Regionální geografie sídel

1. Regionální geografie sídel Sídelní systémy a jejich typy

2. Západní Evropa - Británie • kolébka průmyslu a urbanizace • 1800 >50% obyv. na venkově, ale 1850 > 40 % obyv. ve 100 tis. a větších městech • hlavně střední a se. Anglie • neutěšené soc.-ek. podmínky, přelidněnost, dělnické hnutí • od 30. let růst oblasti Londýna, od 60. let úpadek stř. a S Anglie (hl. důvody…) • od konce 19. st. koncept ZAHRADNÍCH MĚST (E. Howard) • dominance JV Anglie (Oxbridge, M4 koridor = obl. s hi-tech), vylidňování Londýna, ale především díky silnému procesu SUBURBANIZACE • Londýn: 1939 – 8,6 mil., 1991 – 6,1 mil, JV Anglie – 17 mil. ob. • vytvoření GREEN BELTU = územně plánovací opatření na zamezení růstu Londýna • důvody suburbanizace: ceny pozemků, plánovité vymísťování aktivit

3. Západní Evropa - Británie • současné trendy: silná suburbanizace a metropolizace, úpadek vnitřních měst, zvl. ve stř. a S Anglii • zvětšování soc. rozdílů, privatizace byt. fondu, relat. vysoký podíl bezdomovectví a chudoby • vytváření UDC (Urban Development Corporations) – příklady: londýnské doky (Docklands), Glasgow • úpadek venkova – špatné a drahé služby, nízká angažovanost státu v řešení problému venkova • přesto je UK zemí s velmi silným úz. plánováním a angažováním státu v řešení problémů sídel

4. Západní Evropa - Skandinávie • tradičně velmi silné sociální státy – zásahy i do sídel. systému • pozdější nástup urbanizace než v UK, nejprve Dánsko (Kodaň – největší a nejevrop. město Skand.) • vliv FG podmínek, soustředění do přístavů • města menší, velkoryse zelená – „zahradní města Severu“, ale také silná suburbanizace • vysoký podíl jednočl. dom. (1/3), osvícené řešení probl. dopravy ve městech (role veřej. dopravy) • program podpory osídlení v řídce osídl. oblastech • v mnoha ohledech předvoj trendů, které se později odehrávají i jinde (např. ekologizace dopravy, obytné standardy, design…)

5. Západní Evropa - Francie • pozdější nástup urb., hustá síť střednívh měst, úzké sepětí s krajinou, stabilita sídel. systému • od Haussmanna výrazné státní zásahy do morfologie měst („Haussmanizace“) • výrazná dominance Paříže a od 60. let snaha snížit její dominanci (investice do měst stř. vel.) • od 70. let se zastavil odliv obyv. z venkova (Masif Central) • růst měst s hi-tech a Paříže • sociální bydlení = neúspěch, vznik ghet • rozvoj osy podél Seiny, 20 satel. měst kolem Paříže

6. Západní Evropa - Benelux • Niz. – velmi propracovaný systém úz. plán (málo půdy) • důkladné plánování land-usu a urbanismus • Randstad = 40% populace NL, podpora migrace na S, J a V země • velký důraz na obnovu center měst, růst satelitních měst • růst dojížďky, osídlování polderů, decentralizace • Belgie – vliv F, zvl. na valon. část a Brusel, prosperita Flander, úpadek valonské obl. (Charleroi, Liége…)

7. Střední Evropa – Německo, Rakousko, Švýcarsko • vyrovnaná síť měst (díky rozdrobenosti Něm.), • dlouho významná obranná f-ce = oddělení jádra a města 19. st. • do 60. let význ. role Porúří a S Německa (těžký prům., přístavy…) • od 60. let růst J částí (vč. A a CH), relat. úpadek S Německa • silná suburbanizace (vliv příchodu 12 mil. uprchlíků z Východu) • velký důraz na rekonstrukci a uchování charakteru center měst • vedle Skandinávie nejvyšší průměrné obytné standardy • tradičně význ. role měst. center, i když roste periferie • silná role státu (soc. bydlení), ghetoizace, regenerace center • nová role Berlína, hl. sídel. osa Porýní, růst významu osy Hamburg-Berlín-Praha

8. Jižní Evropa • Itálie: už renesanční města, ale pozdní urb. (po 2. sv. válce na J – Messegiorno), rozdíl SxJ • smíšené fce budov, víceposch. domy, větší mísení soc. vrstev, menší vliv suburbanizace (méně RD), růst středně velkých měst • Řecko: dominance Athén, pozdní urbanizace, velmi špatné podmínky ve městech • Španělsko: rychlá urbanizace po 2. sv. v., koncentrace do vel. měst, výrazný úpadek venkova, dominance Madridu a Barcelony, podobné rysy má Portugalsko

9. Postkomunistická středových. Evropa • sídel. systém ČR patří k středozáp. Evr. • pozdní nástup urb., často po 2. sv.v., za socialismu • dlouhodobý vývoj v netržních podmínkách, regulace sídel. systému státem (obl. těž. prům., menší města) • odliv do měst v důsl. kolektivizace zeměď. • výstavba nových sídel, rozvoj 2. bydlení • růst dojížďky namísto suburbanizace • neexistence trhu → zachování obyt. fce v centrech měst a nevytvoření CITY • komplexní bytová výstavba (sídliště), málo RD ve městech, ale výst. RD na venkově), malá pestrost výstavby • diskontinuita s vývojem kapit. města (soc. města = nová města) • soc. dominanty (Bukurešť, Varšava) • zanedbávání TI a stavu budov, lépe fungující veřej. doprava • podinvestovanost, ekolog. problémy

10. bývalý SSSR • evropské Rusko = jaderný prostor • vznik nových měst (od r. 1933 jich vzniklo 1200!) – Sibiř, stř. Asie • vysoký stupeň urb., centrální plánování osídlení, • izolovaný rozvoj měst bez vazeb na okolí, typová chudost (paneláky), často chybí základní TI a SI • po rozpadu úpadek měst, zvl. role Moskvy jako GATE CITY • vysoká homogenita a promísenost obyv. ve městech, narůstající soc. rozdíly

11. USA a Kanada • rychlý růst imigrací (1840 – 17 mil., 1890 – 63 mil., 1940 – 163 mil.) • jaderná obl. pobřeží, zvl. Nová Anglie • už 1920 ½ obyv. ve městech • SUBURBANIZACE • URBAN SPRAWL, URBAN DECAY, SUBURBAN DOWNTOWNS • ekologické limity růstu • od 70. let: pohyb za Sluncem: FROST (RUST) BELT X SUN BELT (důvody…) • zrychlující se odliv obyv. z center měst (bludný kruh…) • roztříštěnost samospráv (obl. Chicaga cca 1000 radnic!!!, vysoký stupeň prostorové segregace – centrumxperiferie) • MELTING POT – role N.Y., L.A., Chicaga • ceny zarůst sídel: ekologické, sociální, ekonomické

12. Půdorysné typy vesnic v ČR

13. Venkov a jeho typy v ČR: determinanty vývoje • 1910 a 1930 – nejvyšší počty ob. sídel do 5 tis. ob. • do r. 1938, resp. 1945 – standardní vývoj venkova v ČR: odsun • 1950-55: kolektivizace venkova, koncentrace zeměď. výroby • 60. léta: 1. demogr. krize, stárnutí vesnic, reakcí další KONCENTRACE zeměď. výroby • 70. a 80. léta: další zcelování honů, chemizace + vliv zavedení STŘEDISKOVÉ SOUSTAVY OSÍDLENÍ • pozitivní vliv chalupaření na zachování morf. struktury vesnic • OSTATNÍ EVROPA: koncentrace zeměď. a vylidňování probíhalo ne tak rychle a dramaticky (násilně) + specializace podle podnebí (u nás: malá spec. kvůli vysokým dotacím)

14. Typologie českého venkova a perspektivy jeho vývoje • Chudé Sudety • Bohaté Sudety • Oblasti bohatého zemědělství • Vnitřní periferie • Oblast metropolitního venkova • PERSPEKTIVY vývoje podle jednotl. typů • nejdůležitější problémy venkova dneška