H M Y Z

1. H M Y Z

4. Proč je hmyz důležitý • Ekologicky velmi variabilní skupina (může žít na zemi, ve vodě, v půdě a ve vzduchu) A TAKÉ VELMI VÝZNAMNÁ • Hmyz dominuje v potravních řetězcích v počtu i objemu (významný zdroj potravy, ale i významný konzument a predátor) • OPYLOVAČ • parazitismus či přenos chorob • kontrola škůdců

5. Hmyz produkuje řadu chemických sloučenin, které mohou být sbírány pro naše užití: • HEDVÁBÍ –kokony bource morušového • MED, VOSK, PROPOLIS, MATEŘÍ KAŠIČKA HMYZ jako POTRAVINA ! ! ! !

6. EVOLUČNÍ ÚSPĚCH HMYZU • MALÁ VELIKOST • VNĚJŠÍ KOSTRA • VÝKONNÁ VZDUŠNICOVÁ SOUSTAVA • LET • ROZMNOŽOVACÍ SCHOPNOST • SPECIALIZOVANÉ SMYSLY

7. MORFOLOGIE HLAVA HRUĎ ZADEČEK KŘÍDLA SLOŽENÉ OKO TYKADLO KL§¨Ů KJ

8. HLAVA • CENTRUM smyslové a řídící • 1 pár tykadel • složené oči + max. 3 oči jednoduché • vnější ústní ústrojí: nepárový svrchní pysk, pár kusadel, pár čelistí, nepárový spodní pysk • původní je kousací • modifikace: bodavě sací, sací, lízací

10. HRUĎ • ZAJIŠŤUJE POHYB – nese 3 páry nohou a KŘÍDLA • tvořen třemi články: předohruď, středohruď a zadohruď – každý jeden pár nohou • středohruď a zadohruď – každý pár křídel

11. NOHAkyčle, příkyčlí, stehno, holeň, chodidlo - 2 drápky

12. KŘÍDLO HMYZU = křídlo ptáků

13. MODIFIKACE KŘÍDEL

14. ZADEČEK • většina trávicí trubice • vylučovací orgány – malpighické trubice • končetiny zakrnělé (redukované) • přeměněny na vnější pohlavní orgány (kopulační orgány samců a kladélko samic)

15. Nervová soustava • ŽEBŘÍČKOVITÁ • řídící centrum – NADJÍCNOVÉ a PODJÍCNOVÉ GANGLIUM inervují (tykadla, oči,úú) • z nich vybíhají nervy – konektivy k dalším gangliím

16. SMYSLY • SLOŽENÉ OČI - nejvyvinutější u členovců • JEDNODUCHÉ OČI • SMYSLOVÉ BRVY – senzily (hmat, chuť, čich) • Johnstonův orgán – zvukové čidlo v 2. tykadlovém článku • Tympanální orgán – zvukové čidlo

17. HORMONÁLNÍ ŘÍZENÍ • EKDYZON • NEOTENIN

18. DÝCHACÍ SOUSTAVA • VZDUŠNICOVÁ • VZDUŠNICE (tracheje) – větvící se trubice vystlané kutikulou, propojené podélnými spojkami • přivádějí kyslík až k buňkám tkání • KRVOMÍZA – neslouží k transportu kyslíku • chitinová výstelka se svléká při svlékání • napovrch ústí – průduch, stigma

19. TRÁVICÍ SOUSTAVA • TRÁVICÍ TRUBICE bez trávicích žláz • PERITROFICKÁ MEMBRÁNA • ústí malpigických trubic – VYLUČOVACÍ ORGÁN

20. CÉVNÍ SOUSTAVA • OTEVŘENÁ • HEMOLYMFA – KRVOMÍZA • SRDCE – rozšířená hřbetní céva s otvory (OSTIE)

21. VÝVIN • NEPŘÍMÝ • 2 způsoby: HEMIMETABOLIE (vývin s proměnou nedokonalou) a HOLOMETABOLIE (vývin s přeměnou dokonalou)

22. Hemimetabolie Holometabolie

23. NYMFA podobná dospělci stejné úú složené oči článkované nohy viditelné základy křídel a vnějších pohlavních orgánů několikanásobné svlékání (instary) až IMAGO LARVA nepodobná dospělci může mít jiné úú nemá složené oči nohy s jiným článkováním nemá viditelné základy křídel a vnějších pohlavních orgánů několikrát se svléká a pak se mění v KUKLU Hemimetabolie Holometabolie

24. SYSTÉM HMYZU BEZKŘÍDLÍ Šupinušky - Rybenky HEMIMETABOLA KŘÍDLATÍ HOLOMETABOLA

25. MEMIMETABOLA JEPICE a VÁŽKY: • STAROKŘÍDLÝ HMYZ –neumí skládat křídla ploše na zadeček JEPICE: • na zadečku štěty • nymfy –VODNÍ – vzdušnicová žábra, živí se řasami a detritem • dospělec nepřijímá potravu

26. VÁŽKY • pestré zbarvení • dlouhý úzký zadeček • kousací úú • velké složené oči • nymfy –VODNÍ • MOTÝLICE, ŠIDÉLKA, VÁŽKY, ŠÍDLA • dospělci i nymfy DRAVÍ

31. NOVOKŘÍDLÝ HMYZ • POŠVATKY – vodní nymfy, tekoucí vody

32. TERMITI – sociální hmyz, živí se dřevem – symbiotické bakterie – brvitky, staví obrovská termitiště, TROPY, SUBTROPY • ŠKVOŘI – přední pár křídel –KRYTKY, klíšťky na zadečku, kousací úú, • VŠEŽRAVÍ

33. ŠVÁBY – starobylý hmyz (karbon), dorsoventrálně zploštělí, dlouhá tykadla, přední pár křídel přeměněn v krytky, vajíčka kladou do ooték, VŠEŽRAVCI – symbiotické bakterie – BRVITKY – tráví celulózu

35. KUDLANKY – prodloužená předohruď, trojúhelníkovitá hlava, velké složené oči, první pár nohou – loupeživé, DRAVÉ • Kudlanka nábožná –jižní Morava

37. STRAŠILKY – napodobování větviček a listů (pakobylky, strašilky, lupenitky), partenogeneze

39. ROVNOKŘÍDLÍ – první pár křídel –KRYTKY, střechovitě skládají na zadeček, křídla mohou být zkrácená nebo i chybět, zadní pár nohou – SKÁKACÍ, dlouhá nitkovitá tykadla , samičky mají šavlovité kladélko, v holeni mají sluchové ústrojí. • býložraví i draví • stridulace KOBYLKY SARANČATA CVRČCI KRTONOŽKY

42. Sarančata - mají tykadla krátká, sluchové ústrojí umístěné v prvním zadečkovém článku, cvrčivé zvuky vyluzují třením třetího páru noh o krytky. Saranče stěhovavé

43. PISIVKY • VŠI a VŠENKY druhotně bezkřídlí ektoparazité savců a ptáků • TŘÁSNĚNKY bodavě sací úú • vysávají rostlinné šťávy

44. STEJNOKŘÍDLÍ – bodavě savé úú, sají rostlinné šťávy • CIKÁDY, KŘÍSI, MERY, MOLICE, MŠICE, ČERVCI (Puklice) – samci okřídlení samice bezkřídlé, zakrnělé nohy, štítkovitý tvar těla MŠICE - Žijí hromadně na rostlinách z nichž vysávají šťávy, rozmnožování partenogenezí, koncem léta se líhnou samci a dojde k oplození a kladení zimních vajíček. Mšice sají nadměrné množství sladkých šťáv z nichž většina nestrávená vychází z jejich těla jako sladina ( medovice). mšice maková , vlnatka krvavá , mšice broskvoňová

47. PLOŠTICE – bodavě savé úú, první pár křídel POLOKROVKY, zápašné žlázy • sají rostlinné šťávy, dravé, sají krev • vodní: SPLEŠŤULE, ZNAKOPLAVKA, VODOMĚRKA, BRUSLAŘKA, • suchozemské: RUMĚNICE, KNĚŽICE, ŠTĚNICE, ZÁKEŘNICE