510 likes | 692 Views
System startup. Security protocols engaged. Estabilishing data links. Vývoj člověka a nové poznatky. Evoluční strom člověka. Evoluční strom člověka Australopithecus - Homo habilis - Homo erectus - Homo sapiens
E N D
System startup Security protocols engaged Estabilishing data links
Evoluční strom člověka • Evoluční strom člověka • Australopithecus - Homo habilis - Homo erectus - Homo sapiens • jiní autoři: Australopithecus - Homo habilis - Homo ergaster - Homo erectus - Homo sapiens • ještě jiní autoři rozlišují mezi Homo ergaster (Afrika), Homo erectus (Asie) a Homo heidelbergensis (Evropa), dříve označovaným jako archaický Homo sapiens, kterému ale předcházel Homo antecessor
na základě výzkumu genetika dr. Svante Páába byl vyloučen z předků člověka neandrtalec (Science, sv. 277, 1977, s. 1021-1025). Neandertálec se dnes pokládá buď za vymřelý poddruh moderního člověka nebo za samostatný druh (Homo neanderthalensis). Zatím se za neandrtálce nenašla náhrada.
1) Mitochondriální Eva a Y-Adam • mitochondrie - buněčná organela, obsahující vlastní DNA • slouží k výrobě energie • mitochondrie získává vajíčko takřka výhradně od matky • porovnání míry rozdílnosti mitochondriální DNA mezi lidmi celého světa umožňuje při známé rychlosti mutací odhadnout, kdy žila osoba, která dala vznik modernímu lidstvu www.osel.cz
1) Mitochondriální Eva a Y-Adam • původní názor: jedna mutace mtDNA vzniká za 300-600 generací. 1 generace = 20 let, čili předek lidstva žil asi před 100-200 000 lety... • nové výzkumy však tuto míru mutací zpochybňují. Tým laboratoře Rockville porovnal historické vzorky DNA z 327 generací a z nich vypočetl empirickou rychlost mutací (Nature Genetics, sv. 15, 1.4. 1997, s. 363-368). Výsledek: „Pra-Eva“ nebyla stará 130 000, ale jen 6500 let. • navíc výzkum ukazuje, že existovala doba (zhruba před 5000 lety), kdy ženská populace byla extremně omezená, na několik málo nebo snad i jedinou ženu - že by Noeho žena a manželky Noeho synů? • podle výpočetních simulací by mohl první předek moderních lidí žít před pouhými 169 generacemi (Nature, sv. 431, 30. 9. 2004, s. 562-566).
1) Mitochondriální Eva a Y-Adam • oproti tomu genetické výzkumy Y-chromozomů mužů ukazují, že společný mužský předek lidstva žil před 59 000 lety (Peter Underhill, (Nature Genetics,sv. 26/3, listopad 2000, s. 253 až 254 a 358 až 359) • tím ovšem máme velký problém, protože naši prapředci se navzájem minuli o desítky tisíc let. Jak tedy mohli dát vzniknout lidstvu? Anebo bylo vše jinak?
2) Lucy • Lucy = kostra Austrolopitheca affarensis, 3,6-3,2 mil. let, Afrika • údajně spojovací článek mezi opicemi a lidmi, neboť chodila vzpřímeně • tvrzení, že Lucy chodila vzpřímené, je ve skutečnosti názor, který již před několika desítkami let účinně medializovali paleoantropologové jako Richard Leakey a Donald C. Johanson (Johanson/Leakey, 1981) • jiné, novější výzkumy však ukazují, že Lucy neměla těžiště těla jako lidé mezi kyčlemi, nýbrž výše a posunuté kupředu, což jí dále ztěžovalo, beztak již nesnadnou, chůzi po dvou.
2) Lucy • Lord Solly Zuckerman a profesor Charles Oxnard zkoumali různé exempláře australopitheků však dále a zjistili, že tito tvorové nebylischopni chodit vzpřímeně jako lidé • Zuckerman a jeho tým uvádí, že: „australpithecus je druh opice a rozhodně ho nelze pokládat za dvounohou bytost,“ (Zuckerman, 1970, s. 75nn.) • Charles E. Oxnard zařadil strukturu kostí australopitheka do stejné kategorie jako kosti orangutana (Nature, sv. 258, s. 389).
2) Lucy • podle ještě novějších kinematických výzkumů Lucy staticky stabilně chodit nemohla (Crompton a kol. in: Journal of Human Evolution, 1998, sv. 35, s. 55-74) • Závěr: australopithekové s člověkem nijak nesouvisejí, je to jen vymřelý druh opice a netvoří vývojový článek k člověku. • Charles E. Oxnard (chicagská univerzita) píše (1975, s. 394): Není příliš pravděpodobné, že by některý z aus-tralopitheků… nějak fylogeneticky souvisel s rodem Homo (člověkem).“ Dále s. 393: „Jako rod vykazují (fosilie australopitheka, HJZ) mozaiku různých rysů a charakteristik, jež se podobají rysům orangutana.“
2) Lucy • Tento názor se konečně začíná prosazovat i ve vědeckém světě: Citat z wikipedie: • „The discovery of this hominid was significant as the skeleton shows evidence of small skull capacity akin to that of apes and of bipedal upright walk akin to that of humans, providing further evidence supporting the view that bipedalism preceded increase in brain size in human evolution,[5][6] though other findings have been interpreted as suggesting that Australopithecus afarensis was not directly ancestral to humans.[7]“ • [5] Hadar. (2008). In Encyclopædia. • [6] Stephen Tomkins (1998). The Origins of Humankind. Cambridge University Press. ISBN 0521466768. • [7] a b Rak, Y.; Ginzburg, A.; Geffen, E. (2007). "Gorilla-like anatomy on Australopithecus afarensis mandibles suggests Au. Afarensis link to robust australopiths". Proceedings of the National Academy of Sciences 104 (16): 6568. doi:10.1073/pnas.0606454104. PMID 17426152.
2) Lucy • Stejný výsledek dává i analýza půlkruhovitého kanálku vnitřního ucha (orgán rovnováhy) opic a lidí: rozměry polokruhových kanálků australopitheků a jejich nástupců (Paranthropus) se velice podobají kanálkům u dnešních opic (Nature, sv. 369, 23. června 1994, s. 645nn.)
Jak se z opice stává člověk... en.wikipedia.org
Jak se z opice stává člověk... google.images.com
3) Můj bratr šimpanz • Mimo jiné již padl i argument o genetické příbuznosti člověka a šimpanze, která má ukazovat na společného předka v nedávné minulosti: genom člověka a šimpanze se podle nových výzkumů neliší o jedno, ale o celých pět procent, a pokud zohledníme nekódující sekvence DNA, tak ještě více. (PNAS, 15. 10. 2002, sv. 9, s. 13633-13635, a 15. 4. 2003, sv. 100, s. 4661-4665, dále např. www.icr.org)
3) Můj bratr šimpanz • Další rozdíl mezi lidmi a opicemi je v napojení lebky na páteř. Přechod od chůze po čtyřech k chůzi po dvou by si vyžádal změny v držení těla i rozsáhlé změny na lebce jako takové. • se vzpřímenou chůzí by se muselo postupně měnit i těžiště uchycení lebky • uchycení páteře u opic: na zadní okraj lebky • uchycení páteře u lidí: zhruba střed • mezi fosiliemi se nepodařilo prokázat žádný z mnoha mezistupňů potřebných k úspěšnému napřímení opice. Dosud byl vždy prokázán jeden nebo druhý způsob uchycení lebky, ale nic mezi tím.
4) Ramapithecus • za další ranou vývojovou formu člověka byl dlouho pokládán Ramapithecus, 8 až 14 mil. let. • ramapithecus byl jako přechodná forma člověka zařazen podle pár zubů a kousku horního patra • závěr: • „Na základě několika zubů a kousku patra se tvrdilo, že ramapithecus je podobný člověku. Jako důkaz se uvádělo prohnuté patro, které se ohýbá dozadu ven jako u člověka. Naproti tomu opice i lidoopi mají ploché patro tvaru U.“ (Howell, 1969). Dnes se již tyto údajně lidské charakteristiky pokládají za vyloženě orangutanní.
Ramipithecus byl jako vývojový článek zařazen chybně v důsledku špatné rekonstrukce patra... současná rekonstrukce odpovídá opici. www.detectingdesign.com
Podle evoluční nauky se postupně vyvinuli opice Nového světa (vřešťani), opice Starého světa (makakové) a lidoopi (gibboni, orangutani, gorily a šimpanzi) • přechody mezi těmito skupinami nejsou ze zkamělindoloženy (ostatně jako přechody mezi zvířecími druhy všeobecně)
Podle evoluční nauky se postupně vyvinuli opice Nového světa (vřešťani), opice Starého světa (makakové) a lidoopi (gibboni, orangutani, gorily a šimpanzi) • přechody mezi těmito skupinami nejsou ze zkamenělindoloženy (ostatně jako přechody mezi zvířecími druhy všeobecně)
5) Homo habilis (člověk zručný, 2,4-1,5 mil. let) • označován jako spojovací článek mezi australopitheky a moderním člověkem • někteří vědci však dnes existenci Homo habilis zpochybňují, např. Wilfred Le Gros Clark. Loring Brace napsal (Fix, 1984, s. 143): „Homo habilis není nic než prázdné označení, jež bylo šířeno na základě nedostatečných nálezů a jež bychom měli zase s náležitou formou pohřbít.“ A J. T. Robinson tvrdí, že nálezy jsou vlastně směsí částí koster australopitheka a Homo erectus (člověka). Louis Leakey uvažuje, zda nebyly pod pojmem Homo habilis ve skutečnosti spojeny dva druhy rodu Homo,Homo sapiens aHomo erectus (Wood, 1987, s. 187) www.ucenionline.com
5) Homo habilis • hlavní důkaz existence Homo Habilis = lebka a kostra OH 62 • rekonstrukce však odhalila malý objem lebky, dlouhé paže a krátké nohy: to jsou charakteristické znaky australopitheka, tedy opice. • antropoložka Holly Smithová (1994), podrobnou analýzou ukazuje, že Homo habilis nebyl člověk,ale opice (American Journal of Physical Antropology, sv. 94, 1994, s. 307nn.) • další exemplář Homo habilis (STW 53) byl rovněž podroben zkoumání a bylo zjištěno, že se dokonce podobá opici ještě více než australopithekové a že pro vzpřímenou chůzi měl ještě horší předpoklady než oni. Závěr: „STW 53 pravděpodobně nepředstavuje mezičlánek mezi australopitheky a Homo erectus“ (Nature, sv. 369, 23. 6. 1994, s. 645nn)
5) Homo habilis • další exemplář Homo habilis (KNM-ER1470) byl pro velkou odlišnost v roce 1972 označen jako Homo rudolfensis (Leakey, 1972). • tento Homo rudolfensis měl mít mozek velikosti opice, ale lidskou tvář • avšak již zanedlouho se ukázalo, že lebka je špatně sestavena, a tvář se podobá mnohem více opici než člověku (New Scientis, sv. 133, 11. 1. 1992, s. 38-41). J. E. Cronin prohlásil, že relativně primitivní rysy nás nutí údajnou přechodnou formu Homo rudolfensis začlenit do rodu Australopithecus afarensis (Nature, sv. 292, 1981, s. 113nn) • Loring Brace (Univerzita Michigan) po analýze čelisti a zubů ER 1470 prohlásil, že tento nález oslavovaný jako chybějící přechodná forma má zuby a tvář australopitheka (Brace a kol., 1979) • prof. Alan Walker potvrzuje totéž: oslavovaná lidská lebka KNM-ER l470 je lebkou australopitheka (Scientific American, sv. 239/2, 1978, s. 54)
5) Homo habilis • Závěr: dnes potvrzuje řada badatelů (mj. Science, sv. 284, 2. 4. 1999, s. 65-71), jsou tyto bytosti členy řady australopithecus, takže jde o druhy opic • a tak někteří vědci překlasifikovali druh Homo habilis jako Australopithecus habilis (Science, sv. 284, 1999, s. 65-71). • „Zručný člověk“ (Homo habilis) zavedený počátkem šedesátých let Louisem Leakeym, už nemá v lidském rodě místo. Místo spojovacího článku mezi opicí a člověkem osiřelo.
6) Homo erectus • objem mozku: 900 a 1100 cm3, což je méně než spodní hranice objemu mozku moderního člověka • mohutné nadočnicové oblouky a dozadu ustupující čelo • mezi kostrou Homo erectus a moderním člověkem však není žádný rozdíl • i dnes však žijí lidé, jejichž mozek (lebeční kapacita) je stejně velký jako u druhu Homo erectus (např. Pygmejové) a je několik národů, jako například domorodí Austrálci, kteří mají mohutné nadočnicové oblouky
6) Homo erectus • Nejslavnější exemplář druhu Homo erectus objevený v Africe, turkanský chlapec • jeho vzpřímená struktura fosilní kostry se nijak neliší od moderního člověka • dokonce i evolucionista Richard Leakey prohlašuje, že rozdíl mezi druhem Homo erectus a moderním člověkem je zcela nepatrný nomegustalapolitica.files.wordpress.com
6) Homo erectus • Srovnání: Lebka druhu Homo erectus v porovnání s recentním Malajcem (vpravo). Oba mají vystupující nadočnicové oblouky a další vlastnosti, jako dozadu ustupující čelo. Foto: Harun Yahya
www.janesoceania.com dozadu ustupující čelo a výrazné nadočnicové oblouky nejsou známkou primitivnosti, ale velké variability lidské rasy img408.imageshack.us
6) Homo erectus • profesor William Laughlin provedl anatomickou studii mezi Eskymáky a obyvateli Aleutských ostrovů a zjistil, že tito lidé se druhu Homo erectus mimořádně podobají • závěr: ve všech případech, jež zahrnují i druh Homo erectus, jde o různé obměny moderního člověka (Lubenow, 1992, s. 136) • řada antropologů již dnes tvrdí, že Homo erectus nelze pokládat za samostatný druh a že Homo erectus je Homo sapiens, který se vyvíjel kontinuálně a nelze ho dále dělit (American Scientist, listopad/prosinec 2000, s. 491)
6) Homo erectus • pokud připustíme, že Homo habilis i Homo erectus odpadli, zeje mezi opicemi (Australopithecus) a lidmi (Homo sapines) propast: První lidé se tak objevují ve fosilních nálezech náhle a bez jakékoli vývojové prehistorie.
7) Sousedské vztahy • vývojová řada vyžaduje, aby jednotlivé druhy existovaly po sobě (Australopithecus – Homo habilis – Homo erectus – Homo sapiens) • nejnovější výzkumy však ukazují, že Australopithecus, Homo habilis a Homo erectus žili v různých částech světa současně. Část lidí označovaných jako Homo erectus přežila dokonce až velmi nedávné doby.
7) Sousedské vztahy • článek v časopise Nature „Poslední Homo erectus na Jávě: možný současník Homo sapiens v jihovýchodní Asii“ uvádí, že průměrné stáří fosilií Homo erectus bylo určeno na 27 000 až 53 000 let. Homo erectus tedy žil v jihovýchodní Asii současně moderním člověkem (Science, 13. 12. 1993; sv. 274, s. 1870-1874)
7) Sousedské vztahy • z východní Afriky máme též náznaky dlouhodobého přežívání jedinců rodu australopithecus nízké postavy, kteří byli nejprve současníky druhů Homo habilis a potom Homo erectus“ (Science, sv. 207, 1980, s. 1103) • Louis Leakey nalezl v Olduvajské rokli ve vrstvě Bed-II fosilie druhů Australopithecus, Homo habilis a Homo erectus vedle sebe (Elso, 1970, s. 221)
7) Sousedské vztahy • v australských bažinách Kow byly objeveny kostry 22 jedinců hominidů stáří 13 000 a 6500 lety. Alan Thorne (Nature, sv. 238, s. 316-319) hodnotí nález jako: „změnami téměř nedotčená forma východního druhu Homo erectus, jež se však od dnešních Austrálců (domorodců) zřetelně liší (Thorne/Macum-ber, 1972, s. 319)
7) Sousedské vztahy • v září 2003 byla na indonéském ostrově nalezena kompletní kostra dosud neznámého druhu člověka, jenž byl popsán jako Homo floresiensis a údajně žil před 18 000 lety (Nature, 28. 10. 2004, sv. 431, s. 1055-1061 as. 1087-1091) • Přitom rozhodně nejde o Homo sapiens, neboť tento H. floresiensis měří jen metr a mozek má objem jen 380 cm3 (méně než Australopithec). Do té doby se předpokládalo, že hominidé s tak malým vzrůstem a mozkem jako člověk z Floresu vymřeli už před třemi miliony let
Nový vývojový žebříček člověka byl proto upraven takto: www.amnh.org
Troška kryptozoologie • z tropických oblastí zejména Afriky, ale i Ameriky a Asie dodnes přichází zprávy o spatření malých lidí kolem metru až metru dvacet výšky, porostlých srstí, používajících primitivní nástroje (orang pendek, sehite a tehlma či agogwe). Mohlo by jít o přežívající Homo habilis či Australopithecy? Evoluční teorie by pak byla postavena na hlavu...
Agogwe? • Za povšimnutí stojí palec postavený bokem k ostatním prstům. Takovýto palec výborně slouží ke šplhání po stromech. Jediný detail je, že jde o stopy vzpřímeně chodící bytosti. www.cryptomundo.com
7) Sousedské vztahy • Stephen Jay Gould (paleontolog, Harvardská univerzita): „Co zbude z našeho stupňovitého žebříčku, když vedle sebe existují tři různé kmeny hominidů (Australopithecus africanus, robustní Australopithecus a Homo habilis), z nichž očividně žádný nepochází z toho druhého? Navíc žádný z nich nevykazuje během svého pobytu na Zemi žádný sklon k dalšímu vývoji“ (Natural History, sv. 85, 1976, s. 30)
7) Sousedské vztahy • Zillmer: Evoluce, podvod století: • „Materiální základna historie vývoje člověka s možná 250 000 generacemi za zhruba 4 miliony let od Australopitheka afarensis až po neandertálce je více než skromná: máme všeho všudy 300 fragmentů kostí, které patřily méně než 50 jedincům. Za tohoto předpokladu připadá na 3000 generací jeden jediný, většinou ještě fragmentární nález kostí.“
8) Starobylý moderní • Na druhé straně se fosilie moderních lidí nacházejí v příliš starých geologických vrstvách, v nichž by se vlastně měl vyskytovat primitivní předchůdce člověka (Homo erectus). • roku 1932 našel Leakey v oblasti Kanjera, Keňa, několik fosilií člověka starších jednoho milionu let (Science News, sv. 115, 1979, s. 196n.)
8) Starobylý moderní • v 1995, když byla v jeskyních v Sierra de Atapuerca (Španělsko) objevena lidská fosilie stáží 800 000 let. To je o 200 000 let dříve, než kdy měl podle dosavadních předpokladů dorazit do Evropy první Homo erectus (před 600 000 lety). • Největší senzací však bylo, že se čekalo něco „primitivního“, ale to, co se nalezlo, „mělo absolutně moderní tvář“ (magazín Discovery, prosinec 1997, s. 97nn.). • Na dolním okraji lícní kosti má nalezená lebka prohlubeň, tzv. fossa crania. Tato prohlubeň je důležitým morfologickým znakem moderních lidí. Žádní jiní lidé, ani Homo erectus, ani neandertálec, tuto fossa crania neměli.
8) Starobylý moderní • a dále: počátkem sedmdesátých let objevil Louis Leakey v takzvané vrstvě Bed II spolu s fosilie-mi druhů Australopithecus, Homo habilis a Homo erectus zbytky kamenné chýše, jejíž konstrukce se v některých částech Afriky používá dodnes. • Svědčí tento nález o tom, že historie moderního člověka začala již před 1,7 milionu let?