ŘASY V LESÍCH

1. ŘASY V LESÍCH

2. ŘASY • řadíme mezi nižší rostliny • jednobuněčné tělo tvoří stélka/nemají kořen, stonek, listy/ • jsou soběstačné/autotrofní/ - výživou nejsou závislé na jiných organismech • vytvářejí z látek anorganických/voda,oxid uhličitý/ látky organické /cukry,tuky,bílkoviny/ • většinou jsou jednobuněčné a žijí ve vodním prostředí

3. Zelené řasy • jsou největší skupinou řas, právě z nich se vyvinuly suchozemské rostliny. • zelenivka- nejhojnější jednobuněčná řasa, nejčastěji způsobuje zelený zákal vody • zrněnka- velmi podobná zelenivce, ale roste na vlhkých místech souše (tvoří zelený povlak na kůře stromů a na vlhkých zdech) • krásnoočko - jednobuněčná řasa s bičíkem, je výjimečná tím, že nemá buněčnou stěnu. Žije v silně znečištěných vodách (louže, močůvka…), na rozdíl od ostatních rostlin může žít i ve tmě - pak zastaví fotosyntézu a živí se organickými látkami jako živočichové. • vláknité řasy- nejhojnější z nich je žabí vlas (má vláknitou rozvětvenou stélku)

4. Hnědé řasy • v chloroplastech mají nejen zelený chlorofyl, ale také velké množství hnědých barviv. Proto jsou navenek zelenohnědé, žlutohnědé nebo i čistě hnědé. Tato pomocná hnědá barviva jim oproti zeleným řasám umožňují žít i ve větších hloubkách a na jiných místech s nedostatkem světla. • rozsivky- jednobuněčné, vytvářejí ozdobné křemité schránky, mohou se pohybovat • sladkovodní rozsivky jsou všude hojné - vytvářejí hnědé povlaky na kamenech i na listech vodních rostlin

5. Červené řasy - ruduchy • kromě chlorofylumají také červená barviva. Navenek bývají většinou červené, ale mohou být i šedozelené nebo šedé. Stejně jako hnědé řasy mohou žít i na místech s nedostatkem světla. • ve sladkých vodách jsou ruduchy velmi vzácné, občas se objevují v akváriích, kde tvoří šedé vlásky nebo štětičky na listech vodních rostlin. Drtivá většina ruduch však žije v mořích, většinou přisedle na kamenech. Některé z nich se jedí.

6. Sinice • žijí podobně jako řasy, ale stavbou buněk nepaří doříše rostlin, ale mezi bakterie. Vytvářejí jednobuněčné nebo jednoduché vláknité stélky. Většinou mají modrozelenou barvu. Některé z nich plavou na hladině, kde vytvářejí zelenavý slizký povlak zvaný "vodní květ" (hlavně v létě ve znečištěných vodách). V takové vodě se nedoporučuje koupat, protože zplodiny sinic způsobují kožní vyrážky a vyvolávají alergie. Jiné sinice vytvářejí slizké modrozelené povlaky na kamenech i listech rostlin pod hladinou (jsou hojné i v akváriích).

7. Význam řas v přírodě • Plankton - souhrnný název pro všechny drobné organismy, které se vznášejí ve vodě. Plankton je tvořen řasami, bakteriemi i drobnými živočichy. • Řasy jsou velmi důležitou součástí planktonu a mají v přírodě obrovský význam. Díky fotosyntéze vyrábějí kyslík, který využívají všechny ostatní vodní organismy - bakterie, drobní živočichové i ryby. Řasy také slouží drobným živočichům jako potrava. Řasami se živí například prvoci a drobní vodní korýši. Tyto organismy zase slouží jako potrava větším živočichům (například rybám). • Když vodní organismy uhynou, jejich mrtvá těla se stanou potravou pro bakterie, které je rozloží na anorganické látky. • Anorganické látky jsou využity řasami, které z nich znovu vyrobí látky organické. Tato opakující se přeměna organických a anorganických látek je názorným příkladem koloběhu živin v přírodě.

8. a - vodní řasy (rostlinný plankton), přijímají z okolí anorganické látky a za přítomnosti světla z nich vyrábějí látky organické b - drobní vodní živočichové (živočišný plankton), živí se řasami c - ryby, které se živí živočišným planktonem d - dravé ryby, živí se menšími rybami e - bakterie se živí odpadem z živých těl (například výkaly ryb) nebo z odumřelých těl rostlin i živočichů f - působením bakterií vznikají anorganické (minerální) látky, které slouží jako živiny pro řasy Koloběh živin v přírodě

9. Zástupci řas: • Zrněnka - jednobuněčná = pouze 1 buňka tvoří celou rostlinu – vytváří zelené povlaky na kmenech stromů • Šroubatka – mnohobuněčná = stélka / nerozlišené tělo rostliny/ se skládá z většího počtu buněk – šroubatka je vláknitá mnohobuněčná řasa se šroubovitým chloroplastem, vodní tůňky

10. Zrněnka

11. Zrněnka

12. Šroubatka

13. Šroubatka

14. Stavba těla zrněnky • tělo tvořeno jednou buňkou • stavba - buněčná stěna - cytoplazma - buněčné jádro - chloroplasty /zelená tělíska obsahující zeleň listovou/

15. Stavba těla zrněnky

17. Výživa • fotosyntéza – probíhá na světle • jediný děj na Zemi, při kterém se uvolňuje kyslík • zrněnka přijímá vodu a oxid uhličitý – díky slunečnímu záření a zeleni listové vznikne v těle zrněnky cukr a do okolí se uvolní kyslík • rozkladem cukru zrněnka získá energii

18. Rovnice fotosyntézy • 6 CO2 + 12 H2O ---> C6 H12 O6 + 6 O2 + 6 H2O (oxid uhličitý + voda ---> cukr + kyslík + voda)

19. Dýchání • opačný proces než fotosyntéza • příjem kyslíku a uvolňuje oxid uhličitý do okolí

20. Rozmnožování • nepohlavní rozmnožování dělením / z jedné buňky mateřské vznik dvou buněk dceřinných/

21. Shrnutí: • Na kmenech stromů často bývají zelené povlaky. Vytvářejí je například. řasa zrněnka. • Tělo zrněnky tvoří jediná buňka = jednobuněčný organismus. Tato buňka je tvořena průhlednou hmotou = cytoplasmou ,ve které se nachází tmavé tělísko = buněčné jádro a zelené tělísko = chloroplast. Chloroplast obsahuje zeleň listovou = chlorofyl. To všechno uzavírá buněčná stěna. Zrněnka jako všechny zelené rostliny přijímá z okolí vodu+CO2. Z nich vlivem slunečního záření (energie) za přítomnosti chlorofylu vzniká v těle zrněnky jednoduchý cukr (glukóza) a do okolí uniká O2. Tomuto ději říkáme fotosyntéza.

22. Zrněnka

23. Fotosyntézou zrněnka poutá energii slunečního záření do cukru. Přeměnou cukru naopak zrněnka uvolňuje energii potřebnou k životu. Tento děj se nazývá dýchání. Zrněnka získává výživu z neživých látek tzv. minerálních a ze slunečního záření. Shrnutí:

24. Shrnutí: • Zrněnka není svou výživou závislá na jiných organismech = výživově soběstačná = autotrofní. Tělo zrněnky se neustále mění = roste a vyvíjí se. Dospělé buňky se množí = z mateřské buňky vznikají 2 buňky dceřiné. • V lese žijí i další řasy, které mají tělo tvořeno větším počtem buněk = mnohobuněčné. • Buňka je základní stavební částí všech organismů!!!!!

25. Zdroje informací: • internet • www.biolib.cz • Ekologický přírodopis 7.ročník • Zpracovala: Mgr. Růžena Koubová ZŠ Povážská Strakonice www.zs_povazska.strakonice.eu