190 likes | 695 Views
Vývoj písma 1 Písmo starověké Mezopotámie. Klínové písmo. První písmo vzniklo v Sumeru (oblast Blízkého Východu – Mezopotámie) a Sumerové jej podle své víry dostali od boha Enkiho . U Babyloňanů a Asyřanů tomu bylo podobně, dar získali od bohyně Nisaby a boha Nabua.
E N D
Klínové písmo • První písmo vzniklo v Sumeru (oblast Blízkého Východu – Mezopotámie) a Sumerové jej podle své víry dostali od boha Enkiho. U Babyloňanů a Asyřanů tomu bylo podobně, dar získali od bohyně Nisaby a boha Nabua. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Obr. č. 1
Klínové písmo • S nejstaršími zlomky písma se setkáváme již ve 4. tis. př. n. l. Není to ještě písmo klínové, ale jsou to různé přímé a zaoblené čáry. • Nápisy tesané do kamene, například náhrobní kameny a sochy, se psaly do sloupců shora dolů a zprava doleva, zatímco na hliněné destičky, které byly mnohem častější, se psalo tak, jak píšeme my, tedy vodorovně zleva doprava. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Klínové písmo • Kdyby se psalo obráceně, tak by písař smazával to, co už napsal. Ono se vlastně v pravém slova smyslu nepsalo, ale pomocí rákosového stvolu přiříznutého do trojúhelníčku se do hlíny znaky vytlačovaly. Byly tři formy klínů – kolmý, vodorovný a šikmý. • Použitím klínů různého formátu vznikl rozsáhlý grafický systém. Na začátku 3. tisíciletí př. n. l. mělo klínové písmo přes 600 znaků, přesto nedokázalo vyjádřit všechna slova, proto se začalo používat ve 2. tis. př. n. l. písmo slabičné. Písařské školy však chtěly uchovat i některé znaky obrázkového písma, které by lépe sloužily k praktickému životu. Ty měly kromě konkrétního významu i význam abstraktní. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Klínové písmo • Psalo se na hlínu, která se vyčistila od příměsí a kamínků, pak se namočila a v dlani se z ní uhnětla tabulka. Tabulka mohla mít různý tvar (nejčastěji byla čtvercová, ale mohla být také zakulacená, aby se dobře držela). Měla i různé velikosti. Podivuhodnou zvláštností je nalezená tabulka z 2. tis. př. n. l., je zachovaná v drobných úlomcích v pařížském Louvru. Největší úlomek 2,5x2,5 cm má přes 30 řádků textu, čitelného pouze pod lupou, zatím si nedovedeme představit, jak to písař dokázal. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Klínové písmo • Hlína byla nejrozšířenější materiál, ale psalo se i na kámen, dřevo, slonovinu, kov, vosk nebo štětcem na glazurované kachličky. Později se používal i papyrus a pergamen. Psát neuměl každý, protože současně se čtením to bylo velmi obtížné, proto existovali písaři jako zvláštní profese. Obr. č. 2. Klínové písmo VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Klínové písmo • Pro úřední spisy byla důležitá ochrana pravosti dokladů, proto byly buď přikládány pečeti (mohl to být i vtisk nehtu nebo lem roucha, později pečetní prsteny). Někdy se tabulky i vkládaly do obálek – hliněných schránek, které po vyjmutí obsahu praskly, a tudíž dokazovaly pravost tabulky. • Písmo se používalo nejen ke každodenním potřebám, ale především k praktickým účelům – soupisy, přehledy, evidence, hospodářské a účetní záznamy. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
George Friedrich Grotefend • Po zániku starověkých civilizací, které klínové písmo používaly, vymizela i jeho znalost. Mnoho badatelů se snažilo neznámé znaky rozluštit. Klíč k záhadě však objevil až George Friedrich Grotefend. • Od dětství měl zálibu v luštění rébusů a od studentských let ho zajímaly otázky písma. Jako sedmadvacetiletý se vsadil se svým přítelem, tajemníkem knihovny, že záhadné klínové písmo rozluští. V té době pracoval jako učitel a žádné zvláštní vzdělání tohoto druhu neměl. Přítel mu opatřil několik nápisů a Grotefend se pustil do práce. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
George Friedrich Grotefend • Jaké měl přitom vyhlídky na úspěch? • Nevěděl, v jaké řeči jsou nápisy napsány. • Nevěděl, zda je písmo hláskové nebo slabičné, nebo jestli znak vyjadřuje celé slovo. • Nevěděl, jak se čte: zda shora dolů nebo zleva doprava nebo zprava doleva. • Neznal žádný orientální jazyk. • Neexistoval žádný dvojjazyčný nápis, který by bylo možné porovnávat. • Nebudeme popisovat, kolik úsilí, trpělivosti a vytrvalosti potřeboval k tomu, aby nakonec klínové písmo rozluštil VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Vývoj klínového písma Popis vývoje klínového písma naleznete na videu zde VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Číslice zapsané klínovým písmem • Původní sumerská číselná soustava byla desítková. Brzy však v Mezopotámii převážila číselná soustava šedesátková. Rozdělení kruhu na 360 stupňů pochází právě z Mezopotámie. • Kde se dnes uplatňuje šedesátková soustava? (při měření času) VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Otázky • Které písmo je nejstarší? • Jaký význam mělo vytvoření písma pro starověké civilizace? • Bylo rozluštěno klínové písmo? • Porovnej materiál, na který se psalo ve starověkém Egyptě a Mezopotámii. • Narýsuj čtverec o stranách 2,5cmx2,5cm a zkus do něj vepsat text – kolik řádků dokážeš napsat? VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Odpovědi • Nejstarší písmo vzniklo v Mezopotámii, jedná se o písmo klínové. • Už ve starověkých civilizacích bylo nutné si vést důležité záznamy, které souvisely se správou říše, jako například soupisy majetku, pozemků, počet obyvatel, vymezení hranic, účetní knihy, korespondence atd. • Klínové písmo bylo rozluštěno. • V Mezopotámii se psalo především na hliněné tabulky, popřípadě na dřevo, kosti, kůži, kámen, v Egyptě se psalo na papyrus. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová
Zdroje Obr. č. 1 Mapa Mezopotámie MUSSER, Karl. Wikipedia.org [online]. [cit. 16.9.2013]. Dostupný pod licencí CreativeCommons Uveďte autora-Zachovejte licenci 2.5 Generic na www: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tigr-euph.png Obr. č. 2 Klínové písmo NEZNÁMÝ AUTOR. Wikipedia.cz [online]. [cit. 16.9.2013]. Dostupný jako volné dílo na WWW: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Cuneiform_script.jpg ZAMAROVSKÝ, Vojtěch. Za sedmi divy světa. Praha: Státní nakladatelství dětské knihy, 1967. VY_32_INOVACE_CJ2.ZEZ.01 Mgr. Bronislava Zezulová