevními cévami, proto se poraněné kosti dobře hojí

8. Tkáň svalová • tvořena protáhlými jednotkami, které se po podráždění smršťují • vyskytuje se v těle ve třech druzích: - svalstvo hladké: je tvořené protáhlými jednojadernými buňkami vzájemně spojenými jemným vazivem; v cytoplazmě obsahují buňky jemná, smrštitelná vlákna; tvoří převážnou část trávicí soustavy, stěny dělohy, močového měchýře; pracuje nezávisle na naší vůli, je inervováno vegetativními nervy - svalstvo příčně pruhované: skládá se ze svalových vláken, která jsou mnohojaderná; už při slabém zvětšení lze na vlákně pozorovat pravidelně se střídající světlé a tmavé úseky; jeho činnost je ovládána vůlí, je řízeno míšními a mozkovými nervy a je pod kontrolou mozkové kůry; tvoří svaly kosterní, svaly jazyka a hltanu - svalstvo srdeční: rovněž příčně pruhované, ale složené z jednojaderných až dvoujaderných úseků, propojených šikmými můstky; smršťuje se rytmicky, nezávisle na vůli, je řízeno vegetativními nervy

9. Pohled pod mikroskopem Hladká svalovina, Příčný řez svalovými vlákny, Srdeční svalovina na řezu

10. Tkáň nervová • skládá se z bohatě rozvětvených nervových buněk (neuronů), vedoucích vzruchy • výplň mezi nervovými buňkami tvoří drobné, bohatě rozvětvené buňky – neuroglie; tyto buňky vyživují neurony a odvádějí odpadní látky metabolismu v nervové tkáni • okolo dlouhých výběžků neuronů tvoří neuroglie ochranný obal – Schwannovu pochvu, pod kterou se na mnohých vláknech vytváří myelinová pochva Neuron

11. Použitá literatura a zdroje: JELÍNEK, J.; ZICHÁČEK, V.: Gymnázium pro střední školy gymnazijního typu.Olomouc: FIN PUBLISHING, 1996. ISBN 80–86002–01-2. Str. 3 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Epithelial-cells.jpg Str. 7 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Scapula_ant.jpg Str. 7 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Humerus_post.jpg Str. 9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glatte_Muskelzellen.jpg Str. 9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Skeletal_muscle_-_cross_section,_nerve_bundle.jpg Str. 9 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Glanzstreifen.jpg Str. 10 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Neuron_Hand-tuned.svg